Recenze Xiaomi Mi 11 – Telefon na pomezí smartphonového nebe

• Xiaomi Mi 11 je nová vlajka čínského výrobce uvedená vloni na Vánoce
• Jde o jeden z nejlepších androidových smartphonů pro rok 2021
• Jeho opravdový benefit je ale – jak jinak – poměr cena / výkon

Xiaomi uvedlo vloni na Vánoce nový model Mi 11, který tehdy ještě stál v portfoliu výrobce jako vlajkový model. Před několika týdny ale Xiaomi uvedlo další tři v Česku postupně prodávané modely z řady Mi 11, z nichž třeba Ultra je skutečná vlajková loď tzv. bez kompromisů.

Námi testovaný model Mi 11 se tak rázem umístil někde na pomezí. Je to velmi dobře vyvážený high-end telefon, který ale rozhodně nesahá na absolutní špičku. Kromě něj si totiž můžete koupit i slabší Lite, ale také nepochybně silnější Ultru či prapodivný mezi-model Mi 11i.

Xiaomi tak zase štěpí své porftolium na prvočinitele. Po třech týdnech testování si ale troufám říct, že pospolu s Mi 11 Lite bude právě základní jedenáctka tím, co upoutá smysly spotřebitelů nejvíce. V hlavní roli totiž opět famózní poměr ceny a výkonu.

Xiaomi Mi 11: specifikace

Konstrukce	sklo a kov, 164,3 × 74,6 × 8,1 mm, 196 g
Displej	6,81″, AMOLED, 120 Hz, HDR10+, 3200 × 1440 px, poměr stran 20:9, jemnost 515 ppi
Operační systém	Android 11 + MIUI 12.5
Čipset	8jádrový, 2,84 GHz, Qualcomm Snapdragon 888
Paměť	8 GB RAM, 128/256 GB úložiště (UFS 3.1), bez slotu na MicroSD
Fotoaparát	trojitý (108 Mpx hlavní + 13 Mpx ultraširokoúhlý 123° + 5 Mpx makro), clona f/1.89 + f/2.4 + f/2.4, OIS, PDAF, 8K video, duální LED blesk; přední 20 Mpx, clona f/2.2
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	Dual SIM, 5G, Bluetooth 5.1, NFC, Wi-Fi 6, GPS, infraport, USB-C, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře, stereo reproduktor Harman Kardon
Baterie	4 600 mAh, rychlonabíjení 55 W, bezdrátové rychlonabíjení 50 W
Cena a dostupnost	od 19 990 Kč, březen 2021

Prodejní balení

• telefon Xiaomi Mi 11
• jehla na SIM
• 55W adaptér na nabíjení
• USB-A / USB-C kabel
• průhledný plastový kryt
• technická brožurka a základní průvodce

Xiaomi ponechalo prodejní balení ve starých kolejích. Najdeme zde tedy klasický USB-A / USB-C kabel, velký a těžký kvádřík do zásuvky s výkonem 55 W a také oblíbený základní plastový kryt s průhlednou texturou. Balení rovněž funguje i jako výkladní skříň funkcí, hned při prvním ohledání tak vidíme podporu 5G, audio od Harman Kardon i plnohodnotné Google aplikace.

Pozastavil jsem se však nad popisem obsahu balení přímo od výrobce. Ten totiž slibuje, že v balení má být i dongle USB-C / audiojack. Já ho v krabičce nenašel. Pokud se vám stane něco podobného, obratem kontaktujte prodejce.

Kovák s gymnastickými sklony

Frivolnější zaměření telefonu Mi 11 potvrzuje i využití svěží světle modré barevné varianty, která se dostala i k nám do redakce (jinak se prodává ještě v bílé a černé – pozn. redakce). Mobil vyjel z dílny Xiaomi s celokovovým šasi a zadní + přední stranou překrytou odolným sklem Gorilla Glass; vzadu je to 5. generace, vpředu pak novější Victus.

Odolnost těchto skel je potom tak nějak očekávatelná. Na betonový chodník telefon pouštět nedoporučuji, při běžném používání ale zvládne přežít bez úhony i bez krytu. Strach bych měl snad jen o vystouplý modul fotoaparátu a zahnuté 2,5D strany displeje. Ten je totiž opravdu velký – 6,81 palce – a při prvním pádu asi dostane pořádně na frak.

Protože je zařízení zhotoveno z hliníku, čekal jsem pevnost srovnatelnou se skálou. Ne snad, že by byl telefon křehký jako jednovrstvý kapesník, ale při pokusu ohnout se konstrukce evidentně prohýbá do oblouku a mám strach, že kdybych zatlačil, tak novinku přelomím. Snad je to daň za příjemnou tloušťku 8,1 milimetru.

Drží se dobře, ale trochu řeže

Smartphone je velký, takže se v ruce drží asi tak stejně jako většina jeho soků z řad Samsungu, OnePlus a podobně. Bezproblémový úchop podporuje poměr 20:9, ale zase ho trochu kazí na můj vkus moc odhalený přechod mezi bočnicemi a zadním sklem. Při opírání o dlaň to trochu řeže. Jinak je ale ergonomie zcela bez debat příkladná.

Na pravém straně najdeme hned pod palcem (jste-li praváci) zamykací tlačítko a nad ním útlou kolébku pro regulaci hlasitosti. Tam mi snad jen přijde, že horní část tlačítka má slabší odezvu než dolní, ale nic zásadního. Levá strana je až na anténní předěl čistá.

Míříme dolů, kde najdeme otvor pro USB-C, také slot pro dvojici SIM (a žádnou paměťovku) a také první polovinu stereo repráčku. Nahoře je kupodivu v jiném motivu vyvedena druhá část zvukového výdechu a také infraport pro ovládání domácího elektra. 3,5mm audiojack zde neexistuje.

Krásný ne, sympatický ano

V jednoduchosti shrnout design Mi 11 moc nejde. Je to rozhodně sympatický telefon, který bych se v kapse i v ruce nestyděl používat. Ale že bych se jím v MHD ovíval, aby každý viděl, co jsem si koupil, to ne. Za zmínku stojí zajímavý fotomodul, který je vlastně třívrstvý a skrývá v sobě trojici kamer a duální LEDku.

A líbí se mi rovněž světle modrá gradientní barva, která je jakýmsi poznávacím znamením řady Mi 11. Nebýt řezání do levé i pravé ruky, nevzhledných anténních předělů a nesymetricky tvarovaných i umístěných výdechů repráčku, neměl bych si na co stěžovat.

Pardon, to je Harman Kardon?

Jako nadmíru povedené je však třeba označit audio. Vím, že to není zrovna deal-breaker, tedy aspekt, kvůli kterému byste odmítli či naopak potvrdili nákup toho či onoho telefonu, avšak tady je to rozhodně vhodné zmínit. Xiaomi tvrdí, že na zvuku se podílela firma Harman Kardon a je to znát. Hudba je čistá, stejně tak i mluvené slovo, nejvyšší hlasitost nedělá zvuk plechový a všechny složky jsou dynamicky vyvážené.

Displej – Strop za slušné peníze

Jak jsem již zmínil, Xiaomi se s novým modelem Mi 11 pouští do osvědčeného poměru ceny a výkonu a displej je toho zářným příkladem. Panel je velký 6,81 palce úhlopříčně, má poměr 20:9 a rozlišení 3200 × 1440 pixelů. Hovoříme tedy o volitelném Quad HD+, případně 2K+, chcete-li. To vše dává do kupy krásnou jemnost 515 pixelů na palec.

Pokud máte s čísly problém a abstraktní představivost vám moc nejde, nevadí. Věřte, že i na tak velkém zobrazovači je rozlišení krásně jemné a pro skutečný next-gen zážitek doporučuji volit toto vysoké rozlišení. V displeji je pak ještě optická čtečka otisků, která telefon odemkne z 10 pokusů 7krát. Zrovna nadmíru spokojený jsem s ní nebyl.

Xiaomi ale nezůstává jen u rozlišení. Displej umí vysoký dynamický rozsah HDR10+ a jde o AMOLED s až 120Hz obnovovací frekvencí. To všechno zní božsky, ale jaká je realita? Plynulost úžasná, o rozlišení už jsem hovořil. Prvních pár dní jsem se však pral s barevným podáním. Přišlo mi ve výchozím doporučeném nastavení paletky mdlé a nijaké. Pokud budete mít pnutí, lze přepnout na sytější barvy, případně si škálu nastavit individuálně.

Zase to MIUI…

Smartphone Mi 11 nabízí hned z prodejního balení Android 11 s dosud nejdospělejší iterací grafické nadstavby MIUI 12.5. Z pohledu běžného uživatele mi grafická nadstavba nechvalně proslulá pro svůj infantilní interface a pár dalších nelogičností přijde jako tak akorát. Přece jenom, z řad klasických uživatelů a i zákazníků Xiaomi jsem na MIUI neslyšel slova kritiky.

S grafickým kabátkem jsem u telefonu Mi 11 vlastně celkem v pohodě. Na hlavní ploše, v menu a třeba i v ovládacím centru, které může připomínat to z iOS (je de facto okopírované 1:1) je vše v největším pořádku. Nechápu ale jiné perly. Proč je v MIUI multitasking tak nepřehledný a aplikace se uzavírají svajpnutím do strany? A to je jen kapka v moři, jak se říká.

Vrcholem nepřehlednosti je pak nastavení, kde je 28 různých odvětví, ale velká část z nich je úzce spojena s jinou nabídkou a když jsem se nad tím snažil racionálně rozmyslet, objevil se mi v hlavě skutečný chaos. Chcete příklad? Nuže ukázka: proč je správa aktualizací systému úplně nahoře, a ne dole, jako všude jinde? Nebo proč není nastavení always-on displeje v kolonce „Displej“, ale v prapodivně znějící kolonce „Aktivní displej a Zamykací obrazovka“. Co to jako je „Aktivní displej“?!

Ale nebudu škarohlíd. Telefon má v nastavení i skutečné skvosty, jako třeba měření srdečního tepu skrz čtečku otisků v displeji, rozšířený herní mód Game Turbo anebo podporu pro všemožná témata, plovoucí okna a tak podobně. Pokud jde o nativní aplikace, těch je v MIUI dost. Je tu speciální galerie, fotoaplikace, sdílení souborů ShareMe, nativní hudební přehrávač a dokonce i prohlížeč či ovladač domácího elektra pomocí infraportu.

Výkonu i technologií dosyta

Jedním z hlavních aspektů, proč si budete chtít Xiaomi Mi 11 pořídit, je jeho hardwarová vybavenost. A tady stojí telefon u brány do smartphonového nebe – podobně jako v případě displeje. O výkon se totiž stará zřejmě nejvýkonnější čipset v androidovém světě jménem Snapdragon 888 od Qualcommu. Pomáhá mu 8GB operační paměť a grafický čip Adreno 660.

Takové specifikace dělají z Mi 11 úplný etalon mezi výkonými telefony a dlouhou dobu byl na prvním místě žebříčku AnTuTu. Tam novinka nasbírala 807 tisíc bodů a řadí se doopravdy k těm nejlepším. Telefon disponuje takovým výkonem, že nemá problém s náročným multitaskingem či hrami typu PUBG Mobile nebo Call of Duty Mobile. Cokoliv slupne jako malinu a ještě si řekne o přídavek. Proto věřte, že hrát na takovémto stroji se 120Hz Quad HD+ displejem je opravdu slast.

K tomu si můžete telefon zakoupit ve dvou paměťových variantách, a sice 128 nebo 256. U námi testované vyšší verze systém uzmul bezmála 15 GB, to jde. Pamětí to ale zdaleka nekončí. Stroj podporuje 5G, má Bluetooth 5.1, rychlou Wi-Fi 6 a pochopitelně i NFC pro bezkontaktní placení, které funguje ukázkově a rychle.

Baterie také potěší

Na poměry vlajkových superphonů má Xiaomi Mi 11 průměrnou baterii s kapacitou 4 600 mAh. Ale nebojte, je to dost na celý, sebevíc náročný den, případně na dva dny bez přehnaného hraní. A to podotýkám, že jsem používal i ty největší žrouty: always-on displej a 120Hz frekvenci kombinovanou s vysokým rozlišením. V tomto ohledu nenajdete u telefonu jakékoliv zklamání.

A těšit se můžete i na parádní univerzálnost z hlediska nabíjení. V balení přidávaný 55W adaptér využijete až na kost, protože přesně tento výkon potřebuje pro maximální nabíjení i nové Xiaomi. Kromě toho je tu i 50W bezdrátové nabíjení a třešnička v podobě 10W reverzního bezdrátového nabíjení, které je třeba aktivovat v nastavení. Xiaomi Mi 11 je jednou větou skvělá ukázka toho, co současný smartphonový průmysl dokáže.

Fotoaparát

Nové vlajkové Xiaomi dostalo do vínku fotomodul se třemi čočkami. Hlavní objektiv disponuje enormním rozlišením 108Mpx, pak je tu super-širokoúhlá kamera s 13 Mpx a 123stupňovým záběrem a nakonec maličký objektiv pro makro, ten má rozlišení 5 Mpx. Asi uznáte, že s takovou výbavou Xiaomi nemíří do boje s těmi nejlepšími, ale to ani není účel. Mi 11 má totiž fotit jako dobrý telefon za 20 tisíc korun, kterým je. Pro pravé fajnšmekry je tu potom Mi 11 Ultra, který na český trh vstupuje v květnu.

Z mého pohledu neprofesionálního fotografa mohu říct, že nejlepší službu koná hlavní 108Mpx snímač. Ten fotí základní snímky v rozlišení 27 Mpx a to je místo, kde spatřuji největší výhodu oproti konkurentům se 48Mpx nebo 64Mpx snímači. Hloubka detailů je perfektní, zoomování takových fotek na větším monitoru je opravdu zábavné.

Ani barevné podání není špatné, ale nejlepší je fotit za dostatečného denního světla. Ostřejší interiérové světlo, třeba u fotek v metru, degraduje barvy prostředí a třeba držadla ve voze pražského metra jsou přepálené až hanba. Snímač je ale opticky stabilizovaný a uzávěrka rychlá, takže si troufám trvdit, že Mi 11 má s cenou 20 tisíc korun jeden z nejlepších 108Mpx snímačů.

Zbytek už za takovou chválu nestojí. Širokáč se záběrem 123 stupňů dohlédne pěkně, ale je u něj patrné rybí oko a s barvami i ostrostí je to na štíru. Makro objektiv podává sympatický výkon, ale nemá stabilizaci, takže musíte mít roboticky pevnou ruku.

A co další režimy, stojí za to? Portrétní mód umí dobře rozostřit pozadí, bokeh není nepřirozený, ale musíte počítat s nižším rozlišením 12 Mpx. Selfie kamerka je pohotová a neměl jsem s ní problém, obličej pěkně prokreslí i v potemnělé místnosti. Kupodivu slabým se ale jevil být noční režim. Ten umí sice dobře prosvětlit scénu – světlo sbírá z okolí a rozprostírá ho na celou fotku. Ale víc než u konkurence tady byl patrný šum. Opět jsem měl pocit, že na to, abych udělal pěknou fotku v noci, musel bych s sebou neustále nosit stativ.

Video až v 8K rozlišení

Pokud jde o video, je Xiaomi Mi 11 univerzál. S optickou stabilizací nabízí HD i Full HD při 30 nebo i 60 FPS, o něco slabší je pak stabilizace u 4K, které ale umí také ve 30 i 60 FPS. A pak je tu symfonie z budoucnosti, 8K video. Tím můžete natáčet při snímkovací frekvenci 24 či 30 FPS, rozdíl ale moc patrný není.

V ukázce, kterou jsem pro vás pořídil, je vidět dobré barevné podání i stabilizace. Telefon ale bezdůvodně zběsile přeostřoval a celé video tak působí nepřehledným až chaotickým dojmem. Nestávalo se mi to vždy, ale u pár dalších videí jsem to zaznamenal také. Snad to není nic, co by nešlo doopravit patchem.

Jak fotí Xiaomi Mi 11?

Ukázka: noční snímky

Ukázka: makro

Ukázka: 108 Mpx

Ukázka: video, Full, 60 FPS

Zhodnocení

Za Xiaomi Mi 11 si výrobce dle mého soudu po právu zaslouží pochvalu. Je to vlajkový model se vším všudy, který sice disponuje několika kompromisy, ale nenazývá je tak. Jde spíše o aspekty, které výše postavený model Mi 11 Ultra plánuje vylepšit. Mi 11 totiž geniálně zapadá do jedenáctkové rodiny a ne nadarmo si myslím, že vedle nejlevnějšího Mi 11 Lite půjde základní model také na dračku.

Aby ne – vždyť je to telefon s vysokým výkonem, krásným displejem, kvalitním zpracováním a fotoaparátem adekvátním u telefonu za 20 tisíc korun. Takže rada na závěr? Pokud vám přišlo, že mé výtky směrem k Mi 11 jsou spíše projevem mé kritické duše, než skutečným problémem, směle věřte, že jde o telefon přímo pro vás. A pokud z mého textu cítíte, že jste náročnější, počkejte si na Ultru. Ta už podobné „kompromisy“ nepřipustí. Doufám!

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
zpracování	nesymetrie
Quad HD+ displej	není audiojack
reproduktor	čtečka otisků
výkon a 5G	systém
108Mpx fotoaparát
baterie
cena