Recenze Xiaomi Mi Band 4: tak co sporťáku, už máš náramek?

Nositelná elektronika se stále více prosazuje a hledá si cestičky (nejenom) na naše zápěstí. Zatímco třeba chytré hodinky stojí klidně i několik tisíc, náramky bývají levnější. V této cenové kategorii má svého zástupce i Xiaomi. Testovaný Mi Band 4 je již čtvrtou iterací tohoto levného náramku. Nabízí za cenu jen něco málo přes tisícovku velice slušné parametry. Může mít takové řešení ale vůbec nějaké háčky?

Za zapůjčení děkujeme e-shopu XM.cz, u kterého náramek zakoupíte.

Not great, not terrible

Mi Band 4 přichází s prvenstvím – v této řadě totiž poprvé přináší barevný displej. Což je jistě pozitivní zjištění, ale nebudeme předbíhat. Napřed se zaměříme na celkový design. Ten je skutečně strohý a pokud není samotný přístroj spojen s náramkem, má tvar podlouhlého oblázku. Vrchní, lesklá strana ukrývá pod ochranným sklem zobrazovač a spodek potom obsadil nabíjecí konektor a senzor srdečního tepu. Tělo Mi Bandu 4 je z plastu a veškerá elektronika je kryta způsobem, který odolává vodě o tlaku 5 atmosfér. Designově se o žádné terno nejedná, rozhodně se nekoná takový ten “wow efekt”, typický pro některé prémiové výrobce.

Bez silikonového řemínku by bylo samotné srdce tohoto kousku nositelné elektroniky k ničemu. Ten, který je v balení, je povedený. Nemohu říct, že bych byl z jeho funkčnosti nebo vzhledu nějak odvařený, ale zase na druhou stranu mu není co vytknout. Materiál působí poměrně kvalitně, stejně tak zpracování. Díky velkému množství dírek ho zapne každý, od útlé holčiny po dvoumetrového zápasníka. Na ruce jsem o něm sice věděl, ale nebyl nijak na obtíž. “Oblázek” s elektronikou v něm drží pevně a ani při skákání do zatopeného lomu bych neměl strach, že se stane něco nepředloženého. Zkrátka – funguje to, drží to a dělá to, co to dělat má.

Podobné je to i s displejem. Ten má rozlišení 120 na 240 pixelů, úhlopříčku 0,95″ a je typu AMOLED. Rozlišení je dostatečně jemné, ačkoliv rastr je s trochou snahy vidět. Neměl jsem absolutně problém si čitelností a to ani na přímém slunečním světle. Jas je nastavitelný v pěti krocích a i přesto, že jsem ho měl zhruba polovinu času nastavený na maximum, nepozoroval jsem rychlejší úbytek baterie. Co bych možná rád viděl u Mi Band 5, je senzor okolního osvětlení a automatická regulace jasu. Regulovat podsvícení lze jen ručně, nebo v závislosti na čase, kdy buď v určeném časovém rozmezí nebo podle času západu Slunce, se jas displeje sníží.

Ovládání je dotykové, což je také důvod, proč je Mi Band 4 prost jakýchkoliv tlačítek. Je tu jen jedno senzorové, pod displejem, ale haptické odezvy se zde uživatel nedočká. K ovládání mám jen jednu výtku – mohlo by být citlivější. Někdy jsem třeba i na pětkrát odemykal displej a odhadem třetina mých pokynů nebyla vůbec zaregistrována. Pohyb v menu pak probíhá klasickým potažením po displeji. Chce to chvíli zvyku, přece jen malý displej náramku je o dost méně citlivý, než zobrazovače dnešních smartphonů.

Pro sportovce i kancelářské myši

Předesílám, že nejsem žádný velký sportovec a tak jsem náramek využíval spíše jako “notifikátor” a údaje o fyzických výkonech, počtu kroků a srdečním tepu jsem bral spíše jako zajímavost. Neměl jsem důvod náramku nevěřit a odhadem údaje odpovídaly. Mi Band samotný toho kromě aktuálního stavu moc neukáže, k zobrazování podrobných přehledů slouží aplikace Mi Fit, se kterou je napoprvé nutné náramek spárovat. Jakmile jsem tak učinil, proběhla ještě malá aktualizace (Mi Bandu) a dostal jsem se do širokých možností nastavení všeho možného. Aplikace samotná mi nepřipadala ze začátku příliš přehledná, ale jakousi strukturu a filozofii má, takže za dva dny už jsem se v ní s přehledem orientoval. Pro hračičky je zde dobrá zpráva – displej náramku může zobrazovat údaje jedním z řady grafických stylů, které lze v aplikaci měnit. Stejně tak lze dopodrobna nastavit, co vše má a nemá Mi Band zobrazovat.

Poměrně zajímavé jsou i údaje o spánku, kdy se člověk dozví, jak se vyspal a v jaké spánkové fázi strávil jakou dobu. Pro ty, co to mají jako já, totiž že každé ráno jim začíná stejně a teprve třeba hodinu po probuzení jsou schopni zhodnotit, jestli bude den stát za něco, protože se moc nevyspali, nebo to bude naopak, je to užitečný pomocník. Takhle jsem totiž vždycky hned po probuzení věděl, jak na tom jsem a podle délky a kvality spánku jsem věděl, jestli se budu muset naboostit energeťákem nebo den zvládnu bez něj. Mimochodem, nechci machrovat, ale podle aplikace spím většinou lépe než 95 % populace.

Aktivitu umí náramek trackovat perfektně, bohužel ten, kdo bude chtít vědět, kolik přesně ušel, uběhl nebo třeba ujel na kole, bude muset s sebou vzít telefon. Mi Band 4 totiž nemá GPS čip. Podotýkám, že se jedná o zařízení za cenu pod 1 500 korun, takže to nelze považovat za nevýhodu, ale spíše za vlastnost. V rámci aplikace si lze samozřejmě nastavit i různé cíle a to buď na počet kroků, které je nutné za den ujít pro splnění, anebo cílovou váhu, na kterou chce uživatel zhubnout. Využít náramek lze i na plavání, stačí vybrat délku bazénu a po tréninku pak aplikace ukáže počet temp, bazénů a uplavanou vzdálenost. Lze tedy říci, že rekreačnímu sportovci bude Mi Band 4 stačit. Náročnější asi budou pokukovat po jiném produktu.

Mně sloužil tento produkt ale spíše jako notifikační centrum k telefonu, jak už jsem předeslal. Aplikace ve smartphonu umožňuje nastavit, které aplikace mají posílat upozornění na náramek a které ne. Snadno se tak člověk podle vibrací na zápěstí dozví, že mu například někdo volá, i když má telefon ztišený. Příchozí zprávy a emaily zobrazí i náhled na prvních pár řádků z obsahu sdělení. Bohužel, diakritika nefunguje zcela korektně a někdy je třeba obsah zprávy vyloženě luštit. To se dá snadno napravit pomocí aplikace Tools & Mi Band v Play Store, která je ovšem placená a za 86 korun tak uživatel Mi Bandu 4 může mít fungující diakritiku. Krom notifikací je možné se v prostředí náramku dozvědět i předpověď počasí na tři dny dopředu, lze nastavit budík, či ovládat přehrávání hudby v telefonu.

Náramek se nabíjí jednoduše – vložením do kolébky, která se připojí do USB portu. Nenabíjel jsem často, přibližně jednou za 10 dní, a doba výdrže se odvíjí především od toho, jak často si uživatel přeje měřit hodnoty svého srdečního tepu. Bohatě postačí interval 5 minut, který jsem měl nastavený a při zjištění sportovní aktivity začne Mi Band 4 měřit v kratším intervalu, aby pak byl vidět perfektně celý průběh tréninku.

Zhodnocení

Zhodnocení mého zhruba měsíčního používání náramku je poměrně jednoduché. Je to příjemný společník, který má širší možnosti využití. Ocení ho jak amatérští sportovci, tak i lidé, kteří se třeba během řízení chtějí dozvědět, kdo jim volá či píše. Je to prodloužená ruka smartphonu, ale absence GPS čipu neumožňuje nechat telefon doma a vypravit se na tůru na kole jen s Mi Bandem na ruce. Tedy, jde to, ale údaje o ušlé vzdálenosti budou dost nepřesné a logicky nebude možné se podívat na prošlou trasu na mapě. Necelých 1 200 korun, za které se Mi Band 4 dá koupit, není mnoho a poměr cena/výkon je zde opravdu skvělý.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
výdrž baterie krkolomné ovládání
poprvé v sérii barevný displej
poměr ceny a výkonu

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."

Recenze Xiaomi Mi Band 4: tak co sporťáku, už máš náramek?

Nositelná elektronika se stále více prosazuje a hledá si cestičky (nejenom) na naše zápěstí. Zatímco třeba chytré hodinky stojí klidně i několik tisíc, náramky bývají levnější. V této cenové kategorii má svého zástupce i Xiaomi. Testovaný Mi Band 4 je již čtvrtou iterací tohoto levného náramku. Nabízí za cenu jen něco málo přes tisícovku velice slušné parametry. Může mít takové řešení ale vůbec nějaké háčky?

Za zapůjčení děkujeme e-shopu XM.cz, u kterého náramek zakoupíte.

Not great, not terrible

Mi Band 4 přichází s prvenstvím – v této řadě totiž poprvé přináší barevný displej. Což je jistě pozitivní zjištění, ale nebudeme předbíhat. Napřed se zaměříme na celkový design. Ten je skutečně strohý a pokud není samotný přístroj spojen s náramkem, má tvar podlouhlého oblázku. Vrchní, lesklá strana ukrývá pod ochranným sklem zobrazovač a spodek potom obsadil nabíjecí konektor a senzor srdečního tepu. Tělo Mi Bandu 4 je z plastu a veškerá elektronika je kryta způsobem, který odolává vodě o tlaku 5 atmosfér. Designově se o žádné terno nejedná, rozhodně se nekoná takový ten “wow efekt”, typický pro některé prémiové výrobce.

Bez silikonového řemínku by bylo samotné srdce tohoto kousku nositelné elektroniky k ničemu. Ten, který je v balení, je povedený. Nemohu říct, že bych byl z jeho funkčnosti nebo vzhledu nějak odvařený, ale zase na druhou stranu mu není co vytknout. Materiál působí poměrně kvalitně, stejně tak zpracování. Díky velkému množství dírek ho zapne každý, od útlé holčiny po dvoumetrového zápasníka. Na ruce jsem o něm sice věděl, ale nebyl nijak na obtíž. “Oblázek” s elektronikou v něm drží pevně a ani při skákání do zatopeného lomu bych neměl strach, že se stane něco nepředloženého. Zkrátka – funguje to, drží to a dělá to, co to dělat má.

Podobné je to i s displejem. Ten má rozlišení 120 na 240 pixelů, úhlopříčku 0,95″ a je typu AMOLED. Rozlišení je dostatečně jemné, ačkoliv rastr je s trochou snahy vidět. Neměl jsem absolutně problém si čitelností a to ani na přímém slunečním světle. Jas je nastavitelný v pěti krocích a i přesto, že jsem ho měl zhruba polovinu času nastavený na maximum, nepozoroval jsem rychlejší úbytek baterie. Co bych možná rád viděl u Mi Band 5, je senzor okolního osvětlení a automatická regulace jasu. Regulovat podsvícení lze jen ručně, nebo v závislosti na čase, kdy buď v určeném časovém rozmezí nebo podle času západu Slunce, se jas displeje sníží.

Ovládání je dotykové, což je také důvod, proč je Mi Band 4 prost jakýchkoliv tlačítek. Je tu jen jedno senzorové, pod displejem, ale haptické odezvy se zde uživatel nedočká. K ovládání mám jen jednu výtku – mohlo by být citlivější. Někdy jsem třeba i na pětkrát odemykal displej a odhadem třetina mých pokynů nebyla vůbec zaregistrována. Pohyb v menu pak probíhá klasickým potažením po displeji. Chce to chvíli zvyku, přece jen malý displej náramku je o dost méně citlivý, než zobrazovače dnešních smartphonů.

Pro sportovce i kancelářské myši

Předesílám, že nejsem žádný velký sportovec a tak jsem náramek využíval spíše jako “notifikátor” a údaje o fyzických výkonech, počtu kroků a srdečním tepu jsem bral spíše jako zajímavost. Neměl jsem důvod náramku nevěřit a odhadem údaje odpovídaly. Mi Band samotný toho kromě aktuálního stavu moc neukáže, k zobrazování podrobných přehledů slouží aplikace Mi Fit, se kterou je napoprvé nutné náramek spárovat. Jakmile jsem tak učinil, proběhla ještě malá aktualizace (Mi Bandu) a dostal jsem se do širokých možností nastavení všeho možného. Aplikace samotná mi nepřipadala ze začátku příliš přehledná, ale jakousi strukturu a filozofii má, takže za dva dny už jsem se v ní s přehledem orientoval. Pro hračičky je zde dobrá zpráva – displej náramku může zobrazovat údaje jedním z řady grafických stylů, které lze v aplikaci měnit. Stejně tak lze dopodrobna nastavit, co vše má a nemá Mi Band zobrazovat.

Poměrně zajímavé jsou i údaje o spánku, kdy se člověk dozví, jak se vyspal a v jaké spánkové fázi strávil jakou dobu. Pro ty, co to mají jako já, totiž že každé ráno jim začíná stejně a teprve třeba hodinu po probuzení jsou schopni zhodnotit, jestli bude den stát za něco, protože se moc nevyspali, nebo to bude naopak, je to užitečný pomocník. Takhle jsem totiž vždycky hned po probuzení věděl, jak na tom jsem a podle délky a kvality spánku jsem věděl, jestli se budu muset naboostit energeťákem nebo den zvládnu bez něj. Mimochodem, nechci machrovat, ale podle aplikace spím většinou lépe než 95 % populace.

Aktivitu umí náramek trackovat perfektně, bohužel ten, kdo bude chtít vědět, kolik přesně ušel, uběhl nebo třeba ujel na kole, bude muset s sebou vzít telefon. Mi Band 4 totiž nemá GPS čip. Podotýkám, že se jedná o zařízení za cenu pod 1 500 korun, takže to nelze považovat za nevýhodu, ale spíše za vlastnost. V rámci aplikace si lze samozřejmě nastavit i různé cíle a to buď na počet kroků, které je nutné za den ujít pro splnění, anebo cílovou váhu, na kterou chce uživatel zhubnout. Využít náramek lze i na plavání, stačí vybrat délku bazénu a po tréninku pak aplikace ukáže počet temp, bazénů a uplavanou vzdálenost. Lze tedy říci, že rekreačnímu sportovci bude Mi Band 4 stačit. Náročnější asi budou pokukovat po jiném produktu.

Mně sloužil tento produkt ale spíše jako notifikační centrum k telefonu, jak už jsem předeslal. Aplikace ve smartphonu umožňuje nastavit, které aplikace mají posílat upozornění na náramek a které ne. Snadno se tak člověk podle vibrací na zápěstí dozví, že mu například někdo volá, i když má telefon ztišený. Příchozí zprávy a emaily zobrazí i náhled na prvních pár řádků z obsahu sdělení. Bohužel, diakritika nefunguje zcela korektně a někdy je třeba obsah zprávy vyloženě luštit. To se dá snadno napravit pomocí aplikace Tools & Mi Band v Play Store, která je ovšem placená a za 86 korun tak uživatel Mi Bandu 4 může mít fungující diakritiku. Krom notifikací je možné se v prostředí náramku dozvědět i předpověď počasí na tři dny dopředu, lze nastavit budík, či ovládat přehrávání hudby v telefonu.

Náramek se nabíjí jednoduše – vložením do kolébky, která se připojí do USB portu. Nenabíjel jsem často, přibližně jednou za 10 dní, a doba výdrže se odvíjí především od toho, jak často si uživatel přeje měřit hodnoty svého srdečního tepu. Bohatě postačí interval 5 minut, který jsem měl nastavený a při zjištění sportovní aktivity začne Mi Band 4 měřit v kratším intervalu, aby pak byl vidět perfektně celý průběh tréninku.

Zhodnocení

Zhodnocení mého zhruba měsíčního používání náramku je poměrně jednoduché. Je to příjemný společník, který má širší možnosti využití. Ocení ho jak amatérští sportovci, tak i lidé, kteří se třeba během řízení chtějí dozvědět, kdo jim volá či píše. Je to prodloužená ruka smartphonu, ale absence GPS čipu neumožňuje nechat telefon doma a vypravit se na tůru na kole jen s Mi Bandem na ruce. Tedy, jde to, ale údaje o ušlé vzdálenosti budou dost nepřesné a logicky nebude možné se podívat na prošlou trasu na mapě. Necelých 1 200 korun, za které se Mi Band 4 dá koupit, není mnoho a poměr cena/výkon je zde opravdu skvělý.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
výdrž baterie krkolomné ovládání
poprvé v sérii barevný displej
poměr ceny a výkonu

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."