Už je to týden, co jsem měl poprvé v ruce nejnovější skládací telefon od Huawei, vylepšený Mate Xs. Předtím jsem testoval Galaxy Fold od Samsungu, vyzkoušel jsem i řekněme prvotinu skládacích telefonů, Flexpai. Abych pravdu řekl, žádný z nich bych si nekoupil, ale konečně bych řekl, že se to možná jednoho dne změní a skládací telefony budou představovat budoucnost mobilních technologií.
Vyrobit skládací telefon není vůbec jednoduché – koneckonců jako u každého produktu, kde musíte řešit nějaké pohyblivé komponenty. Navíc je to disciplína stále poměrně nová. Samsung už s ohebným displejem nějakou tu dobu koketoval a po příchodu prvních telefonu se zahnutým displejem přes boky přišel i s prototypem a posléze i sériově vyráběným skládacím smartphonem. Jihokorejští inženýři vsadili na řešení, které představuje ohebný displej ukrytý uvnitř zařízení, kdežto Huawei obalil displejem telefon zvenku.
Pokud nebudu počítat vyšší pořizovací cenu, tak je to odolnost ohebného displeje, respektive krycí vrstvy, co podle mě zatím nejvíce odrazuje zákazníky od pořízení skládacích telefonů. Ono ať už vezmete do ruky Samsung nebo Huawei, které jsou ze všech výrobců ve vývoji skládacích mobilních placek nejdále, tak vždy na rozevřeném displeji ucítíte místo s ohybem po přejetí prstem.
U Samsungu je to opravdu znatelné, navíc i na displeji při pohledu jen trochu ze strany či na světlém pozadí uvidíte nepříjemné neduhy obrazovky. U Huawei mi přijde krycí vrstva tvrdší, protože se nemusí tak moc ohýbat jako u Samsungu a skládat dovnitř, ale zvenku zařízení, a celkově odolnější.
Všichni výrobci však zatím nemají takový materiál, který by dokázal být ohebný a přitom odolný. To je důvod, proč se displeje u skládacích telefonů tak rychle poškrábají, přitom stačí jen zatlačit nehtem a máte displej (pardon, krycí vrstvu) poničený. To se u žádného dnešního smartphonu s krycím sklem nestane.
Ono totiž není možné vyrobit sklo tak, jak jej známe, které by se ohýbalo, ačkoliv třeba Samsung se snaží ve svých marketingových materiálech neustále tvrdit opak. V takovém případě samozřejmě sklo praskne, jde tedy spíše o odolnější fólii s příměsí, která podobně jako například v plexisklu dokáže vylepšit některé vlastnosti, ale je to na úkor jiných vlastností. Jinými slovy, Samsung sice může mít sklo, ale je tak tenounké, že v praxi nic neochrání.
Bude displej u skládacího telefonu více v bezpečí, když bude zvenku nebo zevnitř? Těžko říct. Jde totiž o to, že panel v místě ohybu je v obou případech choulostivý. V případě Samsungu je sice displej ukrytý uvnitř, takže jej nepoškrábete při nošení telefonu v kapse, na druhou stranu jak se zavírá dovnitř, tak je displej po zavření blíže u sebe a v místě ohybu je panel více namáhaný.
U Huawei je to přesně naopak. Displej v místě ohybu je náchylnější na nějaké to poškrábání, když jej máte v kapse, ale naopak místo ohybuje je méně namáhané, protože se neskládá až úplně k sobě. Takže oba typy skládacích telefonů mají své pro a proti. A těžko říct, jestli se povede vyvinout ohebný panel, který nebude tak trpět na ohýbání nebo vyrobit odolnější krycí vrstvu ohebného displeje, která by chránila před poškrábáním.
Pokud vezmu v potaz i další argumenty, tak mi zatím přijde jako lepší konstrukce, kterou zvolil Huawei. Ten lze totiž používat opravdu plnohodnotně jako telefon v zavřeném stavu a po rozevření naprosto bez kompromisů jako tablet. U Samsungu máte zvenku pouze malý displej, který není moc použitelný a celé zařízení je s 19 milimetry již opravdu hodně tlusté.
U Huawei mají všechny možné komponenty schované v masivním kloubu a konstrukce je i o to jednodušší, že prakticky jsou v zavřeném stavu jen řekněme dvě vrstvy displeje, kdežto u Samsungu celkem tři, což přidává na tloušťce. Nejnovější Mate Xs má jen 11 milimetrů v pase, po rozevření je zařízení dokonce ještě tenčí, než telefony i tablety.
Skládací telefon má velký i malý displej, ještě k tomu většinou s atypickým poměrem stran, protože logicky skládáte dva menší displeje v jeden velký a oba nemohou být pro obsah stejně rozvrhnuté. Jedna věc je tedy připravit takový telefon na to, aby dokázal fungovat s různým poměrem stran, druhá aby bylo vše funkční nejen na vnitřním, ale i venkovním “smartphonovém” displeji.
V tomto směru má rozhodně navrch Huawei, který se dá používat jako běžný smartphone – má větší displej, bez rámečků, navíc tělo není o moc tluštší než u klasických mobilů. A zde se mi ještě hodně líbí jedna věc, a sice využití zadního fotoaparátu, kolem kterého je v zavřeném stavu vlastně část ohebného displeje a tím pádem jej můžete použít i pro selfie. Nepotřebujete dva fotoaparáty jako u Samsungu. Jednoduchost za mě vítězí.
Pak je tady ovšem věc v podobě využitelnosti velkého “tabletového” displeje a zde zatím nemůžu pochválit ani jednoho z výrobců. Tedy, ono je to hlavně chyba Androidu, který stále nedokázal přesvědčit vývojáře aplikací, aby například umožnili u svých aplikací podporu režimu Multi-Window pro zapnutí dvou aplikací vedle sebe.
Nebo pak i aktuální dění kolem obchodně-politické války mezi USA a Čínou, na kterou doplácí Huawei. U nových telefonů nemá podporu Googlu a prakticky se tak musí obejít bez klíčových aplikací (a nejen těch od Googlu, jako jsou mapy, email, YouTube, apod.) a vlastně celého obchodu Google Play, který představuje relativně bezpečné a snadné stahování aplikací do smartphonu. Alternativní náhrada AppGallery zatím není tak propracovaná, aby dokázala Google Play nahradit.
Vývoj technologií u smartphonů se v posledních letech zpomalil a už to není takové, že by každých pár let přicházely nové, revoluční, či alespoň velmi zajímavé a hlavně pak použitelné technologie, po kterých by zákazníci šíleli. Skládací telefony měly být podle některých analytiků a expertů další velkou inovací, jenže zatím se tak nestalo a podle mě se ani v nejbližších letech nestane.
Ano, je to něco nového, co si někteří budou rádi kupovat a rádi to alespoň vyzkouší, ale technologie jako taková je stále ještě v plenkách a dokud se nestane z experimentu s prodejnými prototypy opravdu po všech stránkách hotový produkt, bude to za mě spíše slepá ulička. Ale naděje tady samozřejmě je. A co si o skládacích telefonech myslíte vy?
Už je to týden, co jsem měl poprvé v ruce nejnovější skládací telefon od Huawei, vylepšený Mate Xs. Předtím jsem testoval Galaxy Fold od Samsungu, vyzkoušel jsem i řekněme prvotinu skládacích telefonů, Flexpai. Abych pravdu řekl, žádný z nich bych si nekoupil, ale konečně bych řekl, že se to možná jednoho dne změní a skládací telefony budou představovat budoucnost mobilních technologií.
Názor: Éra velkých technologických vizionářů končí
Vyrobit skládací telefon není vůbec jednoduché – koneckonců jako u každého produktu, kde musíte řešit nějaké pohyblivé komponenty. Navíc je to disciplína stále poměrně nová. Samsung už s ohebným displejem nějakou tu dobu koketoval a po příchodu prvních telefonu se zahnutým displejem přes boky přišel i s prototypem a posléze i sériově vyráběným skládacím smartphonem. Jihokorejští inženýři vsadili na řešení, které představuje ohebný displej ukrytý uvnitř zařízení, kdežto Huawei obalil displejem telefon zvenku.
Pokud nebudu počítat vyšší pořizovací cenu, tak je to odolnost ohebného displeje, respektive krycí vrstvy, co podle mě zatím nejvíce odrazuje zákazníky od pořízení skládacích telefonů. Ono ať už vezmete do ruky Samsung nebo Huawei, které jsou ze všech výrobců ve vývoji skládacích mobilních placek nejdále, tak vždy na rozevřeném displeji ucítíte místo s ohybem po přejetí prstem.
U Samsungu je to opravdu znatelné, navíc i na displeji při pohledu jen trochu ze strany či na světlém pozadí uvidíte nepříjemné neduhy obrazovky. U Huawei mi přijde krycí vrstva tvrdší, protože se nemusí tak moc ohýbat jako u Samsungu a skládat dovnitř, ale zvenku zařízení, a celkově odolnější.
Všichni výrobci však zatím nemají takový materiál, který by dokázal být ohebný a přitom odolný. To je důvod, proč se displeje u skládacích telefonů tak rychle poškrábají, přitom stačí jen zatlačit nehtem a máte displej (pardon, krycí vrstvu) poničený. To se u žádného dnešního smartphonu s krycím sklem nestane.
Ono totiž není možné vyrobit sklo tak, jak jej známe, které by se ohýbalo, ačkoliv třeba Samsung se snaží ve svých marketingových materiálech neustále tvrdit opak. V takovém případě samozřejmě sklo praskne, jde tedy spíše o odolnější fólii s příměsí, která podobně jako například v plexisklu dokáže vylepšit některé vlastnosti, ale je to na úkor jiných vlastností. Jinými slovy, Samsung sice může mít sklo, ale je tak tenounké, že v praxi nic neochrání.
Bude displej u skládacího telefonu více v bezpečí, když bude zvenku nebo zevnitř? Těžko říct. Jde totiž o to, že panel v místě ohybu je v obou případech choulostivý. V případě Samsungu je sice displej ukrytý uvnitř, takže jej nepoškrábete při nošení telefonu v kapse, na druhou stranu jak se zavírá dovnitř, tak je displej po zavření blíže u sebe a v místě ohybu je panel více namáhaný.
U Huawei je to přesně naopak. Displej v místě ohybu je náchylnější na nějaké to poškrábání, když jej máte v kapse, ale naopak místo ohybuje je méně namáhané, protože se neskládá až úplně k sobě. Takže oba typy skládacích telefonů mají své pro a proti. A těžko říct, jestli se povede vyvinout ohebný panel, který nebude tak trpět na ohýbání nebo vyrobit odolnější krycí vrstvu ohebného displeje, která by chránila před poškrábáním.
Pokud vezmu v potaz i další argumenty, tak mi zatím přijde jako lepší konstrukce, kterou zvolil Huawei. Ten lze totiž používat opravdu plnohodnotně jako telefon v zavřeném stavu a po rozevření naprosto bez kompromisů jako tablet. U Samsungu máte zvenku pouze malý displej, který není moc použitelný a celé zařízení je s 19 milimetry již opravdu hodně tlusté.
U Huawei mají všechny možné komponenty schované v masivním kloubu a konstrukce je i o to jednodušší, že prakticky jsou v zavřeném stavu jen řekněme dvě vrstvy displeje, kdežto u Samsungu celkem tři, což přidává na tloušťce. Nejnovější Mate Xs má jen 11 milimetrů v pase, po rozevření je zařízení dokonce ještě tenčí, než telefony i tablety.
Skládací telefon má velký i malý displej, ještě k tomu většinou s atypickým poměrem stran, protože logicky skládáte dva menší displeje v jeden velký a oba nemohou být pro obsah stejně rozvrhnuté. Jedna věc je tedy připravit takový telefon na to, aby dokázal fungovat s různým poměrem stran, druhá aby bylo vše funkční nejen na vnitřním, ale i venkovním “smartphonovém” displeji.
V tomto směru má rozhodně navrch Huawei, který se dá používat jako běžný smartphone – má větší displej, bez rámečků, navíc tělo není o moc tluštší než u klasických mobilů. A zde se mi ještě hodně líbí jedna věc, a sice využití zadního fotoaparátu, kolem kterého je v zavřeném stavu vlastně část ohebného displeje a tím pádem jej můžete použít i pro selfie. Nepotřebujete dva fotoaparáty jako u Samsungu. Jednoduchost za mě vítězí.
Pak je tady ovšem věc v podobě využitelnosti velkého “tabletového” displeje a zde zatím nemůžu pochválit ani jednoho z výrobců. Tedy, ono je to hlavně chyba Androidu, který stále nedokázal přesvědčit vývojáře aplikací, aby například umožnili u svých aplikací podporu režimu Multi-Window pro zapnutí dvou aplikací vedle sebe.
Nebo pak i aktuální dění kolem obchodně-politické války mezi USA a Čínou, na kterou doplácí Huawei. U nových telefonů nemá podporu Googlu a prakticky se tak musí obejít bez klíčových aplikací (a nejen těch od Googlu, jako jsou mapy, email, YouTube, apod.) a vlastně celého obchodu Google Play, který představuje relativně bezpečné a snadné stahování aplikací do smartphonu. Alternativní náhrada AppGallery zatím není tak propracovaná, aby dokázala Google Play nahradit.
Vývoj technologií u smartphonů se v posledních letech zpomalil a už to není takové, že by každých pár let přicházely nové, revoluční, či alespoň velmi zajímavé a hlavně pak použitelné technologie, po kterých by zákazníci šíleli. Skládací telefony měly být podle některých analytiků a expertů další velkou inovací, jenže zatím se tak nestalo a podle mě se ani v nejbližších letech nestane.
Ano, je to něco nového, co si někteří budou rádi kupovat a rádi to alespoň vyzkouší, ale technologie jako taková je stále ještě v plenkách a dokud se nestane z experimentu s prodejnými prototypy opravdu po všech stránkách hotový produkt, bude to za mě spíše slepá ulička. Ale naděje tady samozřejmě je. A co si o skládacích telefonech myslíte vy?