Zkoumali jsme 6 displejů pod spektroradiometrem, podívejte se!

Provedli jsme měření šesti displejů, přičemž jsme pokryli tři odlišné typy. V měření tak máme po dvou zástupcích dvou různých druhů LCD a dva OLED panely. Pojďme se tedy podívat na to, jaké výsledky jsme z měření získali.

Nejprve si představme zařízení, která jsme měřili. Často jde o starší kousky, vzhledem k provedeným měřením to ale většinou nehraje velkou roli.

Měřená zařízení:

• Sony Xperia T – TFT LCD VA
• Sony Xperia M – TFT LCD VA
• Samsung Galaxy S – AMOLED
• Samsung Galaxy Note 3 – AMOLED
• Google Nexus 7 – LCD IPS
• Google Nexus 7 II (2013) – LCD IPS

Jak jsme měřili?

Měření jsme prováděli na spektroradiometru značky Konica Minolta. Všechna měření proběhla v temné uzavřené místnosti tak, aby výsledky nemohly být ovlivněny žádným světelným zdrojem, měřen byl tedy opravdu pouze displej. Spektroradiometr mířil na displej vždy kolmo, pozorovací úhly tedy nebyly brány v potaz. K zobrazení barev, potažmo obrázků, na displeji byl používán předem napsaný HTML kód, který byl následně otevřen v integrovaném HTML Vieweru.

HTML kód tedy obsahoval kódy barev, ty byly následně zobrazeny na celý displej, měřili jsme vždy uprostřed displeje. Barev bylo šest – bílá, černá, šedá, zelená, modrá a červená. Každá byla změřena dvakrát, nejdříve při jasu nastaveném na maximu, podruhé při jasu na minimu (vždy jsme používali manuální nastavení). Pro část srovnání z hlediska „subjektivního dojmu“ jsme ještě dále použili 3 obrázky, abychom viděli, jak si displeje poradí s přechody mezi barvami, lépe šel také posoudit kontrast.

Nejprve trocha teorie

Jak již bylo řečeno na začátku, měřili jsme 3 odlišné druhy/typy displejů. Z teoretického hlediska bychom měli být schopni odhadnout některé výsledky, jelikož každá technologie má svá pro a proti. Základní teoretické rozdíly si můžete prohlédnout v tabulce níže, opravdu se však jedná pouze o teorii.

Displej	Klady	Zápory
LCD VA	+ kontrast + dobrá černá	– horší pozorovací úhy
LCD IPS	+ věrné barvy + široké pozorovací úhly	– černá není vždy úplně černá
OLED	+ věrná černá + pozorovací úhly	– nižší jas – stárnutí pixelů

Obecně se dá říci, že LCD panely mají oproti OLED displejům vyšší jas a věrnější barvy, naopak ztrácejí v reprodukci samotné černé barvy a u pozorovacích úhlů. Nutno ale dodat, že u špičkových panelů se teorie někdy neshoduje s praxí a rozdíly se mezi jednotlivými technologiemi stírají. Pokud se zaměříme na samotná LCD, VA panely by měly nabízet vyšší kontrast a lepší černou barvu než IPS, na ty ale zase ztrácí pozorovacími úhly. Přejděme teď tedy k výsledkům samotného měření.

Jas a kontrast

Začněme hodnotami, kterými se občas i výrobci pochlubí, tedy jasem. Jas jsme měřili vždy maximální a minimální, přičemž pokaždé jsme změřili daný jas při černé a bílé barvě. Naměřené hodnoty jsme mezi sebou následně vydělili, abychom získali hodnotu kontrastu při daném jasu. První jmenovaná hodnota ovlivňuje zejména čitelnost na slunci, druhá zase to, jak se nám bude s displejem pracovat například v noci. V případě, že má minimální jas vyšší hodnotu, budou vás nejen pálit oči, ale i kontrast celého displeje bude nízký, takže displej bude působit nevýrazně až mdle. V přiložené tabulce si můžete prohlédnout naměřené hodnoty.

	Maximální jas		Minimální jas
	Bílá / Černá (cd/m2)	kontrast	Bílá / Černá (cd/m2)	kontrast
Sony Xperia T	545.88 / 0.13	4 200 : 1	17.9 / 0	∞
Sony Xperia M	443.69 / 0.53	837 : 1	51.08 / 0.06	951 : 1
Samsung Galaxy S	344.79 / 0	∞	61.7 / 0	∞
Samsung Galaxy Note 3	358.94 / 0	∞	5.17 / 0	∞
Nexus 7	310.31 / 0.24	1 293 : 1	19.03 / 0.02	951 : 1
Nexus 7 II	583.39 / 0.48	1 215 : 1	10.58 / 0.01	1 058 : 1

Jak jde hezky vidět, maximální jas ovládly LCD displeje. Exceloval především IPS displej v Nexusu 7 a VA panel v Xperii T. Druhý jmenovaný smartphone zabodoval i vysokým kontrastem, který v porovnání s ostatními LCD displeji byl excelentní. Nejhůře naopak dopadl Nexus 7 s celkově nízkým jasem a Xperia M, jež sice nabídne vysoký maximální jas, bohužel však jas minimální nemá tak nízkou hodnotu, jak bychom chtěli nebo nám byla příjemná.

AMOLED displeje jsou pak v tomto měření samostatnou kapitolou. Tyto displeje mají v laboratorních podmínkách „nekonečný“ kontrast, jelikož při černé je displej vypnutý, tedy nezáří. Co se maximálního jasu týče, zde můžeme říct, že by oběma Samsungům slušely hodnoty ještě o něco málo vyšší.

Spektrální vyzařování

Dalším předmětem měření bylo i spektrální vyzařovaní. Tentokrát nebudeme porovnávat různé displeje mezi sebou za účelem určení toho „nejlepšího“, ale spíše zde uvedeme výsledky jen čistě pro zajímavost. Zajímavé je prohlédnout si rozdíl mezi OLED a LCD displeji, který nutně vychází z principu těchto technologií, a tedy toho jak „tvoří“ světlo.

Jak již všichni víme, displej je tvořen pixely, které se dále dělí na tři barevné subpixely. V případě, že chceme, aby displej produkoval bílou barvu, jsou rozsvíceny všechny tři subpixely, čímž vznikne ono bílé světlo. A právě v tomto stavu jsme displeje měřili.

Možná víte, že existuje tzv. viditelné spektrum, tedy oblast vlnových délek (cca 400 – 750 nm), které jsou pro lidské oko viditelné, přičemž každá barva (respektive barevné záření) má svou odpovídající vlnovou délku (viz obrázek).

Pokud do stejného obrázku aplikujeme i výsledky jednotlivých telefonů, dostaneme spoustu křivek, které můžete vidět níže v grafu. Zajímavé je si všimnout odlišné charakteristiky LCD a OLED displejů. Zde je krásně vidět, že zatímco LCD displeje filtrují/obarvují již bílé podsvícení, OLED displeje vytvářejí požadovanou barvu přímo, jsou tedy spektrálně užší, jinak řečeno září víceméně pouze ve vlnových délkách, které odpovídají elementárním barvám.

Barevný gamut

Barevný gamut patří mezi velmi důležité parametry, co se displeje týče, bohužel výrobci chytrých telefonů (a bohužel nejen oni) jeho hodnoty neuvádí. Gamut nám říká, jaké barvy je displej schopen zobrazit, přičemž k tomu využívá tzv. chromatický diagram.

V tomto chromatickém diagramu se následně vyznačuje gamut, respektive trojúhelník, který gamut značí. Trojúhelník je totiž tvořen hraničními body, které je displej schopen zobrazit, takže vše, co leží na spojnici jednotlivých bodů či uvnitř trojúhelníku, je daný displej schopen vyobrazit. Logicky, čím větší gamut nám displej nabízí, tím více barev můžeme zobrazit (samozřejmě ještě záleží na poloze trojúhelníku, tou se však tentokrát zabývat nebudeme).

Z výsledků je zřejmé, že v této disciplíně jsou OLED displeje obzvláště silné a LCD se s nimi nemohou měřit. To je však do jisté míry dáno neaktuálností zkoumaných přístrojů, novější LCD panely již jsou schopny poskytnout srovnatelný gamut. Z testovaných zařízení se tedy nejlépe umístily Samsungy díky odlišnému typu displeje. Z LCD pak bodovala především Xperia T. Naopak nejhůře dopadl původní Nexus 7, jehož gamut byl znatelně menší.

Subjektivní srovnání aneb ne vše na papíře platí ve skutečnosti

K našemu měření jsme přidali ještě praktickou část. Porovnávali jsme všechny displeje vedle sebe se stejným tématem zobrazeným na displeji tak, jak to bylo popsáno na začátku tohoto dnešního článku. Celkově jsme tak srovnali 9 scén (6 barev + 3 obrázky), pokaždé při jase nastaveném na maximum.

Pořadí:

• 1. – Samsung Galaxy Note 3
• 2. – Sony Xperia T
• 3. – Google Nexus 7 2013
• 4. – Sony Xperia M
• 5. – Samsung Galaxy S
• 6. – Google Nexus 7

V této části se nakonec projevil jeden z neduhů OLED displejů, přesněji řečeno naplno se projevilo stáří Samsungu Galaxy S, který Samsung představil už v roce 2010. AMOLED displeje, respektive jejich subpixely, totiž podléhají stárnutí. Organický materiál, jenž vyzařuje barvu postupem času ztrácí na účinnosti, navíc každý barevný subpixel stárne jinou rychlostí (nejnáchylnější je například modrá barva). V kombinaci s faktem, že měřený telefon je každý den používán již pátým rokem, je jasné, že se tento neduh musel projevit. Vezmeme-li si za příklad obrázek s loďkou, tak mraky nahoře měly silně zelený nádech, samotná loďka pak byla nažloutlá. A ani u ostatních obrázků na tom nebyl tento telefon dobře. Naopak co se reprodukce samotných barev týče, zde jsme nějaké výrazné odchylky nepozorovali. Nejlépe nedopadl ani Nexus 7, jehož podání bylo mdlé a nevýrazné napříč všemi scénami.

Naproti tomu exceloval Samsung Galaxy Note 3 v těsném závěsu s Xperií T a Nexusem 7 II. Tyto displeje konstantně podávaly vyrovnané a velmi krásné výsledky, a to jak po barevné, tak i kontrastní stránce.

Závěr

Závěrem můžeme říci, že u LCD displejů se výsledky měření více či méně shodovaly s dojmem, který na nás udělaly displeje v reálu. Exceloval přitom Nexus 7 2013, jehož displej se opravdu hodně povedl. Minimálně stejně tak dobře si vedla i Sony Xperia T, zde je však bohužel nutno podotknout, že kvůli LCD VA panelu nepatří její pozorovací úhly mezi nejširší. Brali-li bychom je v úvahu, skončila by ve srovnání o něco hůř.

Naproti tomu u OLED panelů to tak jednoduché nebylo. Samsung Galaxy S měl mnohdy během měření nadprůměrné výsledky, bohužel v reálu byla reprodukce některých barev významně ovlivněna stářím panelu, tedy barvy na displeji neodpovídaly realitě. Nicméně u nově vybaleného Galaxy Note 3 byly barvy v naprostém pořádku.

A jak jsou na tom displeje u vás? Jak moc velkou váhu přikládáte displeji při výběru nového telefonu?