Pro půlku lidí je značka Samsung symbolem předraženého Androidu, pro jiné jediný výrobce schopný věhlasem konkurovat Applu. Za sebe musím přiznat, že z pohledu těchto dvou stran si zasloužím označení kolaboranta. Dřívější antipatie nahradilo vlastnictví, byť jiného, než recenzovaného modelu. Ale že by byl každý Samsung bezchybný? Nebo že by byl právě Samsung Galaxy A71 tím, kdo změní váš názor? Mohl by!
Současná Áčka jsou pozicovaná výše, než kam tato řada mířila v začátcích. Nejsou to vlajkovky jako eSka, ale ani low-end jako bývalá řada J. Nejpřesněji ale pozici na trhu definuje cena startující na 12 tisících. To není málo, takže tato recenze zákonitě bude i obhajobou a vysvětlením, jestli taková politika nese své ovoce.
Konstrukce | kov a sklo, 163,6 x 76 x 7,7 mm, 179 g |
---|---|
Displej | 6,7″, Super AMOLED Infinity-O, 2400 x 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 393 ppi |
Operační systém | Android 10 + One UI 2.0 |
Procesor | 8jádrový, 2,2 GHz, Qualcomm Snapdragon 730 |
Paměť | 6 GB RAM, 128 GB úložiště, MicroSD slot (až 512 GB) |
Fotoaparát | čtyři (64 Mpx hlavní + 12 Mpx širokoúhlý 123° + 5 Mpx makro + 5 Mpx doplňkový), clona f/1.8 + f/2.2 + f/2.2 + f/2.4, LED blesk + přední 32 Mpx, clona f/2.2 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | Dual SIM, Bluetooth 5.0, USB-C, Wi-Fi, GPS, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře |
Baterie | 4 500 mAh, rychlonabíjení (25 W) |
Cena a dostupnost | 11 999 Kč, únor 2020 |
Určitě bych začal u designu. Samsung Galaxy A71 patří k nastupující generaci. Z Note 10 (recenze) převzal uprostřed umístěný otvor v displeji, z čerstvé S20 přejal blok fotoaparátů na zadní straně. Na první pohled si proto dokážete telefon zařadit a jen majitelé vlajkových lodí stejného výrobce si budou stěžovat, že jejich naleštěný skvost vypadá stejně, jako střední třída, kterou A71 i přes vyšší cenovku je. Pro ostatní to je naopak bude bonus.
Už v ruce ale pocítíte rozdíl. Fotky (a zvlášť ty oficiální) v tomto ohledu můžou klamat. To, co na obrázku vypadá jako sklo, je ve skutečnosti přiznaný plast (oficiálně tomu Samsung říká 3D Glasstic a vydává to za kombinaci skla a plastu). To samo o sobě není špatně, ale stanovená cena pak vzbuzuje zbytečné pochybnosti. Zároveň ale musím uznat, že povrchová úprava vypadá originálně a zajímavě. Celá záda hází duhové odlesky, přičemž pod povrchem je jemné žebrování, které se v několika bodech kříží. Připravte se ale na časté leštění, bez kterého moc parády neuděláte.
Při prvním uchopení rovněž zaznamenáte, že je telefon krásně placatý. Jestli bych u nějakého mobilu čekal, že si zopakuje bendgate, vsadil bych podle prvního dojmu na Galaxy A71. Při druhém už by mě strach opustil. Konstrukce je skálopevná, o nějakém vrzání nemůže být řeč. To spíš bych se bál vyklouznutí. Velikostí je A71 podobné Note 10+, ale kvůli zaobleným hranám není úchop tak jistý, prsty se nemají, kde zaklesnout, a v kapse se taky nezachytí. Pozor proto na lezení z auta.
Přitom ergonomie se povedla! Ovládání hlasitosti na pravé straně hravě obslouží palec, i při vystouplém fotoaparátu se A71 na stole skoro nehoupe, zaoblení na krajích displeje usnadňuje použití gest. Optická čtečka otisků by sice mohla být výš, ale chápu, proč jí našel Samsung místo těsně nad navigační lištou – ovládání gesty by čtečku tlačilo výš, klasická tlačítka zpět a domů zase níže.
Výsledek je kompromis, který je použitelný při obou způsobech ovládání. Respektive použitelný by byl, kdyby měl senzor vyšší úspěšnost v plnění svých povinností. Chybí mu rychlost i přesnost, odhadem svůj účel naplnil tak v 60 % případů, což je zatraceně málo. Větší spolehnutí je na odemykání obličejem, ale tam zase budete platit daň za nižší komfort. Ale aspoň je na výběr.
Vysoce si cením i odolnost vůči vodě. Nemusí jít přímo o IP68, ale vydržet pořádný slejvák by takhle drahý mobil měl. Žel, Samsung A71 žádný certifikát nedostal. Velká škoda! Alespoň, že vedle reproduktoru a USB-C na spodní straně najdete i 3,5mm jack. Mějte mě klidně za konzervu, ale nedám na něj dopustit.
Rest s odolností Samsung Galaxy A71 dohání displejem. Tradiční Super AMOLED Plus panel na úhlopříčce 6,7 palců pracuje s rozlišením 2400 x 1080 pixelů. Určitě to k plánovanému použití vrchovatě stačí.
A nejde jen o barvy, jemnost či pokrytí plochy zařízení z 87,2 %. Hodí se i funkce, které v mnoha telefonech musíte shánět na Google Play, nebo je aktivovat přes ADB. Samsung podporuje filtr modrého světla, ochranu proti náhodnému dotyku, zvýšení citlivosti při použití tvrzeného skla, sám automaticky posouvá informace na always-on displeji, aby předcházel případnému vypalování obrazovky.
Jde dokonce do takového detailu, že můžete deaktivovat zvýšení jasu displeje, aby na vás lépe viděla čelní kamerka při identifikaci. Snad jen bojovníci z Counter Strike nebo Rainbow 6 budou smutnit, že nezažijí flashbang efekt…
Ani přes veškeré serepetičky nešly barvy nebo jas na druhou kolej. Stále počítejte se sytými odstíny, nicméně můžete přepnout i na režim přirozených barev, případně si podání barev přizpůsobit či upravit teplotu barev.
Obrazovka jako taková je krytá sklem Gorilla Glass 3. I kvůli zaobleným tvarům bych proto doporučil zakoupení pouzdra či tvrzeného skla. Třetí generace je totiž ta poslední, která se věnovala primárně tvrdosti a odolnosti vůči poškrábání, ale nepokoušela se vzdorovat prasklinám vzniklých pádem.
Spolu s nastavením zobrazení souvisí i ambientní displej a všeobecně správa notifikací. Kdo kdy vyzkoušel nástavbu One UI 2.0 nebo její předešlou generaci 1.5, dá mi za pravdu, že Samsung díky ní umí to, co jiné telefony neřeší. Právě zde vidím tu hodnotu, kterou nedostanete do tabulek s Hertzy procesoru a gigabyty RAMky.
Chcete, aby vám upozornění neskákala do stavové lišty, ale do plovoucích bublin? Jde to! Že byste raději, kdyby neskákala nikam? Fajn, zapněte si režim soustředění. Máte raději černou než bílou? Tmavý mód už čeká. Nevěříte, že rychlost nabíjení nemá vliv na životnost baterie? Vypněte rychlé nabíjení! Chcete připomenout prošvihnuté události? Chcete multitasking s plovoucími okny? Chcete grafická témata? Chcete automatizaci? Editaci screenshotů? Režim pro jednu ruku? Předávání hovorů do hodinek? Do počítače? To všechno je možné, čímž Samsung efektivně bourá dogma, že jen Apple má perfektně zmáknutý ekosystém.
Zkrátka a dobře, v One UI vidím důvod, proč je Samsung Galaxy A71 při stejné ceně lepší koupí, než stejně drahý, ale výkonnější konkurence, kterou určitě najdete. Použitý čip Qualcomm Snapdragon 730 není nic, zač byste se měli stydět. Se 6 GB RAM je telefon docela svižný, byť lidi navyklé na 855 nebo 845 asi neuspokojí.
Na stejné úrovni bych zhodnotil i interní paměť – 128 GB je nový průměr, který neohromí, ani neurazí. Zvlášť když ho můžete doplnit paměťovou kartou a dvěma nano SIM kartami. Žádný ošizený hybridní slot, ale tři karty najednou! Však taky vysouvání šuplíku z levého boku vypadá, jak když vytahujete pekáč z trouby.
Co se týče výdrže a nabíjení, čekal bych víc. 4 500mAh slibuje hodně, ve výsledku bych ale boj o dva dny bez nabíječky začínal jen v nejnutnějších případech. Za půl dne zmizela z baterie třetina, což hovoří za vše. Určitě proto využijete rychlonabíjení o výkonu 25 W, které naplní akumulátor do půlky za 30 minut, na 100 % pak za cca hodinu a čtvrt. Bezdrátové nabíjení si však Samsung šetřil na luxusnější modely.
Marně vzpomínám, kdy naposled nějaký výrobce představil telefon s jedním objektivem. Dlouho to vypadalo, že dva budou stačit a najednou ani čtyři nepřekvapí. Zvlášť když mají smysl. Shrňme si, k čemu objektivy můžou sloužit: lepší sběr světla za tmy, ultrazoom, širokoúhlé snímání, makro, bokeh efekt…
Tyto funkce opakuju, protože Samsung Galaxy A71 na svět kouká čtyřma očima, když nepočítám čelní 32Mpx kameru. Telefon si do černého, vystouplého batůžku nasbíral čtyři objektivy: klasickou, 64Mpx kameru pro běžné focení, která skládá čtyři sousední pixely do jednoho výsledného. Druhý objektiv je širokoúhlý, pracuje s rozlišením 12 Mpx a dost často se hodí. Jsem rád, že Samsung začal preferovat ultrawide záběry před zoomem, který se přeci jen tak často nehodí. Bohužel zbývající dva fotoaparáty jsou spíš do počtu.
Jedním z nich je makro objektiv. Smysl dává jen zřídka. I při rozlišení 5 Mpx z něj sice lezou pěkné snímky, ale nejlépe pracuje ve vzdálenosti 3-5 cm od objektivu. Jenže co vám brání se posunout na dvojnásobek a fotit se stejnými detaily klasickým fotoaparátem?
Trochu podobný případ je u čtvrtého fotoaparátu. I ten používá rozlišení 5 Mpx a Samsung ho nazývá snímač hloubky ostrosti. Umožňuje sice pořizovat snímky s rozostřeným pozadím, ale hloubku v pravém slova smyslu nevnímá, není to Time-of-Flight senzor. Dokáže prostě jen vyfotit pozadí zvlášť, zatímco hlavní kamera snímá popředí.
To s videem si telefony Galaxy vždycky rozuměly víc. Hračičky by mohlo pobavit kreslení do videa, ostatní budou raději za podporu HEVC, stabilizaci těžící ze širokoúhlého foťáku nebo nahrávání ve 4K. Jenže zase něco chybí, tentokrát nahrávání při 60 FPS. Zkrátka se musíte rozhodnout, jestli klasické video, nebo (super)zpomalený záběr. Nic mezi tím.
Ve schopnostech focení a natáčení tak Samsung Galaxy A71 dělá to, co byste od vyšší střední třídy čekali – umí o něco málo víc než průměr, ale odstup od vlajkovek je vzhledem k ceně přehnaný. S klasickými snímky už pochodíte lépe. A71 není vyloženě expert na noční snímky nebo kterýkoli jiný režim focení, ale výsledky podává konstantní, vyrovnané a i když pečlivým bádáním tu a tam nějaký nedostatek objevíte, při nejočekávatelnějším použití “point and shoot” se na něj můžete spolehnout.
Po hardwarové stránce smartphony střední třídy za poslední rok dospěly. Žádný výrobce si už nedovolí všechny vychytávky šetřit pro aktuální top-model. Z tohoto pohledu je Samsung Galaxy A71 skvělým zařízením. Fotoaparát funguje, jak má, rychlonabíjení se hodí každou chvíli a použitý procesor má dost sil na to, abyste si příjemně zahráli i poměrně náročné hry.
Ještě více sympatií budou k telefonu cítit ti, kterým jde o práci a výkonnost. Plovoucí okna a nástrojové lišty dokážou z One UI udělat skoro plnohodnotný počítač, což v kombinaci s velkým displejem funguje parádně, byť ne tak skvěle, jako u série Note.
Jenže dokonalá A71 taky není. Makro objektiv je spíš do počtu, výdrž rovněž neodpovídá kapacitě baterie a chybějící voděodolnost je něco, co by dokázalo tenhle Samsung odlišit od konkurence. Takhle musím recenzi uzavřít skepticky. Dvanáct tisíc je na střední třídu dost a i při vší chvále na nástavbu Androidu 10 se nemůžu zbavit dojmu, že výrobce hardware oškubal.
Pokud toužíte po výkonu, sáhněte raději po OnePlus 7 za 13 tisíc, seženete ho s větší RAMkou, dvojnásobnou pamětí a hlavně se Snapdragonem 855. Pokud naopak bažíte po skvělém fotoaparátu, stál by za pokus Huawei P20 Pro (recenze). Zajímavým konkurentem by mohl být i LG G8s ThinQ.
Pokud byste ale stejně chtěli zůstat věrní Samsungu, výběr bude těžký. Mezi devíti a čtrnácti tisíci je naprosté pusto. Na Xcover Pro není mnoho důvodů čekat, nejbližším cenovým náhradníkem ze stáje je až výběhový Galaxy S10e (recenze), jenže ten je malý a chudý na baterku. Note 10 Lite by byl skvělým vylepšením, ale třítisícový odstup už ztrácí smysl.
Mezi levnějšími modely pak můžete zkusit A51 za devět tisíc. Kompromisů sice má víc, ale když ho provnám s větším bráškou, poměr ceny k výkonu má lepší. Samsung Galaxy A71 proto možná je skvělý telefon, ale tentokrát povídačky o připlácení za značku bohužel nelhaly.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
nadstavba One UI | absence voděodolnosti |
rychlé dobíjení | chybí video v 60 FPS |
stabilní výsledky fotoaparátu | cena |
sluchátkový audiojack |
Pro půlku lidí je značka Samsung symbolem předraženého Androidu, pro jiné jediný výrobce schopný věhlasem konkurovat Applu. Za sebe musím přiznat, že z pohledu těchto dvou stran si zasloužím označení kolaboranta. Dřívější antipatie nahradilo vlastnictví, byť jiného, než recenzovaného modelu. Ale že by byl každý Samsung bezchybný? Nebo že by byl právě Samsung Galaxy A71 tím, kdo změní váš názor? Mohl by!
Současná Áčka jsou pozicovaná výše, než kam tato řada mířila v začátcích. Nejsou to vlajkovky jako eSka, ale ani low-end jako bývalá řada J. Nejpřesněji ale pozici na trhu definuje cena startující na 12 tisících. To není málo, takže tato recenze zákonitě bude i obhajobou a vysvětlením, jestli taková politika nese své ovoce.
Konstrukce | kov a sklo, 163,6 x 76 x 7,7 mm, 179 g |
---|---|
Displej | 6,7″, Super AMOLED Infinity-O, 2400 x 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 393 ppi |
Operační systém | Android 10 + One UI 2.0 |
Procesor | 8jádrový, 2,2 GHz, Qualcomm Snapdragon 730 |
Paměť | 6 GB RAM, 128 GB úložiště, MicroSD slot (až 512 GB) |
Fotoaparát | čtyři (64 Mpx hlavní + 12 Mpx širokoúhlý 123° + 5 Mpx makro + 5 Mpx doplňkový), clona f/1.8 + f/2.2 + f/2.2 + f/2.4, LED blesk + přední 32 Mpx, clona f/2.2 |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | Dual SIM, Bluetooth 5.0, USB-C, Wi-Fi, GPS, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře |
Baterie | 4 500 mAh, rychlonabíjení (25 W) |
Cena a dostupnost | 11 999 Kč, únor 2020 |
Určitě bych začal u designu. Samsung Galaxy A71 patří k nastupující generaci. Z Note 10 (recenze) převzal uprostřed umístěný otvor v displeji, z čerstvé S20 přejal blok fotoaparátů na zadní straně. Na první pohled si proto dokážete telefon zařadit a jen majitelé vlajkových lodí stejného výrobce si budou stěžovat, že jejich naleštěný skvost vypadá stejně, jako střední třída, kterou A71 i přes vyšší cenovku je. Pro ostatní to je naopak bude bonus.
Už v ruce ale pocítíte rozdíl. Fotky (a zvlášť ty oficiální) v tomto ohledu můžou klamat. To, co na obrázku vypadá jako sklo, je ve skutečnosti přiznaný plast (oficiálně tomu Samsung říká 3D Glasstic a vydává to za kombinaci skla a plastu). To samo o sobě není špatně, ale stanovená cena pak vzbuzuje zbytečné pochybnosti. Zároveň ale musím uznat, že povrchová úprava vypadá originálně a zajímavě. Celá záda hází duhové odlesky, přičemž pod povrchem je jemné žebrování, které se v několika bodech kříží. Připravte se ale na časté leštění, bez kterého moc parády neuděláte.
Při prvním uchopení rovněž zaznamenáte, že je telefon krásně placatý. Jestli bych u nějakého mobilu čekal, že si zopakuje bendgate, vsadil bych podle prvního dojmu na Galaxy A71. Při druhém už by mě strach opustil. Konstrukce je skálopevná, o nějakém vrzání nemůže být řeč. To spíš bych se bál vyklouznutí. Velikostí je A71 podobné Note 10+, ale kvůli zaobleným hranám není úchop tak jistý, prsty se nemají, kde zaklesnout, a v kapse se taky nezachytí. Pozor proto na lezení z auta.
Přitom ergonomie se povedla! Ovládání hlasitosti na pravé straně hravě obslouží palec, i při vystouplém fotoaparátu se A71 na stole skoro nehoupe, zaoblení na krajích displeje usnadňuje použití gest. Optická čtečka otisků by sice mohla být výš, ale chápu, proč jí našel Samsung místo těsně nad navigační lištou – ovládání gesty by čtečku tlačilo výš, klasická tlačítka zpět a domů zase níže.
Výsledek je kompromis, který je použitelný při obou způsobech ovládání. Respektive použitelný by byl, kdyby měl senzor vyšší úspěšnost v plnění svých povinností. Chybí mu rychlost i přesnost, odhadem svůj účel naplnil tak v 60 % případů, což je zatraceně málo. Větší spolehnutí je na odemykání obličejem, ale tam zase budete platit daň za nižší komfort. Ale aspoň je na výběr.
Vysoce si cením i odolnost vůči vodě. Nemusí jít přímo o IP68, ale vydržet pořádný slejvák by takhle drahý mobil měl. Žel, Samsung A71 žádný certifikát nedostal. Velká škoda! Alespoň, že vedle reproduktoru a USB-C na spodní straně najdete i 3,5mm jack. Mějte mě klidně za konzervu, ale nedám na něj dopustit.
Rest s odolností Samsung Galaxy A71 dohání displejem. Tradiční Super AMOLED Plus panel na úhlopříčce 6,7 palců pracuje s rozlišením 2400 x 1080 pixelů. Určitě to k plánovanému použití vrchovatě stačí.
A nejde jen o barvy, jemnost či pokrytí plochy zařízení z 87,2 %. Hodí se i funkce, které v mnoha telefonech musíte shánět na Google Play, nebo je aktivovat přes ADB. Samsung podporuje filtr modrého světla, ochranu proti náhodnému dotyku, zvýšení citlivosti při použití tvrzeného skla, sám automaticky posouvá informace na always-on displeji, aby předcházel případnému vypalování obrazovky.
Jde dokonce do takového detailu, že můžete deaktivovat zvýšení jasu displeje, aby na vás lépe viděla čelní kamerka při identifikaci. Snad jen bojovníci z Counter Strike nebo Rainbow 6 budou smutnit, že nezažijí flashbang efekt…
Ani přes veškeré serepetičky nešly barvy nebo jas na druhou kolej. Stále počítejte se sytými odstíny, nicméně můžete přepnout i na režim přirozených barev, případně si podání barev přizpůsobit či upravit teplotu barev.
Obrazovka jako taková je krytá sklem Gorilla Glass 3. I kvůli zaobleným tvarům bych proto doporučil zakoupení pouzdra či tvrzeného skla. Třetí generace je totiž ta poslední, která se věnovala primárně tvrdosti a odolnosti vůči poškrábání, ale nepokoušela se vzdorovat prasklinám vzniklých pádem.
Spolu s nastavením zobrazení souvisí i ambientní displej a všeobecně správa notifikací. Kdo kdy vyzkoušel nástavbu One UI 2.0 nebo její předešlou generaci 1.5, dá mi za pravdu, že Samsung díky ní umí to, co jiné telefony neřeší. Právě zde vidím tu hodnotu, kterou nedostanete do tabulek s Hertzy procesoru a gigabyty RAMky.
Chcete, aby vám upozornění neskákala do stavové lišty, ale do plovoucích bublin? Jde to! Že byste raději, kdyby neskákala nikam? Fajn, zapněte si režim soustředění. Máte raději černou než bílou? Tmavý mód už čeká. Nevěříte, že rychlost nabíjení nemá vliv na životnost baterie? Vypněte rychlé nabíjení! Chcete připomenout prošvihnuté události? Chcete multitasking s plovoucími okny? Chcete grafická témata? Chcete automatizaci? Editaci screenshotů? Režim pro jednu ruku? Předávání hovorů do hodinek? Do počítače? To všechno je možné, čímž Samsung efektivně bourá dogma, že jen Apple má perfektně zmáknutý ekosystém.
Zkrátka a dobře, v One UI vidím důvod, proč je Samsung Galaxy A71 při stejné ceně lepší koupí, než stejně drahý, ale výkonnější konkurence, kterou určitě najdete. Použitý čip Qualcomm Snapdragon 730 není nic, zač byste se měli stydět. Se 6 GB RAM je telefon docela svižný, byť lidi navyklé na 855 nebo 845 asi neuspokojí.
Na stejné úrovni bych zhodnotil i interní paměť – 128 GB je nový průměr, který neohromí, ani neurazí. Zvlášť když ho můžete doplnit paměťovou kartou a dvěma nano SIM kartami. Žádný ošizený hybridní slot, ale tři karty najednou! Však taky vysouvání šuplíku z levého boku vypadá, jak když vytahujete pekáč z trouby.
Co se týče výdrže a nabíjení, čekal bych víc. 4 500mAh slibuje hodně, ve výsledku bych ale boj o dva dny bez nabíječky začínal jen v nejnutnějších případech. Za půl dne zmizela z baterie třetina, což hovoří za vše. Určitě proto využijete rychlonabíjení o výkonu 25 W, které naplní akumulátor do půlky za 30 minut, na 100 % pak za cca hodinu a čtvrt. Bezdrátové nabíjení si však Samsung šetřil na luxusnější modely.
Marně vzpomínám, kdy naposled nějaký výrobce představil telefon s jedním objektivem. Dlouho to vypadalo, že dva budou stačit a najednou ani čtyři nepřekvapí. Zvlášť když mají smysl. Shrňme si, k čemu objektivy můžou sloužit: lepší sběr světla za tmy, ultrazoom, širokoúhlé snímání, makro, bokeh efekt…
Tyto funkce opakuju, protože Samsung Galaxy A71 na svět kouká čtyřma očima, když nepočítám čelní 32Mpx kameru. Telefon si do černého, vystouplého batůžku nasbíral čtyři objektivy: klasickou, 64Mpx kameru pro běžné focení, která skládá čtyři sousední pixely do jednoho výsledného. Druhý objektiv je širokoúhlý, pracuje s rozlišením 12 Mpx a dost často se hodí. Jsem rád, že Samsung začal preferovat ultrawide záběry před zoomem, který se přeci jen tak často nehodí. Bohužel zbývající dva fotoaparáty jsou spíš do počtu.
Jedním z nich je makro objektiv. Smysl dává jen zřídka. I při rozlišení 5 Mpx z něj sice lezou pěkné snímky, ale nejlépe pracuje ve vzdálenosti 3-5 cm od objektivu. Jenže co vám brání se posunout na dvojnásobek a fotit se stejnými detaily klasickým fotoaparátem?
Trochu podobný případ je u čtvrtého fotoaparátu. I ten používá rozlišení 5 Mpx a Samsung ho nazývá snímač hloubky ostrosti. Umožňuje sice pořizovat snímky s rozostřeným pozadím, ale hloubku v pravém slova smyslu nevnímá, není to Time-of-Flight senzor. Dokáže prostě jen vyfotit pozadí zvlášť, zatímco hlavní kamera snímá popředí.
To s videem si telefony Galaxy vždycky rozuměly víc. Hračičky by mohlo pobavit kreslení do videa, ostatní budou raději za podporu HEVC, stabilizaci těžící ze širokoúhlého foťáku nebo nahrávání ve 4K. Jenže zase něco chybí, tentokrát nahrávání při 60 FPS. Zkrátka se musíte rozhodnout, jestli klasické video, nebo (super)zpomalený záběr. Nic mezi tím.
Ve schopnostech focení a natáčení tak Samsung Galaxy A71 dělá to, co byste od vyšší střední třídy čekali – umí o něco málo víc než průměr, ale odstup od vlajkovek je vzhledem k ceně přehnaný. S klasickými snímky už pochodíte lépe. A71 není vyloženě expert na noční snímky nebo kterýkoli jiný režim focení, ale výsledky podává konstantní, vyrovnané a i když pečlivým bádáním tu a tam nějaký nedostatek objevíte, při nejočekávatelnějším použití “point and shoot” se na něj můžete spolehnout.
Po hardwarové stránce smartphony střední třídy za poslední rok dospěly. Žádný výrobce si už nedovolí všechny vychytávky šetřit pro aktuální top-model. Z tohoto pohledu je Samsung Galaxy A71 skvělým zařízením. Fotoaparát funguje, jak má, rychlonabíjení se hodí každou chvíli a použitý procesor má dost sil na to, abyste si příjemně zahráli i poměrně náročné hry.
Ještě více sympatií budou k telefonu cítit ti, kterým jde o práci a výkonnost. Plovoucí okna a nástrojové lišty dokážou z One UI udělat skoro plnohodnotný počítač, což v kombinaci s velkým displejem funguje parádně, byť ne tak skvěle, jako u série Note.
Jenže dokonalá A71 taky není. Makro objektiv je spíš do počtu, výdrž rovněž neodpovídá kapacitě baterie a chybějící voděodolnost je něco, co by dokázalo tenhle Samsung odlišit od konkurence. Takhle musím recenzi uzavřít skepticky. Dvanáct tisíc je na střední třídu dost a i při vší chvále na nástavbu Androidu 10 se nemůžu zbavit dojmu, že výrobce hardware oškubal.
Pokud toužíte po výkonu, sáhněte raději po OnePlus 7 za 13 tisíc, seženete ho s větší RAMkou, dvojnásobnou pamětí a hlavně se Snapdragonem 855. Pokud naopak bažíte po skvělém fotoaparátu, stál by za pokus Huawei P20 Pro (recenze). Zajímavým konkurentem by mohl být i LG G8s ThinQ.
Pokud byste ale stejně chtěli zůstat věrní Samsungu, výběr bude těžký. Mezi devíti a čtrnácti tisíci je naprosté pusto. Na Xcover Pro není mnoho důvodů čekat, nejbližším cenovým náhradníkem ze stáje je až výběhový Galaxy S10e (recenze), jenže ten je malý a chudý na baterku. Note 10 Lite by byl skvělým vylepšením, ale třítisícový odstup už ztrácí smysl.
Mezi levnějšími modely pak můžete zkusit A51 za devět tisíc. Kompromisů sice má víc, ale když ho provnám s větším bráškou, poměr ceny k výkonu má lepší. Samsung Galaxy A71 proto možná je skvělý telefon, ale tentokrát povídačky o připlácení za značku bohužel nelhaly.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
nadstavba One UI | absence voděodolnosti |
rychlé dobíjení | chybí video v 60 FPS |
stabilní výsledky fotoaparátu | cena |
sluchátkový audiojack |