Recenze Xiaomi Mi 10T Pro – Hrubá síla vítězí

• Telefon nabízí famózní výkon Snapdragonu 865 za slušnou cenu
• Kompromisů není málo, ale spousta z nich ani nemusí vadit
• Zajímavý design v reálu trochu zklamal
• Ale hlavně – Mi 10T Pro má potenciál zahojit rány po původním Mi 10

Náhradní vlajkovka. Utajený herní mobil. Pokročilá videokamera. Bateriový maratonec. Buran bez elegance. Tyto a několik dalších přívlastků mě napadlo při testování Xiaomi Mi 10T Pro. Je to totiž telefon, který sice postrádá všemožné finesy, ale možná právě tím se dokáže trefit do vkusu českých zákazníků. Docela mu to věřím a v této recenzi se pokusím popsat proč.

Základy pro Xiaomi Mi 10T Pro položil už model Mi 10 (recenze) ze začátku roku. Dorazil k nám, ale neohřál se dlouho. Zimní teploty na to měly minimální vliv, příčinou byla cena, která i flegmatické fanoušky donutila ptát se po duševním zdraví obchodního oddělení Xiaomi.

A tak o pár měsíců později přichází upravený model Mi 10T, jakýsi reparát, kterému sice některé funkce a vychytávky původní desítky chybí, ale zase je dohání snesitelnější cenou.

Xiaomi Mi 10T Pro: specifikace

Konstrukce	sklo a kov, 165,61 × 76,4 × 9,33 mm, 218 g
Displej	6,67″, IPS LCD, 144 Hz, 2400 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 394 ppi
Operační systém	Android 10 + MIUI 12
Čipset	8jádrový, 3 GHz, Qualcomm Snapdragon 865
Paměť	8 GB RAM, 128/256 GB úložiště (UFS 3.1), bez slotu na MicroSD
Fotoaparát	trojitý (108 Mpx hlavní + 13 Mpx ultraširokoúhlý 123° + 5 Mpx makro), clona f/1.69 + f/2.4 + f/2.4, OIS, LED blesk; přední 20 Mpx, clona f/2.0
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	Dual SIM, 5G, Bluetooth 5.1, NFC, Wi-Fi, GPS, infraport, USB-C, čtečka otisků na boku, čtečka tváře, stereo reproduktor
Baterie	5 000 mAh, rychlonabíjení (33 W)
Cena a dostupnost	od 14 990 Kč, říjen 2020

---

Produkty značky Xiaomi, stejně jako Redmi, Poco či Amazfit s distributorem Witty Trade zakoupíte na Xiaomi.cz.

---

Obsah balení

• telefon Xiaomi Mi 10T Pro
• jehla na SIM kartu
• redukce na sluchátka
• 33W adaptér na nabíjení
• USB-A / USB-C kabel
• technická brožurka a základní průvodce
• průhledný plastový kryt

Nafouknutý do všech rozměrů

Telefony za poslední roky narostly tak, že původní třída phabletů zanikla, protože úhlopříčky přes 5,5 palce ovládají naprostou většinu produkce. Pokud však i v tomto kontextu říkám, že je Xiaomi Mi 10T Pro velký telefon, myslím to smrtelně vážně. Jsou telefony velké displejem, velké plochou, ale tento je velký ve všech dimenzích. První uchopení mi připomnělo Samsung Galaxy S20 Ultra, se kterým má Mi 10T leccos společného.

Xiaomi tentokrát vsadilo na skleněná záda a displej s rohovým průstřelem, přičemž obě poloviny jsou spojené hliníkovým rámečkem. Snad není třeba dodávat, že nikde nic nevrže a lícování je perfektní. Jenže na to, abyste tuhle bestii zkrotili, budete potřebovat pořádné drápy! Mi 10T totiž narostlo i v pase a těch 9 milimetrů, které byste změřili pravítkem, v ruce dělá docela neplechu, čemuž nepomáhá ani hmotnost 218 gramů.

Pokud ale zkousnete velikost a váhu, zjistíte, že je jen málo, nač si po designové a ergonomické stránce stěžovat. Ovládání hlasitosti na pravém boku nahmatáte automaticky, palec z něj sklouzne níž na vypínač taky přirozeně. K odemykání ho ale nemusíte vůbec mačkat, jelikož integruje i funkci čtečky. Stačí na něj položit naskenovaný prst a rázem se ocitnete na domácí obrazovce. Škoda, že není na výběr mezi obrazovkou domácí a zamčenou, ale pokud byste ji z nějakého důvodu potřebovali, vždycky lze použít probuzení poklepáním.

Plochá dráha i infračervený puntík

Kvůli IPS technologii použité na obrazovku se tentokrát nekoná always-on displej. Zastoupit ho může ambientní displej, nebo klasiky opěvovaná notifikační dioda nenápadně schovaná v levém horním rohu. Nezáří nijak intenzivně, ale na tmavém těle telefonu její záři nepřehlédnete. Dioda ale není jediná věc, která z Xiaomi Mi 10T Pro může svítit. Kdo si právě tipnul, že testovaný kousek dokáže ovládat i domácí elektroniku infraportem, trefil se. Opět se musím ptát, proč není tahle vychytávka častější. Často ji nevyužijete, ale v těch pár situacích, kdy ano, vám vykouzlí úsměv na tváři.

Zadní strana telefonu je nakonec to nejzajímavější i nejefektnější. Celý povrch je tvořen mléčným sklem, které najdete třeba na sprchových koutech. V testované modré variantě jsou patrné i nádechy ke stříbrné či fialové, ale dámám se jistě takový netradiční look může líbit. Počítejte ale s častým leštěním, každé upatlání volá po hadříku.

Na zádech Xiaomi nepřehlédnete ani vystupující modul kamery, který úspěšně brání stabilnímu položení na jakoukoli rovnou plochu. Na první pohled vypadá, že obsahuje obří optiku 108Mpx hlavního objektivu a čtyři další kamery. Ve skutečnosti ale ve čtveřici níže jsou objektivy jen dva, třetí puntík zabrala LED dioda. Čtvrtou tečku jsem podezříval, že by mohla sloužit k zaostřování nebo lepšímu snímání v horších podmínkách, ale buď na takové zlepšováky telefon nespoléhá, nebo se jedná jednoduše o designový prvek.

Výsledný vzhled je trošku tuctový vzhled, což vyvažuje povedená ergonomie. Čouhající kamera svou protiváhu získala zas ve stereoreproduktorech, pro které designéři našli praktické umístění. Ten spodní je klasicky na boku, ale posunutý ke straně. Jeho protějšek je vmáčknutý vedle displeje. Kvalita zvuku je průměrná a mluvit o kvalitních basech u mobilů odporuje fyzice, ale pořád u Xiaomi platí, že při úchopu naležato, typickém pro hraní her, si ani jeden repráček nezakryjete dlaní.

Doporučil bych však hrát jen bezpečné hry, které vás nebudou stresovat, děsit, či jinak napínat. Xiaomi Mi 10T Pro 5G není nikterak vodotěsné, takže zpocené ruce či studený pot kapající z čela nebude pro tohoto obříka to pravé.

Displej velký, kvalitní, ale OLED to není

Pokud kapitola o designu bylo o tom, jak je Xiaomi Mi 10T Pro povedenou klasikou, displej je prvkem, na kterém se šetřilo nejvíce.

Snad jen Honor do svých vrcholných telefonů dával IPS displeje a ke cti mu to nesloužilo. Xiaomi bohužel brnká na stejnou strunu. Pořád samozřejmě platí, že na LCD není nic špatného, podání barev je kvalitní, sytost barev lze upravovat a na citlivost si rovněž není proč stěžovat. Ani úhlopříčka 6,67 palce, ani rozlišení 2400 × 1080 pixelů není nic, co by mělo smartphone hendikepovat.

Jenže smetánka nosí OLED a při přímém porovnání je zkrátka rozdíl vidět. A i když budete stokrát argumentovat věrností barev, podporou HDR10+ a kdo ví čím, pořád bude pro oko OLED panel hezčí. A pokud zrovna vaše oči říkají něco jiného, tím lépe pro vás – radujte se, výkonných telefonů bez přesaturovaných barev mnoho nenajdete!

A ještě méně najdete mobilů, které by zároveň opovrhovaly zakřivením. Xiaomi se o žádnou extravaganci nepokouší, dostanete rovný displej a basta. Nevadí to absolutně ničemu, kvůli ovládání gesty jsou okraje jemně zahlazené, takže prstu nic odpor neklade.

Kdyby snad někdo tvrdil, že mu taková obrazovka pořád není po chuti, umlčíte ho jediným číslem: 144. Přesně tolik hertzů displej zvládá v režimu adaptivní obnovovací frekvence. Xiaomi ve svých materiálech uvádí, že pro sledování videa volí 48 či 50 Hz, pro stream videa 30 nebo 60 Hz, pro běžné ovládání a hraní her až 144 Hz. Titulů, které si v tomto framerate zahrajete, mnoho neobjevíte, ale přínos pro běžnou práci je velmi příjemný. Doporučuji navíc zkrátit přechodové animace na polovinu v Možnostech pro vývojáře, pak teprve budete vnímat, jak systém v telefonu lítá.

MIUI 12 = 11 + pár experimentů

Xiaomi a nástavba MIUI je nerozlučná dvojka. Někde zezadu je pozoruje Android 10, ale kdo by se o něj staral, když hraje třetí, maximálně druhé housle. Můj názor na interface Xiaomi asi znáte, dost kritiky zaznělo i v poslední recenzi na Xiaomi Mi Note 10 Lite.

V ohledu základní intuitivnosti, grafické vyzrálosti nebo user experience se nic zásadního nezměnilo, stále v MIUI panuje chaos a objevují se názvy funkcí a menu, které nesou zavádějící či matoucí názvy. Dokážu pochopit, že zvyknout si je možné, ale čistý Android je zkrátka dál. Nicméně v Xiaomi Mi 10T Pro 5G se poprvé setkávám s MIUI 12, které beru jako první závan možné změny. Zmíním dva prvky, které to ilustrují nejlépe.

První jsou plovoucí okna. Pokud podržíte prst na některé aplikaci během jejich přepínání, zobrazí se možnost otevřít ji v okně nad jinou, běžící aplikací. Má to spoustu nedostatků: otevřít takto nemůžete více aplikací najednou, poměr stran je uzamčený a okno je vždycky otočené na výšku, ale je to změna! Tato na poměry MIUI velká inovace ve mně nechává naději, že Xiaomi jednou ukáže interface, který bude hezký i praktický zároveň.

Druhou změnou je přepracované (a naštěstí vypínatelné) notifikační centrum. Klasiku popíšu jen krátce: pět rychlých přepínačů na Wi-Fi, Bluetooth, svítilnu apod., které je možno rozšířit na patnáct, kterými lze dále listovat. Pod tím vším je regulace jasu a ještě níže už se řadí upozornění s přepínatelným zobrazením mezi MIUI stylem a klasickým Androidem.

Změna nastane, pokud ťuknete na „Použít nové Centrum ovládání“. Že by inspirace Apple, kdy se nová věc bude jmenovat „nová funkce“ a stará funkce bude zkrátka „funkce“?

Každopádně, nové centrum ovládání znamená, že k notifikacím se dostanete jen tahem z levé třetiny stavového řádku. Znamená to, že se k nim musíte natahovat přes celou úhlopříčku, takže většinou spustíte ono nové centrum, které je pozoruhodně blízké tomu starému. Průšvih je, že z jednoho druhu notifikací se nedostanete k tomu druhému, leda opětovným tahem zeshora.

Jak tedy ty nové přepínače vypadají? Wi-Fi, Bluetooth, mobilní data a svítilna mají velkou dlaždici, do které se vejde navíc třeba název hotspotu nebo chytrých hodinek. Doufám, že by se tu objevily i ovladače pro chytrou domácnost. Zbytek prostoru zabírají už klasické přepínače, ve kterých se dá scrollovat. Na jejich konci je opět regulace jasu.

Jinými slovy přidanou hodnotu vnímám jako nulovou až zápornou, ale chválím Xiaomi, že se odhodlalo experimentovat. Třeba přijde příště s něčím užitečnějším.

Nejvýkonnější Snapdragon. Co dodat?

Xiaomi Mi 10T Pro ale rozhodně nemůžu upřít plynulost, optimalizované prostředí a obecně chuť pustit se do všeho, co byste od telefonu mohli potřebovat. On taky není důvod čekat cokoli jiného, Qualcomm udává tempo a Snapdragon 865 je zatím prakticky to nejlepší, co můžete dostat. Jinými slovy jakékoli zaškobrtnutí by šlo na vrub nástavbě a Xiaomi by ani nemělo omluvu.

Benchmarky samozřejmě tyto předpoklady transformují v konstatování. AnTuTu hlásí 577 626 bodů, ve třech disciplínách (CPU, GPU, UX) hlásí pokoření minimálně 80 % oponentů. Nejslabší je Mi 10T Pro v oblasti paměti. Přeci jen už existují monstra s 12 GB RAM, což se překonává těžko. A ruku na srdce, ani k tomu není zásadní důvod, vestavěných 8 GB bohatě stačí. Jinými slovy, kašlete na nějaké skóre, tohle Xiaomi sviští jako po drátkách!

Vydrží dlouho, ale bez kabelu se neobejdete

Výkon by byl k ničemu, kdyby ho kvůli slabé baterii dokázal telefon využívat jen zlomek času. V tomto ohledu je Mi 10T Pro splněným snem. 5 000 mAh je slušná porce energie, která bude stačit k snídani, obědu i večeři. Ani druhý den nebudete muset držet bobříka hladu, byť už se kručení v břiše ozvat může. Pořád se ale bavíme o režimu s adaptivním frameratem a bez jakýchkoliv úsporných režimů!

Dát dva dny je reálné, jeden den mobil zvládne s rezervou. Leda byste se pustili do hraní všeho, co se do 107 GB paměti vejde. Pak dostane příležitost 33W nabíjení. Líbí se mi, že Xiaomi neškudlí na nabíječce – co telefon zvládá, to umí i nabíječka.

Takhle velký akumulátor sice nenabijete do plna za půl hodinky, ale i reálné dvě třetiny vydrží dlouho. A vydržíte-li na zásuvce celou hodinu, máte nabitých 100 %. Jen počítejte s tím, že jinak, než po kabelu to nepůjde, bezdrátově Mi 10T energii nepřenese ani jedním směrem.

Jedním dechem však musím dodat, že ne vždy je správa energie optimální. Několikrát se mi stalo, že upozornění dorazila na telefon se zpožděním, nebo notifikace naskákaly v dávkách. V zásadě rozumím, oč se výrobce snaží: není třeba všechny služby kontinuálně kontrolovat, když pár minut zpoždění nehraje roli. Zároveň mi ale frekvence těchto probuzení přišla neúměrná situaci, takže zvažte, jestli některým aplikacím ručně nepovolíte automatické spuštění, či je nezamknete v operační paměti.

108 megapixelů není jen pro parádu

Původní Xiaomi Mi 10 se ve fototestech dodnes drží vysoko. Fotografické schopnosti proto můžou být disciplínou, která oddělí řadu T od základu, jako zrno od plev. Pokud někam testovaný telefon zamířil, určitě k tomu lepšímu konci stupnice. Stoprocentní výkon nepodává, ale obecně vzato, za jeho cenu získáte nadprůměr.

Pokud budu konkrétnější: hlavním tahákem je 108Mpx hlavní objektiv, využívající pixel binning, tedy skládání několika pixelů do jednoho výsledného. Nic vám nebrání používat plné rozlišení, ale důvodů je k tomu minimum.

Mi 10T Pro to se mnou neměla jednoduché. Během psaní recenze jsem zažil jen minimum dnů se slušnými světelnými podmínkami. Z těch pár snímků ale můžu říct, že jakmile vykoukne sluníčko, máte z 80 % vystaráno a stačí mačkat spoušť v automatickém režimu.

Většinu fotek jsem však pořizoval pod zataženou oblohou. Barvy proto vybledly adekvátně listopadu. Když jsem si je prohlížel, nedostatků jsem mnoho nenašel. Detaily nechybí, rozostření se plynule odvíjí od vzdálenosti k focenému objektu, barvy odpovídají realitě bez příkras, ostrost by mohla jít příkladem. Druhý objektiv slouží k ultraširokým záběrům a výše zmíněné lze aplikovat i na něj.

Jenže fotit za slušných podmínek už není taková výzva, jako dřív, body se sbírají, až když se zhasne. Pak je třeba zhodnotit, že špičkový snímač s nižším rozlišením je lepší, než dobrý snímač s vysokým rozlišením, který je zase lepší, než dobrý snímač s nižším rozlišením. Zkrátka 16 Mpx v low-light režimu u konkurence podává lepší výsledky, než 108 Mpx i se všemi vychytávkami dohromady. Světlo pronikající objektivem je jednoduše vidět víc, než kreativita AI.

Právě na ni ale Xiaomi dost spoléhá. Noční snímky dokáže prosvětlit výborně, ulice osvětlená lampami vypadá skoro jako osvětlený fotbalový stadion; pokud si vzpomenete, jak něco takového vypadá. Zároveň si ale nejde nevšimnout, že si optimalizace vypomáhá i tam, kde by se měla držet zkrátka. Když to trošku přeženu, uvažuje zhruba takto: „Na zemi je něco přírodního odstínu. Na zemi bývá většinou tráva. Tráva je zelená, takže to na zemi nabarvím na zeleno.“

Mírné zklamání vyrovnává video. Xiaomi se hodně chlubí nahráváním v rozlišení 8K při 30 snímcích za vteřinu (přičemž vás upozorní, že se musíte vejít do šesti minut), v praxi se ale uplatní spíše 4K při 60 FPS. Na takové video je radost koukat. Vysoký framerate krásně vyhladí rychlé švenky, optika rychle zaostřuje na blízko i nekonečno, ISO plynule přechází mezi stíny i jasnějšími plochami… Velmi dobře vypadá i plynulost takových přechodů. Snad jen se zoomem doporučuji šetřit, ve vysokém rozlišení už je vidět, kdy se nepracuje s originálem.

Jak fotí Xiaomi Mi 10T Pro?

Ukázka: noční režim

Ukázka: makro

Ukázka: video, 4K, 60 FPS

Absolutní vrchol je daleko. Ale vadí to?

Recenzi jsem začínal tvrzením, že Xiaomi Mi 10T Pro je náhradní vlajková loď. Snad už teď víte, proč si to myslím a odpustíte mi i označení za úspěšně složený reparát. Původní Mi 10 bych přirovnal k žákovi, který při maturitě z dějepisu popsal, jak probíhala bitva o Británii s takovým nadšením, že si na poznámkový papír nakreslil i kokpit Spitfiru, ale nevěděl, kdy druhá světová válka vůbec začala. A tak letěl s kulí od tabule.

Xiaomi Mi 10T Pro už není tak sebevědomý student. Chybí mi voděodolnost, neporadí si s paměťovými kartami, bezdrátové nabíjení nepoužívá, nefandí ani zakřiveným OLED panelům a jiným kudrlinkám, kterými se pyšní elita nejvyšší, dokonce i teleobjektiv chybí.

Ale to, co dělá, dělá dobře. Výkon? Splněno. Paměť? Je na vás, jestli budete preferovat 128, nebo 256 GB, to stačí. Foťák? Rozhodně nezklame. Výdrž? Skvělá. Konektivita? Perfektní. Zbývá tedy rozhodnout, jaké máte priority. Pokud jdete po číslech, ať už se jedná o hertzy na procesoru i displeji, pixely u kamery nebo ampérhodiny v akumulátoru, Xiaomi Mi 10T Pro 5G je přesně pro vás.

Pokud byste se neměli rádi s MIUI nebo se tolik neřídíte čísly, srovnání s konkurencí ukazuje, co Mi 10T Pro chybí a co ne. Prvním konkurentem budiž Motorola Edge. Její eleganci se Xiaomi rovnat nemůže, čistý Android s chytrými vychytávkami taky hraje do karet Motorole, ale výkon i výdrž je u tohoto kousku slabší.

Netradičním soupeřem by mohl být Samsung Galaxy Note 10 Lite (recenze). Tomu chybí prakticky všechno, co Xiaomi umí. Výkon už stárne, voděodolnost taky nemá, ale kombinace pera S Pen a nástavbou One UI může vyvážit i klady čínského hardwaru. Oba telefony jsou navíc i levnější.

Velmi vážným soupeřem může být též Samsung Galaxy S10 Lite. Ten hraje ve stejné cenové relaci podobnou ligu, ale Snapdragon 865 vyměňuje za 855, zmenší o 500 mAh baterii, ale zase je tu povedený software, AMOLED displej, paměťovky… A pokud si připlatíte, můžete uvažovat o S20 Fan Edition (recenze) či kompaktním Huawei P40 (recenze), netradiční Xperii 1 (recenze).

Výběr je bohatý, přesto ale věřím, že v něm místo pro Xiaomi existuje. Načančaný telefon udělá radost, ale omrzí se. Mi 10T Pro asi takový úsměv nevykouzlí, ale pracovat bude neúnavně dlouhé časy.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
výkon	jen IPS displej
výdrž a rychlonabíjení	absence zvýšené odolnosti
fotoaparát	chybí bezdrátové nabíjení
infraport	MIUI
ergonomie