Recenze Samsung Galaxy Z Fold 2: skládačka, kterou budete chtít, ale…

Ať už máte jihokorejský Samsung v lásce, či naopak, jedno mu upřít nelze: výrazně posunuje hranice technologického pokroku. Vloni to začalo s Foldem, pak s Flipem. Teď je tu Fold 2. generace a Korejci nás přesvědčují o tom, abychom brali skládací telefony vážně. Zaslouží si nový Galaxy Z Fold 2 uznání, nebo je to zatím pořád jen předražená ochutnávka lákavé budoucnosti?

Všechny informace o novém Samsungu Galaxy Z Fold 2 na jednom místě!

Samsung doopravdy není prvním průkopníkem telefonů s flexibilními displeji a skládací konstrukcí. To ale vůbec není podstatné, v současné době je totiž s drtivým podílem 80 % na trhu vládcem tohoto segmentu.

Po prvním Foldu (recenze), který si připsal kýžený wow efekt, přišel Flip. Trochu odbočka od produktu pro náročnou klientelu, účel ale splnil. Bylo to zase něco jiného, něco nečekaného, navíc véčkovou nostalgií navoněného.

Teď je ale jihokorejský velkovýrobce zpět s tím, co nám dává největší smysl. Přináší telefon, který leč vypadá na první letmý pohled jako klasická placka, změní se v mžiku v tablet s velkým plně využitelným displejem. Ale nenechte se vysmát! Fold 2. generace zdaleka není perfektní a má víc bolestí, než by za cenu 55 tisíc korun bylo záhodno. Které jsou ty nejcitelnější?

Samsung Galaxy Z Fold 2: specifikace

Konstrukce	plast na displeji, sklo a hliník vzadu, skládací, otevřený: 159,2 × 128,2 × 6,9 mm / zavřený: 159,2 × 68 × 16,8 mm; 279 g
Displej	hlavní: 7,6ʺ, Dynamic AMOLED, Infinity-O, HDR10+, 120 Hz, 2208 × 1768 px (5:4), jemnost 372 ppi přední: 6,23ʺ, Super AMOLED, Infinity-O, 2260 × 816 px (25:9)
Operační systém	Android 10 + One UI 2.1
Čipset	8jádrový, 3,1 GHz, Qualcomm Snapdragon 865+
Paměť	12 GB RAM, úložiště 256 GB (UFS 3.1), nemá MicroSD slot
Fotoaparát	trojitý (12 Mpx hlavní, 12 Mpx širokoúhlý 123°, 12 Mpx teleobjektiv), clona f/1.8 + f/2.2 + f/2.4, OIS, 2× optický zoom, LED blesk; duální selfie: uvnitř a zvenku (2× 10 Mpx), clona f/2.2
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz, LTE-A Cat20
Technologie	5G, hybridní Dual SIM (nanoSIM + eSIM), Bluetooth 5.1, NFC, Wi-Fi 6, GPS, USB-C 3.1, stereo reproduktor AKG, DeX, čtečka otisků na boku, čtečka tváře
Baterie	4 500 mAh, rychlonabíjení 25 W, bezdrátové nabíjení 11 W, reverzní bezdrátové dobíjení 4,5 W
Cena a dostupnost	54 990 Kč, září 2020

Obsah balení

• telefon Samsung Galaxy Z Fold 2
• jehla na SIM
• 25W adaptér pro nabíjení
• oboustranný USB-C kabel
• drátová špuntová sluchátka AKG s USB-C zakončením
• technická brožurka a základní průvodce, upozornění „co nedělat“

Prodejní balení je jak se patří majestátní, uvnitř ale vlastně dost chudé. Kromě samotného telefonu najdeme pouze klasický USB-C kabel a obyčejná drátová sluchátka s puncem AKG. Hrají dobře, ale slzu vyvolá vzpomínka na premiéru prvního Galaxy Foldu, ke kterému Samsung přibaloval bezdrátová sluchátka Galaxy Buds.

Za stejnou cenu u druhé generace letos žádná lepší sluchátka nečekejte. Chybí i kevlarová ochrana těla prvního Foldu. Na druhou stranu, kýčovité upozornění, co s Foldem nedělat (nesloupávat pofidérní fólie, nenamáčet do vody, nepřibližovat k magnetům,…) zůstává i letos.

Otevřeno a zavřeno

Galaxy Z Fold 2 je unikátní zejména svým zpracováním, jde totiž o skládací telefon. Zprvu vypadá jako úplně běžná, leč notně protáhlá placka, kterých je na trhu nadbytek. Kouzelným pohybem rozevření těla po vzoru motýlích křídel se dostanete k tomu hlavnímu: velkému 7,6palcovému displeji bez rámečků.

Zatím nechci hodnotit jeho kvality zobrazení, ale spíše zpracování. A nutno dodat, že se od první generace Fold posunul velkým skokem. Díky sklu někde uvnitř konstrukce je pocit z používání mnohem příjemnější než před rokem a díky flexibilní fólii by měl displej i mnohem víc odolat vnějším vlivům.

Na druhou stranu ale dlužno podotknout, že ohyb uprostřed je stále hodně výrazný a to nejen na pohled, ale zejména na dotyk. Někoho může zklamat i taková maličkost, že biometrická čtečka otisků nemohla kvůli nedostatečné vyspělosti skládací technologie najít místo přímo v displeji, nýbrž byla umístěna na bok zařízení. Funguje skvěle a na straně se hezky vyjímá.

Ergonomie na jedničku

Korejští inženýři zvládli na výbornou i samotnou ergonomii telefonu; což objektivně nemusí být vůbec jednoduchý úkol. Vždyť na rovinu, telefony je pekelně těžký, skoro 280 gramů (!) a zavřený má v nejtlustším bodě 16,8 milimetru.

Ale to většinou nevadí, snad když s mobilem u ucha provádíte delší telefonát, začnete to ve svalech vnímat. Jinak se ale Galaxy Z Fold 2 ovládá pohodlně v otevřeném (jednou rukou držíte, a buď tou samou scrollujete, anebo používáte pro ovládání „menšího tabletu“ druhou ruku) i zavřeném stavu.

K tomu poslouží sekundární venkovní displej. Právě kvůli němu vypadá Fold zprvu jako úplně normální smartphone. Tento panel má 6,23palcovou úhlopříčku a šílený poměr stran 25:9. Zcela logicky tak zapomeňte na pohodlné ovládání celé plochy displeje jednou rukou.

Na druhou stranu, jestli jsem chválil výrobce za vylepšení velkého vnitřního displeje, zaslouží si potlesk i za vylepšení venkovního displeje. Ten už není jen jakousi titěrnou parodií na displej jako v případě Galaxy Foldu 1. generace a jde plnohodnotnou obrazovku, která se dá s pár kompromisy používat velmi pohodlně.

Magie ohybu

Displeje jsou sice nedílnou součástí stroje jménem Fold 2, ale rozhodně ne jedinou. Unikátním je i levý bok, kde najdeme velmi dobře zakamuflovaný kloub, ve kterém celá ta skládací magie probíhá. Na kůži je příjemný, protože oproti matnému zbytku stran je lesklý a obsahuje především velký kloub a magnetickou konstrukci s kartáči, které se starají o dlouhodobé ohýbání.

Záda jsou potom věnována čistě jen vystouplému batůžku se třemi 12Mpx fotosenzory. Ten už jsme někde viděli a vskutku, telefon díky němu vypadá hodně jako základní verze Galaxy Note 20. Na pravém boku najdeme kolébku pro regulaci hlasitosti a již zmíněnou čtečku otisků prstů v zamykacím tlačítku, také jednoduchý slot na jedinou nanoSIM kartu (pak je tu ještě podpora eSIM, samozřejmě). Toť vše.

Dole je pak jedná část stereo reproduktoru a USB-C zdířka; na opačném pólu je druhá část stereo zvuku a maličké otvůrky pro mikrofony. Na chvilku se zastavme u reproduktorů, které leč jsou dva a o zvuk se dozajista stará přímo AKG, hrají nečekaně nelibě a u produktu za cenu 55 tisíc korun bych si představoval kvalitu zvuku na úplně jiné úrovni. Výšky zastřené, basy slaboučké. Není to velkáé chyba a film nebo videohru zprostředkují kvalitně. S perfekcionismem se to ale slučovat nedá.

Motýl pro parádu

A nakonec se zaměřím na vzhled telefonu. Ten už od pohledu působí jako poctivý kus hardwaru, zejména spojením kovu a matného „mléčného“ skla na zádech. Hodně ale dělá i bronzová varianta, ve které nám byl testovaný vzorek poskytnut.

Rozhodně nejde jen o „dámskou“ variantu, jak by si někdo mohl myslet. Barva je krásná a mnohem lépe vystihuje luxus, který z Foldu stříká, než usedlejší černá barevná edice. Samsung letos dostal výborné designové nápady, které promítl nejen do Notů, ale i do Foldu. Předchozím skládačkám něco chybělo – tohle je naopak absolutní krása. Ale samozřejmě můžete nesouhlasit…

V čem se ale těžko budeme rozcházet, je již naťuknutá kvalita dílenského zpracování. Všechno perfektně lícuje, nikde nic nevrže ani náhodou. Takhle nějak si představuji kvalitu produktu za skoro dva průměrné platy v České republice. A pokud jde o samotné skládání a rozkládání, ani po týdnu nemám pocit, že by se kloub opotřeboval. Prostě dojem umí udělat Fold 2. generace náramný! A také, že se budou lidé v kavárně nebo v MHD divit, co že to máte.

Jeden displej lepší než druhý

Displeje jsou něco, v čem si Samsung hodně věří co mu objektivně jde. Do nového Foldu nasadil jihokorejský výrobce dva své velmi kvalitní AMOLED panely. Ale pravdou je, že jeden je lepší než ten druhý.

V závislosti na vašem používání si víc oblíbíte buď ten menší protáhlý anebo větší vnitřní. První jmenovaný má úhlopříčku 6,23 palce, je to ten protažený, k jehož manipulaci není třeba žádné ohýbání. Má solidní rozlišení 2260 × 816 pixelů a právem se jedná o ten druhotný.

Neumí totiž vyšší obnovovací frekvenci ani nic podobného. A i když se jeho rozměry mezigeneračně pořádně zvedly, stále je to ten menší a obsah na něm je často velmi maličký a vyžaduje trochu zvykání. Na každý pád, díky tomu se dá používat jako běžný smartphone a to se s ohledem na první generaci Foldu nemálo cení. Konstrukčně je vyřešen velmi protáhlým poměrem stran 25:9, má v horní části průstřel a dole téměř neznatelnou bradu.

Větší displej, který na vás vykoukne po rozevření, je větší terno. Je to 7,6palcový Dynamic AMOLED panel s průstřelem a rovněž vysokým rozlišením 2208 × 1768 obrázkových bodů. Poměr je 5:4 a nechybí HDR10+ nebo oblíbená zvýšená obnovovací frekvence až 120 Hz. Ta se aktivuje sama, kdy je potřeba – jinak telefon samovolně přepíná mezi nižší a vyšší.

Obě obrazovky jsou typu AMOLED, takže mají velmi líbivé podání barev a kromě toho se i dobře čtou na přímém slunci. Nevýhodou je ochranná plastová fólie, která je venku i uvnitř. Zatímco venkovní obrazovka je klasický panel překrytý sklem Gorilla Glass, tady je fólie spíše do počtu. Uvnitř jsme se ji raději sundávat nepokoušeli – to abychom nenapodobili zahraniční kolegy při testování prvního Foldu.

Faktem ale je, že samotná laciná ochranná fólie se může rychle poškrábat a především postrádá oleofobní vrstvu, takže se velmi rychle ušpiní od otisků prstů, mastnot a podobně. Vyleštit tak snadno jako sklo ji však nelze.

Systém potřebuje hodně péče

Zdá se vám, že jsem zatím velmi pozitivní ohledně nového skládacího telefonu Galaxy Z Fold 2 a negativní kritiky bylo málo přemálo? Tak teď je čas poukázat na to, co je na novém Foldu ten nejhorší aspekt. A je to právě software. Operační systém Android 10 s grafickou nadstavbou One UI 2.5, kterou obvykle hodnotíme jako nejlepší součást telefonů od Samsungu.

Tady ale musí přijít objektivní pravda – systém samotou myšlenku skládacího telefonu s velkým displejem degraduje. Nejprve ale, co se vývojářům povedlo. Systém je skvěle odladěný, neseká se a nabízí všechny oblíbené detaily, kvůli kterým je One UI tolik oblíbenou nadstavbou. Těšit se můžete na ovládání gesty, boční vysunovací panel, always-on zobrazení času a notifikací a tak podobně. Ale…

Samsung si dal minimální práci s uzpůsobením nadstavby velkému displeji s 7,6palcovou úhlopříčkou. Bez pardonu řeknu, že většina aplikací je pouze roztažená na poměr 5:4 a zásadní změny se neudály. U takto velkého displeje bychom si přáli třeba hybridní tabletové rozhraní s bočními panely, menu a tak podobně.

Nic takového ale One UI 2.5 neumí – a to ani v nativních aplikacích od Samsungu, natož v aplikacích třetích stran. A tady chyby jenom začínají. Některé aplikace představují skutečný průšvih, neboť se neumí ani roztáhnout na délku celého displeje, jako třeba hojně využívaný Instagram. Po straně vám tak zůstanou napůl transparentní pruhy.

A chyb se kupí víc a víc. Při otočení rozevřeného displeje na šířku se celý obsah nevzhledně odsadí doprava (respektive doleva při otočení o 180 stupňů), protože systém asi neumí obtékat průstřel pro přední kamerku. Tady bohužel opět software nereflektuje prodejní cenu Galaxy Foldu 2, která je bratru 55 tisíc korun včetně daně. Za takovou cenu už přece chcete produkt, který je připraven poskytnout vám ideální podmínky pro práci či zábavu; a bez aktualizací půl roku po vydání.

Dvě aplikace? Žádná svízel

Ale abych jenom nešpinil. Velký displej se dá využít pro simultánní používání dvou aplikací na každé straně a dalších pěti v plovoucích oknech. Pokud se toto naučíte využívat pro váš prospěch, stane se Fold díky svému obrovskému displeji cenným pomocníkem při řešení každodenní agendy. Ale i když si vystačíte jen s jedinou aplikací ne celém velkém displeji – neprohloupíte. Text se čte dobře, videa se konzumují také nadmíru skvěle.

Celý tento hybridní smartphone pohání velmi oblíbená čipová sada Snapdragon 865+ od amerického Qualcommu, která u telefonů Samsung na našem trhu nebývá úplně obvyklým materiálem. Korejci v Evropě v drtivé většině případů prodávají své vlajky s čipy Exynos, které mají oproti Snapdragonům rezervy.

Tady o žádných ústupcích nelze hovořit. Systém je stabilní, bezpečný a rychle aktualizovaný (během testování dorazil zářijový balíček bezpečnostních záplat) a výkonu je opravdu hodně. Dokazuje to nejen bezkonkurenční zážitek z moderních her (kupříkladu PUBG a CoD Mobile), ale také skóre 561 tisíc bodů v benchmarku AnTuTu.

Po paměťové stránce telefon přichází s 12 GB RAM, ze kterých využívá 10,5 GB a také s velikostí úložiště 256 GB. Z těch je reálně použitelných 230 GB, zbytek schroupe sám systém. Tady je možná prostor pro upozornění, protože jak zaznělo v kapitole předchozí, telefon nemá slot na paměťové karty. Tato paměť je tedy vše, co dostanete. A to, že náročnější zákazníci by mohli mít lepší spaní z 512GB varianty, asi nemá cenu skrývat.

Jinak je ale Fold 2 našlapaný nejnovějšími technologiemi. Nechybí NFC pro pohodlné bezkontaktní platby, Wi-Fi 6, Bluetooth 5.1, eSIM, samozřejmě i GPS a také 5G. Čipset Snapdragon 865+ nabízí nativní podporu sítí 5. generace, takže Fold 2 vám bude dobře sloužit i s nástupem nových telekomunikačních technologií. Opomenout nesmíme ani technologii DeX, která vám po připojení k monitoru nebo notebooku v rychlosti udělá z telefonu počítač.

Překvapivý držák

Opodstatněnou vlnu záporné kritiky pojďme na chvilku zase vyměnit za pozitiva. Povím vám totiž, že Fold mě velmi příjemně překvapil svou výdrží. Jako telefon, který má dva displeje a jeden z nich je velký jako malý tablet, má až podezřele průměrnou baterii s kapacitou 4 500 mAh.

V praxi vám ale i s takovým akumulátorem dokáže Galaxy Z Fold 2 vydržet dva běžné dny, to je třeba 40 hodin. Ale pozor, velice záleží na tom, jak moc využíváte velký displej. Pokud jej otevřete pouze cestou do práce a z práce a jinak si vystačíte s malým displejem, značí to dvě věci: Fold vám klidně vydrží dva dny, ale pravděpodobně nejste ideální cílovou skupinou pro mobilní zařízení tohoto typu.

Když se ale rozhodnete využít potenciál skládačky naplno, vrátíte se v podvečer domů z práce s 35 %, což vám sice stačí na to, aby telefon neumřel přes noc, ale na další plný den to není.

Výdrž telefonu ale zachraňují ještě dva aspekty. Prvním je solidní rychlonabíjení 25 W a k tomu se přidává i podpora 11W bezdrátového nabíjení. Nabíjecí univerzál se skládacím displejem je na světě! A navrch je tu až 9W nabíjení ze zad telefonu, kdy si dobijete třeba hodinky nebo sluchátka. Zapomenout ale nesmíme ani na sofistikovaný úsporný režim, který udrží dalších několik hodin telefon při životě, i když hladina šťávy klesne pod 20 %.

Foťák z Lite verze, ale bez problému

Po experimentu s dvojokým Flipem přichází Samsung opět se skládačkou, která umí oslnit i svými fotoschopnostmi.

Fold druhé generace má na zádech v masivním batůžku tři svisle umístěné objektivy. První ze shora je ultraširokoúhlá kamerka se záběrem 123 stupňů, pak je tu klasický hlavní fotoaparát s optickou stabilizací a nakonec třetí v pořadí je teleobjektiv s 2× optickým zoomem a samozřejmě také optickou stabilizací obrazu. Všechny snímače mají shodné 12Mpx rozlišení.

Jak se ukázalo, fotosestavu výrobce převzal ze svého vlastního modelu Galaxy Note 10 Lite (recenze) a trochu ji vylepšil. Nejde tedy o ten nejlepší fotomobil na trhu, ale zájemce může těšit minimálně to, že kvalita je výborná, leč má své rezervy.

Fotky jsou krásně vybarvené, s i bez HDR mají přitom nádech přirozenosti a ne přepálenosti. Fotosenzor umí velmi dobře pracovat s odlesky, se stínem a světlem a k výbornému zachycení scény, třebaže širokoúhlé, stačí jen základní (klidbě přirozené) nasvícení. Potud vše v nejlepším pořádku.

Tou největší nedokonalostí je totiž samotné rozlišení 12 Mpx. Snímky nejsou po přiblížení moc ostré a detaily se slévají. V tomto ohledu tak nutno podotknout, že Galaxy Z Fold 2 sice svým primárním fotosnímačem fotí opravdu obstojně, ale neposouvá hranice mobilního focení. K tomu jsou tu jiní, třeba Galaxy Note 20 Ultra (recenze).

Zbytek snímačů pracuje jako dobře promazaný stroj. Širokoúhlé fotky jsou povedené, při dobrém osvětlení dokonce dovedou působit až umělecky. Komprese detailů po stranách není nijak zásadní, ale kvůli snaze vměstnat na jednu fotku víc obsahu je při rozlišení 12 Mpx opět kvalita trochu nižší, než bychom si přáli. Na každý pád, používat se širokáč dá a bude vás to hodně bavit.

Podobně je na tom i teleobjektiv. Ten se kromě výborného bokeh efektu specializuje také na 2× zoom. Tentokrát jde o klasiku, optické přiblížení, žádné ořezávání obrovské fotky s rozlišením 64 Mpx. Na druhou stranu, zoom není až zase takovou hybnou silou, aby dokázal rozhodnout o tom, jestli si telefon koupíte. Beru to spíše jako povinnost u přístroje za 55 tisíc korun. Příjemně potěšila i selfie kamerka, byť jen s rozlišením 10 Mpx.

Speciální okénko je třeba vyčlenit i pro noční režim; a to už jen kvůli tomu, jak vehementně jej Samsung u svých telefonů propaguje. Tady ale nutno smeknout! Noční režim sice není tak overpowered jako u Huawei, ale čert to vem. Kvalita je znát, scénu umí trio objektivů pěkně prosvítit a až na pochopitelné ztráty na detailech a zažloutlou scenérii si noční režim vychutnáte.

Pořizování videa je pro Galaxy Z Fold 2 jednoduše řečeno pamlskem. Specializuje se na 4K i Full HD s plynulostí 30 či 60 FPS a – zaplať pánbůh – nabízí i optickou stabilizaci obrazu. Ta se nehodí jen při pořizování klasických snímků, ale rovněž v případě, kdy točíte obrázkové sekvence známé jako videa.

Jen pozor, optickou stabilizaci si v tom nejlepším (tedy 60 FPS, 4K rozlišení) rozhodně neužijete. Pro tu musíte přepnout na Full HD se snímkovou frekvencí 30 FPS. A pro případy extrému má Samsung připravené i superstabilizované video, které nemá daleko ke gimbálu. Pokud jde o kvalitu, na tu si stěžovat nechci – Samsung patří ke špičce a i když fotosestava druhého Foldu není ta „nejlepší z nejlepších“, výsledky jsou výborné.

Jak fotí Samsung Galaxy Z Fold 2?

Ukázka: noční režim

Ukázka: video, 4K, 60 FPS

Ukázka: video, Full HD, 30 FPS, superstabilní OIS

Prošel, ale bez vyznamenání

Během testování nejnovějšího a dlužno podotknout také nejsofistikovanějšího skládacího smartphonu jsem si uvědomil hned několik věcí. Předně: toto odvětví má budoucnost, i když o tom, že nahradí klasické placky bych zatím pochyboval. Minimálně ve formě, kterou nabízí rok 2020.

Ale zároveň není pochyb o tom, že Samsung je v současnosti jednoznačně nejzkušenější výrobce podobných chytrých skládaček a nenapadá mě, kdo by mohl jeho monopol setřást. Obligátní floskule praví, že buď Apple, anebo Samsung usne na vavřínech a potopí se sám – ve prospěch jiné konkurence.

To ovšem zatím nepřipadá v úvahu, Galaxy Z Fold 2 je pořádně vylepšený Fold z roku 2019, a to snad po všech stránkách. A to je přece to, co jsme si všichni přáli, díky bohu za stejné peníze a jen s malými ústupky, jako třeba chudší prodejní balení.

Co je třeba vyzdvihnout, že Samsung se polepšil v klíčových aspektech. Konstrukce vypadá k světu, navíc dává uživateli tušit, že i něco vydrží a nemusíte telefon nosit ve vakuovaném sáčku, nebo ho raději pro jistotu nechávat doma.

Výkon je parádní, nechybí 5G, bezdrátové nabíjení a i fotoaparát udělá svou službu víc než dobře. Displeje jsou na špičkové úrovni, vyšší rozlišení než Full HD by přece jenom zbytečně zvedalo cenu. Ta je už tak dost vysoká, 55 tisíc korun nemá na smartphone jen tak někdo a z Foldu nebude hned masovka. Něco bych si vsadil, že pořádně ho začneme kolem sebe vídat až za rok.

A v té době už by mohl Samsung + vývojáři aplikací třetích stran dotáhnou software, aby byl systém něčím odlišný a ne jen roztaženým klasickým One UI na poměr 5:4. To je totiž dle mého soudu jediným velkým neduhem skládacího Samsungu v roce 2020. Aplikace nejsou připraveny na velký displej, a to jak nativní, tak ty doinstalovatelné, nad kterými Korejci nemají takovou kontrolu.

Pokud se tak rozhodnete počkat do třetice všeho dobrého a skládačku zakoupit až s příchodem třetí generace, nelze jinak než s vámi souhlasit. A vsadím se, že jestli Samsung neusne na vavřínech a udělá ještě jednou alespoň takový posun, jaký je mezigeneračně cítit z Foldu první a druhé generace, máme se zatraceně na co těšit!

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
vylepšené zpracování	cena
oba displeje, venkovní konečně použitelný	nevyužitý software
vysoký výkon, dostatek technologií	absence slotu na paměťovou kartu
překvapivě dobrá výdrž, rychlonabíjení	stereo reproduktory