Galaxy Tab S6 Lite přichází na trh jako dostupnější varianta vrcholového modelu Tab S6. Snaží se vypadat a tvářit podobně, i když je jasné, že došlo k razantním škrtům. Cílí tak na jiný typ zákazníků, chce být dostupnější a konzumnější.

Samsung Galaxy Tab S6 Lite | foto: vlastní

Když jsem spatřil v naší redakci Galaxy Tab S6 Lite, chtěl jsem tablet „na chvílí“ vyzkoušet. No, jak už by se dalo hádat, doputoval mým přičiněním ke mně na testování. Zajímalo mě, jestli je tenhle kousek i po prořezání hardwaru tabletem, který bude použitelný tak nějak na všechno. Jestli to bude Ferda Mravenec, který se mnou zvládne práci i multimédia a nezadusí se při první zátěži. Povedlo se? To prozradí následující odstavce recenze.

Samsung Galaxy Tab S6 Lite: specifikace

Nový tablet od Samsungu k nám dorazil s plnou konektivitou, tedy i s příplatkovým LTE připojením, zato pouze v testovacím balíčku. Dostali jsme navíc také magnetický kryt, ke kterému se ještě vrátím. V originálním balení byste měli najít rychlou nabíječku, kabel a S Pen. Místo silné nabíječky jsme ale obdrželi jen obyčejnou. Na trhu jsou dvě varianty, základní Wi-Fi (SM-P610) a testovaná LTE (SM-P615). Zvenku ani ostatní výbavou ale Samsung nedělal rozdíly.

Na první pohled tablet, na druhý telefon

Po vybalení nastala moje první otázka – jak mám tablet Galaxy Tab S6 Lite držet? Zepředu to nijak není poznat, nicméně podle popisů vzadu si troufnu tvrdit, že tablet je zamýšlený na výšku. Budu ho tak tedy popisovat. Design je poměrně strohý, jeho nejvýraznějším prvkem je malinko vystouplý fotoaparát, lesklé logo vzadu a zakřivené předěly antén na okrajích. Celé je to poměrně holé a dominují matně stříbrná záda (nejspíš z hliníku). Zpracování je v pořádku a na ohnutí byste museli vyvinout obrovskou sílu (JerryRigEverything by nesouhlasil). Nad displejem najdeme selfie kameru, vpravo čidlo jasu, které není zarovnané úplně doprostřed, ale cca 1 cm směrem nahoru, což můj perfekcionismus úplně neocenil, nicméně hlavně že tu je.

Nahoře najdeme 3,5mm jack (může se hodit), mikrofon a reproduktor. Vpravo tlačítka, na jejichž umístění jsem si snad do konce testování nemohl zvyknout. Jednak jsou hodně vysoko, ale hlavně je jejich rozložení stejné jako u telefonu. Nejprve vypínací tlačítko, poté dvoutlačítko přidat/ztlumit. Když ale tablet otočíte na šířku, máte na kraji vypínací tlačítko a poté doleva mačkáte přidávání hlasitosti, což mi nepřišlo úplně intuitivní. Dále se na tomto boku nachází mikrofon a slot na jednu SIM a microSD kartu, které se umístí pod sebe. Potěší, že výměna SIM nezpůsobí restart zařízení a lze je tak měnit za běhu.

Na dolní straně se nachází port typu USB-C a druhý reproduktor, který může fungovat také jako sluchátko. Levý bok je již prostý dalších udělátek. Strany zařízení a záda jsou z jediného kovového kusu. Na určitých místech se poté může přichytit S Pen, konkrétně na každém boku a na zadní straně dole a nahoře. Přímo na tabletu ale nedrží tak pevně. Zadní strana hostí fotoaparát a také zaoblené, ne tak nenápadně plastové díly antén. Pokud byste čekali LED, marně, ta ani nebyla přizvána jako potřebná.

Pozor, ať vám nevypadne

Části zad jsou magnetické a to má důvod – originální kryt, který se prodává samostatně. Ten nemá žádnou plastovou skořepinu a spoléhá se pouze na přichycení magnetickou silou. Snad bude mít takové řešení slušnou životnost. Zatím drží slušně, jen se někdy na první pokus netrefíte tak, abyste neměli zakrytou čočku fotoaparátu. I příručka upozorňuje na tuto možnost. Navíc strany jsou kromě výřezu pro fotoaparát vzadu totožné, takže mi ze začátku málem tablet vypadl. Otevření a zavření krytu také řídí zapínání displeje, takže nemusíte tak často matlat po příslušných tlačítkách.

Kryt drží pevně za jednu polovinu zad (tu s fotoaparátem), na druhé je uložen volně, což slouží k vyklápění tabletu. Na druhé straně krytu jsou pak dělicí proužky, kam lze tablet uchytit do dvou poloh (méně/více sklopená, náklon cca 45 a 60°). Osobně bych ještě ocenil třetí polohu, nicméně tu lze vymyslet přehnutím krytu (to asi nebylo výrobcem zamýšleno, ale funguje).

Mechanické zpracování obalu je slušné, zvenku je vyveden s textilním vzorováním, což mi připomíná starší tablety od Samsungu, zevnitř k tabletu přiléhá pololesklou stranou s velmi jemnou, téměř mikroskopickou texturou. Materiál bych odhadnul na měkčený plast vyztužený tvrzenými pláty. Obě části jsou spojené kloubem, ve kterém je prakticky prostor na uchycení S Penu, což značně snižuje riziko jeho ztracení na cestách. Snad posledním poznatkem je to, že se za tento kloub dá také přístroj v režimu na šířku lépe chytit a je oblý (na rozdíl od ostré hrany přehnutého krytu).

Takhle hraje tablet?

Zastavím se u zvukových schopností. Přiznávám, že jsem neslyšel hrát vyšší Tab S6, ale jestli tohle má být jen odvar, je zatraceně silný. Dva reproduktory po stranách jsou navržené od AKG a dá se jim aktivovat technologie Dolby Atmos, což jsem zprvu vzal jako marketingové pojmy, jenže výsledný zvuk je vážně uchvacující a má silný prostorový efekt.

Zvukové podání je slyšitelně nabasované, což je rozdíl oproti většině smartphonů. Reproduktory hrají výborně, čistě napříč zvukovým spektrem a nebojí se ani vyšších hlasitostí. Přiznám se, že jsem si na nich občas hudbu pustil jen tak – a to je na poměry mobilních zařízení dost výjimečná věc.

Je všechno, jen ne typický

Na přední straně se nachází 10,4ʺ LCD displej se zaoblenými rohy. Vypnutý je hezky černý a netvoří výrazný přechod. Rámečky mají snesitelných 8 mm kolem dokola, celá přední strana je ještě lemována kovovým okrajem, který ale nevystupuje nad sklo. Přesnou technologii displeje Samsung neuvádí, ale nejspíš to bude IPS nebo nějaká vlastní odvozenina.

Rozlišení panelu je dost netypických 2000 x 1200 pixelů, tedy o trochu víc než Full HD. To není málo, ale také ne hodně. Výsledná jemnost 224 ppi je v kontrastu s telefony slabší a rastr je patrný. Víc ale nabídnou až vrcholová zařízení. Stejně jako rozlišení je neobvyklý poměr stran 5:3. Je to něco mezi 16:9 a 16:10. Mně širokoúhlý poměr stran na tabletu v praxi vyhovuje, pokud máte raději čtvercovější tablety, musíte letos hledat jinde.

Vzhledem k technologii čekejte slušné podání barev i pozorovací úhly. Jen mi přišlo, že displej trochu moc ujíždí na žluté. Lehce do žluta se mi zdá při náklonu bílá, ale horší jsou odlesky na světle, které tvoří pod displejem závoj a zhoršují čitelnost. Když už jsme u toho, maximální jas je přijatelný, minimální dostatečně nízký. Automatická regulace jasu funguje dobře, naštěstí Samsung neexperimentoval s kamerou jako čidlem a změna jasu probíhá rychle a spolehlivě.

Systém tvoří souhra Androidu 10 s prostředím Samsungu One UI 2.0. Po spuštění systém uvítá uživatele možností přenesení dat pomocí zabudované aplikace Smart Switch, což funguje dobře a tablet je rychle připravený k použití. Potěšující je, že většinu aplikací lze odinstalovat, nebo jsou k dispozici na Galaxy Storu (hudební přehrávač, e-mailový klient, záznamník, kalkulačka a další). Bloatware se nekoná snad s výjimkou Netflixu.

Domovská obrazovka nabízí vlevo rozhraní Samsung Daily, které nicméně zatím nenabízí moc obsahu, zbylé obrazovky si obsadíte dle sebe. Nastavení jednoduchých funkcí je dostupné hned z oznamovací lišty, která mimochodem sjíždí v 5 různých polohách podle toho, kde máte prst. A bezpečnější je díky možnosti zakázat tato nastavení v zamčeném stavu. Přijde mi však, že Samsung docela plýtvá životním prostorem obrazovky a prostředí občas působí jen jako dofouknuté na větší úhlopříčku.

Když je 10,4ʺ málo prostoru

Například je to vidět na domovské obrazovce a v menu aplikací, kde je největší možná matice 6×5. Myslím, že by se na takovou plochu klidně vešlo tak 8×6 bez újmy na čitelnosti, nemusí být vše monstrózně velké. V kontrastu s tím je naopak zamykací obrazovka, kde jsou tlačítka na vyťukání PINu zase celkem titěrná a uprostřed displeje, takže nastavit si delší přístupový kód může zkomplikovat cestu do tabletu nejen zlodějům, ale i vám. Zamykací obrazovku rozšiřují po stranách FaceWidgets, které umožňují prohlédnutí počasí, událostí a přepnutí hudby. Biometrie je zastoupená jenom velmi slabým rozpoznáním obličeje, takže budete na zadávání hesla víceméně odkázáni. Zjednodušením je nastavit prodlevu mezi zhasnutím obrazovky a zamčením.

Nastavení tabletu je také oproti dražším Samsungům osekané, chybí některé geekoviny v sekci displeje nebo volitelná designová témata (ta umožňují přebarvit v telefonech celé prostředí, zde je jen tmavý režim). Naopak přibyla funkce volání a zprávy na dalším zařízení, která umožňuje vyřizovat konverzace z telefonu pomocí tabletu. Mimochodem, pokud vám to nestačí a vložíte do tabletu SIM, můžete z něj i volat, jako sluchátko se používá dolní reproduktor.

I tak je plejáda funkcí velká, jmenujme např. Smart View (sdílení obrazovky mezi zařízeními navzájem), Quick Share (rychlé posílání souborů), Zabezpečená složka (šifrování), zaznamenávání obrazovky, prostředí pro děti a Bixby Routines, které se s používáním tabletu učí a snaží se přizpůsobit chování tabletu dennímu režimu uživatele různými módy Práce, Noc, Doma apod. Během testování už tak tablet zjistil, že před spaním si pouštím hudbu, zapínám tmavý režim a ztlumím zvuky. Všechno tohle pak probíhalo automaticky, až jsem si říkal „zapnul jsem to já, nebo to samo?“ Skvělé! Pokud by vám to však nevonělo, můžete Routines stejně tak vypnout.

Asi tak půl kroku od tužky a papíru

Úplně samostatnou věcí na testování je S Pen a všechny možné vychytávky. Je to základní varianta S Penu s klasickým tlačítkem na boku, dálkové spojení přes Bluetooth nemá. Samotné pero má pro představu průřez useknutého kruhu a průměr asi 7 mm. V ruce působí prostě… jako plastová tužka. Chvíli jsem si zvykal na uchopení za kulatou část, (jinak by začala tužka tlačit). Komfort psaní je na dobré úrovni díky ostré špičce, ale nebojte, hrot kryje gumová vrstva, takže je psaní realistické a pero po sklu nijak neklouže.

Tlačítko spouští rychlou nabídku 10 volitelných funkcí, jako je psaní na obrazovku, náhled další aplikace, odeslání kreslené zprávy, výřez obrazovky nebo psaní rychlé poznámky. Když vezmu volitelné funkce, například při ovládání gesty můžete potlačit gesta, která jste provedli tužkou během kreslení a tudíž to byly nejspíš omyly.

Pokud píšete v poznámkovém bloku, máte na výběr řadu různých virtuálních nástavců (tužka, propiska, štětec, zvýrazňovač a další…). Jejich volbu poznáte i podle zvuku psaní, který simuluje skutečný tah danou psací potřebou po papíře nebo plátně, což má na úvod příslušný wow efekt. Už mi chybí jen možnost instalace nástavce s vlákny pod názvem třeba S Štětec. Zajímavá je možnost přepisu části ručně psaného textu na strojový nebo přebarvení rukou napsaných tahů (aplikace si je pamatuje jeden po jednom). Psát je možné také na zamčené obrazovce.

Vaše výtvarné dovednosti můžete pilovat v externí aplikaci PENUP, kterou Samsung již několik let nabízí a můžete v ní vystavit své umělecké skvosty nebo malovat obrázky podle předloh. Sám nejsem zrovna výtvarného nadání, takže jsem funkce po vyzkoušení okomentoval jako fakt hezké a nechal je zase odpočívat. Praktické pro práci může být tvoření ručně psaného diáře v aplikaci Kalendář, to pokud by vám chyběla klasika „tužka a papír“. Musíte si však rozmyslet, v jaké pozici poznámky píšete, po otočení displeje se dost zdeformují.

Počítáme do pěti

Jestli je tu ale něco, co Samsungu vážně jde, je to multitasking. Na displeji si můžete otevřít dvě aplikace na rozdělené obrazovce puštěním v rohu, vzácnější je ale schopnosti otevírat aplikace v malých oknech (puštěním aplikace ve středu). Těch lze najednou otevřít 5, další už se minimalizují do malých ikonek, to je snad jediné mínus. Android takto podporuje zmenšení mnoha aplikací. Jde nastavit i to, že některé aplikace zůstanou navrchu a lze navolit jejich průhlednost. Aplikace jde vyvolat z klasické nabídky multitaskingu, nebo Samsung nabízí ještě panel Více oken, což je vyjíždějící roletka na straně obrazovky. Klasicky se zde zobrazuje šest posledních nebo nejoblíbenějších aplikací, všechny se pak zobrazí rozkliknutím nabídky.

Ještě jsem nevypsal všechno, ukrytá je šikovná funkce Inteligentní pohotovostní režim, který sleduje váš obličej a nevypne obrazovku, dále třeba už rozšířené probuzení poklepáním a nastavitelné chování vypínacího tlačítka při podržení a dvojkliku (lze nastavit rychlé focení nebo jinou aplikaci).

Po práci si vzít dovolenou

Prostředí běží na vlastním čipsetu Exynos 9611, což není zrovna hitparáda. Osmijádrový procesor se čtyřmi úspornými a výkonnými jádry je akorát na běžné používání, nicméně dojmu univerzálního pracanta nedosahuje, což popíšu později. Zobrazovač obstarává grafika Mali G72, k dispozici jsou 4 GB RAM, se kterými se mi málokdy podařilo zabrat přes 3 GB. Lze nastavit, které aplikace zůstanou na pozadí vždy a které může systém regulovat podle potřeby (jinak musíte počítat se šancí zavření). Pro vaše data je připraveno 49 GB ze 64GB paměti, 128GB varianta se u nás neprodává. Vždy je tu k dispozici slot na paměťovou kartu.

Po stránce výkonu se při používání s problémy nesetkáte. Naopak, prostředí vypadá pomalejší, než ve skutečnosti je, Samsung totiž animuje přechody mezi obrazovkami v souladu s rychlostí vašich prstů, což je někdy docela komické a vypadá líně. Přepínání aplikací je rychlé, spouštění funkcí tolik ne. Někdy jste hbitější než tablet. Když si vypisuju poznámky a chci přidat jako ilustraci rychlý výřez obrazovky, čekám… a čekám, protože funkce výřezu se cca 3 sekundy spouští.

Při využití multitaskingu naplno jede výpočetní hardware evidentně naplno, lze si povšimnout pádu FPS jinak nádherných animací. Skutečnou krizovku představuje propagovaná funkce záznamu obrazovky v plném rozlišení, která v kombinaci s dalšími náročnějšími úkoly znamená citelné záseky. Ke chvále je ale to, že nikdy žádná funkce nepřestala pracovat ani aplikace nespadla, jen jsem musel sekundu, dvě počkat. Škodou je také to, že pravděpodobně z důvodu výkonu nedošlo k nasazení pracovního prostředí DeX, se kterým by byla práci o úroveň výš.

Padají FPS, chytejte

Pro představu hrubého výkonu nasadím čísla, v herním 3DMarku (Sling Shot Extreme) jsem natočil 1 600 bodů v enginu OpenGL, 1 109 na Vulkanu, v AnTuTu 180 629 bodů a v Geekbenchi 346 single-core/1290 multi-core bodů. Herní výkon stačí na současné pecky jako Call of Duty nebo Asphalt 9, v rychlejších scénách jde rychlýma očima zaznamenat pád FPS, ale bez újmy na hratelnosti. Při hraní dochází k zahřívání části pod fotoaparátem, ale teplota není taková, že by tablet pálil do ruky a kovová záda chladí solidně.

Konektivita zahrnuje obligátní Wi-Fi 5, Bluetooth 5.0 a ve verzi LTE také volání a připojení k rychlému internetu LTE-A Cat.12/13 (600/150 Mb/s). S kvalitou připojení jsem nezaznamenal problém. Podporovány jsou také lokalizační služby po celém světě, v našem prostředí GPS a nové Galileo fungují dobře, fix za studena zvládne do půl minuty, s asistencí je to okamžik. NFC tu není, ale upřímně bych ho ani v tabletu nehledal. Z drobných senzorů nechybí zmiňované čidlo jasu, dále herní senzor náklonu, zrychlení, gyroskop a dokonce i čidlo pohybu a krokoměr. Kompas tu není, ale turistiku s tabletem snad nikdo provozovat nebude.

Vestavěný Li-Ion akumulátor má dvě deklarované kapacity: garantovanou 6 840 mAh, obvyklou 7 040 mAh. Změřená hodnota se blíží spíš první hodnotě. Při zapnutých bezdrátových sítích a aktivním používání 2 hodiny denně nebyl problém vydržet 3 dny na jedno nabití. Když jsem zkusil tablet využívat místo telefonu a zčásti i notebooku, vydržel zhruba den a pár hodin. Nabíjení rychlou nabíječkou s výkonem 15 W trvá kolem 3 hodin, se standardní nabíječkou je to lehce přes 4 hodiny. Když necháte tablet na nabíječce dlouhodobě, přijde vhod funkce Chránit baterii, která omezí její nabíjení na 85 % reálné kapacity.

Turisti s tabletem nepochodí

Co se týče focení, můžu předeslat, že Samsung nepředpokládá využití tabletu k focení. Aplikaci hodnotím jako vcelku povedenou, je přehledná a popisky se otáčí s obrazovkou. K dispozici je živé zaostření (softwarové rozmazání pozadí), focení, natáčení, režim Pro, který ani nevypadá jako myšlený vážně (nastavit se dá jenom ISO, vyvážení a expozice), panorama a hyperčas (zrychlené video). Fotit je možné do formátu JPG nebo HEIC. Video může být kódované moderním kodekem HEVC, jeho kvalita je ucházející, elektronická stabilizace celkem funguje.

Z prvků umělé inteligence je tu Bixby Vision (rozpoznání snímaných předmětů a vyhledání) a Zóna AR, kde kromě obvyklých radovánek jako malování obličeje na ksicht (jak přemýšlím, zde spíše naopak) můžete umístit do foceného prostoru spotřebiče od Samsungu a podívat se, kam bude dobré dát ledničku, pračku… Těch spotřebičů není tolik, ale pokud se někdo stěhuje, může to pomoct. Nicméně bych 100% na výsledek nevsadil, u mě doma by podle AR projela lednička stropem.

Nezoomovat, prosím

Nebudu lakovat realitu a napíšu rovnou, že jen málo z mnou vyfocených fotek bylo použitelných. Docela slušné jsou fotky v přírodě zblízka, nechybí jim detaily, rostliny vypadají věrohodně. Horší je to s fotkami, kde má být vidět text, ten je často slitý i za dne. Obecně na jednobarevných plochách, jako jsou fasády nebo trávníky, je šum takový, že to vypadá jako rozsypaný čaj.

Problémem není ani tak rozlišení, zadní kamera generuje 8 Mpx a přední 5 Mpx, zato zaostřování zadní kamery, které hapruje a v šeru přestává fungovat úplně. Večer je pak výsledkem jen hrůzostrašná mazanice, která připomíná rozteklý inkoustový tisk. Možnost 2x digitálního zoomu už je jen poslední kapkou. Pokud byste si náhodou chtěli přisvítit, máte smůlu – není čím.

Jak fotí Samsung Galaxy Tab S6 Lite?

Zhodnocení

Samsung Galaxy Tab S6 Lite nabízí věci, které od tabletu očekáváte a ještě nějaké navíc. Skvělé reproduktory a stále se vyvíjející S Pen jsou minimálně věci, které si mě získaly. Stačí to ale na konkurenci? Ceny 10 tisíc za Wi-Fi verzi a 12 tisíc za verzi s LTE modulem jsou ostře nasazené. Tablet má co nabídnout, ale někdy nevyužívá potenciál naplno a osekání je znát. Poté je na vás, jestli ho využijete tak akorát – na 100% vytížení je určená vyšší řada Tab S6 a na obyčejné poflakování s multimédii jsou tu levnější přístroje.

V obchodech se nachází stále loňský Galaxy Tab S5e, který stojí asi o 1 500 korun více. Výhodou je QHD Super AMOLED displej, rovnou čtyři reproduktory, jinak má handicap jednoho roku, průměrný čipset Snapdragon 670 a nepodporuje S Pen. Od sedmi tisíc seženete Lenovo Yoga Smart Tab, který má podobné parametry, svérázný design s vyčnívající baterií, ale jen low-endový Snapdragon 439, takže za tu cenu bída a neštovice. Podobně jako Lenovo je na tom Huawei Mediapad M5 Lite 10, navíc vyšel ještě s Androidem 8.0 a postupně zastarává.

Z úplně jiného kraje je tu samozřejmě Apple a v této cenové relaci iPad 10.2 2019 s 32GB pamětí, se kterou už ale po nákupu nepohnete. Ekosystém je úplně odlišný, displej je 4:3 a zaměření se sklání spíš k zábavě. Samsung tedy cílí právě na zákazníky, kteří budou přemýšlet o tabletu střední třídy a teprve hledají. Jelikož je konkurenční pole de facto vyklizeno, může mít úspěch a s trochu nižší cenovkou to může být masovka.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
kovový design	velký displej by šlo využít víc
výdrž baterie	slabší výkon
ohromující zvuk	absence některých funkcí z Tab S6
vychytávky One UI	slabší fotoaparát
vymakaný S Pen	křehké uchycení pouzdra
pokročilý multitasking	nepřiměřená cena