• Xiaomi předvádí na trhu s chytrými telefony totální uragán
• Špičku už dlouho předvádí v segmentu střední třídy
• Model Mi 11 Ultra má ale ukázat sílu čínské firmy i v odvětví vlajkových superphonů

Xiaomi Mi 11 Ultra | foto: Mobilizujeme.cz

Xiaomi známe hlavně jako výrobce telefonů pro méně náročné zákazníky, kteří tu prominou “jen” LCD displej, tamhle jim zase nevadí plastové šasi. Vloni ale Číňan vklouzl i do sféry těch nejlepších telefonů vůbec. Vlajkovým modelem byl tehdy telefon Mi 10 Ultra, který však mohli okusit jen zákazníci v Čínské lidové republice.

Pak ale nastal zlom. Xiaomi se chce s plně soustředit i na absolutní vrchol trhu s mobilními telefony a to nejen doma, ale i v Evropě. Důkazem toho je našlapaná řada telefonů Mi 11 vedená modelem Ultra. Ten kombinuje kvalitní zpracování, maximální výkon a konečně i zatraceně povedený fotoaparát. Pojďme se společně přesvědčit, zdali si tu snůšku superlativů horká novinka Mi 11 Ultra skutečně zaslouží.

Xiaomi Mi 11 Ultra: specifikace

Obsah balení

• telefon Xiaomi Mi 11 Ultra
• jehla na SIM
• 67W adaptér na nabíjení
• USB-A / USB-C kabel
• USB-C / 3,5mm jack redukce
• průhledný plastový kryt
• technická brožurka a základní průvodce

Megaloman s pár unikáty

Hned na první pohled dává Xiaomi jasně najevo, že Mi 11 Ultra je prostě pro ty nejnáročnější zákazníky. Telefon je obrovitý a taky pořádně těžký (234 gramů). Na výšku má 164,3 milimetru, na šířku 74,6 milimetru, přičemž “v pase” měří 8,38 milimetru. Není to tedy zase takový cvalík. Ačkoliv kdybychom počítali i s přesahem masivního modulu pro kameru, bude to dost přes centimetr.

Vzhled keramických zad | foto: Mobilizujeme.cz

Špičkový superphone takové úrovně ale prostě v ruce musí být znát. A to se podepisuje i na výrobních materiálech. Samozřejmostí je kovové tělo s keramickými zády, což za mě skvěle odpovídá označení “Ultra”. Přední strana je pak klasicky skleněná, displej je kryt sklíčkem Gorilla Glass Victus. Jen malá příjemná poznámka, přístroj vám přijde s předlepenou fólií.

Telefon je opravdu pevný, za což patří Xiaomi řádná pochvala. Konstrukce navíc nemá nikde slabé místo a v tomto ohledu věřím, že si výrobce dal pořádně záležet. O něco horší je to s ergonomií. Ultra je samozřejmě všude lesklá, ale upatlávání vzhledem k použití keramiky nehrozí tak moc. Ale jak je telefon velký (s pouzdrem ještě nakyne), bude chtít ovládání pořádnou porci šikovnosti, nebo alespoň odvahy. Je to prostě extrémní telefon, s tím se musí počítat.

Nelekejte se, to je jen fotoaparát

Když jsem telefon vzal poprvé do ruky, můj zájem byl okamžitě mířen na záda. Tam se skrývá chlouba, kterou nikdo jiný nemá. Přes celou horní třetinu zad se rozléhá vystouplý fotomodul. Na ploše 6 × 4 centimetry najdeme nejen dvě opulentní kamery a propadlý periskopový teleobjektiv, ale i trojici LED a hlavně 1,1palcový sekundární displej. Xiaomi se díky němu staví k unikátům; o funkcích zatím nemluvě.

Design jako takový je spíš klasický, šmrnc mu dává hlavně rozlehlý fotomodul. Z hlediska praktické použitelnosti by ale modul mohl být menší, neb komplikuje používání (při držení máte třeba pocit, že se vám v ruce telefon kvůli těžkému fotomodulu převažuje). Na druhou stranu, má i symbolický význam: kdo by zapomněl na mobil s takovým foťákem?

Co dalšího je na těle Mi 11 Ultra k povšimnutí? Audiojack nehledejte, za to je tu stereo reproduktor od Harman Kardon, bohužel také tak designově nesouměrný, jako u Mi 11. Kvalita zvuku je ale výborná a čínská špička neztrácí ani v tomto ohledu. Dole najdeme ještě USB-C, to už je klasika, a slot pro 2 nanoSIM, leč žádnou paměťovou kartu. Chybět však nesmí infraport, NFC pod zadním krytem a i odolnosti IP68.

Ultra displej(e)

Četli jste naši recenzi základního Xiaomi Mi 11? Jestli ano, můžete kapitolu o displeji směle přeskočit. Vrcholná superstar s přídomkem Ultra má totiž 1:1 stejný displej, jako základní model. Hovoříme o 6,81palcovém Super AMOLED panelu s HDR10+, 120Hz obnovovací frekvencí a výborným rozlišením Quad HD+, neboli 2K+.

I když nezkušeného zájemce tato změť specifikací zrovna nenadchne, praktická srážka s displejem Mi 11 Ultra každého přesvědčí, že takhle vypadá špičková obrazovka. Dostatečně velká úhlopříčka, barvy úžasné, nepřepálené a k tomu famózní jemnost 515 pixelů na palec a již zmíněná obnovovací frekvence. Zapomenout bych neměl ani na optickou čtečku otisků, která během celé doby testování fungovala takřka bezchybně.

K obrazovce skutečně nemám negativního slova. Snad jen maličké upozornění, krycí sklo je decentně zahnuté, takže pokud hledáte ploché displeje a telefon tímto u vás klesl, je mi líto. S tímto aspektem u vlajkových telefonů už tak nějak musíme počítat – ať už se nám to líbí, nebo ne.

Druhý displej na zádech

Přiznám se, že během představení vrcholné novoty jménem Mi 11 Ultra jsem byl paf, když přišla řeč na sekundární displej. Ne snad, že by to byla tak světoborná technologie, ale už jen ta odvaha něco takového do telefonu za 32 tisíc korun nacpat. Fascinující!

A jak tedy vypadá? Je to malý protáhlý obdélník vedle hlavních snímačů fotoaparátu, jde o AMOLED s diagonálou 1,1 palce, tedy stejně jako u náramku Mi Band 5. Zadní displej má u Xiaomi v zásadě jen čtyři funkce. Pasivně umí zobrazovat vámi zvolenou fotku, libovolný nápis (s tím je celkem zábava…), čas + datum a nakonec i zrcadlo fotoaparátu, když chcete fotit kvalitní selfíčka nebo jen překvapit osobu, kterou fotíte.

Zapomenou nesmíme na červenou tečku symbolizující příchozí notifikaci nebo hovor. Na víc fičur tohoto technologického skvostu jsem ale nepřišel, ačkoliv budu rád, když se na to Xiaomi, s prominutím, nevykašle a bude svými nápady živit zadní sekundární displej dál.

Špatný systém, dobrý sluha?

Xiaomi používá už léta letoucí grafickou nadstavbu MIUI, která vždy totálně překrývá operační systém jako takový – v tomto případě je to nadstavba MIUI 12.0.6.0 a Android 11. A právě u Ultry si z mého pohledu lze povšimnou aspektu, který u jiných telefonů Xiaomi nebo Redmi, troufám si říct, není tak patrný.

Xiaomi Mi 11 Ultra | foto: Mobilizujeme.cz

MIUI totiž skutečně může působit jako dospělý plnotučný systém, ne jen jako vyumělkovaná pozlacená “krása” z asijské tržnice. Bez větších kustomizací na mě systém z Mi 11 Ultra dýchá úplně jiným stylem, než třeba z Redmi Note 10 Pro (recenze)  a dalších levnějších kousků z portfolia tohoto výrobce. Snad je to celkovým dojmem z telefonu. V tomto ohledu je tedy MIUI vlastně celkem univerzální.

Ale opakující se chyby bohužel zůstávají. Proč je v MIUI multitasking tak nepřehledný a aplikace se uzavírají svajpnutím do strany? A co nastavení, kdo se v něm orientuje? Proč není nastavení always-on displeje v kolonce “Displej”, ale v prapodivně znějící kolonce “Aktivní displej a Zamykací obrazovka”. Anebo proč nelze pohodlně nastavit tmavý režim “od západu do východu”?

Otázek v MIUI je pořád hodně a zkušenější uživatelé si asi budou rvát vlasy. Nabízí se ale i klasická otázka: proč nejde něco, co u konkurence jde?! Asi chápete, že interface MIUI – i když na mě tentokrát výjimečně nepůsobí tím infantilním dojmem – vnímám jako největší nedostatek Xiaomi Mi 11 Ultra. Jediné štěstí Xiaomi je, že uživatelé často do nadstavby tolik nerýpou a některých chyb si možná ani nevšimnou.

Výkonu i paměti celý ranec

Co ale ve spojitosti k systému MIUI rozhodně za pochvalu stojí, je plynulost a celková odladěnost. Tady není důvod se nikterak zlobit, systém běží ukázkově, animace potěší oko uživatele a Mi 11 Ultra je díky tomu perfektní volbou pro zábavu a multimédia, či naopak pro tvrdou práci typu e-maily, web, chat nebo telefonáty.

A když si budete chtít zahrát, říkám žádný problém! Ultra přichází s čipsetem těch nejlepších – 5nm Snapdragon 888 s taktem 2,84 GHz a slovutným grafickým čipem Adreno 660. Tohle je prostě jako ta nejlepší grafika od Nvidie – rozjedete absolutně cokoliv, včetně 5G nebo VR a to nejen letos, ale i příští a přespříští rok. Dokládá to i skóre v AnTuTu 808 tisíc bodů.

Pro drtivou většinu uživatelů je dostačující i paměťová varianta 256 GB s 12 GB RAM. Jak jste ale mohli pochytit už v první části recenze, slot na paměťovku v tomto rajónu neexistuje. Pomoct si tak uživatel bude muset v krizi cloudem. Jiné řešení holt není. Tady uznávám, že má konkurenční korejská Ultra lepší startovací pozici. V dražší variantě totiž nabízí 512 GB ROM a 16 GB operační paměti.

Výdrž a to ostatní

Zase podobně jako u základní Mi 11, nechybí ani zde NFC pro bezkontaktní platby, již zmíněné 5G nebo třeba infraport. Samozřejmostí je i Wi-Fi 6 a Bluetooth 5.2. Co je však třeba separátně zmínit, je Quick Charge 4+ a technologie Power Delivery 3.0. Díky syntéze těchto moderních technologií umí Ultra nabíjet výkonem 67 W drátem i bezdrátem (z 0 do 100 % za těžko uvěřitelných 40 minut) a dokonce i 10W reverzně dobíjet jiné zařízení.

Takže jak je vidět, po stránce technologického pokroku je Mi 11 Ultra prostě telefon budoucnosti. K mému překvapení je telefon se vším, co mu bylo dáno do vínku, včetně třeba sekundárního AMOLED displeje, schopný i solidní výdrže na baterii. Akumulátor s kapacitou 5 000 mAh se při troše spoření nezalekne ani prodlouženého víkendu, celý den je pro něj hračka v každém případě. Všiml jsem si ale – snad jde o chybu mého testovací kusu – že se při vyšší námaze opravdu hodně zahřívá.

Fotoaparát plný překvapení

Určitě si říkáte, že teď přijde ta pravá bomba. A opravdu, fotoaparát Mi 11 Ultra alespoň na první pohled je skutečná bomba. V již několikrát popsaném fotomodulu najdeme tři objektivy. Hlavní 50Mpx s OIS, super-širokoúhlý 48Mpx a ještě periskopový teleobjektiv s rozlišením 48 Mpx, naštěstí také opticky stabilizovaný. Pominu-li přední 20Mpx selfie kamerku, je to vše. Pochvala letí už teď, Xiaomi se totiž u špičky portfolia obešlo bez zbytečných 2Mpx snímačů pro makro a tak podobně.

Monstrózní fotoaparát v akci | foto: Mobilizujeme.cz

V hlavní roli je samozřejmě primární 50Mpx snímač. Ten spojuje čtyři pixely dohromady a vytváří defaultní snímky v rozlišení 12,5 Mpx. Nejprve bych rád chválil. Proto zmíním práci se světlem a stínem, kvalitu portrétních snímků a vlastně i barevné podání objektů na fotkách. Výjimka se týká snad jen zelené, kterou Xiaomi občas přetahovalo do živějších odstínů. Moc se mi nelíbilo ani slévání podobných tmavých odstínů dohromady.

Jako největší problém hlavního objektivu ale shledávám překvapivě nedokonalou hloubku ostrosti. Snímky jsou totiž z 99 % na první pohled přímo úchvatné. Ve chvíli, kdy je ale chcete zvětšit na monitoru nebo 4K televizi, narazíte na limity. Při zoomování dochází u vzdálenějších objektů k šílené pixelizaci a wow efekt je rázem ten tam. Tento neduh je částečně řešen focením snímků v plném rozlišení 50 Mpx. Pak ale narazíte zase na paměťové limity.

Fotomobil roku? Možná, ale…

Širokoúhlý snímač se záběrem solidních 128 stupňů není bohužel ničím speciální a i on nevzhledně rozostřuje okraje. Barevně však ladí s primárním snímačem, který až na jisté výkyvy umí barvy vážně znamenité. Kvalita je patrná i v noci, kdy tři snímače seberou dostatek světla, aby prosvětlily většinu nočních scenérií. Šum naštěstí není tak viditelný, hloubka ostrosti je na dobré úrovni.

Fotomodul vystupuje neuvěřitelným způsobem | foto: Mobilizujeme.cz

A nebylo by to Xiaomi, aby do svého superphonu nevměstnalo pořádný teleobjektiv se stabilizací a také bezztrátovým zoomem. Ten je až 5×, přičemž maximální digitální přiblížení je až 120×, dovolím si však hodnotit jen to garantované 5× bez jakékoliv ztráty kvality. Rozlišení nepatrně klesne, okem je rozdíl sotva pozorovatelný, ale úroveň je stále vrcholná. A ten nejvyšší zoom se vám jistě bude hodit, bydlíte-li na sídlišti a rádi z okna šmírujete sousedy.

Dovolím si trochu shrnout dosavadní hodnocení fotoaparátu Mi 11 Ultra. Nerad bych totiž, aby došlo k omylu. Přestože jsem novému Xiaomi vcelku “naložil”, patří k tomu nejlepšímu, co z hlediska mobilního focení můžete mít. Základní 12Mpx snímky jsou určitě jedny z těch nejlepších, které jsem u telefonu vůbec viděl.

Rastrování obrazu v pozadí je ale problém a dle mého názoru se Xiaomi vymstilo, že vsadilo na běžnější 50Mpx snímač, oproti modernějším 64Mpx či dokonce 108Mpx snímačům s logicky vyšším rozlišením.

Video stabilizované jak s gimbalem

Protože Xiaomi nikdy nepatřilo k těm absolutním špičkám z hlediska natáčení videí (tady vždy kralovala dvojička Apple a Samsung), příjemně překvapí, kolik technologií do tohoto segmentu letos nasypalo. Je libo HD, Full HD, 4K nebo dokonce 8K (až při 24 FPS)? Případně stabilizované 30snímkové makro video hymzu?

Mně osobně nejvíc zaujalo uzamčení pohybu na natáčený objekt, případně gimbalu podobná stabilizace videa. S telefonem pak s trochou nadsázky můžete třepat jak prázdnou lahví kečupu, ale obraz zůstává krásně plynulý. Jediná smůlu, že klasická stabilizaci i ta super-plynulá je dostupná jen při rozlišení Full HD a snímkové frekvenci 30 FPS. Čeho si u videa nelze nevšimnout, je ale splašená barevná paleta, která vše totálně přepaluje. Záběry nejsou upravené, ale vypadají jak z pohádky…

Jak fotí Xiaomi Mi 11 Ultra?

Ukázka: noční režim

Ukázka: zoom 5×, 10× a 120×

Ukázka: video, Full HD, 60 FPS

Umíráček pro konkurenci?

Kdo by to byl do Xiaomi před pár lety řekl? Firma, která staví svou filosofii na levných telefonech a ty vlajkové vyrábí jen “aby se neřeklo”. Xiaomi ale prošlo vícero obměnami. Produkty má lepší a taky podstatně dražší. Nebojí se odvázat, ukázat trochu originality. A Mi 11 Ultra je snad až na označení skutečným originálem.

Má, na co si vzpomenete. Případné nedostatky pak vyplňuje ikonickým vzhledem, sekundárním displejem či 67W rychlonabíjením drátem i bez drátu. Cena je však neúprosná – za 32 tisíc korun pořídí smartphone jen někteří a z fanoušků Xiaomi je to naprosté minimum.

Xiaomi Mi 11 Ultra | foto: Mobilizujeme.cz

Čínská firma ale chce mluvit i k vám ostatním, fanouškům jiných značek. Až budete příště hledat nový vlajkový telefon, zkuste se podívat i do stáje Xiaomi. Prodává opravdovou bombu a i když perfektní nová Ultra není, blíží se k tomu až nebezpečně rychle.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
keramika	hmotnost
oba displeje	absence MicroSD slotu
výkon	systém
výdrž	pixelizace
120× zoom
stabilizace videa