Po několika letech příprav nakonec prošla směrnice o autorských právech včetně kontroverzních článků 11 a 13 (které nakonec změnily čísla). Nyní přichází mnoho otázek, které se tento shrnující článek pokusí zodpovědět. Co to pro uživatele internetu znamená? Co budou muset udělat firmy? Kdy začnou být změny vidět?

Pokud vám směrnice moc neříká, podívejte se na dva předchozí články, které se touto problematikou zabývaly. Schválení chystané směrnice vyvolalo podle očekávání velké internetové haló. Dokonce ani jednodenní stávka tetičky Wikipedie nezvrátila vůli europoslanců. Ti hned v úvodu jednání zamítli jednat o pozměňovacích návrzích a následně přijali navrženou verzi poměrem 348:274. Z českých europoslanců návrh v této podobě podpořili jen Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda za KDU-ČSL, ostatní byli proti nebo se zdrželi hlasování.

Klíčové jsou výstupy směrnice, jak je uvádí Evropský parlament:

• Velké platformy budou více zodpovědné za obsah nahraný uživateli
• Malé platformy budou naopak zodpovědné jen omezeně
• Memes, GIFy, parodie a odvozeniny budou moci být vytvářeny bez porušení zákona
• Hypertextové odkazy spolu s krátkým úryvkem textu nepodléhají ochraně
• Za sdílení delších úseků textu by měli dostat autoři podíl z případného zisku

Pojďme se podívat na několik důležitých článků a rozebrat si, co pro nás 150 stran směrnice vůbec znamená. Celý text je k dispozici česky zde.

Článek 3

Vytěžování textů a dat pro účely vědeckého výzkumu

1.  Členské státy stanoví výjimku z práv (…) s ohledem na rozmnoženiny a extrakce zhotovené výzkumnými organizacemi (…) za účelem vytěžování textů a dat z děl (…), k nimž mají zákonný přístup, pro účely vědeckého výzkumu.

2.  Rozmnoženiny a extrakce děl (…) musí být uloženy s vhodnou úrovní zabezpečení a mohou být uchovávány pro účely vědeckého výzkumu, včetně ověření výsledků výzkumu.

Po stránce vědeckého výzkumu se vcelku nic nemění, i nadále je pro tento účel možno využívat za určitých podmínek i jinak chráněná díla.

Článek 5

Užití děl a jiných předmětů ochrany při digitálních a přeshraničních výukových činnostech

1.  Členské státy stanoví výjimku z práv nebo omezení práv (…), aby bylo povoleno digitální užití děl (…) výlučně při vyučování pro ilustrační účel v rozsahu odůvodněném sledovaným nekomerčním účelem, pokud toto užití:

a)  probíhá na zodpovědnost vzdělávacího zařízení v jeho prostorách nebo na jiných místech nebo prostřednictvím zabezpečeného elektronického prostředí (…)

2.  Bez ohledu na čl. 7 odst. 1 mohou členské státy stanovit, že výjimka nebo omezení přijaté podle odstavce 1 (…) se neuplatní na konkrétní způsoby užití nebo typy děl (…), jako je materiál primárně určený pro vzdělávací trh nebo notové zápisy, pokud jsou na trhu snadno dostupné vhodné licence (…).

Tento článek specifikuje použití chráněných děl ve školství. Za určitých podmínek to skutečně možné je. Specifické vzdělávací publikace ale mohou být chráněny i přes tuto výjimku a za používání zodpovídá vzdělávací instituce. Článek počítá s budoucností, protože uvádí jako místo vzdělávání i elektronické prostředí.

Článek 15 (bývalý článek 11)

Ochrana tiskových publikací v souvislosti s užitím online

1.  Členské státy přiznají vydavatelům tiskových publikací usazeným v některém členském státě práva (…) k užití jejich tiskových publikací online poskytovateli služeb informační společnosti.

Práva stanovená v prvním pododstavci se nevztahují na soukromá nebo nekomerční užití tiskových publikací individuálními uživateli.

Ochrana poskytnutá podle prvního pododstavce se nevztahuje na vložení hypertextových odkazů.

Práva stanovená v prvním pododstavci se nevztahují na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskových publikací.

(…)

4.  Práva stanovená v odstavci 1 zanikají dva roky po zveřejnění tiskové publikace. (…)

Odstavec 1 se nevztahuje na tiskové publikace poprvé zveřejněné před … [den vstupu této směrnice v platnost].

5.  Členské státy stanoví, že autoři děl, která jsou součástí tiskové publikace, obdrží přiměřený podíl na příjmech (…).

Toto je podstatná změna. Autoři obsahu sdíleného službami typu Zprávy Google mají jednoznačně určen nárok na odměnu. V tomto případě se totiž jedná o komerční použití, navíc kromě hypertextového odkazu se jedná i o delší text zpráv. Je pozitivní, že samotné odkazy podléhat ochraně nebudou, to už by značně omezilo šíření zpráv. Na druhou stranu se někteří lidé obávají růstu dezinformačních webů, které mohou obsah poskytovat zdarma a vyplnit prázdný prostor po tradičních médiích. Směrnice se nevztahuje na články vydané do jejího vstupu v platnost, na ty nové poskytne dva roky ochrany. Uvidíme, jak se k tomu například české deníky postaví.

Článek 17 (bývalý článek 13)

Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online

1.  Členské státy stanoví, že poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online provádějí sdělení veřejnosti nebo zpřístupnění veřejnosti (…), pokud poskytují veřejnosti přístup k dílům chráněným autorským právem (…) nahraným svými uživateli.

Poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online je proto povinen získat od nositelů práv (…) svolení ke sdělení nebo zpřístupnění děl (…), například uzavřením licenční smlouvy.

4.  Pokud není svolení poskytnuto, odpovídá poskytovatel služeb pro sdílení obsahu online za neoprávněná sdělení nebo zpřístupnění děl (…), pokud neprokáže, že:

a)  vynaložil veškeré úsilí k získání svolení, a

b)  v souladu s vysokými odvětvovými standardy odborné péče vynaložil veškeré úsilí k zajištění nedostupnosti konkrétních děl (…), o nichž mu nositelé práv poskytli relevantní a nezbytné informace, a v každém případě

c)  ihned poté, co od nositelů práv obdržel dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k oznámeným dílům (…) a vynaložil veškeré úsilí k zamezení jejich budoucímu nahrání (…).

(…)

6.  Členské státy stanoví, že odpovědnost poskytovatelů (…), jejichž služby dosud byly k dispozici (…) po dobu kratší tří let a kteří mají roční obrat nižší než 10 milionů EUR (…) podle odstavce 4 je omezena na dodržení podmínek uvedených v odst. 4 písm. a) a na povinnost ihned poté, co obdrží dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnit přístup k oznámeným dílům (…).

Pokud průměrný měsíční počet jedinečných návštěvníků (…) vypočtený na základě předchozího kalendářního roku překročí 5 milionů, mají rovněž povinnost prokázat, že vynaložili veškeré úsilí k zamezení dalšímu nahrávání oznámených děl (…) .

7.  Spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli práv nesmí vést k omezování dostupnosti děl (…), které neporušují autorské právo (…).

Členské státy zajistí, aby uživatelé služeb (…) mohli při nahrávání a zpřístupňování obsahu (…) využívat kteroukoli z těchto existujících výjimek či omezení:

a)  citace, kritika, recenze;

b)  užití pro účely karikatury, parodie nebo pastiše.

8.  Uplatňování tohoto článku nesmí vést k žádným obecným povinnostem v oblasti dohledu.

Členské státy stanoví, že poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online poskytnou nositelům práv na jejich žádost přiměřené informace o fungování jejich postupů s ohledem na spolupráci uvedenou v odstavci 4 (…).

(…)

10.  (…) Komise po konzultaci (…) se zúčastněnými stranami a s ohledem na výsledky dialogů (…) vydá pokyny pro uplatňování tohoto článku, zejména pokud jde o spolupráci uvedenou v odstavci 4.

Nejspornější článek celé směrnice prošel podstatnými úpravami, některé části přibyly a jiné byly vypuštěny. Explicitně je nakonec zmíněna možnost vytvářet odvozená díla, aniž byste tím porušili autorský zákon. Spekulovaná filtrace obsahu se koná jen do určité míry. Jednak půjde o velké firmy, ty budou muset nasadit pokročilejší technologie a zde jsou reálná určitá omezení pro uživatele. Pokud však budou chtít být z obliga, mohou uzavřít smlouvy o poskytování obsahu, což jistě zábavní konglomeráty ocení.

Směrnice nakonec vyšla vstříc menším portálům, které mají povinnosti snížené jen na odstranění prokazatelně závadného obsahu, což se ostatně děje již dnes. Poměrně paradoxně vzhledem ke zbytku článku, který nabádá ke kontrole nahrávaného obsahu, působí odstavec 8, jelikož říká, že stanovené podmínky nesmí vést k dohledu nad internetem a tedy cenzuře. Je dost možné, že text ještě bude upravován a budou doladěny konkrétní možnosti vymáhání práv, jak je uvedeno v posledním odstavci.

Shrnutí

Jestli jste článek četli poctivě až sem, gratuluji. Pro běžného smrtelníka se toho nějakou dobu mnoho dít nebude. Směrnice bude oficiálně vyvěšena a tím začne dvouletá lhůta, během které musí státy implementovat povinnosti do svých zákonů. Samotné provedení je tedy v režii českých poslanců, kteří budou schvalovat definitivní podobu nového českého autorského zákona. Mnoho věcí tedy může být ještě jinak. Směrnice zakazuje retroaktivitu, tedy neovlivní žádný obsah vytvořený dosud, může se vztahovat až na díla tvořená po roce 2021. V ještě delším horizontu je vyhodnocení samotného dopadu směrnice. Ten proběhne do pěti let pro malé firmy. Po sedmi letech od počátku platnosti má vyhodnotit úspěšnost směrnice Evropská komise a doporučit další postup. Internet si jistě bude žít dál svým nevázaným životem.

Co si o směrnici myslíte vy?

zdroj: EP