Recenze Xiaomi Mi Note 10 Lite: lesk a bída modelů „Lite“

Michal Maňák

Xiaomi poslední dobou narostl hřebínek. Aby ne, chce se udržet na třetím místě v žebříčku prestiže smartphonů, které nedobrovolně uvolnil Huawei. Hybnou silou na poli fotomobilů má být Mi Note 10, jenže jeho cena už zdvihla leckteré obočí. Co s tím? Vyrobit Lite verzi! Odtučněné Xiaomi, které bude jako dospělejší brácha, ale za polovinu ceny. A tak přišlo na svět Xiaomi Mi Note 10 Lite.

Samsung Galaxy Ringtracking pixel

Nepřehlédněte: Recenze Xiaomi Mi Note 10: 108Mpx foťák a… ještě něco?

Pravdou je, že tahle desítka stojí 11 tisíc. Takže to až tak odlehčený model asi nebude. Nebo bude, jen jsou u Xiaomi chamtivější, než dříve, a proletariátu chtějí servírovat jen řadu Redmi? Mnohé prozradí hardwarové specifikace, ale v téhle recenzi mrkneme i na věci, které s hertzy a gigabyty nijak nesouvisí.

Xiaomi Mi Note 10 Lite: specifikace

Konstrukcesklo a kov, 157,8 x 74,2 x 9,7 mm, 204 g
Displej6,47″, AMOLED, HDR10, 2340 x 1080 px, poměr stran 19,5:9, jemnost 398 ppi
Operační systémAndroid 10 + MIUI 11
Procesor8jádrový, 2,2 GHz, Qualcomm Snapdragon 730G
Paměť6 GB RAM, 64/128 GB úložiště (UFS 2.1), bez slotu na MicroSD
Fotoaparátčtyři (64 Mpx hlavní + 8 Mpx superširokoúhlý + 5 Mpx hloubkový + 2 Mpx makro), clona f/1.9 + f/2.2 + f/2.4 + f/2.4, čtyři LED blesky, umělá inteligence; přední 16 Mpx, clona f/2.5
LTE800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
TechnologieDual SIM, Bluetooth 5.0, USB-C, Wi-Fi, GPS, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře, infraport
Baterie5 260 mAh, rychlonabíjení 30 W
Cena a dostupnostod 9 290 Kč, květen 2020

Obsah balení

  • telefon Xiaomi Mi Note 10 Lite
  • jehla na SIM
  • 30W adaptér pro nabíjení
  • USB-C a USB-A kabel
  • technická brožurka a základní průvodce
  • průhledný plastový kryt

Krasavec v ohrožení života

Asi mě budete podezřívat ze schizofrenie, ale Xiaomi Mi Note 10 Lite je mašinka, která je nudná i krásná zároveň. Trochu si to protiřečí, ale pokusím se to vysvětlit dojmy nasbíranými v průběhu testu.

Otevřu krabičku a říkám si: “Nuda!” Aby ne, relativně bezrámečkových telefonů s kapkovitým notchem jsou mraky. Každý výrobce, který nabízí smartphony v ceně přes 8 tisíc a nežije v jeskyni, nějaký takový model má. Jenže druhý dojem ten první zmačká a zahodí. Tak luxusní vzhled naprosto popírá označení Lite.

Abyste získali představu, kde se tyto názory berou, musím Mi Note 10 Lite popsat podrobněji. Obecně se jedná o klasický smartphone spoléhající na tradiční tvary dané poměrem stran 19,5:9. Černé rámečky jsou sice stejně tenké na všech čtyřech stránkách, nutno však zmínit, že konkurence umí i tenčí linie.

To vše je elegantně zaoblené ve čtyřech rozích, přičemž horní a spodní strana je ostře useknutá, boky pak plynule přechází v zakřivení. Tyto tvary umožňují příjemné ovládání gesty, které Xiaomi dlouhodobě preferuje.

Z čelní strany pak za zmínku stojí už jen tenounký reproduktor podél horní hrany a oko kamery obehnané milimetrovým okrajem. Škoda že, se nepovedlo ho zúžit, byl by to detail, který by efekt dotáhl k dokonalosti. Takhle je prostě selfie fotoaparát dominantou sdělující, že se jede podle designových standardů a na originalitu ambice nedosáhly.

Odstavce výše popisují tu část Mi Note 10 Lite, která nudí. Dojem prémiového zařízení se rodí až na zadní straně. Největší zásluhy na něm má barva. Povrch je tvořen tmavě fialovým sklem, jehož odlesky však mají nádech do modra. Pokud si vzpomínáte na Huawei P30 (recenze) v barvě twilight, Xiaomi se jí blíží, ale redukuje takový ten vykřičený dojem, aby ho nahradilo elegancí a uměřeností.

Pozoruhodně je řešený i fotoaparát. Těší mě, že si v Xiaomi odpustili dnes populární hrb, batůžek, sporák… Zkrátka černou kostku trčící ze zad. Note 10 Lite má místo ní čtyři objektivy zarovnané do přímky i do roviny. Telefon se proto na stole nehoupe, ať už se ho dotýkáte ve kterémkoli místě displeje.

Originálním, leč ne moc vkusným prvkem je, že každý objektiv je jinak velký a někdy je rámovaný černě, jindy šedivě. Nápaditějším detailem je spíš jakýsi černý stín zapuštěný do skla zadního krytu, který obsahuje dvě dvojice LED diod.

Celá ta krása zhořkne, když telefon uchopíte do ruky. Optická čtečka otisků i ovládací tlačítka jsou na správném místě, tedy na dosah pravého palce, infraport nahoře šikovně poslouží na ovládání domácí elektronika a vespod najdete, co hledáte (tedy USB-C a sluchátkový jack), ale stačí říct “hladké sklo” a začnete tušit, že je Xiaomi v ohrožení.

Zmíněný materiál klouže. Jestli jste někde v hospodě hráli vzdušný hokej, tak Xiaomi lítá jako žeton po stole na kterémkoli povrchu. Myslíte si, že máte doma rovný stůl? Note 10 Lite vás vyvede z omylu. Že ho budete nosit bezpečně v kapse kalhot? Nebuďte naivní, až se skrčíte třeba ke tkaničkám, telefon počká, až budete na dlaždičkách a z gatí vyskočí. Že ho radši budete pořád svírat v ruce? Můžete to zkusit, ale zaoblená záda se nezaseknou ani do prstů, ani do dlaně, takže bude mobil pořád tak trochu na útěku.

Standard, co bohatě stačí

Málo se dá říct o součástce, která technologicky vyspěla tak, že by na ni v 90 % případů seděl popis: “Dělá, co má.” Xiaomi Mi Note 10 Lite používá hardware tradičních parametrů. Základem je AMOLED panel o úhlopříčce 6,47 palce a rozlišení 2340 x 1080 pixelů. Výsledná jemnost se dá dopočítat na 398 ppi, poměr velikosti displeje k ploše celého zařízení je 87,8 %, mechanickou odolnost řeší Gorilla Glass 5. generace a o barvičky se stará podpora HDR10. Potud mluví čísla, parametry a tvrdá data.

Co říká praxe? Na obrazovku je radost pohledět, byť zakřivené boky za určitých světelných podmínek ruší, protože poloměr zakřivení je relativně velký. Projevuje se to i ve hrách, kdy je někdy komplikované trefit ovládací prvky na krajích displeje přesně a na první pokus.

Na vyšší obnovovací frekvenci se nedostalo, spokojit se musíte s 60 Hz. Pokud jste ještě neměli v ruce mobil s 90 či 120 Hz, doporučuji, ať se jim vyhýbáte. Než se tak stane, budete mě mít za hnidopicha, poté už nenávratně budete nad nižším frameratem ohrnovat nos. Do té chvíle jsou ale zobrazovací schopnosti odlehčeného Note 10 parádní.

Obrazovku tento telefon nepoužívá jen v zapnutém stavu, Xiaomi myšlenku always-on displeje přijalo a dále ji rozvíjí. Pořád v něm sice vidí spíše estetický než funkční prvek a nějakou interaktivitu od něj moc nečekejte, ale dá se to kompenzovat probuzením poklepáním nebo zvednutím.

Malá Intuitivnost Uživatele Irituje

Není tajemství, že zatímco s Androidem jsme kamarádi, MIUI a já kompatibilní nejsme. S trochou sarkasmu bych se nestyděl říct, že jediné, co tato nástavba přináší navíc, jsou starosti. Ale to by nebylo objektivní ani pro formát recenze, takže je potřeba kritiku i obdiv trošku rozpitvat.

V Note 10 Lite běží kdesi hluboko Android 10, hluboko pohřbený pod nástavbou MIUI Global v 11. iteraci. Pokud jí věnujete čas a pozornost, objevíte tmavý režim, sdílení souborů přes Mi Share, podporu pro bezdrátový displej, filtr modrého světla, tři způsoby skrývání notche, úpravy názvu operátora, spořič baterie, automatické vypnutí a zapnutí, rodičovskou kontrolu nebo Game Turbo pro optimalizaci výkonu ve hrách.

Je toho celkem dost, ale celý interface je zatížený tradicemi tak, že z původní léčby neduhů Androidu je současné MIUI spíše nádorem na dospěvším operačním systému. Sjednocujícím prvkem Androidu je např. Material Design, který používáme circa posledních 5 let.

Ten se nevyznačuje jen sytými barvami, ale i logikou ovládání, skládáním vrstev, akčním tlačítkem nebo animacemi. Jedním z jeho pravidel je, že by měl člověk pochopit, který prvek je interaktivní a odkud se vzal, nic by nemělo jen tak vyskočit.

Animace MIUI jsou nelogické, často odporují i samy k sobě. V rychlých nastaveních některá tlačítka přijedou z boku, jiná zprůhlední a když se jejich popis nevejde do přiděleného prostoru, začne srollovat, aby se za jiných okolností prostě oříznul.

ři přepínání aplikací se zobrazí mřížka aplikací, které se zavírají tahem do boku, při připnutí obrazovky se dozvíte chybnou nápovědu k odemčení (pamatujte: ze zamčené aplikace se dostanete podržením domů a vypínání, ne přepínačem aplikací v kombinaci s tlačítkem zpět). Zkrátka každý pes, jiná ves. U grafiky se takové malichernosti dají zkousnout, ale čistý Android je v těchto rysech konzistentní a přehledný.

MIUI se ale střílí do vlastní nohy i v zásadnějších ohledech. Sice můžu pochválit, že nastavení DNS už není schované, ale pořád je mi záhadou, proč jsou oddělené mobilní sítě od počítadla dat, hotspot od Wi-Fi, proč je správa oznámení rozdělená snad na tři místa, proč se menu Heslo a zabezpečení plete vedle Stavu zabezpečení, dodnes mi nejde na rozum, proč se UX designéři nerozloučili s odpadními položkami Další nastavení a Speciální funkce.

Moc by mě zajímalo, na základě jaké metodiky rozhodovali, co je funkce další a co speciální. Prostě bordel, takže využití veškerého potenciálu ve skutečnosti znamená procházet celé menu položku po položce a experimentovat, co se vlastně změní.

A některé možnosti ani nevím, jestli fungují. MIUI třeba dovoluje střídat styly oznámení mezi vlastním zobrazením a uspořádáním čistého Androidu. I oznámení by nástavba měla umět otevírat v plovoucím okně, ale buď jsem lama, nebo jsem neobjevil patřičnou kombinaci, jak něco takového zprovoznit, možná je to bug, možná by stačil restart. Prostě nevím a chaos v menu účinně brání pokusům o další průzkum.

Nechci MIUI 11 křivdit, třeba ode mě jen nedostalo dost času, nebo v Xiaomi počítají, že kde selhává UX, pomůže komunita a diskuzní fóra. Já na to trpělivost evidentně nemám.

Skvělé předpoklady pro náročný provoz

Kde naopak systém nemůžu hanit, je stabilita a optimalizace. Jednou jedinkrát jsem dokázal Mi Note 10 Lite dostat do úzkých, které způsobily restart. Jinak si nemohu plynulost prostředí vynachválit i při desítkách nainstalovaných aplikací.

Své zásluhy na tom nese jistě i fakt, že jsme na test dostali výkonnější verzi, která kromě 128GB paměti (98 GB je k dispozici) disponuje i RAMkou o velikosti 8 GB. Slabší konfigurace si musí vystačit s polovičním úložištěm a 6 GB operační paměti. Věřím, že i to stačit bude k plynulosti. V otázce pohodlí už bych byl skeptický, protože menší interní paměť se u tohoto Xiaomi nedá doplnit o paměťovou kartu.

Samotným motorem zařízení je osmijádrový procesor Qualcomm Snapdragon 730G se dvěma clustery, kdy výkonnější Kryo 470 Gold pracuje na 2,2 GHz, úsporná šestice Kryo 470 Silver pak na 1,8 GHz v kombinaci s grafikou Adreno 618.

Jako nádrž poslouží Li-Po akumulátor s nadstandardní kapacitou 5 260 mAh. Tenhle přístup výrobce musím pochválit. Rychlonabíjení je fajn, ale nabíjení dvakrát denně je pořád otravné. Mi Note 10 Lite proto volí spíš strategii nabíjet v delších intervalech snesitelně dlouho, než rychle, ale nesnesitelně často. 30W rychlonabíjení proto berte spíš jako nutnost než konkurenční výhodu, kterou je stabilně dvoudenní výdrž.

Fotoaparát Mi Note 10 Lite umí, ale chce trénink

S jedním nebo dvěma objektivy už nepochodíte ani ve střední třídě a Xiaomi si to dobře uvědomuje. A aby nezůstalo u základu, přidává kameru třetí a čtvrtou, protože čím víc proužků, tím víc Adidas, ne? Ne!

Už ani nevím, po kolikáté se setkávám s dedikovaným snímačem na makrosnímky, který fotí na pár centimetrů, v nízkém rozlišení a ještě nižší kvalitě. Mi Note 10 Lite ho má taky a jeho 2 megapixely stačí leda na to, abyste mohli podle výsledků identifikovat, že ten kroužek na zadním krytu je skutečně s největší pravděpodobností fotoaparát.

Druhým pomocným fotoaparátem je hloubkový senzor, který obstarává rozostření pozadí. Ve skutečnosti se však hodí jen k účelu stejného jména, jako má režim snímání, kde toto “vylepšení” najdete, tedy při focení portrétů. Ale ne ledajakých! Dotyčný musí být člověk a ne beruška, musí stát samostatně a nesmí sedět nebo se něčeho dotýkat a musí zůstat v přesně definované vzdálenosti.

Jakmile některou z těchto podmínek porušíte, můžete si 5Mpx snímač vyškrtnout jako nefunkční – hned se totiž projeví, že automatika nedokáže pořádně oddělit popředí od pozadí a přechody mezi ostrým popředím a rozostřeným pozadím vkládá na nesmyslná místa.

Mnohem lepších výsledků dosahuje hlavní fotoaparát. Nebál bych se říci skvělých výsledků, zvlášť když se nebudete pokoušet zachytit výjimečně komplikovanou scénu. Vysoké rozlišení 64 Mpx má sloužit sice i pro dvojnásobný bezztrátový zoom, hlavní výhoda ale tkví v kombinaci sousedních pixelů do jednoho výsledného.

Výsledkem jsou parádně ostré snímky, kde i na krajince dokážete v pozadí rozeznat příčky stožárů vysokého napětí, aniž by to působilo nepřirozeně. Pořád však mějte na paměti, že si telefon pomáhá softwarem, pokud nedokáže určit, nač se zaměřit (třeba v lese), kvalita výstupu klesne.

Slušnou kvalitu má i širokoúhlý objektiv, jehož rozlišení dosahuje střídmých 8 Mpx. Pro základní použití určitě stačí, ale nedoporučuji ho zapínat se stejným očekáváním jako hlavní kameru.

Software Xiaomi samozřejmě neslouží jen k filtrování pixelů. Stará se i o vyhlazování vrásek, zužování pasů a další kejkle. Nevím, je-li to účelem či čínskou láskou k extrémům, ale ne všechny efekty vám pomohou do soutěží krásy, občas výsledek vypadá dost démonicky.

Nejtemnější jsou však snímky noční. Ty Note 10 Lite prostě neumí. Režim, kdy telefon snímá scénu několik vteřin sice smartphone v menu má, ale výsledky nestojí ani za sdílení. Tvoří je šum, rozmazání a barvy taky jednodušeji vytáhnete z vlastní paměti, než histogramu.

Lepší výsledky podává odlehčený Note ve videu. Nedělá mu problém natáčení ve 4K při třiceti snímcích za vteřinu, Full HD zvládne se čtyřnásobným frameratem a pokud se omezíte na 720p, dosáhnete i na slow-motion s 960 snímky za vteřinu.

Jak fotí Xiaomi Mi Note 10 Lite?

Ukázka: video, Full HD, 60 FPS

I přes veškerou kritiku se vyplatí

V recenzi je jednoduché chytit se každé malé bolístky. Když máte srovnání s vlajkovými modely, snadno odhalíte, že tu a tam něco chybí, nebo nedosahuje vrcholné kvality. I proto jsem spoustu věcí na Xiaomi Mi Note 10 Lite zkritizoval, aby vás po případné koupi nic nepřekvapilo.

Z celkového pohledu se však jedná o akceptovatelné drobnosti. Pokud totiž hledáte něco lepšího, než základ, a chcete i stroj, který chvíli vydrží, moc důstojné konkurence nenajdete. Note 10 Lite se prodává za 10 a půl tisíce v levnější konfiguraci, za 11 v té vybavenější. Není to málo, částka překračuje pomyslnou pěticifernou hranici.

Jenže co koupit jiného?

Oblíbeným konkurentem v cenové kategorii je Samsung Galaxy A51. Jeho nástavbu One UI můžu doporučit, výkon je podobný, ale 4 GB RAM moc nenadchnou; Xiaomi navíc podporuje rychlejší nabíjení a kapacita baterky je též lepší. Na druhou stranu, cenový rozdíl tisícovky tyto odlišnosti může dorovnat.

Pokud máte dobré zkušenosti s procesory MediaTek, můžete zkusit i Oppo Reno 3, které jako kdyby Note 10 Lite z oka vypadlo. Blízkým příbuzným je i Realme 6 Pro. Proti této trojici mladíčků se může postavit i veterán Asus Zenfone 5z, ač je na něm znát zub času. Boj to bude každopádně těsný, ale věřím, že žádný ze soupeřů neodejde s prázdnou.

Co se nám líbí?Co se nám nelíbí?
Plus vzhledPlus nadstavba MIUI
Plus cenaPlus nevyužitý potenciál vícero fotoaparátů
Plus výkon, stabilita a optimalizace
Plus výdrž a rychlé nabíjení
Sledujte nás v Google Zprávách

Komentáře

Samsung Galaxy S25 Ultratracking pixel

Nejnovější články