Co zvládne lidské oko? Televize se 4K a 8K rozlišením mohou být zbytečné

Ondřej Koníček
Televizor Chiq U50G7LX 4K UHD Smart TV | Zdroj: Lidl
Televizor Chiq U50G7LX 4K UHD Smart TV | Zdroj: Lidl

Vědci zjistili, že 4K a 8K televize nepřináší běžnému divákovi žádný viditelný přínos oproti 2K rozlišení.

Nežeňte se bezhlavě za více pixely

Dominantou takřka každého obývacího pokoje je moderní televize. Tento segment se v posledních letech výrazně proměnil a prim hrají čím dál větší panely. S větší úhlopříčkou rostou nároky také na rozlišení, a to samozřejmě primárně kvůli ostrosti obrazu. Jenže, je tomu opravdu tak?

Nejnovější studie, se kterou přišli vědci z Univerzity v Cambridgi, ve spolupráci se společností Meta vlastnící například Facebook, ale ukazuje, že vyšší rozlišení vlastně žádné zásadní benefity nepřináší. V drtivé většině případů si běžní uživatelé vystačí s víceméně standardním rozlišení.

Tato studie říká, že v průměrně velkém obývacím pokoji nepřináší 4K či 8K rozlišení žádnou znatelnou výhodu proti 2K rozlišení na podobně velkém televizoru. Neexistuje zkrátka žádný hmatatelný rozdíl a jak se ukazuje, rozdíly v ostrosti náš zrak nijak zásadně nevnímá.

Sledování televize | Zdroj: Frank Rietsch / Pixabay
Sledování televize | Zdroj: Frank Rietsch / Pixabay

Je vysoké rozlišení jen plýtvání zdroji?

Celkově z této studie vyplývá, že od určité pozorovací vzdálenosti víceméně nezáleží na tom, kolik pixelů navíc obraz nabízí. Naše oko vyšší počet nezaznamená a z vyššího rozlišení se tak stává plýtvání a věc, za kterou sice uživatel zaplatí, ale v určitých situacích ani nezaregistruje.

Vědci ale museli nejdříve definovat, kolik pixelů umí lidské oko opravdu rozlišit a k tomu si připravili zajímavý test. Využili k němu 27palcový monitor se 4K rozlišením a ten namontovali na konstrukci, která mu umožnila pohyb směrem k divákovi a od něj.

V každé vzdálenosti pak byly 18 účastníkům s normálním zrakem zobrazeny dva typy obrazu v náhodném pořadí. Jeden typ obrazu měl svislé čáry široké jeden pixel v černé a bílé barvě, červené a zelené nebo žluté a fialové barvě, zatímco druhý byl obyčejný šedý blok.

Poté byli účastníci požádáni o tom, aby určili, který ze dvou obrazů tyto tenké čáry obsahuje. Když se tyto čáry stanou příliš tenkými nebo je rozlišení příliš vysoké, ukazuje se, že se nijak neliší od obyčejného šedého bloku. Tento bod pak výzkumníci označili jako limit rozlišení.

Holčička sledující televizi | Zdroj: Pexels
Holčička sledující televizi | Zdroj: Pexels

Lidské oko je mocný, ale ne všemocný nástroj

Tento výzkum mimo jiné ukázal i to, že lidské oko dokáže rozlišit více detailů, než se až doposud předpokládalo. Průměrná hodnota byla 94 PPD (pixelů na stupeň) pro šedou, zatímco pro červené a zelené vzory to bylo 89 PPD. Pro žluté a fialové vzory byly výsledky horší (53 PPD).

V dalším experimentu pak bylo 12 účastníkům zobrazeno bílé písmo na černém pozadí a naopak, opět v různých vzdálenostech. Účastníci byli poté požádání o to, aby určili text, který dle nic působí stejně ostře, jako referenční text.

Rozlišení, při kterém účastníci přestali registrovat rozdíl v textu se shodovalo s tím, které bylo určeno u obrazů s čárami. Na základě těchto dat pak bylo určeno, při jaké velikosti a vzdálenosti od televizoru přestává dávat vysoké rozlišení smysl a lidské oko ho již neregistruje.

Vyzkoušejte bezplatnou kalkulačku

Výsledky této studie jsou velmi zajímavé a výzkumný tým na jejich základě vytvořil bezplatný online kalkulátor, který odhalí, zda je nastavení ve vašem obývacím pokoji nad, nebo pod limitem rozlišení lidského oka. Díky němu uvidíte, jak na tom jste a zda má smysl upgrade.

Zdroj: The Guardian


Autor článku

Ondřej Koníček - Redaktor

Ondřej je nadšencem do elektroniky – od telefonů a počítačů až po hardware všeho druhu. Jeho srdce bije i pro svět her, dobré filmy a občas si dá do těla i při sportu.


Komentáře


Nejnovější články