Kolem vlajkových lodí LG se nejspíš nikdy nerozpoutá takový rozruch, jako třeba kolem špičkových Samsungů. A je to škoda – nová G7 nejen že se jim vyrovná, ale v mnohém je předčí. A kdo zná cenovou politiků LG, tak ví, že stačí počkat pár měsíců, a našlapaný telefon světových parametrů bude mít doslova za hubičku. Zda se vyplatí koupit už teď, ukáže naše recenze.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

LG vždy nabízelo telefony s obtížně překonatelným poměrem ceny / výkonu. Daleko hůře mu však šlo hledání vlastního výrazu. Bude inovátorem? Tvůrcem stylových přístrojů? Anebo se porve s technologickou špičkou na poli maximální výbavy? Uvedením LG G7 se rozhodlo jít poslední zmíněnou cestou, a překvapivě to vychází. Na mnoha místech dokázalo eliminovat chyby svých předchůdců a překvapivě nepřineslo téměř žádný nový zádrhel. A jakkoli se to může zdát překvapivé, v plejádě aktuálně uváděných modelů se jedná spíše o světlou výjimku. Pokud má nějaký telefon šanci pomoci LG k lepším hospodářským výsledkům, je to právě G7 ThinQ. Pokud si ho tedy někdo všimne…

A to není vše, velké pokroky udělalo LG i na poli ergonomie. Telefon se konečně odemyká a zamyká obvyklým tlačítkem na boku, a nikoli knoflíkem ve čtečce na zádech. Na protější hraně pak přibyl dedikovaný spouštěč Google Assistenta, který sice nejde deaktivovat, ale zase je tak šikovně umístěný, že si jej s žádným jiným nespletete a ani jej nebudete tisknout omylem. Dalším protažením displeje do výšky na úkor šířky do nezvyklého poměru 19,5:9 pak v LG dokonce dosáhli, nebojím se říci, bezkonkurenční ovladatelnosti jednou rukou při zachování rozsáhlé plochy obrazovky. No zkrátka: samé výhody a slovy klasika, sociální jistoty.

Jenže co je to platné, když si LG spletete vlastně s jakýmkoli jiným telefonem na trhu. Do naší redakce přicestoval v provedení Platinum, což je vlastně lesklá šedá barva, a označení „šedá myš“ si tím pádem odnáší zcela po právu. Zajímavěji nevyhlíží ani v leskle černém provedení a jen drobně originalitě pomůže zvláštní odstín modré nazývaný ve firemní hantýrce Morrocan, nebo na některých trzích v nabídce T-Mobile dostupná růžová metalíza. Těžko říci, jestli tuto všeobjímající nudu přičítat designérům LG, nebo době, která si žádá displej od okraje k okraji a mnoho místa k výstřelkům tím neposkytuje.

Na design může samozřejmě existovat tisíc subjektivních názorů. Jeden nezanedbatelný minus však přeci jen na LG G7 ThinQ nalezneme. Na rozdíl od konkurence na českém trhu nabízí pouze jeden slot na SIM-kartu. Leckomu by mohlo vadit také úložiště 64GB – to lze naštěstí rozšířit za pomoci paměťovek.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Kolem vlajkových lodí LG se nejspíš nikdy nerozpoutá takový rozruch, jako třeba kolem špičkových Samsungů. A je to škoda – nová G7 nejen že se jim vyrovná, ale v mnohém je předčí. A kdo zná cenovou politiků LG, tak ví, že stačí počkat pár měsíců, a našlapaný telefon světových parametrů bude mít doslova za hubičku. Zda se vyplatí koupit už teď, ukáže naše recenze.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Displej, prostředí a baterie: skvělé kino, co nevydrží

IPS displej? Opravdu? Pro řadu uživatelů to skutečně může být překvapení. Zejména poté, co LG se svými pOLED displeji slaví úspěchy jako dodavatel ostatním značkám, a ještě před rokem byla tato obrazovka k vidění v modelu v30. Kdo však vývoj obrazovek LG sleduje delší dobu, ten se nejspíš divit nebude. RGBW IPS technologie už si našla své místo v televizorech značky a Korejci na ni po jejím oficiálním schválení jako jednoho ze standardů pro 4K rozlišení zřejmě hodlají sázet ještě o něco více.

Jak už název napovídá, každý pixel je vybaven kromě červeného, zeleného a modrého ještě bílým subpixelem. Podle slov LG je to cesta, jak i LCD panelu dát možnost zobrazovat HDR obraz a k tomu dosahovat vyššího jasu. Logicky by tím sice měla trpět sytost barev, osobně jsem však nic takového nezaznamenal. V přímém srovnání s pOLED displejem je sice vidět, že LG G7 disponuje ve stejném nastavení méně pastelovými barvami, rozhodně to ale není důvod ke stížnostem. Dokonce i v případě, že se rozhodnete schovat notch do černé barvy lišty, rozpozná jej v ní jen skutečný ostříž.

Hesla o vyšším jasu pak rozhodně nejsou pouhou reklamštinou. V automatickém režimu dosahuje LG G7 maximální hodnoty 700nitů, manuálně jej lze ale jedním kliknutím zvýšit na dobu maximálně 3 minut na 1000 nitů, což je u jiného než OLED displeje skutečně obdivuhodný výkon. Netrpí tím dokonce ani hodnota minimálního jasu, která je s AMOLED konkurenty minimálně subjektivně srovnatelná.

A na co že to vlastně koukáme? G7 dokázalo opět o něco zvětšit velikost obrazovky v relativně kompaktním těle až na 6,1″, s tím, že aktuálně pokrývá přibližně 84 % čelní plochy přístroje. Nabízí rozlišení až 3120 x 1440 pixelů, přičemž toto lze kvůli úspoře energie snížit až na HD+ (byť to subjektivně příliš nepomáhá). Podrobně lze také nastavit barevné vyjádření obrazovky včetně manuálního vyvážení složek RGB.

A ještě jeden unikát, jenž LG G7 přináší. Lištu, která obepíná výřez, lze nově zbarvit nejen do klasické černé, aby notch schovala, ale dají se jí přiřadit i jiné barvy a vzory. Pro mě osobně to však znamenalo spíše zklamání. Jednak celý displej působí dosti nekonzistentně a pouťově a jednak se tato volba skrývá v nastavení pod termínem „Nový second screen“. Čekal jsem tedy, že se na liště budou moci zobrazovat například odkazy na aplikace, ovladač hudebního přehrávače, nebo jiné nástroje. Zkrátka tak, jako jsme to viděli na sekundární obrazovce modelu v20. Bohužel tomu tak není a pro tyto účely je vyhrazena, podobně jako na LG v30, jen lišta, která se v prostředí operačního systému vytahuje z boku a tvoří další vrstvu zobrazení.

Je to jedna z mnoha vychytávek, které grafická nadstavba LG nad Androidem 8.1 přináší. Mezi ty další patří zejména skvělé a podrobné vyhledávání v celém obsahu telefonu a u LG už standardní chytré profily založené na čase a poloze. Jak už přídomek ThinQ v názvu telefonu napovídá, LG se nově soustředilo zejména na vylepšení „inteligentních“ funkcí telefonu. Přístroj se tak učí modely vašeho chování, a podle toho vybírá, jaké informace bude zobrazovat a připomínat. Po pár týdnech se tak můžete dočkat otázek, zda se nespojit s kontakty, kterým už jste se dlouho neozvali, automatického ukládání čísel, na která často voláte, nebo návrhu na přenastavení profilů poté, co jste se přestěhovali a začali trávit více času jinde než obvykle.

Osobně mě však daleko více než podobná rádoby vylepšení, která vedou jen k dalšímu a dalšímu odklikávání otravných hlášek, zaujal progres, který zaznamenala čtečka obličeje. Ta podobně jako u předchozích LG pracuje jen na základě 2D skenu, ale zvládá fungovat i v téměř úplné tmě. Ve městě nebudete mít problém s odemykáním takřka nikdy, čtečka odmítá spolupracovat skutečně jen v absolutní tmě, modelové místnostech bez oken. Aspoň to vynahradí částečné zklamání z čtečky otisků prstů, která nejen, že je drobně pomalejší než špičková, zejména pak čínská konkurence, ale také bez možnosti ovládacích gest působí pohříchu jednoúčelově.

LG vybavilo G7 ThinQ 3000mAh akumulátorem, a jak už z této kapacity všichni možná odtušíte, není to žádná sláva. Co se volného prostoru v telefonu týče, musela baterie ustoupit akustickým komorám audiosystému BoomBox, k němuž se ještě dostaneme. A bohužel ke škodě věci. A to i přesto, že se LG dušuje, že například displej je o polovinu úspornější než u modelu G6. Telefon mi málokdy vydržel déle než 16 hodin, při intenzivnějším využívání hostpotu nebo hraní her jsem byl rád za dvanáctihodinové skóre. Výdrž baterie je obecně asi jediná větší slabina jinak skvělého přístroje, bohužel ta zřejmě nejpodstatnější. Telefony se Snapdragonem 845, 4GB RAM a skóre v AnTuTu přes 250 000 bodů by přeci jen měly mít větší marathonské ambice. K dispozici je alespoň Quickcharge 3.0 a možnost nabíjení bez drátu.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Kolem vlajkových lodí LG se nejspíš nikdy nerozpoutá takový rozruch, jako třeba kolem špičkových Samsungů. A je to škoda – nová G7 nejen že se jim vyrovná, ale v mnohém je předčí. A kdo zná cenovou politiků LG, tak ví, že stačí počkat pár měsíců, a našlapaný telefon světových parametrů bude mít doslova za hubičku. Zda se vyplatí koupit už teď, ukáže naše recenze.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Fotoaparát a multimédia: inteligentní tvůrce

Bez nadsázky: LG stvořilo aktuálně jeden z nejuniverzálnějších fotoaparátů v mobilních telefonech. Nikoli nejlepší, určitě ne nejrychlejší, ale asi nejvyužitelnější. A stojí za tím hned dva faktory.

První se nazývá “širokoúhlý objektiv”. Ten patří už léta do základní výbavy špičkových LG a doposud jsem ho příliš kladně nehodnotil. Oproti konkurenci představuje sice jednoznačnou devizu a fotografie pořizované rybím okem vypadají zajímavě. V minulých modelech ale tato světelná soustava trpěla na výrazně nižší světelnost, výrazné okrajové deformace, a hlavně připravovala fotografický set LG o pseudooptický zoom a režim portrétu pracující s hloubkou ostrosti. To všechno se teď ale mění.

Oproti modelu v30 sice zabere G7 o něco užší scénu, na rozdíl 107 namísto 120 stupňů ale přijdete leda v přímém porovnání. Zároveň s tím se ale také zmenšila intenzita deformace. Hlavní změna ale tkví ve fungování primárního objektivu. Ten sice skrývá navlas stejný čip jako v LG v30, přibyla ale funkce fotografování s hloubkou ostrosti. A ačkoli je tato vytvářena pouze uměle a nikoli kombinací dat z obou objektivů, výsledek vůbec nevypadá zle. Navíc s sebou rozhodnutí nespoléhat na fyziku světla, ale na výpočetní schopnosti telefonu, nese ještě jednu výhodu: k pořizování bokeh fotografií se používá stále primární sklo a nepřepíná se na teleobjektiv – který LG stejně nemá. Nemusíte proto měnit svou vzdálenost k objektu a výsledek je obdobně kvalitní jako u rivalů. Klobouk dolů.

K tomu všemu přibyla ještě možnost fotografovat za pomoci umělé inteligence. Na rozdíl od Huawei se však nejedná o implicitní stav. O její zapojení musíte telefon požádat. Ve většině situací funguje rozpoznávání objektů a přizpůsobování záběru u LG podobně jako kdekoli jinde: barvy se slévají a celá fotografie dostane dosti nepřirozený nádech. Kromě jedné situace, ve které jsem AI režim zapínal i já: když fotografujete kombinaci světlých a tmavých ploch. Tam kde už si ani automatické HDR neporadí, dokáže umělá inteligence pomoci a velký kontrast srovnat. A k tomu si ještě užijete vědeckofantasticky působící po obrazovce poletující nápisy, které označují předměty, jež se telefonu podařilo rozlišit.

Během dne čekejte od LG fotky, které se dají srovnávat s naprostou špičkou, zejména, co se detailů a přirozenosti barev týče. O dosti jiná situace nastává po zešeření. Tehdy začne mít paradoxně problémy hlavní objektiv, s lepší světelností i většími pixely, které by měly pojmout více světla. Bohužel se tak neděje a fotografie trpí často na vysokou hladinu šumu. Na tomto poli paradoxně exceluje širokoúhlý objektiv. U něj se zase ale pravidelně objevují potíže s ostřením. Když k tomu všemu ještě přičteme celkovou zpomalenost fotoaplikace, na neštěstí je zaděláno. Kdyby se byť jen tento jediný parametr podařilo LG v příštích updatech vylepšit, měli bychom co dočinění s absolutní špičkou. Takhle se jedná o průměr a bohužel si to LG pokazilo samo.

O to více se svou reputaci Korejci snaží vylepšit na poli audia. O funkci BoomBox jsme se už zmiňovali: už tak hlasitý a kvalitní zvuk linoucí se ze stereo reproduktorů lze ještě vylepšit položením na tvrdou podložku stolu. Tlak vytvořený v akustických komorách těla telefonu začne do plochy skutečně „kopat“ a vzniklou rezonancí se ve zvuku objeví dokonce určité frekvence velmi hlubokých basů. Mně, fyzikálnímu laikovi, nezbývá než smeknout – výsledek totiž zní skutečně jako nějaký levnější bezdrátový repráček a nikoli jako výstup telefonu.

Samozřejmě, ještě lepší je reprodukce ve sluchátkách. LG G7 přináší navlas stejný DAC převodník, jako minulý model v30, což z něj už tehdy dělalo možná vůbec nejlépe znějící telefon trhu. I když tentokrát telefon na sobě nenese logo B&O, zvuk zůstává stejný. A komu by to snad nestačilo, může použít jeho vylepšení DTS.X 3D, které dělá podobnou práci, jako konkurenční systém Dolby Atmos.

Jak fotí LG G7 ThinQ?

Zhodnocení a konkurence

LG G7 ThinQ má potenciál vynést Korejskou značku až na samý vrchol. Tedy měl by, pokud se povedlo napravit dvě zásadní mouchy: výdrž akumulátoru, což půjde nejspíš jen těžko, a rychlost fotoaparátu. Tam už by to šlo snáze jedním vychytaným updatem. Pokud se k němu v LG odhodlají, nebude co řešit a zejména pro uživatele, kterým nevadí konzervativní design, tu bude telefon č. 1. Na český trh totiž přes všechny své kvality vstoupil s cenovkou přibližně o 5 tisíc nižší než konkurence v okamžiku uvedení. A kdo zná cenovou politiku značky LG, dobře ví, že stačí počkat, a vše bude ještě o něco růžovější.

I když ale odhlédnu od ceny, mám z LG radost. Dinosaurům ze světové špičky pomůže jakákoli konkurence, a pokud má takto našlápnuto, tím lépe. Už teď se těším na model G8, popřípadě v40.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
jeden z nejlepších displejů na trhu	pomalá fotoaplikace
umělá inteligence	nízká výdrž na jedno nabití
fantastické ozvučení
univerzální fotoaparát
rozumná cena