Recenze Xiaomi Mi 10: za hodně peněz hodně muziky

Nový, skvělý, dražší. Xiaomi naložilo se svou nově získanou rolí hlavního čínského vyzyvatele „západních“ značek hodně originálně. Jeho nová vlajková loď Xiaomi Mi 10 má ale i přes nečekaně vysokou cenu co nabídnout. Jen jí člověk musí odpustit několik zejména ergonomických nedotahů.

Všechny informace o novém vlajkovém Xiaomi Mi 10 na jednom místě!

Je to příležitost, jaká se naskytne jednou za život. Představte si, že jste věčně druhý atlet a vašemu letitému úspěšnějšímu rivalovi zakážou cestovat na světové šampionáty. Přibližně v této pozici se teď nachází Xiaomi.

Huawei je ochromen obchodní válkou Číny a Spojených států natolik, že jeho přístroje jsou mimo čínský trh naprosto nepoužitelné. Spolu s tím se najednou uvolnil prostor pro někoho, kdo zbytku světa nabídne co nejpřitažlivější mix vysoké výbavy a nízké ceny.

Na první pohled s tímto časovým okénkem Xiaomi nenaložilo úplně rozumně. Jak už pár dní víme, jeho česká cena startuje na 21 990 korunách, a leckdo bude nejspíš uvažovat o tom, zda si za podobné peníze přeci jen nepořídit třeba jakýkoli Samsung nejvyšší kategorie. Výběr je samozřejmě na každém z nás. My jsme se však rozhodli otestovat, zda má sebevědomá cenovka čínského telefonu nějaké racio.

Xiaomi Mi 10: specifikace

Konstrukce	sklo a kov, 162,6 x 74,8 x 8,96 mm, 208 g
Displej	6,67″, AMOLED, HDR10, 90 Hz, 2340 x 1080 px, poměr stran 19,5:9, jemnost 386 ppi
Operační systém	Android 10 + MIUI 11
Procesor	8 jádrový, 3 GHz, Qualcomm Snapdragon 865
Paměť	8/12 GB RAM, 128/256 GB úložiště, nemá MicroSD slot
Fotoaparát	čtyři (108 Mpx hlavní + 13 Mpx ultraširokoúhlý 117° + 2 Mpx hloubkový + 2 Mpx makro), clona f/1,69 + f/2.4 + f/2.4 + f/2.4, OIS, duální LED blesk; přední 20 Mpx, clona f/2.0
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	5G, Bluetooth 5.1, NFC, Wi-Fi, GPS, infraport, USB-C, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře, stereo reproduktor
Baterie	4 780 mAh, rychlonabíjení (30 W), bezdrátové rychlonabíjení (30 W), reverzní bezdrátové nabíjení (10 W)
Cena a dostupnost	21 990 Kč, květen 2020

Za zapůjčení děkujeme e-shopu XM.cz, u kterého telefon zakoupíte.

Obsah balení

telefon Xiaomi Mi 10
jehla na SIM
30W adaptér pro nabíjení
USB-C a USB-A kabel
redukce USB-C a audiojack
průhledný vroubkovaný kryt z tvrdého plastu
technická brožurka a základní průvodce

Zadní strana radost neudělá

Asi není úplně fér vytahovat na čínské značky argumentaci světovou jedničkou. Vzhled Xiaomi Mi 10 ale k tomuto vysloveně svádí. Vždyť kde jinde jsme viděli dvojici zakřivených skel než právě u Samsungu. Mezi ně je stejně jako u Korejců sendvičovou metodou vložen hliníkový rám. V našem případě nesl šedou metalízu Twilight Grey, která skutečně po vzoru soumračných barev vrhá tmavomodré odlesky.

Nejde ale jen o efekt. Ačkoli celému elegantnímu tělu čínské vlajkové lodi schází certifikovaná IP68 odolnost proti vodě a ohání se jen termínem „splashproof“, co se fyzické odolnosti týče, není mu mnoho co vyčítat. Během mého testování se bohužel jednou nevyžádaně střetnul se štěrkem a oproti všem předpokladům si odnesl jen pár škrábanečků v povrchové vrstvě rámu. Ani přední ani zadní sklo neutrpěly jediný šrám. Ostatně není divu – vpředu i vzadu se nachází Gorilla Glass 5.

Jinak je ale znát, že Xiaomi Mi10 není žádná outdoorová mašina. Dominantní 6,67palcový OLED displej vytlačil mřížku reproduktoru až na samotný horní okraj přístroje. Jednoduchá selfie kamerka našla své místo v levém horním rohu v podobě nikterak nerušícího průstřelu obrazovky. Čtveřice objektivů naopak zdobí zadní plochu. A tady se skrývá první ergonomický nedotah čínské značky.

Kvalitní optika samozřejmě žádá více místa a batoh, na kterém se objektivy usadily, je tak opravdu výrazný. Kolébání telefonu na rovné ploše se nedá nijak zabránit. Kéž by se vrátily aspoň časy, kdy výrobci umisťovali fotoaparáty centrálně a nikoli asymetricky. Anebo aspoň – po vzoru iPhonu – do širšího rámečku namísto do jedné úzké linie.

Kromě výše zmíněného vybavení nacházíme na těle také dva stereoreproduktory, umístěné na horním a spodním boku telefonu. Oba vypadají stejně a zvuk tak má skutečný stereocharakter nezkreslený umístěním jednoho z repráčků pod mřížku sluchátka, jak to bývá zvykem u některých jiných výrobců. Bohužel schází audiojack, a je tak potřeba spolehnout se buď na bezdrátový přenos anebo USB-C zdířku. Naštěstí výrobce přibalil do prodejní krabičky redukci z USB-C právě na jack.

Otisky sem, prosím…

Ostatní ovladače se Xiaomi podařilo minimalizovat. Na pravém boku nacházíme pouze tlačítka odemykání a hlasitosti, po obvodu pak poměrně velké plastové vložky 5G antén. I čtečku otisků prstů se Xiaomi povedlo integrovat do displeje. Někoho by možná u takto drahého přístroje mohlo překvapit, že se jedná „pouze“ o optickou variantu skeneru, nikoli tu rychlejší – ultrazvukovou.

Technologii Qualcommu zatím tedy stále používá jen Samsung. Přesto však rychlostí odemykání telefonu příjemně překvapila. Dá se srovnat například s první generací Touch ID od Apple. I s ní však prohrává v disciplíně přesnosti.

Zejména otisky, které jsem do paměti telefonu registroval jako druhý a třetí v pořadí, si telefon ne a ne zapamatovat. Naštěstí primární otisk pravého palce odemkl telefon vždy. V kombinaci s 2D čtečkou obličeje tak není třeba mít důvodu ke stížnostem. Ta reaguje už se zvednutím telefonu a otisky tak dost možná použijete pouze při odemykání v úplné tmě, kde už se obličejový senzor nechytá.

Displej – chlouba telefonu

Zakřivená OLED obrazovka patří k největším chloubám nové vlajkové lodi Xiaomi. Už jen parametry 6,67palcového displeje naznačují, že tady se hraje vyšší liga. Nejvyšší jas až 1200 nitů, PenTile matice, podpora HDR10+, ale také hlavní tahák: obnovovací frekvence 90 Hz, která má zajistit co nejplynulejší obraz zejména při hraní her.

Někoho možná zamrzí pouhé Full HD+ (1080p) rozlišení. Jak za malou chvíli ilustrujeme na výdrži baterie, rozhodně to není nic, pro co byste měli plakat. Ostatní parametry naopak řadí Xiaomi na samotnou špičku. A není divu – pro čínskou značku tento displej produkují přímo dílny Samsungu.

Xiaomi jej pak dokázalo mistrně zapracovat do těla telefonu, takže zakrývá 92,5 % čelní strany. Telefon tak nabývá poměru stran 19,5:9 a kupodivu se i velmi dobře drží v jedné ruce. Snad jen jednu výhradu lze k zobrazení mít – ve tmě si povšimnete, že 90Hz obnovovací frekvence sice možná vypadá dobře na papíře, zkreslování písma během scrollování však není sto zabránit.

Samozřejmostí pro OLED displej je také Always On režim, v němž si můžete dle nejmodernějších trendů dokonce sami určit barevnou tapetu, i když jeho podíl na šeření baterie je poté dosti diskutabilní. Moc se mi ale líbila animace, která proběhne po ztmavlém displeji během notifikování. Je to milá vychytávka, co ihned přitáhne pozornost, vypadá vkusně a hodně dobře dokáže suplovat chybějící notifikační diodu.

MIUI 11 je fajn, ale má celé hejno much

Bohužel je to jedna z mála věcí, které mohu pochválit na grafickém prostředí MIUI 11. Nadstavby od Xiaomi jsem nikdy neměl příliš v lásce a ani jeho současná inkarnace to moc nevylepší. Je sice hezké, že se i u čínských výrobků můžete těšit z některých nejmodernějších vymožeností Androidu 10. Co ale naplat, když ty nejzákladnější banality se Xiaomi rozhodlo vynechat.

Nikde tak nenajdeme možnost přepnout základní launcher do podoby se šuplíkem aplikací. A co hůř – chybějí dokonce i ovládací gesta v nejnovějších verzích Androidu už běžně přístupná. Spolehnout se tak musíme jen na obstarožní lištu s trojicí přepínačů, jako „za krále Holce“.

Aspoň že se výrobce rozhodl jejich přítomnosti využít k dobré věci a je tak možné uživatelsky měnit jejich funkce po dlouhém stisku. Změnit třeba jejich pořadí ovšem také nesmíte. Je to paradox. Jinak lze totiž MIUI překreslit téměř kompletně dle svých představ. Dokonce se dají měnit i takové marginálie, jako to, zda chcete mít po stažení roletky v horním pravém rohu zástupce nastavení, nebo vyhledávání.

Nebo třeba to, zda v zobrazení posledně použitých aplikací chcete rozmazat jejich obsah před nepovolanými pohledy zvědavců. I mírné zaoblení displeje zůstává nevyužité; gesto Zpět se na něm dělá příjemně, ale to je tak všechno.

Útěchou budiž fakt, že Xiaomi nezapomnělo na devízy, na které si jeho uživatelé dlouhodobě zvykli. Nacházíme zde praktickou možnost zdvojit téměř jakoukoli aplikaci pro využití více účtů například na sociálních sítích. Na svém místě zůstal i tzv. Druhý prostor – možnost přepnout telefon do pracovního šifrovaného, nebo otevřeného soukromého módu, pokaždé s vlastním dílem vnitřního úložiště.

Trhač asfaltu s úžasnou výdrží

To všechno pohání čipset, který Xiaomi vystřelil až na samou špičku všech žebříčků výkonu mobilních zařízení. Nejnovější Snapdragon 865 v kombinaci s 8 GB (případně volitelně až 12 GB u modelu Mi 10 Pro) rychlé LPDDR5 RAM dělá divy a v benchmarku AnTuTu nastřílel neuvěřitelných 580 000 bodů. Teď už Xiaomi z trůnu sesadili jiní čínští konkurenti, pár týdnů ale držel svou dominanci neochvějně.

V tomto ohledu je možná ještě dobré připomenout, že Mi 10 přináší i 256 GB vnitřní paměti. Ta se bohužel nedá rozšířit paměťovou kartou – šuplíček, kde by se vedle SIM hezky vyjímala, zůstává nehezky zaslepený.

Snad díky své úspornosti pomáhá nejnovější generace čipové sady od Qualcommu i k impresivním výkonům telefonu v oblasti výdrže na jedno nabití. Ani rychlejší překreslovací frekvence obrazovky nezabrání Xiaomi v bezproblémovém atakování rekordů ve výdrži.

Ještě, než se ale dostaneme k číslům, je dobré akcentovat první viditelnější rozdíl mezi námi testovaným Mi 10 a jeho pokročilejším sourozencem Mi 10 Pro. Pokud netušíte, v jakých barvách šasi se ten který model nabízí, na první pohled od sebe telefony nepoznáte. Pod kapotou ale rozdíly najdeme.

Xiaomi bez Pro v názvu výrobce přisoudil o něco větší baterii o kapacitě 4 780 mAh oproti 4 500 mAh u modelu Pro. Ten pak možná jako kompenzaci získal schopnost 50 W rychlonabíjení oproti 30 W u našeho kusu. Osobně ale před rychlostí preferuji spíše vyšší kapacitu.

A to z jednoduchého důvodu. Xiaomi Mi 10 je totiž víc než jednodenní telefon. Ať jsem jej ždímal, jak jsem chtěl, nikdy jsem po práci nepřišel domů s méně než 40 % nabité baterie. I když telefon svítil svým displejem téměř šest hodin, stejně vydržel nabitý přes noc a odporoučel se po neuvěřitelných 28 hodinách provozu. 30W nabíječka pak telefon dovede nabít cca za hodinu a půl.

Takový smysl pro detail tu dlouho nebyl

Pokud se obě dvě Xiaomi někde skutečně zásadně liší, jsou to fotografické schopnosti. Jakkoli to taktéž není na první pohled vidět, model Pro nese na zádech čtyři plnohodnotné objektivy, obyčejný Mi 10 pouhé tři. Čtvrtý z otvorů je 2Mpx senzor hloubky sloužící k rozostření pozadí v portrétním módu.

Jiné jsou také čipy, které se skrývají pod ultrawide optickou soustavou. Jediné, co zůstává oběma telefonům společné, je primární fotoaparát s velkým čipem disponujícím obřím 108Mpx rozlišením, na kterém Xiaomi taktéž spolupracovalo se Samsungem.

Mezi už zmíněnými oky fotoaparátu se nachází ještě makro soustava s 2Mpx snímačem, o jejímž významu jsem měl až do konce testu trvalé pochybnosti. Kdykoli jsem se snažil zachytit jakoukoli makrofotografii, nedocílil jsem nikdy hezčích výsledků než s primárním fotoaparátem.

Dokonce ani minimální vzdálenost od objektu se nijak výrazně neliší. Nemohu se tedy zbavit dojmu, že tento fotoaparát nachází se na těle jen proto, aby pro odlišení lepšího z čínských dvojčat nezbyly v těle obyčejnějšího modelu jen černé díry.

Druhá, ultrawide soustava zachytí oproti modelu Pro širší, 123stupňové pole, a čip pod ní disponuje většími pixely. Na druhou stranu má o něco skromnější 13Mpx rozlišení (pro model Pro platí hodnota 20Mpx). Během slunečných dní si s ním užijete spoustu zábavy a zejména co se detailů týče, téměř nemá konkurenci.

S klesající hladinou světla míří stejným směrem i jeho schopnosti. Přibývá šumu, okraje fotografie se rozostřují a je vidět, že stabilizace objektivu by při prodlužujícím se čase závěrky výrazně pomohla. Přičítám to zejména nižší světelnosti f/2.4. Na focení soumraku nebo nedej bože nočních fotek ultrawide objektiv výrazně nedoporučuji. Tím spíš, že v Xiaomi umístili tento objektiv ze všech nejblíže k ruce. Kvůli širokému záběru objektivu se vám tak bude často stávat, že se do obrázku dostane i jeden z vašich prstů.

S hlavní čočkou je to ovšem jiná písnička. Ne nadarmo telefony Xiaomi kromě žebříčku AnTuTu ještě nedávno kralovaly i benchmarku DxOMark. Nejprve data: nad 1/1.33″ senzorem s barevným filtrem QuadBayer od Samsungu sedí sedmičlenná optika, nechybí samozřejmě optická stabilizace a celá soustava disponuje světelností f/1.69.

Obrazově podává neuvěřitelně kvalitní výsledky. Snímky mají skvělý dynamický kontrast a velké množství detailů – to se týká zejména focení na nižší, 25Mpx rozlišení. To ale pouze v případě, že rezignujete na zapnutí inteligentního rozpoznávání scény.

Na tlačítko AI klikněte jen v případě, že máte rádi omalovánky. Tento režim nakládá podle všeho trochu neskromně s HDR a snímky se tak mění v obrázky šíleného grafika s neomezeným časem na fotografickou postprodukci. Nejlépe je to vidět na snímcích přírody, nebe a zeleně. Takovýto odstín základní modré a zelené je vidět skutečně jen v katalozích Čedoku.

Pochválit je ale potřeba zejména velmi přirozenou hloubku ostrosti i bez toho, aby se používal portrétní režim. I ten ale najde své uplatnění. Jednak umí vytvářet virtuální pozadí fotografie, a jednak nabízí okamžitou korekci clony a tím pádem regulaci rozostření druhého plánu. Své kouzlo pak má i čistě manuální režim Pro, který umí například zobrazit i kameramanům dobře známý režim tzv. zebry, tedy monochromatické zvýraznění přeexponovaných ploch.

8K k ničemu, stabilizace boží

Zapomenout ovšem nesmíme na na záznam videa. Ten láká zejména na záznam v rozlišení 8K, tedy v rámečku 7680 x 4320 pixelů. Jak bývá zvykem, tento typ záznamu není jakkoli stabilizován. Jmenovitě v případě Mi 10 mi to však přijde škoda.

Videozáznamy s nižším rozlišením, třebaže 4K s 60 FPS, jsou zastabilizovány tak dobře, že na obraze není poznat nejen to, že s telefonem běžím, ale zvládne zároveň s pohybem vertikálním i velmi rychlý švenk bez ztráty kvality. Tady se Xiaomi opravdu vytáhlo.

Jak fotí Xiaomi Mi 10?

Ukázka: video, 8K, 30 FPS

Čínský, ale drahý

Xiaomi Mi 10 je bezesporu první skutečná vlajková loď čínské značky. Snese ta nejpřísnější měřítka a konkurenci nejen že dohnalo, ale leckdy i mílovými kroky předehnalo. Přitažlivější kombinaci vysoké výdrže, obrovského výkonu, nápaditého prostředí a fotografických schopností, aby člověk na trhu pohledal.

Není divu, že si za tento balíček Xiaomi neváhá nechat zaplatit. Přesto mám o tomto kroku pochybnosti nikoli nepodobné klasickému pelíškovskému dilematu s dvěma naprosto identickými krabičkami cigaret – ruskou a americkou. Kdybychom před vás položili dva stejně dobré telefony za stejnou cenu – Samsung a Xiaomi – který byste si vybrali? A i když nejspíš tuším, ponechám odpověď na vkusu každého čtenáře.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
pěkný design a pevná konstrukce	přespříliš těžká nadstavba MIUI
výdrž na jedno nabití	na poměry značky vysoká cena
schopnosti primárního fotoaparátu	schopnosti sekundárních fotoaparátů