Jako správnému boomerovi se mi při rozbalování telefonů Nokia pořád ještě trochu třesou ruce. I když samozřejmě vím, že už Nokia není tou původní Nokií a že pod slovem Symbian možná mladší čtenáři hledají spíše nějaký druh parazita než operační systém. Patřím zkrátka ke generaci, která s původními Nokiemi vyrůstala. S úžasem jsme hráli hada na 6110, třesoucíma se rukama vystřelovali slider na 7110 a instalovali pirátské appky na N95. Ale také jsme plakali, když na našich nokíích svítilo logo Windows a zpoza něj se na nás pomyslně šklebil prohnaný ředitel/likvidátor Stephen Elop.
Logo Pure View teď nahradil Zeiss a Nokia splývá s ostatními budget značkami, které se rozhodly spojit logicky a v duchu doby svůj osud s Androidem. Není jednoduché se mezi konkurencí prosadit a Nokia se snaží vyrážet do boje se stále originálnějšími zbraněmi. Ty letošní jsou zejména z kategorie soft-power. Mezi takové patří například sliby dlouhé podpory nových zařízení, nebo důraz na ekologii. Skutečně ale budou tyto atributy na dnešní zmlsané zákazníky stačit?
Konstrukce | plast, 168,94 × 79,7 × 9,1 mm, 220 g |
---|---|
Displej | 6,67″, IPS LCD, 60 Hz, 2400 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 395 PPI |
Operační systém | Android 11 |
Čipset | 8jádrový, 2,0 GHz, Qualcomm Snapdragon 480 |
Paměť | 6 GB RAM, 128 GB úložiště, MicroSD slot (až 512 GB) |
Fotoaparát | čtyři snímače (64 Mpx hlavní + 5 Mpx ultra-širokoúhlý + 2 Mpx hloubka + 2 Mpx makro), clona f/1.79 + f/2.2 + 2× f/2.4 LED blesk, optika Zeiss, umělá inteligence; přední 32 Mpx |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | 5G, Dual SIM, Bluetooth 5.0, Wi-Fi, GPS, USB-C, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků na boku, čtečka tváře, OZO audio |
Baterie | 4 470 mAh, rychlonabíjení 18 W |
Cena a dostupnost | 8 989 Kč, květen-červen 2021 |
Důraz na životní prostředí má něco do sebe. Kdo jen trochu zná aktivity společnosti Nokia, ten ví, že její orientace na obnovitelné zdroje energie se propisuje do celé její byznysové strategie. U modelu X20 se to projevuje leckdy trochu iritujícím způsobem – v balení po applovsku chybí nabíječka. Můžete si ji ovšem dokoupit a Nokia tento obnos věnuje na ekologické účely.
Druhým zeleným aspektem je pak bílé kompostovatelné pouzdro přibalené v krabici. To vypadá po čertech dobře, a i na omak působí lépe než jiné podobné kousky, které můžete koupit ve stáncích na chodbách hypermarketů. Má jen dva negativní aspekty. Jednak se hodně rychle zbarví od džínsů do modra. A pak také zvětšuje už tak objemný přístroj až do vyloženě nepříjemných dimenzí.
Nokia X20 je totiž opravdu velká. 6,67palcový displej samozřejmě vyžaduje objemnější korpus. Skoro sedmnáct centimetrů na výšku a osm na šířku je ale trochu moc. Mohou za to přeci jen výraznější okraje kolem obrazovky – displej zabírá pouze 79% přední plochy – a také viditelná brada. Také objektiv selfie kamerky umístěný uprostřed horní hrany displeje je přeci jen o něco větší, než jsme si v posledních letech zvykli.
Ne vždy je ale určitá zastaralost krokem špatným směrem. I díky tomuto přístupu Nokii nechybí audiojack nebo rychlá a kvalitní čtečka otisků prstů schovaná v bočním odemykacím tlačítku. Bohužel přesně v té samé výšce se na protilehlé straně nachází dedikované tlačítko Google Assistant. O to by se asi nikdo neprosil – pokud si nenamemorujete, že se odemyká zapuštěným a asistent spouští vytrčeným tlačítkem, bude vás Nokia vytáčet k nepříčetnosti.
Ještě víc ale zamrzí například jen jeden repráček, absence voděodolnosti, a hlavně celoplastová konstrukce. Ano, o vlajkovou loď se v případě X20 jedná jen co se portfolia značky týče. Za cenu kolem 9 tisíc bych přeci jen čekal o něco víc. Naštěstí ale tělo telefonu vůbec levně nepůsobí. Zpracování je na skvělé úrovni a kdyby se mi někdo snažil namluvit, že záda jsou ze skla a boky z kovu, asi by chvíli trvalo, než bych ho usvědčil ze lži.
Na displeji naštěstí tvrzené sklo najdeme. Podle všeho se jedná o Gorilla Glass 5. Tady ale radosti, co se obrazovky týče, končí. Pod sklíčkem totiž najdeme relativně obyčejný IPS panel o poměru 20:9 s 1080p rozlišením. Špičková hodnota jasu kolem 450 nitů dává tušit, že to nebude žádná hitparáda. A praxe to bohužel potvrzuje. Displej bych přirovnal k posledním iPhonům vybaveným LCD displeji s pořádným rámem a s tím rozdílem, že se na slunci o něco hůře čte, ale zase má lepší pozorovací úhly. I podání barev je poměrně přirozené. Ale opět se musím opakovat – na letošním telefonu se jedná o panel, který bych v této kategorii, kde občas vidíme i nadprůměrně kvalitní AMOLEDy, nečekal.
Obrazovce Nokie je potřeba připsat k dobru, že její doménou je minimální jas. V temné místnosti se skvěle čte a oči nijak nedráždí. Mně to vyhovuje. Docela dobře si ale dovedu představit uživatele, kteří by spíše ocenili vyšší obnovovací frekvenci. 60 Hz je sice stále standard. Jedná se ale o analogickou situaci, kterou jsem popisoval v případě typu zobrazovače: podobně naceněná konkurence je na tom leckdy lépe. A právě plynulý pohyb animací je ve střední a nižší střední třídě onou pověstnou “novou velkou věcí”. Nehledě faktu, že Nokia X20 se cenově pohybuje spíš ve vyšší-střední třídě.
Ve zkratce: Nokia vybavila model X20 něčím, co bych popsal jako základní akceptovatelný displej v této kategorii. A to už se v dnešní době zdá být málo.
Podle všeho se ale jedná o úmysl. Nokia se rozhodla nebojovat předem prohrané bitvy. Namísto toho se snaží vybudovat zbrusu nové bitevní pole. Netrvá vlastně dlouho ho objevit – skrývá se pod jedním z firemních sloganů – Méně znamená více.
Tentokrát se to ovšem netýká chybějící dobíječky. Řeč je o vnitřnostech telefonu. V útrobách totiž funguje nejnovější procesor od Qualcommu pro low-endové telefony – Snapdragon 480. Ten je vyvinut pro co největší úsporu energie a jako vůbec první přináší do této třídy podporu 5G sítí. Jeho výkon vyjádřený ve skóre AnTuTu přibližně 350 000 body se nemusí zdát jako nic zvláštního. Než si člověk uvědomí, jak snadno překonává loňské a předloňské telefony se “sedmičkovými” procesory.
A co teprve když se k tomu přidá odlehčený Android One ve verzi 11. Nokia nabízí téměř čistý OS obohacený jen o několik málo aplikací. Mezi takové patří například samostatná aplikace podpory nebo regulace vyvážení bílé na displeji. Zbytek už je čistý android. To některé puristy může nadchnout, mně osobně přeci jen chyběly širší možnosti nastavení a vstřícnost k uživatelskému pohodlí. Leckdy by se mi hodila například možnost zmenšit zobrazení na displeji pro jednu ruku, nebo nainstalovat dvojí instanci chatovacích aplikací pro přihlášení z vícera účtů.
Na druhou stranu právě díky tomu Nokia dokáže garantovat nadprůměrně dlouhou podporu svých telefonů. Tři roky bezpečnostních záplat každý měsíc, tři roky záruky, tři roky aktuální verze Androidu – to je finská nabídka. V době, kdy už některé čínské telefony přicházejí na trh s vědomím, že je žádná aktuálnější verze operačního systému nečeká, přináší tento přístup příjemný pocit jistoty pro lidi, kteří nepotřebují měnit svůj telefon každý rok.
Sázka na co největší odlehčení pak vychází. Telefon mě totiž neustále překvapoval svým naprosto plynulým chodem. Ať už jednalo o náročnější kancelářské aplikace, nebo například hry. Nejen že se příliš nezahřívá, ale i Call of Duty na něm běželo bez sebemenších záškubů na obstojné detaily.
A do toho všeho přichází výdrž baterie. 4 470mAh stačí bez problémů na plné dva dny normálního provozu s navigací, chvilkou hraní, focení a 4 hodinami rozsvíceného displeje. Když ale Nokia nepřibalila nabíječku a bohužel ani podporu bezdrátového nabíjení, je velmi individuální, za jak dlouho se vlastně akumulátor nabije. Po připojení 30W adaptéru mého laptopu ale přišlo nepříjemné překvapení. Telefon sice podporuje 18W “rychlé” nabíjení, ale dobití do 100% trvalo neuvěřitelné dvě a půl hodiny.
Na fotoaparát Nokie X20 jsem se opravdu těšil. Ve své hlavě jsem nosil představu, že razítko Zeiss pomůže Nokii vymanit se na poli fotografickém ze zástupu čínských mobilů podobné a nižší cenovky. Už úvodní konfigurace ve mně ale příliš důvěry nevyvolala. Nejde ani tak o základní objektiv s 64Mpx čipem z dílny Samsungu. Poslední čip Isocell s technologií tetrapixel pro lepší zachycování nočních snímků v zásadě příjemně překvapil. Jeho tři společníci však mají téměř navlas shodné parametry jako onen mytický zástup telefonů asijské provenience.
Kolikrát už jsem žehral na to, že je zbytečné osazovat makrosklo 2Mpx čipem. Jak zrádné je pro fotografa toužícího po kvalitních snímcích vybavovat ultrawide objektiv čipem s vlastnostmi diametrálně odlišnými od hlavního senzoru. A jaká bouda se šije na zákazníky implementací senzoru hloubky mezi objektivy bez toho, aby v batůžku na zádech telefonu našli portrétní sklo.
A co myslíte? I v Nokii za devět tisíc vidíme 2Mpx čip pro makrosklo, 5Mpx čip pod ultrawide objektivem a senzor hloubky. Popravdě, nejsem si jist, jestli si právě tato kombinace zaslouží logo Zeiss.
Kvalita snímků z těchto objektivů je veskrze průměrná. Širokoúhlé fotky leckdy postrádají ostrost i detaily a na noční focení jsou zcela nepoužitelné. I stíny ale dělají tomuto objektivu problém a doporučuji ho využívat jen pro potřebu sociálních sítí.
Pro hlavní objektiv platí, že jeho snímky odpovídají průměru. Trochu překvapením pro mě byl významný dojem umělého doostřování fotografií – pod algoritmy Zeissu bych si totiž představoval něco lepšího. I na dynamickém kontrastu by pak potřebovaly přidat. Relativně použitelný je noční režim dostupný výhradně pro hlavní objektiv. To, že není srovnatelný s dražšími telefony, asi není potřeba dodávat. Tmavé plochy ale prosvětlí důstojně, a dokonce ani příliš nepřidá na zrnitosti snímku.
Naopak zklamání pro mě představoval portrétní režim. Použitelný je výhradně na obličeje, nikoli na objekty, a ani u nich není dvakrát úspěšný. V mém případě často rozmazával vousy a vlasy. Hračičkové si u něj aspoň mohou zvolit, jaký tvar může bokeh efekt nabrat. Možná jsem ignorant, ale rozeznat od sebe jednotlivé varianty mi občas činilo problém.
O to lepší dojem jsem však měl z módů, které asi každý z nás používáme méně než klasické fotografie. Moc se mi líbily výkony 32MPix selfie kamerky, zejména co se dynamického kontrastu týče. A ani videa nepořizuje Nokia špatná. Dobrý zvuk a hlavně překvapivě účinná elektronická stabilizace posouvají Nokii o třídu výš. Škoda, že jí nazpět sráží zejména absence 4K rozlišení – majitelé se musejí spokojit se Full HD.
Z Nokie X20 jsem po dvou týdnech testování příliš nadšený nebyl. Fotografické schopnosti by za cenu devět tisíc mohly být lepší, tvarosloví a fyzické dimenze telefonu odpovídají modelům dva roky nazpět. To ani podpora sítí 5G a úsporný procesor v kombinaci s čistým Androidem nezachrání.
Nemohu nevzpomenout další z firemních sloganů, kterým Nokia novou X20 propaguje: Nemáte co ztratit, ale můžete hodně získat. Když pominu fakt, že “Nemáte co ztratit” je jeden z nejzoufalejších propagačních claimů na světě, dovolil bych si rozporovat i druhou část tvrzení.
Získat totiž můžete jen ekologický přístup a dlouhodobou podporu. Nejspíš existuje pár zákazníků, co si právě tyto argumenty společně s jakousi nostalgií po druhdy zvučném jméně výrobce budou považovat. Osobně si však myslím, že většina zákazníků bude klidně svůj přístroj kvůli nedostatečné podpoře měnit častěji. Jen když za své peníze dostanou o něco lepší telefon.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
výkon | konstrukce + velikost |
systém | displej |
eko přístup | fotoaparát |
výdrž | nabíjení |
prodejní balení |
Jako správnému boomerovi se mi při rozbalování telefonů Nokia pořád ještě trochu třesou ruce. I když samozřejmě vím, že už Nokia není tou původní Nokií a že pod slovem Symbian možná mladší čtenáři hledají spíše nějaký druh parazita než operační systém. Patřím zkrátka ke generaci, která s původními Nokiemi vyrůstala. S úžasem jsme hráli hada na 6110, třesoucíma se rukama vystřelovali slider na 7110 a instalovali pirátské appky na N95. Ale také jsme plakali, když na našich nokíích svítilo logo Windows a zpoza něj se na nás pomyslně šklebil prohnaný ředitel/likvidátor Stephen Elop.
Logo Pure View teď nahradil Zeiss a Nokia splývá s ostatními budget značkami, které se rozhodly spojit logicky a v duchu doby svůj osud s Androidem. Není jednoduché se mezi konkurencí prosadit a Nokia se snaží vyrážet do boje se stále originálnějšími zbraněmi. Ty letošní jsou zejména z kategorie soft-power. Mezi takové patří například sliby dlouhé podpory nových zařízení, nebo důraz na ekologii. Skutečně ale budou tyto atributy na dnešní zmlsané zákazníky stačit?
Konstrukce | plast, 168,94 × 79,7 × 9,1 mm, 220 g |
---|---|
Displej | 6,67″, IPS LCD, 60 Hz, 2400 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 395 PPI |
Operační systém | Android 11 |
Čipset | 8jádrový, 2,0 GHz, Qualcomm Snapdragon 480 |
Paměť | 6 GB RAM, 128 GB úložiště, MicroSD slot (až 512 GB) |
Fotoaparát | čtyři snímače (64 Mpx hlavní + 5 Mpx ultra-širokoúhlý + 2 Mpx hloubka + 2 Mpx makro), clona f/1.79 + f/2.2 + 2× f/2.4 LED blesk, optika Zeiss, umělá inteligence; přední 32 Mpx |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | 5G, Dual SIM, Bluetooth 5.0, Wi-Fi, GPS, USB-C, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků na boku, čtečka tváře, OZO audio |
Baterie | 4 470 mAh, rychlonabíjení 18 W |
Cena a dostupnost | 8 989 Kč, květen-červen 2021 |
Důraz na životní prostředí má něco do sebe. Kdo jen trochu zná aktivity společnosti Nokia, ten ví, že její orientace na obnovitelné zdroje energie se propisuje do celé její byznysové strategie. U modelu X20 se to projevuje leckdy trochu iritujícím způsobem – v balení po applovsku chybí nabíječka. Můžete si ji ovšem dokoupit a Nokia tento obnos věnuje na ekologické účely.
Druhým zeleným aspektem je pak bílé kompostovatelné pouzdro přibalené v krabici. To vypadá po čertech dobře, a i na omak působí lépe než jiné podobné kousky, které můžete koupit ve stáncích na chodbách hypermarketů. Má jen dva negativní aspekty. Jednak se hodně rychle zbarví od džínsů do modra. A pak také zvětšuje už tak objemný přístroj až do vyloženě nepříjemných dimenzí.
Nokia X20 je totiž opravdu velká. 6,67palcový displej samozřejmě vyžaduje objemnější korpus. Skoro sedmnáct centimetrů na výšku a osm na šířku je ale trochu moc. Mohou za to přeci jen výraznější okraje kolem obrazovky – displej zabírá pouze 79% přední plochy – a také viditelná brada. Také objektiv selfie kamerky umístěný uprostřed horní hrany displeje je přeci jen o něco větší, než jsme si v posledních letech zvykli.
Ne vždy je ale určitá zastaralost krokem špatným směrem. I díky tomuto přístupu Nokii nechybí audiojack nebo rychlá a kvalitní čtečka otisků prstů schovaná v bočním odemykacím tlačítku. Bohužel přesně v té samé výšce se na protilehlé straně nachází dedikované tlačítko Google Assistant. O to by se asi nikdo neprosil – pokud si nenamemorujete, že se odemyká zapuštěným a asistent spouští vytrčeným tlačítkem, bude vás Nokia vytáčet k nepříčetnosti.
Ještě víc ale zamrzí například jen jeden repráček, absence voděodolnosti, a hlavně celoplastová konstrukce. Ano, o vlajkovou loď se v případě X20 jedná jen co se portfolia značky týče. Za cenu kolem 9 tisíc bych přeci jen čekal o něco víc. Naštěstí ale tělo telefonu vůbec levně nepůsobí. Zpracování je na skvělé úrovni a kdyby se mi někdo snažil namluvit, že záda jsou ze skla a boky z kovu, asi by chvíli trvalo, než bych ho usvědčil ze lži.
Na displeji naštěstí tvrzené sklo najdeme. Podle všeho se jedná o Gorilla Glass 5. Tady ale radosti, co se obrazovky týče, končí. Pod sklíčkem totiž najdeme relativně obyčejný IPS panel o poměru 20:9 s 1080p rozlišením. Špičková hodnota jasu kolem 450 nitů dává tušit, že to nebude žádná hitparáda. A praxe to bohužel potvrzuje. Displej bych přirovnal k posledním iPhonům vybaveným LCD displeji s pořádným rámem a s tím rozdílem, že se na slunci o něco hůře čte, ale zase má lepší pozorovací úhly. I podání barev je poměrně přirozené. Ale opět se musím opakovat – na letošním telefonu se jedná o panel, který bych v této kategorii, kde občas vidíme i nadprůměrně kvalitní AMOLEDy, nečekal.
Obrazovce Nokie je potřeba připsat k dobru, že její doménou je minimální jas. V temné místnosti se skvěle čte a oči nijak nedráždí. Mně to vyhovuje. Docela dobře si ale dovedu představit uživatele, kteří by spíše ocenili vyšší obnovovací frekvenci. 60 Hz je sice stále standard. Jedná se ale o analogickou situaci, kterou jsem popisoval v případě typu zobrazovače: podobně naceněná konkurence je na tom leckdy lépe. A právě plynulý pohyb animací je ve střední a nižší střední třídě onou pověstnou “novou velkou věcí”. Nehledě faktu, že Nokia X20 se cenově pohybuje spíš ve vyšší-střední třídě.
Ve zkratce: Nokia vybavila model X20 něčím, co bych popsal jako základní akceptovatelný displej v této kategorii. A to už se v dnešní době zdá být málo.
Podle všeho se ale jedná o úmysl. Nokia se rozhodla nebojovat předem prohrané bitvy. Namísto toho se snaží vybudovat zbrusu nové bitevní pole. Netrvá vlastně dlouho ho objevit – skrývá se pod jedním z firemních sloganů – Méně znamená více.
Tentokrát se to ovšem netýká chybějící dobíječky. Řeč je o vnitřnostech telefonu. V útrobách totiž funguje nejnovější procesor od Qualcommu pro low-endové telefony – Snapdragon 480. Ten je vyvinut pro co největší úsporu energie a jako vůbec první přináší do této třídy podporu 5G sítí. Jeho výkon vyjádřený ve skóre AnTuTu přibližně 350 000 body se nemusí zdát jako nic zvláštního. Než si člověk uvědomí, jak snadno překonává loňské a předloňské telefony se “sedmičkovými” procesory.
A co teprve když se k tomu přidá odlehčený Android One ve verzi 11. Nokia nabízí téměř čistý OS obohacený jen o několik málo aplikací. Mezi takové patří například samostatná aplikace podpory nebo regulace vyvážení bílé na displeji. Zbytek už je čistý android. To některé puristy může nadchnout, mně osobně přeci jen chyběly širší možnosti nastavení a vstřícnost k uživatelskému pohodlí. Leckdy by se mi hodila například možnost zmenšit zobrazení na displeji pro jednu ruku, nebo nainstalovat dvojí instanci chatovacích aplikací pro přihlášení z vícera účtů.
Na druhou stranu právě díky tomu Nokia dokáže garantovat nadprůměrně dlouhou podporu svých telefonů. Tři roky bezpečnostních záplat každý měsíc, tři roky záruky, tři roky aktuální verze Androidu – to je finská nabídka. V době, kdy už některé čínské telefony přicházejí na trh s vědomím, že je žádná aktuálnější verze operačního systému nečeká, přináší tento přístup příjemný pocit jistoty pro lidi, kteří nepotřebují měnit svůj telefon každý rok.
Sázka na co největší odlehčení pak vychází. Telefon mě totiž neustále překvapoval svým naprosto plynulým chodem. Ať už jednalo o náročnější kancelářské aplikace, nebo například hry. Nejen že se příliš nezahřívá, ale i Call of Duty na něm běželo bez sebemenších záškubů na obstojné detaily.
A do toho všeho přichází výdrž baterie. 4 470mAh stačí bez problémů na plné dva dny normálního provozu s navigací, chvilkou hraní, focení a 4 hodinami rozsvíceného displeje. Když ale Nokia nepřibalila nabíječku a bohužel ani podporu bezdrátového nabíjení, je velmi individuální, za jak dlouho se vlastně akumulátor nabije. Po připojení 30W adaptéru mého laptopu ale přišlo nepříjemné překvapení. Telefon sice podporuje 18W “rychlé” nabíjení, ale dobití do 100% trvalo neuvěřitelné dvě a půl hodiny.
Na fotoaparát Nokie X20 jsem se opravdu těšil. Ve své hlavě jsem nosil představu, že razítko Zeiss pomůže Nokii vymanit se na poli fotografickém ze zástupu čínských mobilů podobné a nižší cenovky. Už úvodní konfigurace ve mně ale příliš důvěry nevyvolala. Nejde ani tak o základní objektiv s 64Mpx čipem z dílny Samsungu. Poslední čip Isocell s technologií tetrapixel pro lepší zachycování nočních snímků v zásadě příjemně překvapil. Jeho tři společníci však mají téměř navlas shodné parametry jako onen mytický zástup telefonů asijské provenience.
Kolikrát už jsem žehral na to, že je zbytečné osazovat makrosklo 2Mpx čipem. Jak zrádné je pro fotografa toužícího po kvalitních snímcích vybavovat ultrawide objektiv čipem s vlastnostmi diametrálně odlišnými od hlavního senzoru. A jaká bouda se šije na zákazníky implementací senzoru hloubky mezi objektivy bez toho, aby v batůžku na zádech telefonu našli portrétní sklo.
A co myslíte? I v Nokii za devět tisíc vidíme 2Mpx čip pro makrosklo, 5Mpx čip pod ultrawide objektivem a senzor hloubky. Popravdě, nejsem si jist, jestli si právě tato kombinace zaslouží logo Zeiss.
Kvalita snímků z těchto objektivů je veskrze průměrná. Širokoúhlé fotky leckdy postrádají ostrost i detaily a na noční focení jsou zcela nepoužitelné. I stíny ale dělají tomuto objektivu problém a doporučuji ho využívat jen pro potřebu sociálních sítí.
Pro hlavní objektiv platí, že jeho snímky odpovídají průměru. Trochu překvapením pro mě byl významný dojem umělého doostřování fotografií – pod algoritmy Zeissu bych si totiž představoval něco lepšího. I na dynamickém kontrastu by pak potřebovaly přidat. Relativně použitelný je noční režim dostupný výhradně pro hlavní objektiv. To, že není srovnatelný s dražšími telefony, asi není potřeba dodávat. Tmavé plochy ale prosvětlí důstojně, a dokonce ani příliš nepřidá na zrnitosti snímku.
Naopak zklamání pro mě představoval portrétní režim. Použitelný je výhradně na obličeje, nikoli na objekty, a ani u nich není dvakrát úspěšný. V mém případě často rozmazával vousy a vlasy. Hračičkové si u něj aspoň mohou zvolit, jaký tvar může bokeh efekt nabrat. Možná jsem ignorant, ale rozeznat od sebe jednotlivé varianty mi občas činilo problém.
O to lepší dojem jsem však měl z módů, které asi každý z nás používáme méně než klasické fotografie. Moc se mi líbily výkony 32MPix selfie kamerky, zejména co se dynamického kontrastu týče. A ani videa nepořizuje Nokia špatná. Dobrý zvuk a hlavně překvapivě účinná elektronická stabilizace posouvají Nokii o třídu výš. Škoda, že jí nazpět sráží zejména absence 4K rozlišení – majitelé se musejí spokojit se Full HD.
Z Nokie X20 jsem po dvou týdnech testování příliš nadšený nebyl. Fotografické schopnosti by za cenu devět tisíc mohly být lepší, tvarosloví a fyzické dimenze telefonu odpovídají modelům dva roky nazpět. To ani podpora sítí 5G a úsporný procesor v kombinaci s čistým Androidem nezachrání.
Nemohu nevzpomenout další z firemních sloganů, kterým Nokia novou X20 propaguje: Nemáte co ztratit, ale můžete hodně získat. Když pominu fakt, že “Nemáte co ztratit” je jeden z nejzoufalejších propagačních claimů na světě, dovolil bych si rozporovat i druhou část tvrzení.
Získat totiž můžete jen ekologický přístup a dlouhodobou podporu. Nejspíš existuje pár zákazníků, co si právě tyto argumenty společně s jakousi nostalgií po druhdy zvučném jméně výrobce budou považovat. Osobně si však myslím, že většina zákazníků bude klidně svůj přístroj kvůli nedostatečné podpoře měnit častěji. Jen když za své peníze dostanou o něco lepší telefon.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
výkon | konstrukce + velikost |
systém | displej |
eko přístup | fotoaparát |
výdrž | nabíjení |
prodejní balení |