• OnePlus 9 snaží poučit z minulých chyb a chce být opět zabijákem vlajkových lodí
• Kompromisy dělá jen na místech, kde se dají překousnout
• Oproti svému vybavenějšímu dvojčeti 9 Pro navíc ani nestojí mnoho
• Není těžké si představit, že mu leckdo dá přednost před “značkovou” konkurencí

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Není to prvně, kdy švédský um a čínské peníze spojují své síly. Do automobilky Volvo vstupovala čínská společnost Geely majetkově, aby evropského výrobce uchránila před krachem. V případě OnePlus dodává švédská fotolegenda Hasselblad výhradně své know-how. Barevnou kalibrací přizpůsobuje generické díly známé už ze starších modelů k obrazu svému i náročnějších fotografů.

I když se OnePlus 9 rozhodně nedá označit za revoluční telefon, je veskrze příjemným společníkem. Dobře vyladěným prostředím a velkorysým výpočetním výkonem dokáže se držet po boku aktuálních vlajkových lodí. Nejspíš neprohraju mnoho, když vsadím na to, že prodávat se bude lépe, než skutečná vlajková loď – OnePlus 9 Pro (recenze).

Doporučujeme: Recenze OnePlus 9 Pro – Když se lovec mění v kořist

OnePlus 9: specifikace

Obsah balení

• telefon OnePlus 9
• jehla na SIM
• 65W adaptér na nabíjení
• USB-C / USB-C kabel
• průhledný měkký silikonový kryt
• technická brožurka a základní průvodce
• děkovný dopis ředitele OnePlus

Plast pro číslo 2

Jen vlajkové lodi dostávají poslední výkřiky techniky a jen pro ně je rezervován skutečný luxus. To platilo vždy a všude. Letos ale na scénu vstupují nové pořádky. Vzpomeňte: i Samsung Galaxy S21 (recenze) má plastová záda. A i u OnePlus mají o materiálech pro špičkové telefony zajímavé představy. Žádný ocelový rám jako u iPhonů. Dokonce ani hliník OnePlus 9 nedovolili jeho konstruktéři obléknout. Nebyl jsem sám, kdo nad tím kroutil hlavou – telefon za 19 tisíc totiž po jeho obvodu obepíná plast.

Obsah balení | foto: Mobilizujeme.cz

I když kovový dojem budí celkem úspěšně, hned na první dotek poznáte, že je něco v nepořádku. Aspoň že na sklech se nešetřilo. Jak to přední, tak to zadní nesou pečeť firmy Corning – jedná se o Gorilla Glass 5. Přední sklo navíc pokrývá v Číně snad povinná krycí folie. Některé verze OnePlus 9 by dokonce měly plnit parametry ochranného krytí IP698. Zda je to právě ta, která se dostává na evropský trh, se mi nepodařilo zjistit. I bez certifikace by ale telefon měl být odolný proti stříkající vodě.

Komu by ale sliby výrobce byly málo, ať navlékne pouzdro, které je přiložené v balení. Není to sice žádná extratřída, ale svou službu udělá. A když se oprostíte od obrovitého sloganu Never Settle, který pouzdro doplní po nasazení na záda telefonu, vlastně ani ničemu nevadí.

Možná i proto, že vysloveně narušit se design OnePlus 9 dá snad jedině k lepšímu. Nechápejte mě špatně – ne že by nový OnePlus byl vysloveně ošklivý. Jen také není vysloveně hezký a zcela určitě je úplně obyčejný. Pokud by nebylo trojpolohového mechanického přepínače tichého režimu, který k telefonům OnePlus patří zcela neodmyslitelně, nejspíš byste přístroj zaměnili s jakýmkoli jiným čínským telefonem. Týž průstřel v displeji, lesklá záda s měňavým stříbrno-modrým efektem, zkrátka jedno velké déjà-vu.

Jediný prvek, podle kterého se nová OnePlus dají snadno identifikovat, a proto jej také naleznete na všech produktových fotografiích, je batoh fotoaparátu. Ten v případě levnějšího modelu nese dva velké otvory fotografických soustav a jeden vstup k doplňkovému senzoru hloubky. Je to o jeden méně, než u modelu Pro. Jedno ale mají oba sourozenci společné – logo Hasselblad mezi nimi.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Nic proti legendárním brandům. Velmi často je ale charakterizuje jedna věc. Na své legendárnosti lpějí natolik, že jejich loga jsou jako vytesaná do kamene – nemění se celé dekády. Konkrétně švédský fotovýrobce změnil své logo za celou historii jen čtyřikrát, a i poslední facelift z roku 2005 se pevně drží linie fontu vytýčené ve čtyřicátých letech minulého století. Jinými slovy – kurzíva s prodlouženými středovými patkami modernímu telefonu s čistými liniemi vůbec nesluší.

120Hz. Není to moc?

„Jak to myslíte, moc?“ ptá se teď nejspíš zmatený čtenář? Ano, já vím, že je to nejvyšší obnovovací frekvence obrazovky, která se mezi aktuálními sériovými telefony vyskytuje. A je opravdu fajn, že ji OnePlus 9 zvládá. Ostatně, už minulé generace patřily svými 90Hz displeji mezi průkopníky této „new big thing“.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Jde o to, že celý svět čekal na opravdovou inovaci, a to je LPTO displej s variabilní framerate až do hodnoty 1Hz, který nabízí model Pro. Základní OnePlus 9 se musí spokojit s pevněji nastavenou frekvencí pohybující se po schodech 60-90-120Hz. I na tomto místě ale musím zopakovat konstatování, které platí pro celý telefon ve všech ohledech: OnePlus 9 není na frajeření v hospodě. OnePlus 9 je dobrý hlavně uvnitř.

A toto platí pro displej standardní „Devítky“ bez kompromisu. Kombinace špičkového AMOLED s příjemnými přirozenými barvami a vnitřností v čele se Snapdragonem 888 a 8GB RAM totiž znamená, že i náročné hry pouštíte na plné detaily, během několika sekund, a pohyb auta ve sebenáročnějších závodech bude naprosto plynulý.

Škarohlídi by mohli namítnout, že úkolem vlajkové lodi není přinášet pouhé 1080p rozlišení. Jenže to už bych se s větou o frajeření a dobré službě opakoval příliš. Není asi náhoda, že poslední dobou i Samsungy přestávají ohromovat rozlišením a soustředí se spíše na doopravdy užitečné parametry. A tady není OnePlus co vytknout. Maximální jas 1100 nitů, podpora HDR10 nebo hned několik možností nastavení barev hrají vyšší roli než počet pixelů. Ostatně, při hustotě před 400 PPI tak jako tak netuším, na co by si kdo u tohoto zobrazovače s poměrem stran 20:9 kdo stěžoval.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Chválit ale naopak budeme – moc mě zaujal režim always-on displeje, který se u OnePlus nazývá displejem Ambientním. Jednak je možné ho personalizovat opravdu z gruntu, ale kromě standardních funkcí času a notifikací nabízí ještě návdavkem zajímavé skiny. Buď si můžete nechat telefonem vytvořit vektorovou kresbu své tváře, anebo se svěříte do rukou mladých umělců z Parsons School of design.

Ti vytvořili velmi nápaditý spořič obrazovky, kterému dominuje barevná vertikální linka. Čím víckrát zapnete přes den displej, tím více bude na konci dne linka vykousaná a disharmonická. OnePlus vás tak nenásilně nutí dělat také jiné věci než jen zírat do displeje mobilu.

Když už se ale zírat rozhodnete, rozhodně pro odemčení telefonu používejte čtečku otisků prstů pod displejem. Poté, co si zvyknete na to, že je umístěná trochu níž, než by podle nejpřísnějších ergonomických standardů měla být, budete už jen žasnout nad její rychlostí. Troufám si říct, že je to nejrychlejší senzor optického typu, který jsem kdy měl v rukách a oproti ultrazvukovým čtečkám Qualcommu poslední generace vlastně nevidím až tak velký rozdíl.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Stejnou pochvalu pak zaslouží méně bezpečný 2D sken obličeje a hlavně fakt, že OnePlus patří mezi ty telefony, které neobtěžují svého majitele tím, že se oba systémy odemykání nedovedou mezi sebou dohodnout.

Přidejte kyslík!

Miluju grafickou nástavbu Oxygen OS. Muselo to ven hned v úvodu kapitoly. Nachází se totiž někde ve středu tří pomyslných vrcholů rovnostranného trojúhelníku mobilních androidových extrémů. Jeden tvoří čistý android s balastními aplikacemi, které komplikují aktualizace. Druhý (hlavně v minulosti obvyklý) přeskinované asijské omalovánky. A nakonec monumentální, funkčně vybroušený, ale taky trochu těžkopádná nadstavba Samsungu.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Oxygen OS je nejen funkčně vybalancovaný, ale hlavně graficky čistý. Zbožňuji nekomplikovaný font, který UX designéři použili. Rád se na něj dívám například v módu spořiče displeje, kdy je přesný čas vyveden slovy. Chválím skvělé použití dominantní červené barvy, jejíž stopové množství nikdy nesklouzne do pseudoitalského kýče. A taky mám rád to, jak to celé funguje.

Nejprve je třeba říct, že naprosto plynule bez jakýchkoli lagů. To se u vlajkových lodí rozumí samo sebou, ale pravidlem to nebývá. Daleko víc ale cením přesné cílení bonusových funkcí celého prostředí. Vždyť na co člověk potřebuje například různé vysouvací lišty nástrojů.

U OnePlus se domnívají, že daleko víc ocení tzv. Řídící panel. Jedním svajpem máte najednou podrobný náhled na počasí, nejčastější kontakty a aplikace, seznam klubových karet do vašich oblíbených obchodů, a ještě k tomu lokaci vašeho zaparkovaného auta. Jednoduché a geniální.

Anebo další nápad: chcete vyhledat aplikaci, kontakt, nebo jakýkoli jiný obsah postupným psaním, jako na iPhonu? Nikam neklikejte! Prostě jen vytáhněte šuplík s aplikacemi trochu pomaleji, než byste to dělali normálně. A můžete začít psát.

Nabíjení formule 1

Celý tenhle cirkus musí mít samozřejmě adekvátní napájení. To u OnePlus má podobu 4 500mAh akumulátoru, který ve skutečnosti představuje akumulátory dva. Nebudu vás obtěžovat technologickými podrobnostmi – rozdělení na dva články o kapacitě 2 250 mAh má přispět k tomu, aby baterie snesla dvojnásobné množství proudu než klasické články. Ale o tom až později.

Výsledek je ten, že úsporný běh Snapdragonu 888 má na svědomí klidně dvoudenní výdrž. I po pětihodinovém využívání zapnutého displeje včetně přehrávání videí a navigace, skončil jsem večer po 14 hodinách provozu na 40% baterie. Za normálních okolností v životě běžně pracujícího člověka nejspíš jen těžko nastane situace, kdy byste se s OnePlus 9 dostali na hranici jednoho dne na jedno nabití. Spíše můžete standardně počítat se dvěma.

OnePlus je ale asi jediný telefon, kdy daleko více než na celkové výdrži záleží na rychlosti nabíjení. Rýpalové by možná pohrdlivě opakovali, že oproti modelu pro nepodporuje 50W bezdrátové nabíjení. Když ale vezmeme v potaz miniaturní množství takto výkonných nabíječek na světovém trhu, můžeme na jejich výhrady v klidu zapomenout.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

60W drátovou nabíječku totiž OnePlus přináší přímo v krabici. A je to jízda. Dokud telefon do podobného adaptéru nezapojíte, jen stěží si představíte, jak se podobná rychlost v praxi projevuje. A ani písmena na papíře můj údiv nedokážou plně vyjádřit. OnePlus totiž nabijete z nuly na sto za půl hodiny. Po čtvrthodince přesáhnete 50 %.

Proto tedy ještě jednou: s takovým dobíjením můžete mít klidně iPhone 12 Mini proslulý svou abnormálně krátkou výdrží, a bude vám to jedno. Pokud tedy OnePlus návdavkem bez větší námahy zvládne jeden a půl dne perného provozu, nedovedu si představit lepší kvalifikaci pro jedničku s hvězdičkou v energy managementu.

I méně očí vidí dost

Jak už jsem sám několikrát v textu opakoval, hned po displeji se rozdíl mezi OnePlus 9 Pro a „nePro“ zobrazuje v odlišných fotoaparátech. Základní model se musí spokojit s tím samým čipem, jako známe už z minulé generace telefonů OnePlus. Nad 48Mpx senzorem se rozkládá soustava se světelností f/1.8.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Společnost mu dělá ultrawide objektiv, který sdílí se svým pokročilejším bráškou s přízviskem Pro. Spíše než parametry, mezi kterými vyčnívá 50Mpx rozlišení čipu, zaujme fakt, že týž objektiv je schopen pracovat i v režimu makroskla. Až se člověk ptá, jestli si všichni čínští výrobci implementací separátního makroobjektivu s čipy mravenčích rozměrů a titěrného rozlišení nedělají medvědí službu.

Třetím do mariáše je v tomto případě monochromatický senzor hloubky. Tedy: žádné portrétní sklo, ale také žádná optická stabilizace. Všechny objektivy spoléhají jen na výpočetní schopnosti křemíkových vnitřností telefonu, a to co se trafokace, tak i stabilizování obrazu týče.

Dlouho jsem přemýšlel, jak poznám, že do procesu fotografování zasáhla společnost Hasselblad. I laik postřehne, že nepopiratelný vklad symbolizuje firemní oranžová, která v prostředí fotoaplikace nahradila standardní červenou neoddělitelně spjatou s OnePlus. Upřímně: pokud nemáte oko profesionálního fotografa, tak nejspíš ani její in-house barevnou kalibraci na fotografiích nepostřehnete.

Pokud někde vidím jednoznačný přínos profesionálního výrobce fotoaparátů, tak je to jednoznačně manuální režim. Budu upřímný: na telefonech ho nikdy dobrovolně nepoužívám, pokud k tomu nejsem testováním donucen. Ale u OnePlus je setrvávání v manuálním režimu tak zábavné, že bych se v něm málem chtěl i vykoupat. Rychlost reakce na změny, které provedete je inspirativní.

Všemu vládne naprostá srozumitelnost informací, které vidíte v hledáčku. Každý, kdo se někdy snažil v hledáčku digitálních kamer zachytit správný poměr ostrosti kontrastujících předmětů ví, že mu v tom už nějaký čas dovedou hodně pomoci linie tzv. focus peakingu. Pomáhá i majitelům telefonů One plus. Fotograf má kromě toho stále na očích RGB křivky. A po vyvážení bílé, nastavení ISO a času závěrky je samotná expozice tak rychlá, že se do fotoaparátu OnePlus zamilujete.

Ostatně rychlost expozice hraje důležitou roli i v automatickém režimu. Vlastně už dlouho jsem nepotkal fotoaparát v telefonu, který by tak málo „přemýšlel“. A to dokonce i během náročných úloh, jako je skládání několika obrázků v režimu chytrého HDR nebo noční scény. Už žádné půlminutové držení bez hnutí. Expozice je vždy stejně rychlá a zbytek se odehraje v rámci postprocessingu v útrobách telefonu.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

A co samotné fotografie? Pokud jde o zadní set objektivů, je na ně radost pohledět. Zejména, pokud máte rádi barevnou neutralitu. V tomto ohledu se u OnePlus vylepšovací nástroje drží na uzdě. Na fotkách z hlavního objektivu bych ale ocenil větší míru dynamického kontrastu a méně šumu za umělého osvětlení. Naopak – moc se mi líbily fotky z „širokáče“. Je zkrátka znát, že pod optickou soustavou ukrývá se o generaci novější čip. Lepší kontrast, mnohdy i kvalitnější detaily a hrany objektů, a i kvalitní eliminace zkreslení na okrajích fotografie – to vše objektiv dokáže. Pravda, není to tak, že by efekt rybího oka byl zcela potlačen – všimnete si ho ale pouze v případě, že opravdu hledáte.

Jedinou větší výhradu mám k selfie kameře. Ani jedinkrát se mi nepodařilo vyfotit takové selfíčko abych s ním byl spokojený. Z telefonu konstantně vylézaly přeexponované obrázky trpící artefakty z umělého doostřování, a to i přes to, že všechny zkrášlující režimy byly vypnuté. Kéž by se autofocus usídlil i v předních kamerkách.

Video je na draka…

Absence optické stabilizace bývá obvykle nejvíc vidět v záznamu videa. OnePlus 9 umí kromě fullHD zaznamenávat i v režimu 4K – buď se zesílenou stabilizací, anebo s 60 snímky za sekundu. Nejvyšší 8K rozlišení je pak o oba tyto atributy ochuzeno. Stejně tak nelze využít dvojnásobné digitální přiblížení. Ale popravdě – kdo by to dělal. Úbytek pixelů po ořezu je znát a teleobjektiv by zrovna tady přišel v hod. Využít ve všech režimech je naopak možné ultrawide sklo. Zde ovšem na rozdíl od statických obrázků nic nekoriguje okrajovou deformaci a je potřeba s tím počítat.

Digitální stabilizace naopak funguje skvěle. Dokonce podle mých zkušeností ani není potřeba zapínat samostatný stabilizační režim. Ten obraz výrazně ořezává a švenkování se kvůli stabilizaci stává dost nepřirozeně vyhlížející záležitostí. Je lépe stabilizaci vypnout a uvolnit si tím možnost přepnout raději na vyšší vzorkovací frekvenci záznamu.

Potom teprve vyniknou videoschopnosti přístroje. Opět tu máme velmi přirozené barvy a velmi dobrou hodnotu dynamického kontrastu. Video v 8K rozlišení jsem ale popravdě vůbec nedokázal rozlišit od těch nižších, a proto nezbývá než už podruhé doporučit setrvat maximálně u 4K záznamu. Bohužel schází i záznam s HDR10.

Jak fotí OnePlus 9?

Ukázka: noční režim

Vlastně odlehčený model Pro

OnePlus 9 je příjemný telefon. Za 18 tisíc korun dostanete všeho akorát, kvalitní dispej, hezké a odladěné prostředí, skvělou výdrž, rychlé nabíjení i dostatek síly na náročné hry. Nemohu se však zbavit dojmu že tím, jak je levný, je OnePlus 9 v něčem také doslova laciný. Plastový rámeček? Absence optické stabilizace? A celkově relativně nezajímaví fotografické výkony? Leckdo by mohl tvrdit, že oproti loňskému modelu 8 devítka nepřináší nic moc nového, něco dokonce meziročně z výbavy zmizelo.

OnePlus 9 | foto: Mobilizujeme.cz

Například optickou stabilizaci ta digitální nenahradí, a to samé platí i o zoomu. V každodenním užívání si toho nejspíš nevšimnete. Jako člověk, kterému rukama projde víc telefonů než běžnému smrtelníkovi cítím, že OnePlus 9 vznikl v zásadě jen proto, aby se telefon s kompletním výčtem funkcí mohl jmenovat Pro. A ti, kdo tu lest neprokouknou, jsou vítaným zdrojem příjmů.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
rychlonabíjení	zpracování
výdrž	chybí teleobjektiv
systém	chybí OIS
širokoúhlý snímač
čtečka otisků
obsah balení