Smartphony čínského výrobce Xiaomi z velké části profitují u svých zákazníků díky vlastní nadstavbě MIUI, která kompletně překopává základní operační systém Android. Jak si ale povede telefon, když ho Xiaomi vydá bez MIUI, čili s čistým Androidem? První generace těchto čistých přístrojů Mi A1 ukázala, že to jde. Jak v tomto trendu pokračuje Xiaomi Mi A2, to se dozvíte v dnešní recenzi.

Čínská firma Xiaomi, podobně jako to dělá třeba i Huawei a Honor, při vývoji hodně vsází na osobitý operační systém, respektive nadstavbu nad klasickým Androidem. U Xiaomi je to oblíbená nadstavba MIUI, která mnohdy kompletně překopává podobu Androidu a ten tak vypadá, jako kdyby si v Xiaomi navrhli rovnou celý systém. Ruku na srdce, je to skutečně právě MIUI, které odlišuje smartphony Xiaomi od ostatních značek; pomine-li tedy absolutně skvělý poměr cena / výkon u produktů od Xiaomi. I přesto ale na našem trhu prodává Xiaomi modelovou řadu smartphonů (sice jsou to zatím jen dva, ale co už), která se vyznačuje absencí nadstavby MIUI a tudíž čistým Androidem. Tím pádem by se mělo jednat o levné a výkonné smartphony s čistým Androidem. Ale co když něco na první pohled tak malicherného, jako grafická nadstavba, dokáže změnit podstatu celého produktu?

Xiaomi Mi A2: specifikace

Za zapůjčení děkujeme e-shopu XM.cz, u kterého telefon zakoupíte.

Design a zpracování: čistá práce

Netřeba něco zbytečně protahovat – zpracování Xiaomi Mi A2 nemám co vytknout. Ba naopak, design se mi přímo líbil. Bílé rámečky vepředu, poklidná modrá na zádech mě vůbec neurážela, jako milovník modré jsem musel nad barevným odstínem zad zaplesat. K mému překvapení mne zaujaly i plastové anténní předěly, které jakoby dodávaly zadní straně ten pravý šmrnc. Poměrně uchvacující byla i tloušťka smartphonu, která činí 7,3 mm v nejtlustším místě, ergo v místě pořádně vystouplého fotoaparátu. A i přesto, že je telefon tak tenký, drží se velmi dobře, nikde neklouže ani nevypadává z rukou. Přitom všechna tlačítka jsou umístěna perfektně, takže na pravé straně najdeme přímo pod palcem tlačítko na zamykání a hned nad ním kolébkový regulátor hlasitosti. Na horní straně pak také nechybí oblíbený infraport, který lze u Xiaomi využít kupříkladu k ovládání televize. Na druhou stranu bychom ale marně hledali 3,5mm jack, který vzal dráhu stejně jako postarší microUSB konektor, jenž Xiaomi nahradilo modernějším nabíjecím portem USB-C.

Na zadní straně našel své místo již naťuknutý duální fotoaparát, také čtečka otisků prstů, která upřímně není tak rychlá, jako u jiných telefonů Xiaomi (a že právě čínská firma Xiaomi byla rychlými čtečkami vyhlášená), což jde pravděpodobně na vrub absenci MIUI. Na zádech pak nalezneme i velice důležitý nápis android one, který dává znát, že tento kus hardwaru jednak běží na operačním systému Android bez jakýchkoliv grafických úprav, a jednak to, že Xiaomi Mi A2 se připojí k dalším smartphonům, které budou dostávat aktualizace rychleji, než ostatní telefony, které nespadají do programu Android One.

Na přední straně se ale jakoby zastavil čas. O výřezu zde neslyšeli, byť si telefon hraje na těžkou modernu (absence audiojacku, USB-C,…), něco tak moderního, jako je výřez, se na přední stranu nevešlo. Zůstala i brada, která při pomyšlení na to, že existují výrobci, kteří ji vesele ignorují, dává ještě menší smysl. Pochvalu si Xiaomi zaslouží ale za velmi vkusnou a především praktickou notifikační diodku, která svítí asi v pěti intenzitách, ale jen v jedné barvě, a sice v bílé. Nicméně nebojte, s bílým pozadím rozhodně nesplývá a když máte položený telefon na stole zády dolů, nejednou vás informuje o příchozí zprávě či e-mailu.

Někomu by však mohly přijít nepraktické rozměry smartphonu. Mi A2 rozhodně není malý telefon, co do dimenzí je ještě o něco větší než obrovitý iPhone XS Max, ale přitom má čínský telefon jen 6″ displej, konkrétně tedy 5,99″. Výhodu však při manipulaci dodává poměr stran 18:9, tedy klasický nudlovitý zúžený tvar, při kterém se telefon drží v ruce velmi dobře a pocitová jistota z manipulace je mnohonásobně vyšší než u telefonů s někdejším poměrem 16:9. Neberte mě tedy špatně, telefon skutečně není malý a pro menší dámské (nebo i pánské) ručky to může být tvrdší oříšek. Mé ruce jsou poměrně velké, takže i vzhledem k poměru stran 18:9 se mi telefon držel poměrně dobře. Pokud ale hledáte co největší displej na co nejmenším telefonu, Mi A2 to rozhodně není; v takovém případě se porozhlédněte po něčem s výřezem a s co možná nejmenší bradou.

Displej, prostředí a baterie: je tohle vůbec Xiaomi?

Co do designu nelze Xiaomi Mi A2 rozlišit od zbylé tvorby tohoto výrobce. První pohled na systém uvnitř však dává tušit, že něco je jinak. Namísto veselých a roztodivných barviček, kterých je jakákoliv verze MIUI přeplněná, vás přivítá relativně chladná nabídka jazyků a regionů. Jednoduše, tady na tomto kousku MIUI pšenka nekvete a uživatelé budou přicházet do kontaktu s tou nejčistší variantou Androidu 8.1, jaká je k mání. Aby bylo znát, že telefon pochází z dílny Xiaomi, výrobce nechal do suchého Androidu nalít pár svých aplikací, jako například Mi Drop pro rychlé přenášení souborů mezi zařízeními, také speciální správce souborů anebo oblíbený Mi Ovladač, kterým lze ovládat televize či cokoliv na dálkové ovládání, takže i větrák nebo DVD či Blu-ray přehrávač.

Samotné machinace se systémem, během kterých byl osobitý MIUI vyměněn za čistý Android 8.1 Oreo, mohou ale značně poškodit prodejní preference smartphonu Mi A2. Podle výpovědí třech uživatelů Xiaomi se jim grafická nadstavba MIUI – hlavně pak ve verzi 10 – líbí; a na čistý Android, který jsem ji předvedl na modelu Mi A2, by rozhodně nechtěli přejít. To by ovšem nemusel být takový problém, kdyby však Xiaomi představilo i model Mi A2 (samozřejmě s jiným jménem) s nadstavbou MIUI a vším, co k telefonům Xiaomi patří. Tak se však nestalo a jediný telefon, který se snad specifikacemi trochu podobá testovanému telefonu, je Xiaomi Redmi Note 6 Pro, který se u nás začne prodávat na konci měsíce října.

Zmíněný model Redmi Note 6 Pro však bude oproti Mi A2 slabším kouskem a výkonnostně tak na námi testovaný model nestačí. A tady právě padá kosa na kámen, neboť Mi A2 rozhodně není pomalý telefon; tak proč Xiaomi nemá i MIUI alternativu? Vím, že mnoho z vás se mnou nebude souhlasit, když říkám, že telefon jako Mi A2 by měl mít i MIUI variantu. Je to každého věc, pohled na grafickou nadstavbu je velmi subjektivní záležitost, a každý názor může být trošku jiný. Když to ale vezmeme obecně, je rozhodně škoda, že telefon s takovými specifikacemi, jako je osmijádrový Snapdragon 660, 4 nebo 6 GB RAM a až 128 GB vnitřní úložné paměti nemá variantu, která by padla do oka i milovníkům čínské nadstavby MIUI a model Mi A2 se tak omezuje jen na odpůrce MIUI.

Pokud jde ale o něco, co operačnímu systému vůbec nepodléhá, je to zobrazovač, tedy displej. Ten zde Xiaomi zvolilo s úhlopříčkou 5,99″ a jedná se o klasický LCD IPS panel. Ten má rozlišení 2160 x 1080, tedy ukázkové Full HD+, navíc s poměrem stran 18:9 a jemností obrazu 403 pixelů na palec. Rozlišení je na velikost displeje ucházející, rastr spíše neuvidíte. Problémy má Mi A2 na přímém slunci, kdy se pak spojí odrazy a upatlaný povrch displeje a čtení textů při čekání na tramvaj v pravé poledne rozhodně není zábavné. Ale dá se to. Podobně průměrně je na tom i baterie. Ta má kapacitu typické 3010 mAh, ale bije se jako drak. Už od chvíle, kdy ráno v sedm hodin odpojíte telefon z nabíječky, začne se snažit, aby vám nabídla co možná nejdelší výdrž. Hned vás ponouká, ať vypnete Instagram a Facebook Messenger, protože tyto aplikace prý čerpají mnoho energie atd. I když na žádný podobný návrh nesvolíte, dostanete se na průměrnou hodnotu 19 hodin plného vytížení, případně přes 28 hodin volnějšího používání. Jak jsem nastínil, nejde o žádný klenot, ale na suchu vás rozhodně nenechá.

Fotoaparát: příjemné překvapení

Schopnosti Xiaomi Mi A2 fotit jsou, řekl bych, nad průměrem cenové třídy do 7 000 korun. Jistěže seženete do 7 000 korun i mnohem lepší fotomobil, ale když vezmeme ty průměrné fotomobily v této třídě, Xiaomi Mi A2 z nich vychází jako ten lepší. Nemá sebemenší problém s ostrostí a ani barvy nejsou přehnané. Jelikož zadní foťák je duální, poradí si Xiaomi Mi A2 i s bokeh efektem. Není to žádná hitparáda a se zrcadlovkou si fotky, které vyplodí Mi A2, asi nespletete, ale když zůstanete při zemi a spokojíte se s tím, že je to pořád jenom telefon, tak budete jistě navýsost spokojeni.

Pokud se rozhodnete natáčet s Xiaomi Mi A2 videa, rozhodně chybu neuděláte. Je však třeba nejdříve navštívit nastavení. To mimochodem doporučuji učinit i před focením, neboť Mi A2 nabízí velmi intuitivní manuální režim, který ocení především lidé, kteří kdy fotili i se skutečným fotoaparátem a ne jen se smartphonem. Každopádně, při natáčení videí si můžete zvolit rozlišení a rychlost. Zcela klasicky lze natáčet v HD rozlišení, ve Full HD, také ve Full HD ve 60 snímcích za sekundu a samozřejmě i ve 4K, ale bohužel jen ve 30 snímcích za sekundu. Co je s podivem, Mi A2 neumí zpomalené video, tudíž 60 snímků za sekundu je nejplynulejší frekvence, které dosáhnete. Ještě bych rád ztratil slovo o fotoaplikaci, která mne v čistém Androidu 8.1 Oreo poměrně odpuzuje a nepůsobí vůbec pěkně, spíše tak chladně a odstředěně. Škoda, jelikož fotoaplikace na MIUI 9 a i 10 je celkově dost odlišná a nabízí příjemný vzhled a snadné používání; krom toho netřeba zmiňovat, že fotoaplikace v MIUI bývá často i mnohem plynulejší. Podobně jako všechno ostatní.

Jak fotí Xiaomi Mi A2?

Zhodnocení

Xiaomi Mi A2 není telefon pro každého. Takové tvrzení možná nezní nijak překvapivě, nikoliv však v případě Xiaomi. Jejich tvorba většinou je pro každého, oblibu si drží především pak s jejich vybraným poměrem cena / výkon. Telefon Mi A2 tak spíše než klasický telefon od Xiaomi působí jako nemanželské dítě Xiaomi, které čínský výrobce zplodil s Googlem. Jako když kukačka vletí do hnízda vrabců a naklade tam vlastní vajíčko. Matka z hnízda tak ve svém obydlí má další mláďátko, které tam ale na první pohled nemá co dělat. U Xiaomi Mi A2 platí totéž, ale ne na první, nýbrž na druhý pohled.

Každému co jeho jest. Jinými slovy, po světe kráčí jistě mnoho lidí, kteří touží mít telefon s výkonem a cenou Xiaomi, ale bez pro ně otravné grafické nadstavby MIUI. Pro takové zákazníky je tu řada Mi A. Pro nás ostatní, co máme rádi MIUI, zůstane zbylé široké portfolium značky Xiaomi. Nesmíme ale zapomínat ani na uživatele, kterým je jedno, jaký operační systém či nadstavbu na něm telefon má. Chtějí prostě kvalitní stroj za slušnou cenu. A tím Xiaomi Mi A2 nepochybně je, a je tím pádem úplně jedno, jestli v něm je MIUI, či nikoliv. Pokud máte v oblibě čistý Android, případně vám nevadí absence MIUI, rozhodně se jedná o zajímavou možnost; vy zbylí, co si u Xiaomi nedokážete představit kvalitní stroj bez MIUI, zkuste hledat dál – možností je spousta.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
absence MIUI	absence MIUI
perfektní zpracování a design	cena mohla být lepší (Xiaomi)
slušný výkon	absence 3,5mm jacku (pro někoho)
překvapivě dobrý fotoaparát