Recenze Xiaomi Mi4i: Budeme chtít přistěhovalce?

Výprava „čínského Applu“ do střední třídy opět potvrzuje, že Xiaomi se během posledních měsíců nedostalo mezi nejprodávanější značky náhodou. Za sedm tisíc nabízí prémiový pocit bez větších kompromisů. K tomu přidává kromě nepostradatelných funkcí i hezkou dávku inovací. Přesto si však doteď kladu otázku, zda je dobrý nebo špatný. Většina záporů Mi4i je totiž oku skrytá a pramení z toho, že není primárně určen pro náš trh.

Xiaomi Mi4i by mělo v nabídce čínského gigantu fungovat jako odlehčená verze špičkového modelu Mi4. Xiaomi jej uvedlo nejprve na indickém trhu. Tím jako by předznamenalo, pro jaký typ zákazníků by měla být polykarbonátová novinka určena. Jde vlastně o jakousi „vlajkovou loď“ pro rozvojové trhy. Telefon sice seženete i u nás – i české obchody jej však dovážejí z Číny a v přepočtu si za něj řeknou kolem sedmi tisíc korun. A jakkoli je Mi4i veskrze sympatický telefon, vážou se k jeho původu některé limity, jež se v našich zeměpisných šířkách jen těžkou tolerují.

Xiaomi Mi4i: specifikace

Konstrukce	plast, 138 x 70 x 7,8 mm, 130 g
Displej	5″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 441 ppi
Operační systém	Android 5.0 Lollipop + nadstavba MIUI 6
Procesor	8 jádrový, 1,0 až 1,7 GHz, Snapdragon 615
Paměť	2 GB RAM, úložiště 16 GB
Fotoaparát	13 Mpx, blesk, Full HD video + přední 5 Mpx
Technologie	dual SIM, Bluetooth 4.1, Wi-Fi, GPS
Baterie	3 120 mAh
Cena a dostupnost	7 000 Kč, léto 2015

Za zapůjčení Xiaomi Mi4i děkujeme eshopu XM.cz, kde si telefon budete moci již zanedlouho zakoupit.

Design a zpracování: Lumia s Androidem

Milovníci Microsoftu mě za toto přirovnání možná nebudou mít příliš rádi, ale právě někdejší Nokie připomíná Xiaomi Mi4i asi nejvíce. Charakteristický vzhled mu dodává polykarbonátová „vanička“, která tvoří záda a boky telefonu. Do ní je pak vložen zbytek telefonu a na rozdíl od levnějších Lumií nejde vyjmout. Dvě microSIM karty se proto vkládají do šuplíčku na pravém boku. Ano, čtete správně: mluvím pouze o dvou SIM kartách. Na paměťovou kartu nezbylo místo – a nejedná se pouze o řečnický obrat. Právě takto Xiaomi absenci slotu na paměťovky odůvodňuje. Protože však vnitřní paměť Mi4i dosahuje kapacity pouhých 16 GB a jiná varianta k dispozici není, ponese tuto skutečnost řada uživatelů asi poměrně nelibě. Využít se totiž dá jen přibližně 12 GB.

U většiny telefonů s pevně usazenou baterií se už dnes setkáváme se špičkovým dílenským zpracováním. Xiaomi však zůstalo někde na půl cesty. První dojem z pevné konstrukce je skvělý. Na druhý pokus si však všimnete, že horní polovina po stisku mezi dvěma prsty trochu lupe, jako by mezi zadním krytem a zbytkem přístroje byla miniaturní vůle. Snad se to děje jen u testovaného přístroje. Prémiový dojem trochu kazí i plastová tlačítka zamykání přístroje a ovládání hlasitosti, jež se svou stříbrnou úpravou snaží imitovat kov. Příliš se jim to však nedaří – prozradí je plastové zvuky, které se ozvou, když s telefonem zatřesete. I drobná vůle tlačítek je důkazem, že se zde nesetkáváme s vlajkovou lodí, ale jen s povedenou střední třídou.

To všechno jsou však jen drobnosti, které odhalí jen hnidopich. Ve své třídě patři Xiaomi k lépe zpracovaným přístrojům. Navíc se chlubí povrchovou úpravou, která odpuzuje mastnotu. Na YouTube dokonce objevíte i videa, kdy recenzent pokreslí polykarbonátový povrch telefonu fixkou, načež pak stopy setře bez následků obyčejnou gumou. S trochou snahy to prý jde i prstem. Na zapůjčeném bílém přístroji jsme to však pro jistotu nezkoušeli – jakkoli to představuje zajímavý nápad na personalizaci. Právě bílá je bohužel zatím jedinou barevnou variantou, jíž seženete. V budoucnosti by však měly být k dispozici také telefony s černým, žlutým, růžovým a modrým tělem.

Displej, prostředí a baterie: Dobře ukrytý Lollipop

Pětipalcový IPS displej Mi4i je něco, čím se od zbytku modelů střední třídy odlišuje na první pohled. Full HD rozlišení rozhodně není u telefonů kolem sedmi tisíc standardem, stejně jako téměř přímé pozorovací úhly. A další skvělá zpráva: krycí sklo obrazovky se téměř vůbec nepatlá, a ani to v dané cenové kategorii rozhodně není obvyklé.

Byla by však škoda redukovat chválu obrazovky jen na běžná kritéria. Podle toho, co o něm Xiaomi tvrdí, se jeho výjimečnost odvíjí už od samotného krycího sklíčka. Stejně jako Gorilla Glass pochází z dílen společnosti Corning. Je však vyrobeno technologií One Glass Solution, kdy je dotyková vrstva implementována přímo do skla. To by tak mělo být tenčí, a přitom podobně pevné jako standardní Gorilla Glass.

Skvělá je také čitelnost na přímém slunci, a to zejména díky funkci, jež dokáže jednorázově zvýšit jas displeje a prosvětlit tak příliš tmavé plochy. V Xiaomi tomu říkají Sunlight display a funguje to tak nenápadně, že jsem si něčeho nezvyklého nevšiml, (na rozdíl od Lumií s podobnou funkcí na zvýšení kontrastu) dokud jsem funkčnost Sunlight displaye nezačal ověřovat pod lampičkou.

Podtrženo – sečteno: tohle není žádný levný zobrazovač jako na jiných telefonech střední třídy, ale přivádí nás minimálně o jednu kategorii výš. K dokonalosti schází snad jen možnost odemknout displej poklepáním a zvýšená citlivost pro ovládání telefonu v rukavicích.

 

 

Drobné zklamání však může nastat v okamžiku, kdy stejné výkony očekáváme od prostředí telefonu. To, že je vybaven „pětkovým“ Androidem, téměř nepoznáme. Překrývá ho totiž nadstavba MIUI 6 – tedy naprosto stejné prostředí, kterými byly vybaveny i starší čínské přístroje s Androidem minulé generace. Přítomnost nového operačního systému tak zjistíme jen tak, že se začneme pídit po jeho funkcích, jako je například SmartLock nebo „Do Not Disturb“ tichý režim. Ty v hloubi nastavení nalezneme.

 

Jiné vychytávky, například možnost rychle reagovat na notifikace ze zamykací obrazovky bohužel vzaly v MIUI za své, stejně jako plochý a jednoduchý Material Design čistého Androidu. MIUI pochází z kategorie omalovánkových ROM čínského typu. K tomu se váže například i typická nepřítomnost seznamu všech nainstalovaných aplikací – ty se řadí na pohotovostní plochy podobně jako na iPhonu. Osobně mi také příliš nevyhovoval příliš drobný font, který Xiaomi používá pro upozornění v kontextové liště. Uživatelé se slabším zrakem by nemuseli být schopni rozlišit, co jim telefon právě oznamuje. V Xiaomi si také stále nedokázali poradit s letitým problémem svých telefonů: telefon neumí spárovat čísla s a bez mezinárodní předvolby a bere je jako dva rozdílné kontakty.

 

 

Na oplátku ovšem Xiaomi Mi4i jako už tradičně nabízí neuvěřitelnou škálu nastavení. Počínaje obligátními grafickými schématy a typy animačních přechodů, přes nastavení toho, co má dělat které kontextové tlačítko pod displejem a konče takovými podrobnostmi, jako nastavením minimální velikosti hudebního souboru, který se zobrazí v seznamu skladeb. Hračičkové budou doslova nadšeni a sám jsem každý den objevoval nové a nové možnosti telefonu.

 

O plynulý běh celého tohoto cirkusu plného nastavení se stará 64-bitový Qualcomm Snapdragon 615 ve spolupráci s 2 GB operační paměti. Typická hardwarová sada střední třídy odvádí skvělou práci na plynulosti prostředí, i když uživatele občas trochu zarazí nenažranost celého systému. Po ukončení všech aplikací zbývá jen necelých 600 MB operační paměti. Možná také tento fakt stojí za občas až překvapivě pomalými reakcemi přístroje. Neplatí to ve všech situacích, například paralelní běh navigace a Spotify měl v mém případě často za následek i několikasekundové reakční prodlevy. I v běžném životě patří Xiaomi Mi4i ve své třídě spíše k pomalejším telefonům. S hardwarovým vybavením bohužel také souvisí asi největší a bohužel také tradiční Achillova pata telefonu Xiaomi: pro jistotu se rozlučte s používáním rychlého mobilního internetu. Mi4i nepodporuje frekvence LTE 800 ani 900 MHz.

Za tato trápení se však uživateli bohatě odvděčí výdrží baterie. I ve velmi náročném režimu s dvěma hodinami telefonování a dvěma hodinami surfování na webu udrží 3120 mAh akumulátor telefon naživu téměř dva pracovní dny. I když jsem Mi4i nijak nešetřil, pravidelně jsem z práce domů chodil s 50 % kapacity v akumulátoru. I když se mi nikdy během běžného pracovního nasazení nepodařilo telefon vybít, pokud by se tak stalo, nebyla by to žádná škoda. Xiaomi k telefonu přikládá rychlonabíječku, která zvládne „z nuly na 40 %“ během jedné hodiny.

Fotoaparát a multimédia: Špička třídy

Když jsme si v prostředí MIUI zvykli nastavovat vše možné i nemožné, fotoaparát v tomto ohledu možná leckoho zklame. V automatickém režimu sice lze zvolit několik intenzit HDR (použitelná je však jen jedna), ale po přepnutí na manuální režim lze nastavit všehovšudy ISO, vyvážení bílé, čas expozice a ruční zaostření. Nám, kteří fotíme výhradně na automat, však bude spíš vyhovovat možnost zapnutí skin-efektu vyhlazujícího vrásky anebo zábavná funkce přední kamerky, která po dobu snímání selfie zkouší odhadnout, kolik je vám let (pozor, dámám trochu ubírá!).

Fotografie ovšem umí Xiaomi Mi4i opravdu velmi pohledné. Má to jen jednu podmínku: chce to pevnou ruku. Neobsahuje totiž žádnou stabilizaci obrazu, a tak se obrázky v prostředí, kde není příliš světla, snadno rozmazávají. Stejné je to i s rychle se pohybujícími se předměty. V dané kategorii ovšem patří Xiaomi Mi4i na špici.

Snímky pořízené s telefonem

Co se nenastaví v oblasti fotoaparátu, může si fanoušek multimédií vynahradit u nastavení zvuku. Ekvalizér je samozřejmostí – Xiaomi však nabízí dokonce samostatná zvuková nastavení pro sluchátka vlastní značky. Pokud tedy vlastníte pověstmi o skvělém poměru cena/výkon opředené Pistony, výsledný zvukový výstup by se jim měl co nejlépe přizpůsobit. Protože ale sám jedny vlastním, musím konstatovat, že lépe uděláte, když zvuk necháte v původním nastavení. Paradoxně totiž zapnutím volby pro dedikovaná sluchátka přijdete o jejich syté basy.

Celkově musím zvuk hodnotit jako velmi vyvážený s přirozeným nádechem – což platí zejména pro hluboké tóny. Příjemně překvapí i velmi čistá reprodukce zvonění a hudby bez sluchátek. Vnější reproduktor sice basy postrádá, i ve vyšších hlasitostech však zní velmi čistě. Dovedl bych si však představit, že by mohl být ještě o něco málo hlasitější.

Závěr a konkurence

Pohledný telefon, který ve své kategorii nabízí skvělý displej, dlouhou výdrž, slot pro dvě SIM karty a kvalitní zpracování. Co víc by měl ještě uživatel chtít? Je toho bohužel poměrně dost.

Protože Xiaomi Mi4i chybí paměťový slot, zůstanou milovníci multimédií často odkázání na streaming. Jenže jak kvalitně streamovat, když na řadě míst nechytíte signál LTE? A řečnická otázka asi nejdůležitější: proč dávat 7000,- za Mi4i, když jeho vybavenější sourozenec nestojí ve stejných obchodech o tolik víc a řadu nedostatků (kromě chybějícího LTE) řeší?

Xiaomi bude muset pro úspěch v Česku ještě zabrat. A protože nečekám, že by kvůli desetimilionovému trhu někomu stálo za to přizpůsobovat přístroje českým frekvencím, doporučuji aspoň snížení ceny. Teprve poté by telefon mohl být i přes své nedostatky pro Čechy atraktivní. Předností totiž jinak ukrývá víc než dost.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
kvalitní displej	chybějící české frekvence LTE
dlouhá výdrž na jedno nabití	chybí slot na paměťové karty
dual SIM	malá vnitřní paměť
množství nastavení