Recenze Sony LinkBuds – Sluchátka, ve kterých slyšíte své okolí
- Sluchátka Sony LinkBuds umožňují během poslechu hudby slyšet i vaše okolí
- Na rozdíl od známějších AfterShokz však hrají klasicky, ne skrze kost
- True Wireless provedení a dotykové ovládání usnadňuje použití při sportu
- Největší slabinou systému je jeho vlastní použití
Bezdrátová sluchátka Sony LinkBuds v uchu | foto: vlastní
Sportujete? Trénujete? A baví vás to vždycky? Chcete tomu někdy přidat šťávu? Diskuze o tom, zda hudba při jiných činnostech podporuje výkonnost, či snižuje koncentraci, trvají snad od vzniku prvních walkmanů. V táboře odpůrců nejčastěji zaznívá argument, že posluchač nevnímá své okolí sluchem a vystavuje se proto ohrožení. Co kdyby ale existovala sluchátka, ve kterých uslyšíte stejně dobře, jako kdybyste žádná sluchátka v uších neměli? Přesně to by měla umět testovaná bezdrátová sluchátka Sony LinkBuds a v této recenzi si probereme, jak se jim to daří.
„To je pecka? Mně se hned zdála nějaká prožraná…“
Nemůžu kapitolu o designu parafrázovat jinak, než slovy krále z pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Dokonale totiž popisuje, jak Sony LinkBuds vypadají.
Místo rozšířenějších špuntů spoléhají na tvar klasických pecek, tedy kulatého terčíku, ke kterému je připojena kulička obsahující senzory a elektroniku vůbec. Z ní na protilehlém konci vystupuje malá silikonová smyčka, která sluchátka v uchu stabilizuje. Tvaru boltce a sluchátek samotných proto odpovídá i ne zcela intuitivní způsob jejich nasazení. Medicínskou terminologií se peckou musíte trefit mezi tragus a antitragus. Kulička pak vyplní prostor concha auriculae a smyčka se přizpůsobí tvaru antihelixu, o která se opírá. Lapidárně řečeno, LinkBuds do ucha musíte zakroutit jak vývrtku, ale kvůli použitým plastům bez jakéhokoliv měkčení se nejedná o úplně komfortní záležitost.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
V uchu samotném však pecky drží poměrně pohodlně, při běhu bych se o jejich vypadnutí nebál, ani kdybyste vrtěli hlavou, a se sportovním využitím ladí i odolnost dle IPx4. Přesto ale existují situace, kdy sluchátka ztratit můžete – třeba pokud sundáváte celoobličejovou helmu nebo utaženou kapuci.
To hlavní v popisu si ale nechávám na konec: v pecce zeje otvor o průměru přibližně dvou milimetrů. Právě tím se do ucha dostávají akustické vjemy z okolí, aby vás třeba nepřejelo auto, které periferním viděním nezaznamenáte. Nosná myšlenka Sony LinkBuds je tedy geniálně prostá – obvod pecky hraje, středem slyšíte okolí. Jenže v praxi to není tak jednoduché…
Sony LinkBuds jsou chytřejší než běžná sluchátka
Jako typický muž považuji čtení manuálů za zbytečnost. Sony LinkBuds navíc nejsou má první bezdrátová sluchátka, tak v čem by mohl být problém? Jen je vytáhnu z elegantní a naštěstí zavíratelné krabičky napájené skrz (hurá!) USB-C, spáruji s telefonem a budu poslouchat. Jak naivní jsem byl!
Bluetooth v telefonu sluchátka nevidí, dokud nenainstalujete aplikaci Sony | Headphones Connect, ve které začnete odhalovat čáry, kterými se vás výrobce pokusí okouzlit. Po spuštění appky však rychle zpozorníte, protože se vás ptá na spoustu věcí, které běžně neřešíte.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Třeba si LinkBuds prohlédnou fotky vašich uší, aby jim správně přizpůsobily zvukový projev. V případě pecek to možná nemá valný efekt, ale rozhodně je to působivé. Méně působivé je, že efekt této funkce využijete jen v aplikacích Tidal, Nugs.net, Artist Connection a 360 by Deezer. Pokud jedete na Spotify nebo dokonce vlastní offline sbírce, máte smůlu. I tak vám ale Sony LinkBuds mají co nabídnout.
Nastavení ekvalizéru nebo vylepšení zvuku Digital Sound Enhancement Engine slyšet můžete nebo nemusíte, ale měli byste vědět, že sluchátka mají mikrofon a nebojí se ho použít. Nejen pro telefonování, ale i pro ovládání. Pravda, avizovaný Google Asistent se nerozběhl, ale že sluchátka umí poslouchat oceníte i v jiných scénářích.
Tím prvním je detekce vašeho hlasu, které přeruší přehrávání hudby. LinkBuds se naučí, jakým tónem hovoříte a jakmile začnete mluvit (a bohužel také zpívat), hudba zmlkne. A pár sekund poté, co zmlknete, zase naváže. Ideální na situace, kdy potřebujete někomu odpovědět a nebaví vás pořád opakovat play a pause. Škoda jen, že se sluchátka nedokážou naučit i hlas druhého diskutujícího, takže pokud se odpověď nevejde do mezery před opětovným spuštěním hudby, neuslyšíte ji celou.
Sony LinkBuds jsou velmi kompaktní a z ucha příliš nelezou | foto: vlastní
Druhým šikovným využitím je detekce okolního hluku, která plynule upravuje hlasitost. Slovo plynule bych rád zdůraznil, děje se tak naprosto plynule a nikdy jsem neměl pocit, že bych dostal kopanec do ucha, ať už děti v pokoji křičely, nebo hrálo rádio, nebo okolo jezdila auta.
Sluchátka samozřejmě můžete ovládat i ručně, klepáním. A podržte se, ťukat si můžete i na spánek, kdy k fyzickému kontaktu se sluchátky vůbec nedojde! A co je ještě lepší, sluchátka klepání registrují i skrz helmu! Proč je to tak důležité? Protože tím odpadá hledání tlačítek na telefonu, na kabelu sluchátek nebo dokonce na displeji hodinek.
Tahle sranda se bohužel projevuje na spotřebě baterie. Stačil půlhodinový poslech v hromadné dopravě a ze sluchátek zmizela třetina energie, která by jinak vystačila přibližně na čtyřnásobnou dobu. Z pouzdra pak dobijete sluchátka přibližně dvakrát.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Nastavte si sluchátka a sbírejte achievementy!
Aplikace Headphones neslouží jen k úpravě zvukových schopností sluchátek LinkBuds. Umožňuje i programování akcí. Přiřazovat funkce můžete dvojitému a trojitému poklepání na levé a pravé ucho samostatně. Jenže nevolíte akce pro jednotlivé poklepání, ale střídáte profily. Chyba je v tom, že jednotlivým sluchátkům můžete přidělovat jen jakési profily ovládání, které jsou vždy v kombinaci pro dvojité a trojité zaklepání. Existují volby jako volume + a -, předchozí a další stopa, play/next, ale pokud např. chcete mít na jednom uchu pohyb v playlistu a na druhém úpravu hlasitosti, přijdete o pauzu.
Ještě rozpačitější jsem byl z jakéhosi pokusu o gamifikaci poslechu. V grafu si můžete prohlédnout statistiky svého poslechu po dnech, týdnech i rocích. Můžete si dokonce i vytvořit seznam míst, kde posloucháte. K čemu? Abyste mohli sbírat achievementy, že jste poslouchali hodinu v tělocvičně, dvě hodiny v práci a třeba deset hodin ve škole. I ostatní achievementy jsou poněkud zvláštní – nebo byste chtěli dostat odznáček za to, že jste použili sluchátka sedmý den v řadě a pětkrát si upravili ekvalizér?
Poslech v klidném prostředí, sluchátka zvuk neředí
Už víme, jak sluchátka vypadají, jak se ovládají a k čemu mají sloužit. Je tedy čas se vrhnout na to, zda všechny deklarované funkce v praxi splní.
V domácích podmínkách je zvuková kvalita dostačující. Ne dobrá, skutečně nemůžu říct, že bych si poslech vyloženě užíval. Určitě bude hodně záležet i na jiných sluchátkách, se kterými můžu srovnávat, hodně udělá i výběr žánrů, ale nabídnu vzorek, se kterým můžete porovnávat (a třeba se i posmívat mému hudebnímu vkusu).
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Test basů jsem spustil na skladbě Before I Ever Met You od Banks. V paměti si nesu, že její basová linka bublá po zpěvem prakticky celou skladbu. Ne však v LinkBuds. Basy v jejich případě vytváří zvukovou clonu na pozadí, ale skutečný objem píseň ztrácí. Ekvalizér v takovém případě příliš nepomáhá, spíš austiku ohýbá do nepřirozena.
Jako příklad mnohovrstevnatého zvuku posloužili Deftones a jejich Be Quiet And Drive. Hned od začátku si většinu zvukového pásma ukradly činely a sykavky, které jako kdyby zněly o chlup déle, než to kapela zamýšlela.
Zkusil jsem zabrousit i do soundtracků, ze kterých mi posloužil Blade Runner 2049 a track Flight to LAPD. A vida, zněl o stupeň lépe, než dva předchozí interpreti! Možná, že Sony umí pracovat s širokým frekvenčním rozsahem, ale posouvá se v jeho mantinelech, ale nikdy nevyužije celý rozsah?
Skladeb mýma ušima samozřejmě prošlo mnohem více, nakonec nejvíc pomohlo namísto boostu basů ubrat výšky a aktivovat na 80 % clear bass. I tak ale sluchátka po hudební stránce s cenově srovnatelnou konkurencí asi neobstojí. Nicméně se to nedá brát jednoznačně jako nevýhodu, LinkBuds zkrátka mají jiné využití. Cílem je slyšet nejen zvukovou produkci, ale i okolí.
Sony LinkBuds
Slyšet okolí na pozadí hudby je zvláštní zážitek
Na další kolo testování jsem vyrazil ven. Pěšky, po městě, za slunečného i deštivého počasí. První dojem je, že skutečně slyšíte, co se okolo děje. Stromy šumí, auta sviští okolo, ptáci zpívají a vy o tom víte, i když vám právě třeba nadává Eminem.
Pocit bezpečí roste, protože si držíte kontakt s okolím. Zároveň si však všímáte, že nevíte, co neslyšíte. Mozek je největším hendikepem celého systému, nestíhá zpracovávat dva proudy zvuků. Chtěl by slyšet buď písničky, nebo okolní dění, a navíc nedokáže oddělit, které zvuky přicházejí z přehrávače a které odjinud.
Hodně jsem v Sony LinkBuds poslouchal i audioknihy při venčení psa a věřte, že ve vás může být maličká dušička, když slyšíte štěkot psa a až po vteřině si uvědomíte, že je to součást ruchů k vyprávění místo zezadu se řítícího vlčáka. Občas mě rušilo i třeba šustění kapuce o uši, ale znovu musím připomenout, že cílem je slyšet okolí.
Bezdrátová sluchátka Sony LinkBuds v uchu | foto: vlastní
Sluchátka pro bezpečí na silnici?
Největší benefit sluchátek Sony LinkBuds jsem čekal, že objevím při cyklistických vyjížďkách. Občas i na horském kole musíte kus po silnici a pak se hodí, když máte povědomí o okolním provozu. I tady se ukázalo, že řešení děravých pecek funkci plní, ale o vyřešení problematiky se hovořit nedá.
Největší plus je, že auta okolo slyšíte. Ne ve chvíli, kdy na vás troubí, ale postupně. Tady vidím velkou výhodu LinkBuds – snižuje se riziko, že se leknete, začnete panicky manévrovat a v lepším případě poletíte do škarpy, v horším pod kola.
Zároveň se ale projevil neduh poslechu na kole jako takovém. Foukání větru okolo uší přehlušuje zvuk ze sluchátek, takže musíte neustále hledat rovnováhu mezi variantami: slyším dobře hudbu, slyším okolí a slyším trochu z obojího.
Vlastně je to velmi paradoxní. U klasických sluchátek víte, že neslyšíte, takže jste ostražitější, koukáte každou chvíli za sebe. V LinkBuds věříte, že okolí slyšíte, ale nikdy nevíte, zda zvuky, které čekáte, že slyšíte, už ve skutečnosti neslyšíte a těšíte se jen iluzí přehledu nad situací.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Sony LinkBuds jsou sluchátka pro specifické využití
Líbí se mi experiment, který Sony dotáhlo do konce. Myšlenka, že při poslechu hudby uslyšíte i své okolí, je pro sportovce pořád aktuální a způsob, jakým ji výrobce řeší, je smysluplný. Není však univerzální.
Pokud chodíte po večerech běhat do parku a chcete být klidnější, že na vás z křoví nevyskočí nějaký záškodník, tahle sluchátka by vás mohla zachránit. Otázkou je, jestli v takovém scénáři nebude na škodu, že sluchátka nemají aplikace pro chytré hodinky, takže bez telefonu v kapse se neobejdete. Pokud potřebujete sluchátka na doma, abyste poslouchali pracovní schůzky a zároveň zaznamenali, že se ve vedlejším pokoji perou děti, Sony LinkBuds jsou pro vás to pravé.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Pokud ale hledáte způsob, jak se v silničním provozu pohybovat bezpečně nebo jen sháníte jedna univerzální sluchátka, obávám se, že musíte pátrat jinde. Všemožné technické finesy, se kterými LinkBuds pracují, sice rozšiřují možnosti využití, ale komplikace plynoucí z konstrukce jen utlumují.
Za cenu pěti tisíc vytvořilo Sony unikátní zařízení, demonstrátor technologií, které se vejdou do vašeho ucha, ale praxe ukázala, že řešení fungující na papíře už v běžném provozu tak dobrá nejsou.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
| slyšíte většinu zvuků z okolí | současný poslech hudby a okolí není tak dobrý nápad, jak vypadá |
| ovládání klepáním | nižší kvalita zvuku |
| dlouhá výdrž při vypnutém mikrofonu | krátká výdrž při zapojení zvukových asistentů |
| dobře vymyšlená krabička |
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Recenze Sony LinkBuds – Sluchátka, ve kterých slyšíte své okolí
- Sluchátka Sony LinkBuds umožňují během poslechu hudby slyšet i vaše okolí
- Na rozdíl od známějších AfterShokz však hrají klasicky, ne skrze kost
- True Wireless provedení a dotykové ovládání usnadňuje použití při sportu
- Největší slabinou systému je jeho vlastní použití
Bezdrátová sluchátka Sony LinkBuds v uchu | foto: vlastní
Sportujete? Trénujete? A baví vás to vždycky? Chcete tomu někdy přidat šťávu? Diskuze o tom, zda hudba při jiných činnostech podporuje výkonnost, či snižuje koncentraci, trvají snad od vzniku prvních walkmanů. V táboře odpůrců nejčastěji zaznívá argument, že posluchač nevnímá své okolí sluchem a vystavuje se proto ohrožení. Co kdyby ale existovala sluchátka, ve kterých uslyšíte stejně dobře, jako kdybyste žádná sluchátka v uších neměli? Přesně to by měla umět testovaná bezdrátová sluchátka Sony LinkBuds a v této recenzi si probereme, jak se jim to daří.
„To je pecka? Mně se hned zdála nějaká prožraná…“
Nemůžu kapitolu o designu parafrázovat jinak, než slovy krále z pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Dokonale totiž popisuje, jak Sony LinkBuds vypadají.
Místo rozšířenějších špuntů spoléhají na tvar klasických pecek, tedy kulatého terčíku, ke kterému je připojena kulička obsahující senzory a elektroniku vůbec. Z ní na protilehlém konci vystupuje malá silikonová smyčka, která sluchátka v uchu stabilizuje. Tvaru boltce a sluchátek samotných proto odpovídá i ne zcela intuitivní způsob jejich nasazení. Medicínskou terminologií se peckou musíte trefit mezi tragus a antitragus. Kulička pak vyplní prostor concha auriculae a smyčka se přizpůsobí tvaru antihelixu, o která se opírá. Lapidárně řečeno, LinkBuds do ucha musíte zakroutit jak vývrtku, ale kvůli použitým plastům bez jakéhokoliv měkčení se nejedná o úplně komfortní záležitost.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
V uchu samotném však pecky drží poměrně pohodlně, při běhu bych se o jejich vypadnutí nebál, ani kdybyste vrtěli hlavou, a se sportovním využitím ladí i odolnost dle IPx4. Přesto ale existují situace, kdy sluchátka ztratit můžete – třeba pokud sundáváte celoobličejovou helmu nebo utaženou kapuci.
To hlavní v popisu si ale nechávám na konec: v pecce zeje otvor o průměru přibližně dvou milimetrů. Právě tím se do ucha dostávají akustické vjemy z okolí, aby vás třeba nepřejelo auto, které periferním viděním nezaznamenáte. Nosná myšlenka Sony LinkBuds je tedy geniálně prostá – obvod pecky hraje, středem slyšíte okolí. Jenže v praxi to není tak jednoduché…
Sony LinkBuds jsou chytřejší než běžná sluchátka
Jako typický muž považuji čtení manuálů za zbytečnost. Sony LinkBuds navíc nejsou má první bezdrátová sluchátka, tak v čem by mohl být problém? Jen je vytáhnu z elegantní a naštěstí zavíratelné krabičky napájené skrz (hurá!) USB-C, spáruji s telefonem a budu poslouchat. Jak naivní jsem byl!
Bluetooth v telefonu sluchátka nevidí, dokud nenainstalujete aplikaci Sony | Headphones Connect, ve které začnete odhalovat čáry, kterými se vás výrobce pokusí okouzlit. Po spuštění appky však rychle zpozorníte, protože se vás ptá na spoustu věcí, které běžně neřešíte.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Třeba si LinkBuds prohlédnou fotky vašich uší, aby jim správně přizpůsobily zvukový projev. V případě pecek to možná nemá valný efekt, ale rozhodně je to působivé. Méně působivé je, že efekt této funkce využijete jen v aplikacích Tidal, Nugs.net, Artist Connection a 360 by Deezer. Pokud jedete na Spotify nebo dokonce vlastní offline sbírce, máte smůlu. I tak vám ale Sony LinkBuds mají co nabídnout.
Nastavení ekvalizéru nebo vylepšení zvuku Digital Sound Enhancement Engine slyšet můžete nebo nemusíte, ale měli byste vědět, že sluchátka mají mikrofon a nebojí se ho použít. Nejen pro telefonování, ale i pro ovládání. Pravda, avizovaný Google Asistent se nerozběhl, ale že sluchátka umí poslouchat oceníte i v jiných scénářích.
Tím prvním je detekce vašeho hlasu, které přeruší přehrávání hudby. LinkBuds se naučí, jakým tónem hovoříte a jakmile začnete mluvit (a bohužel také zpívat), hudba zmlkne. A pár sekund poté, co zmlknete, zase naváže. Ideální na situace, kdy potřebujete někomu odpovědět a nebaví vás pořád opakovat play a pause. Škoda jen, že se sluchátka nedokážou naučit i hlas druhého diskutujícího, takže pokud se odpověď nevejde do mezery před opětovným spuštěním hudby, neuslyšíte ji celou.
Sony LinkBuds jsou velmi kompaktní a z ucha příliš nelezou | foto: vlastní
Druhým šikovným využitím je detekce okolního hluku, která plynule upravuje hlasitost. Slovo plynule bych rád zdůraznil, děje se tak naprosto plynule a nikdy jsem neměl pocit, že bych dostal kopanec do ucha, ať už děti v pokoji křičely, nebo hrálo rádio, nebo okolo jezdila auta.
Sluchátka samozřejmě můžete ovládat i ručně, klepáním. A podržte se, ťukat si můžete i na spánek, kdy k fyzickému kontaktu se sluchátky vůbec nedojde! A co je ještě lepší, sluchátka klepání registrují i skrz helmu! Proč je to tak důležité? Protože tím odpadá hledání tlačítek na telefonu, na kabelu sluchátek nebo dokonce na displeji hodinek.
Tahle sranda se bohužel projevuje na spotřebě baterie. Stačil půlhodinový poslech v hromadné dopravě a ze sluchátek zmizela třetina energie, která by jinak vystačila přibližně na čtyřnásobnou dobu. Z pouzdra pak dobijete sluchátka přibližně dvakrát.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Nastavte si sluchátka a sbírejte achievementy!
Aplikace Headphones neslouží jen k úpravě zvukových schopností sluchátek LinkBuds. Umožňuje i programování akcí. Přiřazovat funkce můžete dvojitému a trojitému poklepání na levé a pravé ucho samostatně. Jenže nevolíte akce pro jednotlivé poklepání, ale střídáte profily. Chyba je v tom, že jednotlivým sluchátkům můžete přidělovat jen jakési profily ovládání, které jsou vždy v kombinaci pro dvojité a trojité zaklepání. Existují volby jako volume + a -, předchozí a další stopa, play/next, ale pokud např. chcete mít na jednom uchu pohyb v playlistu a na druhém úpravu hlasitosti, přijdete o pauzu.
Ještě rozpačitější jsem byl z jakéhosi pokusu o gamifikaci poslechu. V grafu si můžete prohlédnout statistiky svého poslechu po dnech, týdnech i rocích. Můžete si dokonce i vytvořit seznam míst, kde posloucháte. K čemu? Abyste mohli sbírat achievementy, že jste poslouchali hodinu v tělocvičně, dvě hodiny v práci a třeba deset hodin ve škole. I ostatní achievementy jsou poněkud zvláštní – nebo byste chtěli dostat odznáček za to, že jste použili sluchátka sedmý den v řadě a pětkrát si upravili ekvalizér?
Poslech v klidném prostředí, sluchátka zvuk neředí
Už víme, jak sluchátka vypadají, jak se ovládají a k čemu mají sloužit. Je tedy čas se vrhnout na to, zda všechny deklarované funkce v praxi splní.
V domácích podmínkách je zvuková kvalita dostačující. Ne dobrá, skutečně nemůžu říct, že bych si poslech vyloženě užíval. Určitě bude hodně záležet i na jiných sluchátkách, se kterými můžu srovnávat, hodně udělá i výběr žánrů, ale nabídnu vzorek, se kterým můžete porovnávat (a třeba se i posmívat mému hudebnímu vkusu).
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Test basů jsem spustil na skladbě Before I Ever Met You od Banks. V paměti si nesu, že její basová linka bublá po zpěvem prakticky celou skladbu. Ne však v LinkBuds. Basy v jejich případě vytváří zvukovou clonu na pozadí, ale skutečný objem píseň ztrácí. Ekvalizér v takovém případě příliš nepomáhá, spíš austiku ohýbá do nepřirozena.
Jako příklad mnohovrstevnatého zvuku posloužili Deftones a jejich Be Quiet And Drive. Hned od začátku si většinu zvukového pásma ukradly činely a sykavky, které jako kdyby zněly o chlup déle, než to kapela zamýšlela.
Zkusil jsem zabrousit i do soundtracků, ze kterých mi posloužil Blade Runner 2049 a track Flight to LAPD. A vida, zněl o stupeň lépe, než dva předchozí interpreti! Možná, že Sony umí pracovat s širokým frekvenčním rozsahem, ale posouvá se v jeho mantinelech, ale nikdy nevyužije celý rozsah?
Skladeb mýma ušima samozřejmě prošlo mnohem více, nakonec nejvíc pomohlo namísto boostu basů ubrat výšky a aktivovat na 80 % clear bass. I tak ale sluchátka po hudební stránce s cenově srovnatelnou konkurencí asi neobstojí. Nicméně se to nedá brát jednoznačně jako nevýhodu, LinkBuds zkrátka mají jiné využití. Cílem je slyšet nejen zvukovou produkci, ale i okolí.
Sony LinkBuds
Slyšet okolí na pozadí hudby je zvláštní zážitek
Na další kolo testování jsem vyrazil ven. Pěšky, po městě, za slunečného i deštivého počasí. První dojem je, že skutečně slyšíte, co se okolo děje. Stromy šumí, auta sviští okolo, ptáci zpívají a vy o tom víte, i když vám právě třeba nadává Eminem.
Pocit bezpečí roste, protože si držíte kontakt s okolím. Zároveň si však všímáte, že nevíte, co neslyšíte. Mozek je největším hendikepem celého systému, nestíhá zpracovávat dva proudy zvuků. Chtěl by slyšet buď písničky, nebo okolní dění, a navíc nedokáže oddělit, které zvuky přicházejí z přehrávače a které odjinud.
Hodně jsem v Sony LinkBuds poslouchal i audioknihy při venčení psa a věřte, že ve vás může být maličká dušička, když slyšíte štěkot psa a až po vteřině si uvědomíte, že je to součást ruchů k vyprávění místo zezadu se řítícího vlčáka. Občas mě rušilo i třeba šustění kapuce o uši, ale znovu musím připomenout, že cílem je slyšet okolí.
Bezdrátová sluchátka Sony LinkBuds v uchu | foto: vlastní
Sluchátka pro bezpečí na silnici?
Největší benefit sluchátek Sony LinkBuds jsem čekal, že objevím při cyklistických vyjížďkách. Občas i na horském kole musíte kus po silnici a pak se hodí, když máte povědomí o okolním provozu. I tady se ukázalo, že řešení děravých pecek funkci plní, ale o vyřešení problematiky se hovořit nedá.
Největší plus je, že auta okolo slyšíte. Ne ve chvíli, kdy na vás troubí, ale postupně. Tady vidím velkou výhodu LinkBuds – snižuje se riziko, že se leknete, začnete panicky manévrovat a v lepším případě poletíte do škarpy, v horším pod kola.
Zároveň se ale projevil neduh poslechu na kole jako takovém. Foukání větru okolo uší přehlušuje zvuk ze sluchátek, takže musíte neustále hledat rovnováhu mezi variantami: slyším dobře hudbu, slyším okolí a slyším trochu z obojího.
Vlastně je to velmi paradoxní. U klasických sluchátek víte, že neslyšíte, takže jste ostražitější, koukáte každou chvíli za sebe. V LinkBuds věříte, že okolí slyšíte, ale nikdy nevíte, zda zvuky, které čekáte, že slyšíte, už ve skutečnosti neslyšíte a těšíte se jen iluzí přehledu nad situací.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Sony LinkBuds jsou sluchátka pro specifické využití
Líbí se mi experiment, který Sony dotáhlo do konce. Myšlenka, že při poslechu hudby uslyšíte i své okolí, je pro sportovce pořád aktuální a způsob, jakým ji výrobce řeší, je smysluplný. Není však univerzální.
Pokud chodíte po večerech běhat do parku a chcete být klidnější, že na vás z křoví nevyskočí nějaký záškodník, tahle sluchátka by vás mohla zachránit. Otázkou je, jestli v takovém scénáři nebude na škodu, že sluchátka nemají aplikace pro chytré hodinky, takže bez telefonu v kapse se neobejdete. Pokud potřebujete sluchátka na doma, abyste poslouchali pracovní schůzky a zároveň zaznamenali, že se ve vedlejším pokoji perou děti, Sony LinkBuds jsou pro vás to pravé.
Sony LinkBuds | foto: vlastní
Pokud ale hledáte způsob, jak se v silničním provozu pohybovat bezpečně nebo jen sháníte jedna univerzální sluchátka, obávám se, že musíte pátrat jinde. Všemožné technické finesy, se kterými LinkBuds pracují, sice rozšiřují možnosti využití, ale komplikace plynoucí z konstrukce jen utlumují.
Za cenu pěti tisíc vytvořilo Sony unikátní zařízení, demonstrátor technologií, které se vejdou do vašeho ucha, ale praxe ukázala, že řešení fungující na papíře už v běžném provozu tak dobrá nejsou.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
| slyšíte většinu zvuků z okolí | současný poslech hudby a okolí není tak dobrý nápad, jak vypadá |
| ovládání klepáním | nižší kvalita zvuku |
| dlouhá výdrž při vypnutém mikrofonu | krátká výdrž při zapojení zvukových asistentů |
| dobře vymyšlená krabička |
Nepřehlédněte