Vesmírný dalekohled (či teleskop) Jamese Webba byl vypuštěn do akce ani ne před rokem, konkrétněji 25. prosince 2021, a již stihl pořídit několik dechberoucích snímků. Jedná se bezesporu o nejdokonalejší (a nejdražší) kosmický přístroj, jaký kdy lidstvo vytvořilo a nyní to opět dokazuje. Jeho nový snímek Pilířů stvoření je vskutku jedinečný.
Pilíře stvoření jsou oblast, která se nachází v Orlí mlhovině a od nás je vzdálena asi 6,5 tisíce světelných let. V tamních hustých oblacích plynu a prachu se formují nové hvězdy a sloupce tohoto útvaru, vypadající jako majestátní skály, jsou ve skutečnosti tvořeny mezihvězdným plynem v kombinaci s prachem. V blízkém infračerveném světle se tedy můžou zdát poloprůhledné.
Tuto slavnou oblast jako první zvěčnil Hubbelův teleskop v roce 1995, poté znovu v roce 2014 a jedná se o jeden z nejsledovanějších útvarů, na kterou míří své dalekohledy spousta světových observatoří. Nejnovější snímek z teleskopu Jamese Webba přináší zcela nový pohled na celou oblast a vědci se do jejího výzkumu můžou, díky nesmírné míře detailů, ponořit tak, jako nikdy.
Čtěte také: Zbožné přání? Elon Musk tvrdí, že Tesla bude brzy hodnotnější než Apple
Oblast Pilířů, kterou teleskop Jamese Webba zachytil, pokrývá osm světelných let a snímek pořídila jeho primární kamera NIRCam v blízkém infračerveném spektru. Hlavními protagonisty této úžasné scenérie jsou nově vznikající protohvězdy v podobě jasně červených koulí s typickými difrakčními hroty, jenž leží mimo hlavní prašné sloupy a nachází se ve špičce vlevo dole.
V této oblasti si lze všimnout také prvků připomínajících tekoucí lávu, což jsou ve skutečnosti výrony z hvězd. Tyto šmouhy vznikají poté, co se vytrysknutý materiál z mladé hvězdy střetne s okolním plynem a prachem. Načervenalá záře, patrná na druhém a třetím pilíři shora, pak pochází z molekul vodíku, které vznikají právě z výtrysků mladých hvězd.
Nejnovější snímek z teleskopu Jamese Webba, které zveřejnily agentury ESA a NASA, pomůže astronomům přepracovat jejich aktuální modely tvorby hvězd. Díky detailnímu pohledu se dají identifikovat mnohem přesnější hvězdné populace i množství plynu a prachu v oblasti. Jedná se o vskutku jedinečný počin a tento ultra-moderní teleskop za asi 10 miliard dolarů (250 miliard korun) se lidstvu zatím opravdu vyplácí, protože odhaluje Vesmír v takovém měřítku, jaké až doposud nebylo možné.
Vesmírný dalekohled (či teleskop) Jamese Webba byl vypuštěn do akce ani ne před rokem, konkrétněji 25. prosince 2021, a již stihl pořídit několik dechberoucích snímků. Jedná se bezesporu o nejdokonalejší (a nejdražší) kosmický přístroj, jaký kdy lidstvo vytvořilo a nyní to opět dokazuje. Jeho nový snímek Pilířů stvoření je vskutku jedinečný.
Pilíře stvoření jsou oblast, která se nachází v Orlí mlhovině a od nás je vzdálena asi 6,5 tisíce světelných let. V tamních hustých oblacích plynu a prachu se formují nové hvězdy a sloupce tohoto útvaru, vypadající jako majestátní skály, jsou ve skutečnosti tvořeny mezihvězdným plynem v kombinaci s prachem. V blízkém infračerveném světle se tedy můžou zdát poloprůhledné.
Tuto slavnou oblast jako první zvěčnil Hubbelův teleskop v roce 1995, poté znovu v roce 2014 a jedná se o jeden z nejsledovanějších útvarů, na kterou míří své dalekohledy spousta světových observatoří. Nejnovější snímek z teleskopu Jamese Webba přináší zcela nový pohled na celou oblast a vědci se do jejího výzkumu můžou, díky nesmírné míře detailů, ponořit tak, jako nikdy.
Čtěte také: Zbožné přání? Elon Musk tvrdí, že Tesla bude brzy hodnotnější než Apple
Oblast Pilířů, kterou teleskop Jamese Webba zachytil, pokrývá osm světelných let a snímek pořídila jeho primární kamera NIRCam v blízkém infračerveném spektru. Hlavními protagonisty této úžasné scenérie jsou nově vznikající protohvězdy v podobě jasně červených koulí s typickými difrakčními hroty, jenž leží mimo hlavní prašné sloupy a nachází se ve špičce vlevo dole.
V této oblasti si lze všimnout také prvků připomínajících tekoucí lávu, což jsou ve skutečnosti výrony z hvězd. Tyto šmouhy vznikají poté, co se vytrysknutý materiál z mladé hvězdy střetne s okolním plynem a prachem. Načervenalá záře, patrná na druhém a třetím pilíři shora, pak pochází z molekul vodíku, které vznikají právě z výtrysků mladých hvězd.
Nejnovější snímek z teleskopu Jamese Webba, které zveřejnily agentury ESA a NASA, pomůže astronomům přepracovat jejich aktuální modely tvorby hvězd. Díky detailnímu pohledu se dají identifikovat mnohem přesnější hvězdné populace i množství plynu a prachu v oblasti. Jedná se o vskutku jedinečný počin a tento ultra-moderní teleskop za asi 10 miliard dolarů (250 miliard korun) se lidstvu zatím opravdu vyplácí, protože odhaluje Vesmír v takovém měřítku, jaké až doposud nebylo možné.