Vodafone je již několik let pevně spojen se světem telefonů. Známý je však především díky poskytování služeb jako operátor. Pár let zpět však začala firma produkovat i smartphony, které jí vyrábí společnosti jako ZTE nebo Alcatel. Nyní se k nám dostala novinka Smart N9. Jak si vede zástupce nižší třídy z červených řad?

Značku Vodafone by mezi smartphony hledal asi málokdo, byť jméno Vodafone je v České republice opravdu známé. Vždyť u nás patři mezi tři největší operátory. Před pár lety se však společnost rozhodla, že začne produkovat právě i chytré telefony. Aktuálně se nám na test dostavil model Smart N9, který by se rád stal telefonem pro masy. Nasvědčuje tomu také cenová politika. Novinka totiž stojí zhruba 3 500 korun. Namíchal však Vodafone koktejl, který si každý dá rád? Nebo se jedná o propadák, jenž nemá v čínské konkurenci šanci?

Vodafone Smart N9: specifikace

Design a zpracování: plastový, ale poctivý

Kdo by to byl řek, že i v roce 2018 se dočkáme smartphonu, jenž plně vsadí na plastovou konstrukci. Jasně, jedná se sice o levnější model, i v této cenové kategorii je však většina smartphonů z hliníku. Je ale nutně plast zápornou vlastností? U nového Vodafonu Smart N9 rozhodně ne. Vše totiž lícuje a sedí na jedničku s hvězdičkou. A i když se jedná o plast, i tak nelze vyměnit baterii. To je ale nicméně dnešním standardem. Bohužel zadní plastový díl je opravdovým lapačem otisku prstů. Dokonale čistých zad se tak nikdy nedočkáte. Nutno také podotknout, že na zádech se i při tom nejšetrnějším zacházení objeví vlásečnicové škrábance.

Lepší je to již ale s rámem. Opět se sice jedná o plast, každopádně se zde dočkal menší povrchové úpravy. Ta spočívá v tom, že již zmiňovaný rám má na svém povrchu jemné vroubky. Díky tomu tak telefon vůbec neklouže a vás tak nabíjí pocitem bezpečného držení smartphonu. V ruce tak telefon sice působí levněji, pocit ze zakoupení veteše však nemáte. Při držení vás také potěší příjemné rozměry. Na výšku má telefon totiž 147 mm, zatímco šířka má necelých 70 mm. Do ruky tak novinka Smart N9 padne dokonale. Velice dobře je na tom telefon také s váhou, která se vyšplhala na pouhých 145 g. V kapse tak tento kousek rozhodně nepocítíte jako zátěž.

Pokud se zaměříme na design zad, kromě lesklého plastu zaujme také snímač fotoaparátu a čtečka otisků prstů, která je mimochodem malinko pomalejší, než by bylo záhodno. Oba prvky smartphonu pak mají kruhový tvar, přičemž kraje jsou do zlaté barvy, což parádně doplňuje zlaté logo Vodafonu na spodku telefonu. Přední strana telefonu klasicky patří displeji, o kterém se však budeme bavit později. Nicméně již teď prozradím, že zobrazovač je kryt 2.5D krycím sklíčkem. Vzhled a zpracování přední strany tak parádně zapadá do celkově oblého designu smartphonu.

Po přesunu na pravý bok telefonu nalezneme klasické rozestavení kolébky hlasitosti a zamykací klávesy. Tlačítko pro uzamknutí telefonu se nachází o něco níže – přesně tam, kde máte palec. A pokud byste si přece jen nebyli jistí, zdali mačkáte zamykací tlačítko, tak vám Vodafone ulehčil přemýšlení, jelikož tato klávesa je rovněž vroubkovaná. Stejně jako designové prvky zad, i toto tlačítko je zlaté barvy. Kolébka hlasitosti je již obyčejná, stisk je však také jistý a se skvělou odezvou.

Na spodní hraně telefonu své místo nalezl nabíjecí microUSB konektor. Určitě by potěšil novější USB-C konektor, nicméně v této cenové kategorii se dá tento menší nedostatek pochopit. Jak po levé, tak po pravé straně dobíjecí zdířky se nachází mřížka. V té pravé je přitom umístěn hlasitý reproduktor; levá je zde asi jen na okrasu. Kvalita je však průměrná a zvuk vcelku plochý.

Displej, prostředí a baterie: horší už to být nemůže

O displeji jsem již něco málo napsal, to nejdůležitější však ještě zmíněno nebylo. Úhlopříčka zobrazovače u Vodafonu Smart N9 čítá 5,5″ a jedná se o panel typu IPS s rozlišením HD+ a poměrem stran 18:9. Na takto veliký displej nám to dává jemnost 296 bodů na palec. V některých momentech lze tak na displeji spatřit rastr. Škoda, že Vodafone nenasadil v telefonu rozlišení Full HD+, určitě by to tomuto kousku neuškodilo. Každopádně v dané kategorii se jedná o přijatelný průměr.

Po stránce jasu to s Vodafonem Smart N9 hlavně na slunci není vůbec sláva. Maximální hodnota jasu je totiž na přímém sluníčku stále podprůměrná. Při jasném svitu tak nelze příliš dobře číst text na obrazovce. Lepší je to alespoň v noci, kdy se dá hodnota jasu snížit na příjemnou hodnotu. Navíc si zde můžete nastavit noční režim, kdy displej v určitém časovém rozpětí “zežloutne”, aby bylo noční používání smartphonu ještě příjemnější. Plusový bod získává novinka od Vodafonu za nasazení notifikační led diody. Bohužel již zde není možnost si upravit barvy jednotlivých notifikací. Ať už vám tedy přijde zpráva nebo máte nepřijatý hovor, led diodka bude blikat fialovou barvou. Malinkou nevýhodou je také fakt, že tato notifikační dioda není příliš veliká, občas se tak může stát, že ji přehlédnete.

Po zapnutí smartphonu, se můžete podívat na nejnovější Android 8.1 Oreo ve své téměř čisté podobě. Za což si Vodafone určitě zaslouží pochvalu. Vývojáři se zde rozhodli přidat jen pár základních aplikací operátora a jednu velice užitečnou funkci. Pokud jste u Android telefonu zvyklí, že po tahu doprava na domovské obrazovce otevřete Google Now, tak zde je tomu jinak. U Vodafonu Smart N9 si můžete navolit oblíbenou aplikaci, kterou tímto tahem spustíte. Po dobu testování jsem si tuto “vychytávku” opravdu oblíbil a dokáži si představit, že bych se s touto funkcí setkal i ve smartphonech jiné značky.

A teď k výkonu zařízení a odladěnosti systému. Vodafone se rozhodl ve svém modelu Smart N9 použít čtyřjádrový procesor v kooperaci se 2 GB paměti RAM, což nám v populárním Antutu benchmarku vyneslo téměř 40 000. Na dnešní dobu tak tento výsledek není žádná sláva. I když například takové Xiaomi dokáže s podobnou konfigurací téměř zázraky. Zde se jich bohužel nedočkáte. Odladěnost a plynulost systému je opravdu katastrofální. S více “zasekaným” telefonem jsem se ještě nesetkal.

Bez záseku se v podstatě neotevře žádná aplikace. A to ani ty základní, jako jsou zprávy nebo kontakty. Pokud například chcete v multitaskingu promazat aplikace, musíte si pár vteřin počkat, než se vůbec otevřené aplikace zobrazí. A i když ještě nejsme u fotoaparátu, za zmínku rozhodně stojí jeho spuštění. Po kliknutí na ikonku vás čeká pár vteřinek do otevření, chvíli se zobrazí černá obrazovka a kolikrát až po několika vteřinách se tato aplikace otevře. Opravdu trestuhodné!

Abych však jenom nekritizoval, Vodafone zde ještě využil jednu “vychytávku”, která přišla občas vhod. Při uzamknutém zařízení můžete na obrazovce táhnout posuvníkem, díky kterému přepnete svůj telefon do tichého režimu. Malinko bych tuto funkci přirovnal k té, kterou nabízejí iPhony. Zde je však přepnutí režimu vyřešeno softwarově, nikoliv hardwarovým přepínačem.

Dalším pozitivem smartphonu je rozhodně výdrž na jedno nabití. Velikost baterie je sice vcelku průměrných 2 900 mAh, při použití slabšího hardwaru a nízkého rozlišení displeje je to však hodnota naprosto dostačující, ne-li víc. Na jedno nabití vám telefon vydrží zhruba dva dny plné zátěže. Z nějakých 20 % na 100 % se pak dostanete za zhruba dvě hodinky a čtvrt, což vcelku ujde.

Fotoaparát: jen aby se neřeklo

Téměř každý, kdo si vybírá svůj nový smartphone, se rozhodně zaměří i na fotoaparát. Výrobcům je to jasné, a tak se snaží se svými čipy docílit možná těch nejlepších výsledků. Je však pochopitelné, že u levnějších telefonů jako je Vodafone Smart N9 nelze očekávat špičkové výsledky, jako u několikanásobně dražší konkurence. Zde se tedy setkáváme s 13Mpx fotoaparátem se clonou objektivu f/2,2. Na svou třídu se tak jedná o naprostý standard. Jaké jsou ale výsledky?

Při pohledu na papírové specifikace by se dalo čekat, že telefon dokáže vyprodukovat vcelku povedené snímky. Ke zklamání všech je ale opak pravdou. Fotky postrádají barevnou věrnost, ostrost či zobrazení detailů. Špatné je to také s ostřením, které trvá neskutečně dlouho. S přibývající tmou jde pak kvalita samozřejmě dolů, objevuje se více šumu a fotky jsou často rozmazané. Malinko lepší je to s režimem makro, kdy fotoaparát dokáže vcelku rychle zareagovat na změnu vzdálenosti. Což je zajímavé, když vezmeme v potaz, že při “klasickém” fotografování dělá ostření problém.

Opomenout samozřejmě nesmím ani přední 8Mpx fotoaparát, který je stejně jako ten zadní vcelku průměrný, možná až podprůměrný. Na nějaké to selfíčko na sociální sítě však rozhodně dostačuje. Co se týče samotné aplikace fotoaparátů, ta je poměrně obyčejná. Oceňuji umístění tlačítka pro prohození kamer, které je na vpravo dole, tedy přesně tam, kde dosáhnete. Po ruce je také přepnutí do režimu HDR či možnost nastavení uzávěrky.

Jak fotí Vodafone Smart N9?

Zhodnocení

Moc rád bych Vodafone Smart N9 pochválil, ale ať se dívám z jakéhokoliv úhlu, nenapadá mě téměř nic, čím by mohl tento model zaujmout oproti konkurenci. Snad jen zpracováním, i když ostatní to již zvládají s kovem. Zbývá jen baterie, která má opravdu dobrou výdrž. A to je vše; vše, čím novinka od Vodafonu dokáže zaujmout.

Misku vah na špatnou stranu zkrátka převažuje mnoho věcí, ať už je to málo výkonu, snad nejhůře odladěný systém v této kategorii nebo podprůměrný fotoaparát. Vodafone Smart N9 zkrátka nemá nic, čím by si vysloužil se dostat aspoň do užšího výběru při koupi nového smartphonu. Možná jen cena by tam tento kousek dostala. Ani ta ale nedokáže vyvážit to, co je za ni nabízeno. Konkurence je zkrátka mílové kroky vepředu.

Když se totiž podíváme například na tisíckrát propírané Xiaomi Redmi 5, které za stejnou cenu nabízí například 3 GB paměti RAM, osmijádrový procesor Qualcomm Snapdragon 450, povedený 13Mpx fotoaparát, kovovou konstrukci nebo velice dobře odladěný systém, tak je jasné, že Vodafone Smart N9 nemá zkrátka nic, čím by mohl konkurovat.

A podobně je to i s levnějším Honorem 7S. Ten pod kapotou sice skrývá stejný procesor MediaTek 6739 a 2 GB paměti RAM. Z této kombinace však dokáže vymáčknout ještě malinko více. Navíc se tento kousek může pochlubit kovovou konstrukcí a i lepším fotoaparátem.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
dobré zpracování	horší materiály
výdrž na jedno nabití	slabý fotoaparát
	otřesná odladěnost systému
	poměr cena / výkon