Už jsou to sice dva týdny zpátky, kdy běželo MWC 2018, přesto – nebo právě proto – si s odstupem času dovolím jedno menší ohlédnutí.
Výrobci, od těch největších po ty nejmenší, nám tak trochu ukázali, jak by mohl vypadat nejpokročilejší smartphone v budoucnosti. Dá se to vyčíst z prezentačních materiálů a toho, čemu věnují společnosti největší důraz, nebo také z technologií, které následně sklidily úspěch u novinářů, či čtenářů.
Takový super smartphone budoucnosti, nazvěme si ho třeba Superphone X, bude mít v první řadě naprosto prémiové tělo vyrobené z kombinace skla a kovu. Kov kvůli pevnosti, sklo pro umožnění bezdrátového nabíjení. A přes celou přední stranu se bude rozprostínat pouze displej a nic jiného. No není to krása?
Výrobci však zároveň ukázali, s čím mají zatím největší problém. Ono to totiž vůbec není jednoduché použít tzv. bezrámečkový displej, aniž by jim nezůstal alespoň výřez horní části obrazovky, či v horším případě i spodní brada. Zatím je jen pár konceptů, které se snaží některé senzory schovat jinam a pokrýt celou přední stranu pouze displejem.
Jedním z problémů je přesunutí čtečky. Někteří se ji snaží integrovat přímo do displeje, jenže takové řešení prý v tuto chvíli ještě není dostatečně rychlé a hlavně bezpečné. Ale to bude snad jen otázkou času, kdy se to změní. A pak tady máme důležité senzory včetně např. přední kamerky, které bude potřeba také někam přesunout. Vivo má vystřelovací kamerku, jiní čínští výrobci pak zase vymýšlejí návrat k výsuvné konstrukci. A někteří si myslí, že by se senzory daly schovat pod displej, podobně jako čtečka otisků. Zatím je však težké říct, co z toho bude nejlepším řešením.
A pak tady máme výbavu. Tedy ještě v předchozích letech nosné marketingové téma, a kdo neměl nejvíce megapixelů u fotoaparátu, či nejvíce gigahertzů u procesoru, byl značně hendikepován. V roce 2018, zdá se, už na tom tolik nezáleží, protože i ty cenově dostupnější kousky se vlastně nemají z praktického hlediska moc za co stydět. Ale na čem nyní neskutečně moc záleží, je fotoaparát. Jde o alfu a omegu každého smartphonu, nejen těch nejvybavenějších. Lidé zkrátka více fotí a chtějí mít kvalitní snímky, v žebříčků preferencí je dokonce fotoaparát před takovou baterií, nebo i displejem.
Jaký by tedy měl být fotoaparát? Jednoznačným trendem jsou duální fotoaparáty, ale jelikož má každý jiný způsob, jak využívá více snímačů, bude zřejmě muset mít Superphone X ještě více snímačů, než “jen” dva, aneb čím víc proužků, tím víc adidas. Ba ne, ještě více snímačů opravdu může přinést jakési nekompromisní řešení, kdy dojde ke zkombinování současných technologií duálních snímačů (abychom získali optický zoom, focení s bokeh efektem, focení s větším záběrem, focení za horších světelných podmínek).
Nakonec jsem si nechal cenu. Jak se dá očekávat, bude zřejmě astronomická, neboť to nejlepší vždy zkrátka něco stojí a když současné chytré telefony používáme ze všech přístrojů statisticky nejvíce, pak je logické, že bychom měli být ochotni za ně i zaplatít nejvíc, klidně i více než za počítač. Takových 30 tisíc bude základ, spíše však čekejte ještě o něco vyšší částky.
Už jsou to sice dva týdny zpátky, kdy běželo MWC 2018, přesto – nebo právě proto – si s odstupem času dovolím jedno menší ohlédnutí.
Výrobci, od těch největších po ty nejmenší, nám tak trochu ukázali, jak by mohl vypadat nejpokročilejší smartphone v budoucnosti. Dá se to vyčíst z prezentačních materiálů a toho, čemu věnují společnosti největší důraz, nebo také z technologií, které následně sklidily úspěch u novinářů, či čtenářů.
Takový super smartphone budoucnosti, nazvěme si ho třeba Superphone X, bude mít v první řadě naprosto prémiové tělo vyrobené z kombinace skla a kovu. Kov kvůli pevnosti, sklo pro umožnění bezdrátového nabíjení. A přes celou přední stranu se bude rozprostínat pouze displej a nic jiného. No není to krása?
Výrobci však zároveň ukázali, s čím mají zatím největší problém. Ono to totiž vůbec není jednoduché použít tzv. bezrámečkový displej, aniž by jim nezůstal alespoň výřez horní části obrazovky, či v horším případě i spodní brada. Zatím je jen pár konceptů, které se snaží některé senzory schovat jinam a pokrýt celou přední stranu pouze displejem.
Jedním z problémů je přesunutí čtečky. Někteří se ji snaží integrovat přímo do displeje, jenže takové řešení prý v tuto chvíli ještě není dostatečně rychlé a hlavně bezpečné. Ale to bude snad jen otázkou času, kdy se to změní. A pak tady máme důležité senzory včetně např. přední kamerky, které bude potřeba také někam přesunout. Vivo má vystřelovací kamerku, jiní čínští výrobci pak zase vymýšlejí návrat k výsuvné konstrukci. A někteří si myslí, že by se senzory daly schovat pod displej, podobně jako čtečka otisků. Zatím je však težké říct, co z toho bude nejlepším řešením.
A pak tady máme výbavu. Tedy ještě v předchozích letech nosné marketingové téma, a kdo neměl nejvíce megapixelů u fotoaparátu, či nejvíce gigahertzů u procesoru, byl značně hendikepován. V roce 2018, zdá se, už na tom tolik nezáleží, protože i ty cenově dostupnější kousky se vlastně nemají z praktického hlediska moc za co stydět. Ale na čem nyní neskutečně moc záleží, je fotoaparát. Jde o alfu a omegu každého smartphonu, nejen těch nejvybavenějších. Lidé zkrátka více fotí a chtějí mít kvalitní snímky, v žebříčků preferencí je dokonce fotoaparát před takovou baterií, nebo i displejem.
Jaký by tedy měl být fotoaparát? Jednoznačným trendem jsou duální fotoaparáty, ale jelikož má každý jiný způsob, jak využívá více snímačů, bude zřejmě muset mít Superphone X ještě více snímačů, než “jen” dva, aneb čím víc proužků, tím víc adidas. Ba ne, ještě více snímačů opravdu může přinést jakési nekompromisní řešení, kdy dojde ke zkombinování současných technologií duálních snímačů (abychom získali optický zoom, focení s bokeh efektem, focení s větším záběrem, focení za horších světelných podmínek).
Nakonec jsem si nechal cenu. Jak se dá očekávat, bude zřejmě astronomická, neboť to nejlepší vždy zkrátka něco stojí a když současné chytré telefony používáme ze všech přístrojů statisticky nejvíce, pak je logické, že bychom měli být ochotni za ně i zaplatít nejvíc, klidně i více než za počítač. Takových 30 tisíc bude základ, spíše však čekejte ještě o něco vyšší částky.