Telefony divize značky Huawei se mohou chlubit oblibou mezi uživateli, co obětují věhlasné logo a volí raději co možná nejlepší poměr ceny a výkonu. Honor 8 Pro ovšem filosofii cenového podbízení částečně opouští a vydává se konkurovat phabletům zavedených značek. Dnešní recenze ukáže, zda se toho dá dosíci i bez slavného jména ve štítu.

Abych se vyhnul střetu zájmů, musím hned v úvodu učinit drobné přiznání: kdykoli se mě někdo z mých známých táže na nejvýhodnější nákup telefonu do deseti tisíc, odkážu ho bez rozmýšlení právě do vod, které opanoval Honor. To co odnož giganta Huawei započala modelem 6 zdokonalila v řadách 7 a 8. Vybavenější, odladěnejší a hezčí telefon v dané kategorii opravdu jen těžko seženete.

Konstituování řady Pro je v portfoliu čínské značky novinkou, která se snaží zaútočit na segment zákazníků žádajících po svých telefonech co možná největší úhlopříčky displeje. Spolu s obrazovkou ovšem povyrostla také cena a pár funkcí se naopak odporoučelo na věčnost. Koho tedy dokáže oslovit čínský bojovník z hliníku?

Honor 8 Pro: specifikace

Design a zpracování – na rozměry nedbejte

Odpověď je jednoduchá: Především ty, co jim nevadí větší rozměry telefonu. Stejně jako každý přístroj, který je a bude uveden po zrození Xiaomi Mi Mix (recenze) a zejména Samsungu Galaxy S8 (recenze) bude muset i Honor 8 Pro čelit všetečným dotazům na velikost rámečků kolem displeje a tím pádem i těla jako takového. V jedné ze zahraničních recenzích jsem se v narážce na tento fakt dočetl, že své rozměry nese Honor s hrdostí. Sám bych to spíše popsal jako životní nutnost. Huawei v tuto chvíli zahnuté displeje nepoužívá a ani v oblasti ztenčování rámečků nepatří mezi průkopníky. Honor 8 Pro je zkrátka velký asi tak, jak byste od telefonu s úhlopříčkou atakující šest palců čekali. Tedy dost. Pokud jste tedy někdy měli tu čest buď s už zmíněným top modelem Samsungu nebo LG G6 (recenze) (tedy telefony s moderně zeštíhleným designem a protaženou obrazovkou do poměru cca 18:8), přijde vám nový Honor nutně obtloustlý a příliš široký.

Ke cti čínské novinky je ovšem nutno přičíst fakt, že ještě před pár měsíci by podobné proporce každému přišly naprosto standardní, ne-li špičkové. Nemluvě o tom, že určitá míra obezity neubírá Honoru 8 Pro na eleganci. A to i přesto, že na rozdíl od svého menšího „nonPro“ bratříčka nespoléhá na líbivé zadní krycí sklo, ale setrvává u hliníkového krytu. Do jisté míry a s určitou dávkou fantazie tak může leckomu svým zaobleným designem připomenout iPhony šesté řady. Od nich ho ovšem odlišuje design zadní strany, mírné seříznutí přední hrany a dnes už málo vídaný plastový rámeček nejbližšího okolí displeje. U iPhonu se vám také nestane, že by ledabyle vysoustružená zdířka pro USB-C nabíječku řezala při držení v jedné ruce do prstu, u Honoru bohužel ano. A není to jediné mínus, které jasně prozrazuje, že do kategorie high-end ještě Honoru krůček schází. Oželet musíme například i jakoukoli vodotěsnost i prachuvzdornost.

Tím však výčet nevýhod končí. Čím třeba naopak iPhony Honoru konkurovat nemohou a nikdy ani nemohly, to je čtečka otisků prstů. U modelu 8 Pro se jako ostatně již tradičně nachází ve vertikální ose zad přístroje a její rychlost nesnese srovnání s žádným jiným telefonem. Stejně jako u ostatních modelů Honoru je dokonce možné posuny po jejím povrchu ovládat notifikační lištu, fotografovat nebo přijímat hovor. Z nepochopitelných důvodů nelze jejím prostřednictvím spouštět vybrané aplikace. Tato funkce zůstává vyhrazena „obyčejnému“ Honoru 8.

Na obvodu přístroje se nacházejí ještě dvě místa, která vyžadují zvláštní pozornost. Honor 8 Pro jako jeden z mála telefonů stále nabízí infraport umístěný na horní hraně. Pro uživatele, kteří telefon používají na ovládání domácí elektroniky užitečná věc – doba však už pokročila směrem k integrovaným řešením typu Apple Home a i výrobci telefonu od infraportu začínají postupně upouštět. Za zmínku rozhodně stojí i monofonní reproduktor vedle nabíjecí zdířky. Je sice výrazně středový a trochu nepříjemně uřvaný, ale pekelně hlasitý. Pokud máte někdy problémy zaznamenat vyzvánění, Honor 8 Pro by mohl být tou správnou volbou.

Displej, prostředí, baterie – po čínsku a přece skvěle

Nestává se často, aby čínské telefony nabídly větší než Full HD rozlišení. Honor 8 Pro tvoří jednu z nemnohých výjimek. Kochat pohledem se proto můžeme na IPS zobrazovač s rozlišením 1440 x 2560 pixelů. Na poměry své zobrazovací technologie nabízí nadprůměrně bohaté barvy i přirozenou bílou s možností nezvykle detailního nastavení nejen barevné teploty, ale i celého zobrazovaného spektra.

Kvality obrazovky ovšem sráží její osvětlení. Vinu na tom nese zejména zpomalený snímač okolního světla, který dělá potíže především při příchozím hovoru. Obrazovce trvá zkrátka velmi dlouho, než se naplno rozsvítí a na přímém slunci proto budete téměř deset vteřin mžourat a složitě dešifrovat, čí číslo vás v tu chvíli prozvání. Právě oněch kruciálních 10 sekund však bohužel leckomu stačí k tomu, aby zase zavěsil. Ostatně ani samotný rozsah jasu nepatří subjektivně mezi rekordní. Ve tmě displej září přespříliš, v letním dni bez mráčku byste zase dozajista byli vděčni za pár nitů navíc.

Nad Androidem ve verzi Nougat se rozpíná typická grafická nadstavba EMUI ve verzi 5.1. Za polední roky urazili její vývojáři velký kus cesty k co největší uživatelské příjemnosti. Tytam jsou omalovánkové čínské ikonky, přibyla dokonce možnost zbavit se otravného a přesto pro východní telefony tolik typického skládání aplikací na pohotovostní obrazovky. A vůbec, celý systém je plný dobrých nápadů. Neznám například příjemnější způsob přizpůsobení prostředí ovládání jednou rukou, než je přejetí palcem po spodní ovládací liště – a to buď doleva nebo doprava – podle směru se systém scvrkne na tu nebo onu stranu. iPhonem inspirované prohledávání celého obsahu přístroje po potažení prstem dolů po displeji je také neuvěřitelně návykové. Naopak ne zcela dokonale funguje sice originální a intuitivní, ale nepříliš přesné rozdělování prostoru na displeji mezi dvě aplikace. Jak už je u značek koncernu Huawei zvykem, je pro to potřeba přejet po krycím skle kloubky prstů. A to se ne vždy povede – snad za to nemohou moje nesenzitivní kloubky.

EMUI se také zařadila mezi narůstající množství grafických nadstaveb, které umožňují instalaci dvou instancí jedné aplikace. Modelově to funguje tak, že můžete na jednom přístroji bez přepínání například prohlížet dva Facebookové účty v separátních bitových kopiích aplikace. Ve škále mnou nainstalovaných programů však Honor 8 Pro umožnil rozdvojení jen u WhatsApp a právě Facebooku. Naprázdno vyšel jak třeba Twitter, tak i Facebook Messenger, u kterého je právě tato dichotomie dle mých zkušeností nejvíce žádoucí. K dovršení vší nedokonalosti začaly po rozdvojený Facebooku dělat neplechu notifikace prostřednictví čísla nepřečtených interakcí u ikony. Zcela totiž přestalo odpovídat realitě a tak jsem aplikaci sociální sítě otevíral zbůhdarma. To by si zasloužilo ještě vyladit a podobných drobných softwarových nedotahů jsem během používání zaznamenal víc.

Samotný telefon je i díky svým velkorysým hardwarovým parametrům rychlý jako blesk. In-house procesor Kirin 960 ve spolupráci s olbřímími a objektivně nezaplnitelnými 6GB RAM dává výsledné skóre blížící se 120 000 bodů v benchmarku AnTuTu. Co je to však platné, když ze mně neznámých důvodů telefon často nedovede korektně spolupracovat s vybranými aplikacemi. Jak Facebook, tak například Gmail často odmítaly zobrazovat svůj obsah a nezřídka se samovolně ukončovaly. V navigaci Waze zase místy telefon nebyl schopný přesně určit polohu a pletl se klidně i o deset metrů. Může se sice jednat o chybu na straně vývojáře konkrétní aplikace, na druhou stranu, u jiného telefonu jsem nikdy nic podobného nezaznamenal.

Pokud ale zmíněné aplikace nepoužíváte, můžete se s klidem soustředit na dost možná důležitější parametr. Pokud někde Honor 8 Pro exceluje, tak je to výdrž baterie. A ještě aby ne. 4000 mAh kapacita je něco, co ve světě smartphonů nebývá zase až tak často k vidění a budete pro ni nejspíš ochotni Honoru odpustit i už zmíněnou o něco plnoštíhlejší linii. Výkony tomu odpovídají. Méně nároční uživatelé se mohou těšit na dvoudenní výdrž – pokud tedy nenechají svítit displej déle než asi tři hodiny denně. Při této stopáží režimu „screen on time“ se telefon i v náročnějších dnech dožívá 20 hodin stand-by. Mimo jiné je to také díky poměrně striktně nastaveným pravidlům omezování běhu aplikací na pozadí. Implicitně totiž v Honoru nastavili ukončování všech programů po zamknutí obrazovky. To, co však prospívá baterii, nemusí nutně navyšovat uživatelskou přívětivost. Až se proto začnete divit, že Honor nehlásí příchozí e-maily, raději zkontrolujte nastavení spotřeby a rozmyslete, zda některé aplikace nezařadit na whitelist.

Fotoaparát a multimedia – dvouoký hračička

Zcela dle dnešního diktátů módy také na zádech Honoru 8 Pro nalezneme vybavení ještě před pár lety u mobilu nepředstavitelné. V čele osazenstva tvořeného dvojitou dualtone LED diodou a laserovým ostřením stojí dvě čočky fotoaparátu. Pod nimi se skrývají klasický barevný a vysoce kontrastní černobílý senzor. Složením obrazů z obou dvou snímačů slibuje Honor probarvenější a vysoce konkrétní snímky. Subjektivně jsem však v tomto ohledu žádné zlepšení oproti běžné konkurenci s jedním objektivem nezaznamenal, za plného slunečního světla patří snímky k tomu lepšímu, co na trhu najdeme, byť třeba Samsung Galaxy S8 dokáže vyfotit živější snímky a ozvláštnit i barevné vyjádření. Honor 8 Pro se naopak potýká s omezenou schopností ostřit v interiérech (dost možná kvůli absenci optické stabilizace) a obrázky pořízené v noci trpí na dnešní dobu průměrnou světelností objektivu f/2.2.

Vyznavači přesnosti a věrnosti tak zřejmě nebudou tvořit hlavní těžiště zájemců o fotoaparát v Honoru 8 Pro. Tím pravým podhoubím, které ocení schopnosti čínského phabletu, jsou hračičkové. Bonusové možnosti, které Honor poskytuje nad rámec obyčejného focení, jsou totiž dechberoucí. Osobně jsem propadl schopnostem výše zmíněného černobílého snímače a s oblibou pořizoval černobílé fotky s vysokým kontrastem. Téměř každého pak uchvátí fotografie s rozlišenou hloubkou ostrosti. Zde je však k nastavení clony třeba přistupovat obezřetně. U extrémně nízkých hodnot začne být znát radikální softwarový zásah telefonu – hranice mezi rozostřeným pozadím a zaostřeným objektem se ukáže jako přespříliš ostrá a nepřirozená. Komu by tyto hrátky nestačily, může si pohrát s vytvářením 3D modelů obličeje nebo malování světlem. Profesionálněji zaměření uživatelé pak ocení zejména velmi intuitivně vyvedený režim skenování dokumentů, který na rozdíl od 90 % aplikací v Play Store dělá to, co se od něj čeká.

Jak fotí Honor 8 Pro

Zklamání mi naopak připravil zvukový výstup. Telefon s aspiracemi na vlajkovou loď výrobce by měl přinést zajímavější výsledky než přebasovaný zahuhlaný projev linoucí se ze sluchátek zapojených do zdířky Honoru 8 Plus. Naštěstí jde zesílení basů vypnout, čímž se zvuk mírně pročistí. Na povrch ale poté naopak vystoupí řezavé středy a celková plochost projevu.

Závěr a konkurence

Celou dobu testování jsem se snažil k Honoru 8 Pro přistupovat co možná nejkritičtěji. Jakkoli totiž ve vybavenosti moderními technologiemi na vlajkové lodi dneška nestačí, stále má v rukávu to nejdůležitější eso – cenu ve výši 16 000 korun. Zdá se vám to mnoho? Dovolím si oponovat. Stačí jen letmý náhled do jakéhokoli online nákupního katalogu a rázem zjistíte, že obří baterii, dual SIM funkcionalitu, QHD displej, dvojitý relativně kvalitní fotoaparát a štědrou hardwarovou výbavu jen málokdo z výrobců umí nabídnout pod 20 tisíc.

K Honoru navíc dostanete třeba i základní papírový set pro virtuální realitu (který jsem měl však osobně problém nastavit tak, aby zobrazoval ostře). Samozřejmě, nižší cena s sebou přináší i leckteré kompromisy. Honor je ale dokáže vždy vyvážit nějakou přidanou hodnotou na správném místě. A i když jeho poměr cena/výkon možná není tak lákavý jako u menších sourozenců z totožné stáje, pořád zůstává zajímavou alternativou k těm nejlepším telefonům dneška pro ty, kdo nehodlají za takovou hloupost, jako je mobilní telefon, utratit celou výplatu.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
dlouhá výdrž baterie	proti konkurenci větší rozměry
poměr cena/výkon	občasná nekompatibilita aplikací
kvalitní displej	zvukový výstup
množství funkcí	absence voděodolnosti