Recenze Vivo Y70 – Jenom AMOLED jaro nedělá
- Model Y70 je vlajkovou lodí Vivo na našem území
- Přináší starší procesor, ale také AMOLED displej a bleskurychlé nabíjení
- Stojí pod 6 tisíc a čelí tak nepříjemnému množství konkurence
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Jen další telefon znepřehledňující nabídku nižší střední třídy čínské provenience, řeknete si možná. A budete mít částečně pravdu. Čím se právě top model společnosti Vivo odlišuje od další konkurence s cenovkou kolem šesti tisíc, to vydá na důkladné pátrání. Ne snad, že by člověk nakonec nenašel, je ale otázka, zda se v mezičase nerozhodne pro jiný model, který své benefity dává najevo originálnějším způsobem.
Vybírat z podobných modelů totiž může přímo v domovské stáji značky Vivo. Ta se řadí mezi odnože elektrického koncernu BBK Electronics, který kromě Viva sdružuje pod svými křídly ještě například Oppo, OnePlus nebo Realme. Historicky to bylo ovšem právě Vivo, které se zejména na asijských trzích snažilo psát dějiny. Podobně jako Samsung přicházelo se zahnutými displeji, cizí jí už před lety nebyly výsuvné fotoaparáty nebo speciální hi-fi čipy.
Zda právě model Y70 dostojí pověsti svých předků, ukáže dnešní recenze!
Vivo Y70: specifikace
| Konstrukce | plast, 161 × 74,1 × 7,8 mm, 171 g |
|---|---|
| Displej | 6,44″, AMOLED, 2400 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 409 PPI |
| Operační systém | Android 11 + Funtouch OS |
| Čipset | 8jádrový, 2 GHz, Qualcomm Snapdragon 665 |
| Paměť | 8 GB RAM, úložiště 128 GB + MicroSD slot (až 512 GB) |
| Fotoaparát | trojitý (48 Mpx hlavní + 2 Mpx makro + 2 Mpx hloubka), clona f/1.79 + 2× f/2.4, PDAF, umělá inteligence, LED blesk; přední 16 Mpx, clona f/2.05 |
| LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
| Technologie | Dual SIM, Wi-Fi, GPS, Bluetooth 5.0, USB-C, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře |
| Baterie | 4 100 mAh, rychlonabíjení 33 W |
| Cena a dostupnost | 5 999 Kč, únor 2021 |
Obsah balení
- telefon Vivo Y70
- jehla na SIM kartu
- USB-A / USB-C kabel
- drátová pecková sluchátka s 3,5mm jackem
- průhledný plastový kryt
- 33W adaptér na nabíjení
- technická brožurka a základní průvodce
V nablýskané plastové zbroji
Nerad bych byl zlý, ale pokud cesta dovnitř začíná vždy na povrchu, měli by v centrála Viva co nejdříve najmout nového designéra obalů. Box svou asijskou estetikou a modrou barvou evokující dědovy tepláky svádí k tomu, aby se cesta tam stala po tolkienovsku rychle cestou zase zpátky. Naštěstí všechny pochybnosti pominou, když se do otevírání papírové krabice pustíte.
Prodejní balení | foto: Mobilizujeme.cz
V době, kdy se přední výrobci předhánějí v tom, kdo toho přibalí k telefonu méně, je obsah balení Viva hotovým balzámem pro duši. Kromě obligátní dokumentace jsou tu sluchátka s jackovým konektorem, 33W nabíječka, o které budeme ještě hodně mluvit, a dokonce v čínských poměrech nezbytné silikonové pouzdro se špuntem do USB-C slotu. Strašně špatně se nasazuje, není bůhvíjak příjemné na dotek, ale na telefonu drží „jako židovská víra“ a leckdy budete ještě rádi, že ho máte.
Kromě jiného i z toho důvodu, že se tělo telefonu s velmi tenkými a ostrými okraji ne úplně příjemně drží. Výrobce sice pro trakci telefonu udělal maximum, ani tak jsem si ale nebyl jistý, kdy mi úzké, hubené, dlouhé a 171 gramů lehké Vivo vypadne z ruky.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Kdo se i přesto rozhodne pro život bez obalu, pocítí cenovku modelu Y70 na vlastní kůži. Ne snad, že by telefon budil laciný dojem, nebo nedej bože povrzával. Plastové materiály, z nichž je vyrobeno vše kromě krycího skla, o sobě ale dají vědět ne úplně prémiovým dojmem. A pokud bych měl vybrat jeden ohled, kde lacinější konstrukce doopravdy vadí, pak jsou to poměrně hlučné, a přitom hodně slabé vibrace v tichém režimu.
O to víc se Vivo snaží v rovině estetiky. Matná záda se sice na poměry matných zad poměrně hodně patlají, ale i tak vypadají dobře. Vivo Y70 je jeden z mála telefonů, kdy mi chameleonově fosforeskující povrch přecházející mezi mrazivě modrou a chladně stříbrnou se zelenkavými tóny nepřipadal nevkusný. Možná za to může jen velmi decentní obdélník nesoucí trojici objektivů vyvedený tmavě šedou – na zádech telefonu to do sebe zkrátka všechno zapadá.
A i čelo telefonu je vlastně tak pohledné, jak jen černá placka může být. Displej kryjící 84% čela má zakulacené roky, krycí sklo se na okrajích mírně zahýbá (kdysi se tomu říkávalo 2,5D displej) a i když se selfie kamera neskrývá v moderním „průstřelu“ ale pěkně po staru v kapkovitém „notchi“, rozhodně mě to nepohoršuje. To už mám větší problém s poměrně pomalou optickou čtečkou otisků prstů pod displejem. Je i v rámci své technologie poměrně nepřesná. Sken obličeje (samozřejmě pouze ten dvourozměrný), to pak vylepší jen trochu.
Trochu starosvětský esprit ostatně z telefonu dýchá, kam se podíváte. Vedle USB-C portu nalezneme rudimentální 3,5mm zdířku pro jack. Společnost mu dělá osamocený monofonní a pohříchu nekvalitní reproduktor, od kterého nečekejte než středy. A to vše korunuje přehluboký šuplík pro dvě SIM-karty a paměťovku. To vše je zabaleno do ergonomicky povedeného tvaru, kde odnikud není daleko dosáhnout na tlačítka. A kdyby se výrobce obešel bez laciné, již nainstalované folie na krycím sklu, která při provádění ovládacích gest řeže do prstu, bylo by vše ideální. Naštěstí jde tato bez problémů sejmout.
Není každý Samsung, co AMOLED nosí
Pokud bych měl definovat jeden atribut, který vyvyšuje Vivo Y70 nad velkou většinu třídy, je to právě bezmála 6,5palcový 1080p displej. Ten se chlubí zobrazovací technologií AMOLED, což v kategorii do šesti tisíc rozhodně není běžný kánon. Kromě telefonů Xiaomi a nových levných Samsungů lze sehnat vlastně jen u několik let starých, doteď nevyprodaných vlajkových lodí.
Displej | foto: Mobilizujeme.cz
Výrobce vás na svých stránkách zavalí číselnými údaji o kontrastu nebo pokrytí barevného gamutu NTSC. Nejsem si úplně jistý, že právě cílová skupina bude těmito parametry unesena. Proto začnu laicky: pokud máte s displeji AMOLED zkušenosti od Samsungu a očekáváte od Viva podobný zážitek, kupte si raději Samsung. Jinak budete zklamáni.
Ne snad, že by se na obrazovku Viva nedalo koukat. I porovnávání té nejověřitelnější položky ze všech grafických ukazatelů, maximální svítivost může klamat. Vivo sice dosahuje s bídou polovičního maximálního jasu oproti korejské značce, někde kolem 550 nitů. To rozhodně to ale neznamená, že byste na přímém slunci něco neviděli. V tomto hledu se nedá čínskému nováčkovi mnoho vytknout.
Jenže zážitek je zážitek. A ten od Viva přichází v podobné míře, jako když AMOLED displeje v mobilech začínali. Jeden bod za všechny – na teplé odstíny barev se va Vivu skoro nedá koukat. Oranžová je tak řvavá, že na ní skoro není vidět bílý text. Trochu se to vylepší, když využijete možnosti nastavení a přepnete Vivo do režimu Professional. Jenže to zase nic nezbude z kontrastu, bílá zežloutne… a to už si klidně můžete koupit levnější telefon s IPS obrazovkou.
Starý, slabý… dostačující?
Levnější telefony s IPS LCD by dost možná přinesl aspoň novější CPU. Snapdragon 665 je dva roky starý čipset, který má svá nejlepší léta za sebou. Je to ostatně on, kdo by nezvládl vyšší vzorkovací frekvenci displeje, a tak muselo Vivo v době, kdy se i jeho cenové hladině začínají objevovat 90Hz obrazovky, zůstat u 60 Hz. I když ho doplníme 8GB operační paměti, skóre tisíc bodů v benchmarku AnTuTu asi přesvědčí málokoho. Tím spíš, že se největší limity osazení Viva Y70 projevují oblasti grafiky.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Nemluvím teď jen o výsledku benchmarku. Hráči náročných her by se měli porozhlédnout jinde. Tituly jako Asphalt 9 se načítají dvakrát déle, než by bylo záhodno a s možností spustit je na nejvyšší detaily se rozlučte. Kromě toho se při hraní telefon občas nepříjemně zasekával, což právě u závodních her zamrzí dvojnásob – než s tím člověk dokáže cokoli udělat, ocitne se mimo trať. Uživatel se zde nemůže ubránit otázce PROČ? Kdyby bylo Vivo Y70 jen o pár stovek dražší, možná by mohlo uspokojit i náročnější uživatele bez jakýchkoli kompromisů.
Stejnou otázku si musím položit při pohledu na prostředí FunTouch postaveném na Androidu 11. FunTouch se totiž graficky od čistého androidu prakticky neliší. Laik pozná rozdíl na první pohled snad jen v předinstalovaném správci telefonu iManager nebo herním režimu. Pro další benefity nadstavby se musí hlouběji do nastavení, a ani poté, co jsem je prozkoumal si vlastně nejsem jistý, jestli jejich implementace stojí třeba za pozdní nebo zřídkavé aktualizace.
Mezi hlavní bonusové features totiž patří skutečné marginálie. Má oblíbená je například možnost spustit Facebook napsáním písmene F na zamčené obrazovce. A protože jinou aplikaci žádným jiným písmenem nespustíte, můžeme nejspíš debatu o smysluplnosti vlastní grafické nadstavby ušetřit pro konkurenční přístroje.
Dva dny a jedna hodina
To, co chtějí geekové ale není nutně to samé, co chce normální zákazník. A dovolím si tvrdit, že výdrž na jedno nabití patří přesně k těm parametrům, kde se tyto skupiny rozcházejí a u níž Vivo ví, co dělá. Stačí jen čísla: 4 100mAh akumulátor, 33W nabíječka a podpora FastCharge 3. Znalý čtenář už ví, co přijde. V normálním režimu, který neobnáší hraní her a on-screen-time se vejde do pěti hodiny, nemá Vivo Y70 problém s dvoudenní výdrží.
A to není všechno. Dobíjení je totiž do slova a do písmene rekordní. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy držel v ruce telefon, co by se dobil za půl hodiny na 70 % a za dalších 23 minut jsem ho odpojoval zcela nabitý. Ano, kompletní dobití baterie do jedné hodiny. Řečeno s klasikem – dámy a pánové, kdo z vás to má. Tou samou otázkou se však Vivo Y70 ptá na bezdrátové dobíjení. To jediné mi k absolutní spokojenosti chybělo.
Fotoaparát po čínsku
Už je to opakovaná písnička. Výrobci konečně přišli na to, jak využít možnost dávat i do levnějších modelových řad tři objektivy, a přesto nalákat publikum spíše ke koupi dražších variant. Obvykle se to dělá tak, že dva objektivy jsou úplně na nic, anebo dokonce ani neslouží k pořizování fotek. Kupodivu se však touto cestou vydalo i Vivo, které však aktuálně nic dražšího a lepšího než model Y70, na českém trhu nabídnout nemůže.
Setkáváme se tu teda s relativně slušným, byť opticky nestabilizovaným teleobjektivem disponujícím světelností f/1.8, fázovým ostřením a čipem o rozlišení 48Mpx. Dá se tedy říct jakýsi standard kategorie. Další dvě skla jsou ty však vysloveně do počtu. Pod jedním z otvorů se skrývá pouze senzor hloubky, který pomáhá s výpočty kolem bokeh efektu. Poslední z trojice je pak makroobjektiv 2Mpx snímačem.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Taková kombinace je většinou skoro na nic, přesto mám subjektivně pocit, že si co do obrazové kvality makrofotografií vede o něco lépe než konkurence. Výsledné snímky jsou ostřejší, a i když světelnost objektivu f/2.4 rozhodně nepatří k největším, dokáže Vivo i v tmavém prostředí vytvořit makrofotografie s relativně dobrým dynamickým kontrastem.
To hlavní objektiv je o poznání příjemnější parťák. Nejde ani tak o kvalitu fotografií. Ty mě leckdy nepříjemně překvapily neostrostí, a hlavně ne úplně dobrým dynamickým kontrastem. Hlavně když nesvítí slunce by pak snesly i delší expozici.
Noční snímky jsou pak kapitola sama pro sebe. Ani dedikovaný noční režim je nedokáže dohnat k přirozenému podávní scény – světla mají kolem sebe artefakty a neostrost je ještě silnější než za denního světla. Obecně se obrazové vyjádření Viva podané nativními 16Mpx fotografiemi pohybuje kolem průměru kategorie.
Kde ovšem nelze mít žádné výhrady, to je ovládání aplikace. Umělá inteligence umí velmi přesně rozpoznat, co že to právě fotíte. Program „sukulenty“ pro focení kaktusů je skutečně unikát. Na druhou stranu díky PDAF dokáže telefon ihned odporučit přepnutí na makro nebo portrétní režim. V něm lze dokonce hned na displeji upravovat clonu – respektive zapojovat do hry i druhý objektiv pro vytvoření hloubky ostrosti. Pouhým tahem prstu lze ihned tyto hodnoty upravit.
K dispozici je i simulace iPhonovského LivePhota, manuální režim s vodováhou a automatické skenování dokumentů. Video pořizuje Vivo Y70 buď v rozlišení 4K 30 FPS, anebo Full HD s dvojnásobnou frekvencí snímků. Ani jednu z variant bych ale na natáčení videí z rodinné dovolené nedoporučil.
Nejen, že citelně chybí optická stabilizace. Nevýrazné podání barev, roztřepené kontury a hlavně jistá barevná neustálenost, kdy se i během jednoho videa několikrát mění tóny zejména teplých odstínů, sráží video výkon Viva Y70 pod průměr.
Jak fotí Vivo Y70?
Ukázka: noční fotky
Ukázka: video, Full HD, 30 FPS
Poohlédnout se jinde?
Vivo Y70 je zkrátka telefon tak akorát. Nejspíš vysloveně nikoho nezklame, nadchne ale málokoho. Na každý velký plus, jako je například vysoká výdrž, se ovšem najde větší minus – to v podobě o třídu slabšího hardwaru, než by byl potřeba, anebo veskrze průměrného fotoaparátu.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
A najde se i konkurence, která v podobné cenové kategorii umí věci lépe. Hezčí AMOLED má Samsung Galaxy A52. Lepší výbavu zase nedávno testovaný Poco X3 NFC (recenze). Vivo Y70 si určitě někdo koupí a dozajista s ním bude spokojen. Jen musí ignorovat dobře míněné rady, že kdyby chtěl, mohl koupit o něco lépe. A my ostatní se budeme těšit na to, že v nových modelech, které Vivo na český trh v budoucnu plánuje přivést, si opět vzpomene na svůj dávný inovační zápal.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
| design | výkon |
| rychlonabíjení | displej |
| výdrž | fotoaparát |
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Recenze Vivo Y70 – Jenom AMOLED jaro nedělá
- Model Y70 je vlajkovou lodí Vivo na našem území
- Přináší starší procesor, ale také AMOLED displej a bleskurychlé nabíjení
- Stojí pod 6 tisíc a čelí tak nepříjemnému množství konkurence
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Jen další telefon znepřehledňující nabídku nižší střední třídy čínské provenience, řeknete si možná. A budete mít částečně pravdu. Čím se právě top model společnosti Vivo odlišuje od další konkurence s cenovkou kolem šesti tisíc, to vydá na důkladné pátrání. Ne snad, že by člověk nakonec nenašel, je ale otázka, zda se v mezičase nerozhodne pro jiný model, který své benefity dává najevo originálnějším způsobem.
Vybírat z podobných modelů totiž může přímo v domovské stáji značky Vivo. Ta se řadí mezi odnože elektrického koncernu BBK Electronics, který kromě Viva sdružuje pod svými křídly ještě například Oppo, OnePlus nebo Realme. Historicky to bylo ovšem právě Vivo, které se zejména na asijských trzích snažilo psát dějiny. Podobně jako Samsung přicházelo se zahnutými displeji, cizí jí už před lety nebyly výsuvné fotoaparáty nebo speciální hi-fi čipy.
Zda právě model Y70 dostojí pověsti svých předků, ukáže dnešní recenze!
Vivo Y70: specifikace
| Konstrukce | plast, 161 × 74,1 × 7,8 mm, 171 g |
|---|---|
| Displej | 6,44″, AMOLED, 2400 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 409 PPI |
| Operační systém | Android 11 + Funtouch OS |
| Čipset | 8jádrový, 2 GHz, Qualcomm Snapdragon 665 |
| Paměť | 8 GB RAM, úložiště 128 GB + MicroSD slot (až 512 GB) |
| Fotoaparát | trojitý (48 Mpx hlavní + 2 Mpx makro + 2 Mpx hloubka), clona f/1.79 + 2× f/2.4, PDAF, umělá inteligence, LED blesk; přední 16 Mpx, clona f/2.05 |
| LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
| Technologie | Dual SIM, Wi-Fi, GPS, Bluetooth 5.0, USB-C, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře |
| Baterie | 4 100 mAh, rychlonabíjení 33 W |
| Cena a dostupnost | 5 999 Kč, únor 2021 |
Obsah balení
- telefon Vivo Y70
- jehla na SIM kartu
- USB-A / USB-C kabel
- drátová pecková sluchátka s 3,5mm jackem
- průhledný plastový kryt
- 33W adaptér na nabíjení
- technická brožurka a základní průvodce
V nablýskané plastové zbroji
Nerad bych byl zlý, ale pokud cesta dovnitř začíná vždy na povrchu, měli by v centrála Viva co nejdříve najmout nového designéra obalů. Box svou asijskou estetikou a modrou barvou evokující dědovy tepláky svádí k tomu, aby se cesta tam stala po tolkienovsku rychle cestou zase zpátky. Naštěstí všechny pochybnosti pominou, když se do otevírání papírové krabice pustíte.
Prodejní balení | foto: Mobilizujeme.cz
V době, kdy se přední výrobci předhánějí v tom, kdo toho přibalí k telefonu méně, je obsah balení Viva hotovým balzámem pro duši. Kromě obligátní dokumentace jsou tu sluchátka s jackovým konektorem, 33W nabíječka, o které budeme ještě hodně mluvit, a dokonce v čínských poměrech nezbytné silikonové pouzdro se špuntem do USB-C slotu. Strašně špatně se nasazuje, není bůhvíjak příjemné na dotek, ale na telefonu drží „jako židovská víra“ a leckdy budete ještě rádi, že ho máte.
Kromě jiného i z toho důvodu, že se tělo telefonu s velmi tenkými a ostrými okraji ne úplně příjemně drží. Výrobce sice pro trakci telefonu udělal maximum, ani tak jsem si ale nebyl jistý, kdy mi úzké, hubené, dlouhé a 171 gramů lehké Vivo vypadne z ruky.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Kdo se i přesto rozhodne pro život bez obalu, pocítí cenovku modelu Y70 na vlastní kůži. Ne snad, že by telefon budil laciný dojem, nebo nedej bože povrzával. Plastové materiály, z nichž je vyrobeno vše kromě krycího skla, o sobě ale dají vědět ne úplně prémiovým dojmem. A pokud bych měl vybrat jeden ohled, kde lacinější konstrukce doopravdy vadí, pak jsou to poměrně hlučné, a přitom hodně slabé vibrace v tichém režimu.
O to víc se Vivo snaží v rovině estetiky. Matná záda se sice na poměry matných zad poměrně hodně patlají, ale i tak vypadají dobře. Vivo Y70 je jeden z mála telefonů, kdy mi chameleonově fosforeskující povrch přecházející mezi mrazivě modrou a chladně stříbrnou se zelenkavými tóny nepřipadal nevkusný. Možná za to může jen velmi decentní obdélník nesoucí trojici objektivů vyvedený tmavě šedou – na zádech telefonu to do sebe zkrátka všechno zapadá.
A i čelo telefonu je vlastně tak pohledné, jak jen černá placka může být. Displej kryjící 84% čela má zakulacené roky, krycí sklo se na okrajích mírně zahýbá (kdysi se tomu říkávalo 2,5D displej) a i když se selfie kamera neskrývá v moderním „průstřelu“ ale pěkně po staru v kapkovitém „notchi“, rozhodně mě to nepohoršuje. To už mám větší problém s poměrně pomalou optickou čtečkou otisků prstů pod displejem. Je i v rámci své technologie poměrně nepřesná. Sken obličeje (samozřejmě pouze ten dvourozměrný), to pak vylepší jen trochu.
Trochu starosvětský esprit ostatně z telefonu dýchá, kam se podíváte. Vedle USB-C portu nalezneme rudimentální 3,5mm zdířku pro jack. Společnost mu dělá osamocený monofonní a pohříchu nekvalitní reproduktor, od kterého nečekejte než středy. A to vše korunuje přehluboký šuplík pro dvě SIM-karty a paměťovku. To vše je zabaleno do ergonomicky povedeného tvaru, kde odnikud není daleko dosáhnout na tlačítka. A kdyby se výrobce obešel bez laciné, již nainstalované folie na krycím sklu, která při provádění ovládacích gest řeže do prstu, bylo by vše ideální. Naštěstí jde tato bez problémů sejmout.
Není každý Samsung, co AMOLED nosí
Pokud bych měl definovat jeden atribut, který vyvyšuje Vivo Y70 nad velkou většinu třídy, je to právě bezmála 6,5palcový 1080p displej. Ten se chlubí zobrazovací technologií AMOLED, což v kategorii do šesti tisíc rozhodně není běžný kánon. Kromě telefonů Xiaomi a nových levných Samsungů lze sehnat vlastně jen u několik let starých, doteď nevyprodaných vlajkových lodí.
Displej | foto: Mobilizujeme.cz
Výrobce vás na svých stránkách zavalí číselnými údaji o kontrastu nebo pokrytí barevného gamutu NTSC. Nejsem si úplně jistý, že právě cílová skupina bude těmito parametry unesena. Proto začnu laicky: pokud máte s displeji AMOLED zkušenosti od Samsungu a očekáváte od Viva podobný zážitek, kupte si raději Samsung. Jinak budete zklamáni.
Ne snad, že by se na obrazovku Viva nedalo koukat. I porovnávání té nejověřitelnější položky ze všech grafických ukazatelů, maximální svítivost může klamat. Vivo sice dosahuje s bídou polovičního maximálního jasu oproti korejské značce, někde kolem 550 nitů. To rozhodně to ale neznamená, že byste na přímém slunci něco neviděli. V tomto hledu se nedá čínskému nováčkovi mnoho vytknout.
Jenže zážitek je zážitek. A ten od Viva přichází v podobné míře, jako když AMOLED displeje v mobilech začínali. Jeden bod za všechny – na teplé odstíny barev se va Vivu skoro nedá koukat. Oranžová je tak řvavá, že na ní skoro není vidět bílý text. Trochu se to vylepší, když využijete možnosti nastavení a přepnete Vivo do režimu Professional. Jenže to zase nic nezbude z kontrastu, bílá zežloutne… a to už si klidně můžete koupit levnější telefon s IPS obrazovkou.
Starý, slabý… dostačující?
Levnější telefony s IPS LCD by dost možná přinesl aspoň novější CPU. Snapdragon 665 je dva roky starý čipset, který má svá nejlepší léta za sebou. Je to ostatně on, kdo by nezvládl vyšší vzorkovací frekvenci displeje, a tak muselo Vivo v době, kdy se i jeho cenové hladině začínají objevovat 90Hz obrazovky, zůstat u 60 Hz. I když ho doplníme 8GB operační paměti, skóre tisíc bodů v benchmarku AnTuTu asi přesvědčí málokoho. Tím spíš, že se největší limity osazení Viva Y70 projevují oblasti grafiky.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Nemluvím teď jen o výsledku benchmarku. Hráči náročných her by se měli porozhlédnout jinde. Tituly jako Asphalt 9 se načítají dvakrát déle, než by bylo záhodno a s možností spustit je na nejvyšší detaily se rozlučte. Kromě toho se při hraní telefon občas nepříjemně zasekával, což právě u závodních her zamrzí dvojnásob – než s tím člověk dokáže cokoli udělat, ocitne se mimo trať. Uživatel se zde nemůže ubránit otázce PROČ? Kdyby bylo Vivo Y70 jen o pár stovek dražší, možná by mohlo uspokojit i náročnější uživatele bez jakýchkoli kompromisů.
Stejnou otázku si musím položit při pohledu na prostředí FunTouch postaveném na Androidu 11. FunTouch se totiž graficky od čistého androidu prakticky neliší. Laik pozná rozdíl na první pohled snad jen v předinstalovaném správci telefonu iManager nebo herním režimu. Pro další benefity nadstavby se musí hlouběji do nastavení, a ani poté, co jsem je prozkoumal si vlastně nejsem jistý, jestli jejich implementace stojí třeba za pozdní nebo zřídkavé aktualizace.
Mezi hlavní bonusové features totiž patří skutečné marginálie. Má oblíbená je například možnost spustit Facebook napsáním písmene F na zamčené obrazovce. A protože jinou aplikaci žádným jiným písmenem nespustíte, můžeme nejspíš debatu o smysluplnosti vlastní grafické nadstavby ušetřit pro konkurenční přístroje.
Dva dny a jedna hodina
To, co chtějí geekové ale není nutně to samé, co chce normální zákazník. A dovolím si tvrdit, že výdrž na jedno nabití patří přesně k těm parametrům, kde se tyto skupiny rozcházejí a u níž Vivo ví, co dělá. Stačí jen čísla: 4 100mAh akumulátor, 33W nabíječka a podpora FastCharge 3. Znalý čtenář už ví, co přijde. V normálním režimu, který neobnáší hraní her a on-screen-time se vejde do pěti hodiny, nemá Vivo Y70 problém s dvoudenní výdrží.
A to není všechno. Dobíjení je totiž do slova a do písmene rekordní. Nevzpomínám si, kdy jsem naposledy držel v ruce telefon, co by se dobil za půl hodiny na 70 % a za dalších 23 minut jsem ho odpojoval zcela nabitý. Ano, kompletní dobití baterie do jedné hodiny. Řečeno s klasikem – dámy a pánové, kdo z vás to má. Tou samou otázkou se však Vivo Y70 ptá na bezdrátové dobíjení. To jediné mi k absolutní spokojenosti chybělo.
Fotoaparát po čínsku
Už je to opakovaná písnička. Výrobci konečně přišli na to, jak využít možnost dávat i do levnějších modelových řad tři objektivy, a přesto nalákat publikum spíše ke koupi dražších variant. Obvykle se to dělá tak, že dva objektivy jsou úplně na nic, anebo dokonce ani neslouží k pořizování fotek. Kupodivu se však touto cestou vydalo i Vivo, které však aktuálně nic dražšího a lepšího než model Y70, na českém trhu nabídnout nemůže.
Setkáváme se tu teda s relativně slušným, byť opticky nestabilizovaným teleobjektivem disponujícím světelností f/1.8, fázovým ostřením a čipem o rozlišení 48Mpx. Dá se tedy říct jakýsi standard kategorie. Další dvě skla jsou ty však vysloveně do počtu. Pod jedním z otvorů se skrývá pouze senzor hloubky, který pomáhá s výpočty kolem bokeh efektu. Poslední z trojice je pak makroobjektiv 2Mpx snímačem.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
Taková kombinace je většinou skoro na nic, přesto mám subjektivně pocit, že si co do obrazové kvality makrofotografií vede o něco lépe než konkurence. Výsledné snímky jsou ostřejší, a i když světelnost objektivu f/2.4 rozhodně nepatří k největším, dokáže Vivo i v tmavém prostředí vytvořit makrofotografie s relativně dobrým dynamickým kontrastem.
To hlavní objektiv je o poznání příjemnější parťák. Nejde ani tak o kvalitu fotografií. Ty mě leckdy nepříjemně překvapily neostrostí, a hlavně ne úplně dobrým dynamickým kontrastem. Hlavně když nesvítí slunce by pak snesly i delší expozici.
Noční snímky jsou pak kapitola sama pro sebe. Ani dedikovaný noční režim je nedokáže dohnat k přirozenému podávní scény – světla mají kolem sebe artefakty a neostrost je ještě silnější než za denního světla. Obecně se obrazové vyjádření Viva podané nativními 16Mpx fotografiemi pohybuje kolem průměru kategorie.
Kde ovšem nelze mít žádné výhrady, to je ovládání aplikace. Umělá inteligence umí velmi přesně rozpoznat, co že to právě fotíte. Program „sukulenty“ pro focení kaktusů je skutečně unikát. Na druhou stranu díky PDAF dokáže telefon ihned odporučit přepnutí na makro nebo portrétní režim. V něm lze dokonce hned na displeji upravovat clonu – respektive zapojovat do hry i druhý objektiv pro vytvoření hloubky ostrosti. Pouhým tahem prstu lze ihned tyto hodnoty upravit.
K dispozici je i simulace iPhonovského LivePhota, manuální režim s vodováhou a automatické skenování dokumentů. Video pořizuje Vivo Y70 buď v rozlišení 4K 30 FPS, anebo Full HD s dvojnásobnou frekvencí snímků. Ani jednu z variant bych ale na natáčení videí z rodinné dovolené nedoporučil.
Nejen, že citelně chybí optická stabilizace. Nevýrazné podání barev, roztřepené kontury a hlavně jistá barevná neustálenost, kdy se i během jednoho videa několikrát mění tóny zejména teplých odstínů, sráží video výkon Viva Y70 pod průměr.
Jak fotí Vivo Y70?
Ukázka: noční fotky
Ukázka: video, Full HD, 30 FPS
Poohlédnout se jinde?
Vivo Y70 je zkrátka telefon tak akorát. Nejspíš vysloveně nikoho nezklame, nadchne ale málokoho. Na každý velký plus, jako je například vysoká výdrž, se ovšem najde větší minus – to v podobě o třídu slabšího hardwaru, než by byl potřeba, anebo veskrze průměrného fotoaparátu.
Vivo Y70 | foto: Mobilizujeme.cz
A najde se i konkurence, která v podobné cenové kategorii umí věci lépe. Hezčí AMOLED má Samsung Galaxy A52. Lepší výbavu zase nedávno testovaný Poco X3 NFC (recenze). Vivo Y70 si určitě někdo koupí a dozajista s ním bude spokojen. Jen musí ignorovat dobře míněné rady, že kdyby chtěl, mohl koupit o něco lépe. A my ostatní se budeme těšit na to, že v nových modelech, které Vivo na český trh v budoucnu plánuje přivést, si opět vzpomene na svůj dávný inovační zápal.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
| design | výkon |
| rychlonabíjení | displej |
| výdrž | fotoaparát |
