Honoru se pod hlavičkou Huawei povedlo vytvořit stroj, který je tenký, stylový, plný moderních prvků, nabízí špičkové komponenty a přichází i s velmi sympatickou cenovkou. Co ale hlavně, řadí se k tzv. herním smartphonům, tedy telefonům primárně na hraní her. Jak ale ukáže dnešní recenze, není herní smartphone jako herní smartphone.

Rok 2018 je nejspíše rokem herních smartphonů. Celý tento veletoč začal v listopadu loňského roku Razer Phone, herní smartphone od společnosti Razer, která již dlouho vyrábí PC příslušenství s herní tématikou (sluchátka, myši, klávesnice, všechno s přídomkem herní). Tuto zajímavě vyhlížející kategorii pak dále rozvinula čínská společnost Xiaomi a jejich želízko v ohni Black Shark, či námi testovaný Honor Play. A že trend herních smartphonů rozhodně nekončí, dokazuje i velice očekávaný Asus ROG Phone, který má být tím nejlepším herním smartphonem, který byl kdy vyroben.

Honor Play: specifikace

Design a zpracování: latentní herní rváč

Když se řekne herní smartphone, představím si něco jako je Xiaomi Black Shark, tedy pořádný kus hardwaru, robustní tělo, materiály na první pohled jasně reflektující, že tady jde o herní mašinu. Námi testovaný Honor Play však do těchto tabulek nespadá. Spíše než jako herní bestie působí jako velmi stylová vlajková loď, čemuž ale zase na druhou stranu neodpovídá jeho cenovka, která se vměstnala pod 10 tisíc korun. Ale možná v tom to tkví. To, že Honor Play nezapadá do žádné z doposud používaných škatulek, jasně hovoří pro to, že se jedná o herní smartphone. Na designu a celkovém zpracování telefonu to však rozhodně nepoznáte.

Jak jsem již lehounce naťukl, Honor Play vypadá jako povedená vlajková loď; pokud tedy nepotřebujete mít na zádech sklo, jako je tomu u všech předních značek povinností. Záda Honoru Play kryje hliníkový plát, který narušují jen plastové proužky pro svod antén. Kdybyste se ale i tak o hladký povrch telefonu báli, v balení najdete příjemný lesklý plastový kryt, se kterým vám telefon z ruky určitě nevypadne; a když, tak se mu aspoň nic nestane.

Výrobce si je moc dobře vědom toho, na jakou cílovou skupinu míří, ergo mladší zákazníci se sklonem k hraní her a využívání rozličných multimédií, a tak Honor Play (co se zpracovaní týče) nenabízí téměř žádné kompromisy. Na svém místě tak zůstal 3,5mm audiojack pro sluchátka, o nabíjení se stará USB typu C a na zádech nechybí čtečka otisků prstů, kterou naprosto skvostně doplňuje velice rychlá čtečka tváře. V rámci zachování objektivity však musím pár bodíků dolů také strhnout. A to například za ozvučení. Když totiž náhodou nepoužíváte sluchátka (a že musíte mít vlastní, v balení na vás totiž žádná nečekají), nezbyde vám nic jiného, než nechat promluvit reproduktor. Ano, jak asi už tušíte, ten není stereo, a i přestože hraje poměrně slušně, nehraje stereo, což bych u herního zařízení nepochybně očekával.

V zásadě je ale Honor Play esteticky velice dobře vyřešený stroj. Je relativně tenký, poměrně lehký, ve finále se tak drží velice dobře. Rozměry nejsou nijak přestřelené – na šířku má 74 mm, na výšku 157 mm – naštěstí se ale do takovéhoto těla vešel velký 6,3″ displej. A protože je telefon moderní a drží se posledních trendů, nejde si nevšimnout povedeného výřezu, ale i méně povedené brady, která má za úkol nést logo výrobce a jiný význam v ní nehledejte.

Displej, prostředí a baterie: čtyřrozměrný herní zážitek

Obrazovka u herního neherního Honoru Play potěší oko snad každého uživatele, který nemá přemrštěné očekávání. Pravděpodobně nepůjde o nejlepší displej, který jste kdy viděli, ale v cenové kategorii do 10 000 korun je myslím o co stát. Podívaná je to více než průměrná, o což se stará hlavně 6,3″ LCD panel s poměrem stran 19,5:9 a rozlišením 2340 x 1080 pixelů, tedy Full HD+. Vykreslení barev je znamenité, rozlišení dostačující a protáhlý poměr stran splňuje nejnovější trendy, stejně tak jako horní výřez. Kde kdo by mohl namítnout, že u smartphonu primárně na hry by výřez klidně mohl chybět, jak jsem ale již lehounce nastínil, Honor Play je velmi stylový telefon a v takovém případě se nedá svítit – výřez prostě musí být.

Jelikož má Honor Play to právo pyšnit se titulem herní telefon, musel výrobce sáhnout po skutečně osvědčené kombinaci komponent. Uvnitř tohoto smartphonu tepe výtečný procesor Kirin 970, který nalezneme v každém lepším smartphonu od Huawei či Honor. Ať už jde o Huawei P20 (recenze), Huawei Nova 3 (recenze) či Honor 10 (recenze), všechny tyto kvalitní smartphony pohání právě Kirin 970. Svou obrovskou roli zde však hrají i 4 GB RAM a grafický čip Mali-G72, který Honor ještě vyšperkoval technologií zvanou GPU Boost, tedy jakýmsi turbo módem, který se aktivuje při hraní náročných her. Dost ale pobíhání kolem hrnce s horkou kaší, zásadní otázka nemůže být jasnější: co dělá z Honoru Play právě ten herní telefon? Jde o jednu jedinou funkcionalitu, zato ale velmi podstatnou a nutno říci i nadmíru povedenou.

Nemám na mysli žádnou speciální nadstavbu nad Androidem či tak něco. Mám na mysli něco, čemu v Honoru říkají 4D Smart Shock, do češtiny je název technologie přeložen jako Chytré otřesy 4D. A o co jde? Při hraní vám haptický motorek uvnitř těla telefonu dává odezvu, jakési vibrace, které prohlubují uživatelský zážitek z hraní. Kdo hraje na herních konzolích, ať už na Xboxu či na PlayStationu, ví o čem mluvím. I tam vám herní ovladače, například při explozích či střelbě, dávají zpětnou vazbu brněním a vibrováním. Jakkoliv se u Honoru Play může 4D Smart Shock jevit jako přelomová funkce, upřímně nedokážu pochopit, proč ji již dávno nevídáme i u jiných smartphonů jiných značek, klidně i ne nutně herních. Tak například iPhony od Applu mají velice slušnou haptickou odezvu, třeba při používání 3D Touch, která by se dala využít při hraní; nemluvě o samotném promačkávání displeje 3D Touch, které by se do her také dalo slušně zakomponovat. Takovouto funkcí však Honor Play bohužel neoplývá.

A přestože 4D Smart Shock se mi zalíbil na první dobrou, trpí jistým neduhem. Tím je nedostatek her, které by tuto funkci podporovaly. Pokud se alespoň trochu vyznáte v mobilních hrách, tyto názvy vám přijdou povědomé: Temple Run 2, Minion Rush, Into The Death 2, PlayerUnknown’s Battlegrounds Mobile. Jaká škoda, že oblíbené PUBG Mobile (a ještě několik MOBA her) je z těchto všech jedinou hrou, která si rozumí se 4D Smart Shock a smysluplně jej využívá. To je totiž jádro celého problému. Dovolte mi malé povzdechnutí: kolik slibných a zajímavých technologií v historii výpočetní techniky již doplatilo na to, že pro ně chyběla podpora třetích stran? Moc. A já se upřímně bojím, aby 4D Smart Shock nepatřila brzy mezi ně. Protože nápad je to více než skvělý a konkurence by rozhodně měla skrýt obličej do dlaní a drbat si hlavu, že tento skvostný nápad dostali první inženýři z Honoru a ne oni.

Hraní her obecně patří k aktivitám, které nejvíce vybíjí baterii smartphonu. Co naplat, ani s Honorem Play nebudete moct hrát celý bílý den, ale zábavu si s ním užijete pořádně dlouho. Sám jsem zkoušel, co tento přístroj vydrží a podrobil jsem jej svému klasickému dni, ovšem s tím rozdílem, že namísto toho, abych při jízdě MHD poslouchal hudbu, raději jsem hrál. Příjemným překvapením je, že Honor Play se jen tak nevzdal. Za tento celý modelový den jsem vyřídil asi pět nebo šest hovorů, celou dobu jsem byl online, každou druhou volnou chvíli jsem kontroloval sociální sítě – a hlavně – ve volných chvílích jsem hrál. Dohromady jsem za tento den hrál hodinu, možná hodinu a půl, povětšinou šlo o náročné 3D hry, jako je právě PUBG Mobile nebo Into The Death 2. Kolem půlnoci, kdy jsem se chystal uložit telefon na noční stolek a připojit nabíječku, svítilo na horním stavovém řádku 14 %. To je uspokojivý údaj, a protože Honor Play disponuje téměř 4000mAh baterií, můžete kolikrát počítat i s dvoudenní výdrží, jen musíte čas od času omezit své pařanské choutky.

Fotoaparát: nefalšovaná kvalita

Na úvod rozmluvy o fotografických schopnostech Honoru Play připojím malý sociální experiment. Na pár minut jsem půjčil Honor Play se zapnutým fotoaparátem třem různým lidem a sledoval jejich reakce. Dva z nich věřili, že fotoaparát v Honoru Play je shodný s fotoaparátem u Huawei P20. Chyba lávky. Fotoaparát u Honoru Play je sice také duální, zde ale podobnosti končí. Senzory nabízí rozlišení 16 + 2 Mpx, což je o třídu horší foťák, než u zmiňovaného Huawei P20, který se chlubí fotoaparáty s rozlišením 12 + 20 Mpx. A i když vůbec nechci srovnávat schopnosti Honoru Play a Huawei P20, byl jsem z výsledných fotek velice nadšen. Své totiž přidává i umělá inteligence, která se stará o výběr vhodné světelnosti a ostření. AI vám pomůže při focení jídla, krajiny, rostlin a také portrétů. Ano, portrétní fotky umí Honor Play přímo znamenité, bokeh efekt není výrazný až moc a fotky tak působí velice profesionálně. Upřímně, s lepším zadním fotoaparátem jsem se v této cenové hladině ještě nesetkal.

Při focení přední kamerou jsou výsledky trochu horší. Ne snad, že by bokeh efekt tentokrát nevypadal tak dobře, vypadá stále skvěle, ale přední kamerka s 16 Mpx se mi zdá vhodná leda tak na selfička pro Instagram či videohovory. Celkově totiž oproti dvěma zadním fotoaparátům postrádá smysl pro detail a hloubku ostrosti. Co ovšem mohu opět vyzdvihnout, je natáčení videí. Honor Play umí natáčet videa ve Full HD s 30 snímky za sekundu, také s 60 snímky za sekundu a také ve Full HD+ a nakonec i ve 4K ve 30 snímcích za sekundu. Velmi příjemná je také podpora stabilizace při natáčení ve Full HD rozlišení s 30 snímky za sekundu, kdy stačí telefonem jen letmo pohybovat a obraz je naprosto plynulý.

Jak fotí Honor Play?

Zhodnocení a konkurence

Jak málo stačí ke štěstí. Honor Play je telefon se špičkovými komponenty, stále ještě nejnovějším Kirinem 970, 4 GB RAM, slušným displejem, obstojnou výdrží a i famózním fotoaparátem, navíc má i přidanou hodnotu v podobě haptické odezvy 4D Smart Shock při hraní her. Marná sláva, na tohle bude kdejaká konkurence krátká.

Samsung také nabízí zajímavé telefony do 10 000 korun, ale s nižším výkonem a horším displejem. To samé platí pro Nokii. Za zmínku stojí možná jen Xiaomi, například model Black Shark, který ale není díky svému křiklavému designu pro každého a také neumí haptickou odezvu; jistou alternativou k Black Sharku může být Xiaomi Pocophone F1, ani ten však neumí 4D Smart Shock, ale krom toho, ani jeden z modelů od Xiaomi (až na vlajkovou loď Mi 8) si netyká s technologií NFC, což je na pováženou. A i kdyby ano, Honor Play veškerou konkurenci převálcuje svojí cenovkou, která se zastavila na cifře 8 490 korun včetně DPH. Ruku na srdce, tohle je nejlepší nabídka podzimu a pravděpodobně i hit nadcházejících Vánoc.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
design a dílenské zpracování	zbytečná brada pod displejem
skvělý výkon	absence vodotěsnosti
haptická odezva 4D Smart Shock
výborný fotoaparát
bezkonkurenční cena