Sítě 5. generace jsou takovým trendem, že postupně i menší výrobci začínají nabízet širším masám telefony s příslibem výborné budoucí konektivity. K těm patří i americká Motorola. Jejich nejnovější počin – Moto G 5G Plus je toho zářným příkladem. Dokáže právě tento smartphone přivábit i běžnou klientelu?

Motorola Moto G 5G Plus | foto: vlastní

Motorola vyrazila do boje o nejzajímavější 5G telefon ve střední třídě s modelem s krkolomným názvem Moto G 5G Plus. Mimochodem, na americkém trhu tento kousek vyšel pod znatelně jednodušším obchodním označením Motorola One 5G. Pokud chcete telefon s podporou sítí nové generace, který vám neobrátí bankovní účet naruby, možná si myslíte, že jste našli ten správný kus. Jaká je realita?

Motorola Moto G 5G Plus: specifikace

Obsah balení

• telefon Motorola Moto G 5G Plus
• jehla na SIM
• 15W adaptér pro nabíjení
• USB-A / USB-C kabel
• čirý obal na telefon
• technická brožurka a základní průvodce

Protaženo v plastu

Jakkoliv to může někoho rozpalovat do běla, Motorola vyrobila svůj 5G telefon do střední třídy z plastu. Rád bych se výrobce zastal – ne každý telefon, jehož cena překročí hranici 5 nebo 6 tisíc korun, musí být z “ušlechtilých materiálů”, jako je sklo či kov.

Motorola Moto G 5G Plus | foto: vlastní

Moto G 5G Plus je z plastu a nejen, že mu to sluší, ale příjemně se díky tomu drží (rovněž díky protáhlému poměru 21:9) a nebojíte se, že vám může kdykoliv upadnout. Když se tak stane, žádný pavouk se na zádech nezjeví. To ovšem neznamená, že by telefon nějak skvěle odolával otiskům prstů. Tak na to pozor. Mnohem větší tendenci má přístroj k vyvolávání mikroškrábanečků po obvodu zad.

Konstrukce mobilu je však neuvěřitelně pevná, plast byste mu na první dobrou nehádali. Drží obstojně i při pokusu o ohnutí. Stejně jako u několika dalších modelů i zde  výrobce novinku pokryl jakousi aquafobní vrstvou, po které pěkně stékají kapky vody a déšť nebo neposedný kohoutek v koupelně by tak neměl telefonu přivodit instantní smrt.

Přístroj je vlastně i docela pěkný, ale takovým svým specifickým způsobem. Zlehka gradientní modrá varianta, ve které je Motorola s 5G nabízena, vypadá velmi dobře a to samé platí i pro povrch pod hladkým plastem, který jako by byl složen z miniaturních řetízků.

Tlačítka pro dlouhoprsťáky

Trnem v oku může být případným odpůrcům snad jen nesymetrický čtvercový batůžek na levé straně horní poloviny zad. Inspirace moderními trendy tedy víc než patrná; aspoň, že nad úroveň zad vystupuje jen decentně. Najdeme v něm čtyři objektivy a nalevo od něj velice neobvyklý, asi 2centimetrový podlouhlý panel s dvojicí diod. Nechybí ani logo výrobce, ve kterém ale není čtečka otisků – ta našla místo v zamykacím tlačítku.

Vepředu, jak víte, se nachází displej. Je hodně velký, a zřejmě kvůli tomu si telefon troufá používat přídomek “Plus”. Obrazovka má na horní straně dva oddělené průstřely (další raritka) a dole sice malou, ale pořád znatelnou bradu. Nahoře je ještě průřez pro telefonní sluchátko. Tím ale to zajímavé zdaleka nekončí! Dole jsou nejenom údaje o recyklaci a modelovém označení, ale také USB-C, 3,5mm audiojack, mikrofon a dlouhý mono reproduktor. Ten hraje hlasitě, ale žádná euforie z něj nestříká.

Horní hrana nepřekvapí svou bídou, najdeme tam leda druhý mikrofonek. Pak se to ale rozjede. Pravá strana – ta nejpoužívanější pro většinu populace – nabízí zamykací tlačítko se zabudovanou kvalitní čtečkou otisků, na kterou si nemohu stěžovat. Nad ní je umístěna kolébka pro regulování hlasitosti.

Motorola Moto G 5G Plus | foto: vlastní

Stisk i odezva v pořádku, umístění však nikoliv – tlačítka jsou z nepochopitelných důvodů výš, než běžná ruka pohodlně dosáhne. Na odvrácené straně je stejně přihlouple vysoko umístěné tlačítko Google Asistent (které nejde přemapovat – nefunguje ani jako spoušť kamery!) a pod ním hybridní slot na jednu nanoSIM a MicroSD kartu, případně dvě nanoSIMky.

Displej, který umí překvapit

První, co vás na displeji překvapí, je jeho velikost. Úhlopříčka dlouhá 6,7 palce je rozhodně větší průměr a tím spíš při poměru 21:9, který Motorola využívá s chutí jako jeden z prvních výrobců. S ovládáním jednou rukou se rozlučte; zato jistě oceníte možnost umístit dvě aplikace pod sebe a používat je simultánně.

Panel je LTPS LCD, což je zjednodušeně vylepšené LCD postavené na jiné technologii než u běžných tekutých krystalů. Rozdíl oproti klasickému IPSku poznáte těžko, ale LTPS se chlubí kupříkladu nižší energetickou náročností.

V každém případě, užité LCDčko patří rozhodně k těm lepším – což při ceně 10 tisíc korun jen kvituji. Dokonce oplývá takovými extrabuřty, jako je zvýšená obnovovací frekvence z klasických 60 Hz na 90 Hz. Motorola navíc umí i umělou inteligencí zvolit, kdy použije pomalejší a kdy rychlejší odezvu. V praxi to moc nefunguje – většinou vidíte svižnější pohyby na displeji, ale mělo by to šetřit baterii.

Kromě toho zde opět nechybí tmavý režim (není černý, jen tmavě šedý), úprava barev na displeji, noční omezení modrého záření a podobně. Bez problému hodnotím i maximální a minimální jas nebo třeba rozlišení 2520 × 1080 pixelů. Jemnosti 409 pixelů na palec nelze nic vytknout, pro běžné užívání displeje je Full HD+ zcela v pořádku. To jen mé hnidopišské oko bylo schopné vidět při bližším ohledání rastr kolem ikonek…

Android s implantáty

Původem americký výrobce Motorola už nějakou dobu s evidentním úspěchem používá u svých telefonů téměř čistý operační systém Android, který je obohacen pouze o pár neuvěřitelně praktických a příjemných funkcí, které ale neboří původní podstatu samotného systému v jeho nejrozumnějším podání.

Kromě oblíbených funkcí v Androidu 10, mezi které patří třeba konečně plně funkční ovládání gesty (lze libovolně přepnout i na trojlístek klasických tlačítek) nebo již zmíněný tmavý režim, najdeme v aplikaci Moto řadu vylepšení, které stojí za to. Vždy, když se mi do ruky dostane telefon od Motoroly, říkám si, proč takové funkce už dávno někdo nepřevzal?!

Tak předně jsou tu gesta. K těm patří jednoduchý snímek obrazovky třemi prsty, ale třeba také veleoblíbené zapnutí svítilny zatřesením telefonu anebo vyvolání fotoaparátu dvojím otočením přístroje. Novinka Moto G 5G Plus sice nemá OLED panel, ale i tak pracuje s podobnou technologií jako Always-On; říká tomu Náhled displeje.

Nejen na hraní her…

Navrch ještě nesmíme opomenout speciální softwarové berličky pro hraní her. Telefon totiž disponuje čipovou sadou Snapdragon 765G od amerického Qualcommu. Ta zcela v poklidu zaručuje svižný průchod systémem, surfování po internetu, nekonečně prohlížení sociálních sítí a nakonec i samotné hraní her. Z benchmarku AnTuTu si telefon odnesl sympatických 307 tisíc bodů.

K tomu se pyšní i solidní 6GB operační pamětí. Pro data uživatele je tu připraveno 128 GB, z které po prvním spuštění zbude nějakých 112 až 114 GB. Pořád solidní! A není sebemenší problém kdykoliv rozšířit s pomocí MicroSD karty o dalších až 512 GB. Tedy bez problému v případě, že nepotřebujete mít v mobilu dvě SIM karty.

Jediná má výtka ohledně komunikace hardwaru a softwaru míří za aktualizací bezpečnostních záplat, která byla v době testování z května 2020. Co naopak potěší, že na své si přijdou uživatelé, kteří rádi s telefonem platí – Motorola nezapomněla na NFC. V dnešní době by to měla být sice naprostá samozřejmost, ale znáte některé výrobce. Tu a tam se na to občas vykašlou.

Zapomenout nesmím ani na to hlavní, co dělá z telefonu Moto G 5G Plus tak lákavým artiklem; nebo by alespoň mělo! Zmíněný čipset Snapdragon 765G umí v základu konektivitu sítí 5. generace. Asi se nebudete čertit, když vám řeknu, že tuto funkci jsem nebyl schopen otestovat. Nemám pro to SIM kartu ani tarif – nehledě na to, že pokrytí je zatím spíše slabší. Jako nákup do budoucna ale budiž, tady Motorola může hrát prim!

Pořádná baterie je základ

A jak to celé stihne akumulátor zásobit energií? Stihne a poměrně s přehledem, jeho kapacita je totiž slibně nadprůměrných 5 000 mAh. S takovou náloží se dá pracovat a znalci už pokyvují, protože ví, že Motorola si na pořádné baterie potrpí. Celý den s přehledem, dva místy dá taky, ale už to chce omezit rychlost displeje a zapnout úsporný režim.

S bezdrátovým nabíjením u Moto G 5G Plus nepočítejte, rozpočet přece jenom není nafukovací a za 10 tisíc nemůžete čekat úplně všechno. Na druhou stranu potěší až 20W rychlonabíjení, které alespoň z části obstará přibalený 15W “turbo” adaptér. Tady si skoro až říkám, že výrobce mohl klidně vsadit i na vyšší cifru – přece jenom, kvůli 5G je to telefon vhodný i do budoucna – a to už budou rychlosti nabíjení úplně jinde.

Fotit umí, ale…

U telefonu za cenu 10 tisíc korun už očekáváte kvalitu na určité úrovni. Telefon by měl umět dobře fotit ve dne jak na běžícím pásu. Zároveň by se neměl zaleknout interiérů, portrétů a jako třešničku na dortu si představujete použitelný noční režim. V jistých bodech Moto G 5G Plus příjemně překvapuje; jindy zase trestuhodně zklame. Kde tedy do příště zabrat a kde je to “ťipťop”?

Základní snímky za dobrého počasí zvládá Moto s grácií i o řád dražších kousků. Největší podíl na tom má hlavní 48Mpx fotosnímač, který však fotí v základu 12Mpx snímky. Žádná novinka. Obrázky, které z telefonu lezou, hodnotím velice kladně, mají přirozené barvy, dobrou práci světla a stínu a hlavně velmi dobrou hloubku ostrosti a detailnost. Tady se hardware a software setkal velmi precizně.

fotoaparát, Motorola Moto G 5G Plus | foto: vlastní

To samé platí i o selfie objektivech, které jsou dva a kromě základních selfíček umí i širokoúhlé selfie – to se hodí v případě, že se vás na fotku chce vměstnat víc. Pojďme ale zpět na záda telefonu. Tam není jen jeden snímač, ale rovnou čtyři. Další se specializuje na ultra širokoúhlé snímky se záběrem 118 stupňů. Jeho kvality jsou nesporné, brzdí jej však rozlišení 8 Mpx. Víc z fotky nevykřesáte a každému je jasné, že fotografie na okrajích připomínají impresionistickou malbu.

Zbylá dvojička kamer se soustředí na makro a portrétní snímky. Tady pozor: Motorola, jako jedna z mnoha, stále cpe do svých telefonů makro objektivy. K čemu jsou, to těžko říct, protože s makro sklem s rozlišením 5 Mpx asi moc nádhery nezachytíte. Verdikt? Využít se dá, ale s optickým zoomem by to bylo o poznání lepší. Ten však Moto G 5G Plus nemá. Portrétní foťák je také spíše do počtu – dokáže to, co i umě navržená AI.

Noční režim, nebo spíš noční vidění, jak tuto oblíbenou funkci Motorola nazývá, určitě nemohu nezmínit. A dobrou zprávou určitě je, že se foto schopnosti testovaného telefonu po soumraku nevypaří jako voda ze zapomenutého hrnce. Ale s různými tvary slova “kvalita” bych byl velice opatrný.

Fotit po setmění telefon trochu umí, každopádně dokáže rozeznat, odkud přichází proud světla a toho využít. Takže z potemnělé ulice vám udělá světlejší, i když barevně nereálnou ulici. Tam ale to dobré končí. Má zásadní problém s odlesky pouličních lamp a zejména s ostrostí – a to můžete telefon držet pevně jak jenom chcete. Gimbál v ruce nikdo z nás nemá a podle toho to taky vypadá, viz galerie.

Malá zmínka na závěr o videu: Moto G 5G Plus umí natáčet videa v rozlišení HD, Full HD i 4K, ale pouze při rozlišení Full HD můžete vsadit na 60snímkovou frekvenci. Potěší ale třeba možnost natáčet v plnotučeném kinoformátu 21:9 v rozlišení Full HD i 4K. Pokud jde o kvality videa, hovoříme o základu za 10 tisíc, tedy příjemné podání barev, přeostřování bez problémů. Zamrzí absence optické stabilizace – ta elektronická už je spíš pro levnější kusy.

Jak fotí Motorola Moto G 5G Plus?

Ukázka: noční režim

Bez 5G by to nešlo?!

Velmi vhodně se ptáte: pro koho tedy vlastně Motorola Moto G 5G Plus je? V základu jde o velmi dobrý telefon vyšší-střední třídy s obstojným displejem, zcela dostatečným výkonem a solidním fotoaparátem. K tomu připočtěme velmi dobrou výdrž a praktický operační systém bez zbytečností.

Motorola Moto G 5G Plus | foto: vlastní

Nesmíme však zapomenout na to hlavní – 5G. Telefon má nějakou cenu, která se od 5G odvíjí. Stejně jako jisté ústupky, které kvůli 5G bylo třeba učinit, jako je absence teleobjektivu nebo “jen” plastová konstrukce.

Kdo z nás ale potřebuje 5G? V tuto chvíli asi málokdo, rozšíření na našem trhu je tak chabé, že kupovat telefon pro aktuální využití sítí 5. generace je spíše zhůvěřilost. Je tedy testovaná Motorola spíše nákupem do budoucna? Není – za rok a půl, za dva roky totiž už nebude stačit čipset, fotoaparát a baterie už také chytne vrásky.

Mám tak obavu, že 5G je jenom hezké pozlátko, potentní nástroj marketingu, ale to je tak vše. Kromě toho je totiž Moto G 5G Plus výborný telefon a americký výrobce opět potvrdil, že umí. Jenom nelze odpárat to, že v této kondici telefon klidně mohl stát o tisícovku, ne-li o dvě méně a spotřebitel by chrochtal blahem. Takhle však pohádka nekončí – namísto toho tu máme telefon s nepotřebnou funkcí, která zbytečně vysazuje cenu vysoko.

Motorola Moto G 5G Plus | foto: vlastní

A co na to konkurence?

Naštěstí alternativy existují! Pokud vám není cizí čínská produkce, zaujme třeba Realme X50 5G (recenze). Ten má téměř totožné specifikace jako Motorola, ale značně odlišný systém (byť pořád Android 10 – inu, kouzlo grafických nadstaveb) a menší baterii. Zato stojí 8 500 korun.

Anebo je tu stále asijský, i když o dost kultivovanější Nord od OnePlus (recenze). Také umí 5G, má prakticky totožný hlavní fotoaparát, ale víc paměti a Fluid AMOLED displej se čtečkou otisků přímo v něm. Tam cena poskočila až na 11 tisíc korun, takže je záhodno zvážit plusy a minusy. Jedno máte ale jasné – Nord je profilován jako ten nejlepší, Motorola ne, i přesto bych ji ale doporučil na úkor Seveřana.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
velký displej, pěkný na pohled	5G, bez něj mohla být cena nižší
90Hz obnovovací frekvence	absence teleobjektivu
dostatek výkonu	jen elektronická stabilizace fotoaparátu
velmi dobrá výdrž	reproduktor
osobitý design	nelogické umístění bočních ovládacích prvků
čistý a inovativní operační systém