O značce Nokia se toho dá napsat mnohé. Populární je hlavně díky časům minulým, ta doba je ovšem pryč. Nyní se finská legenda pokouší vrátit na výsluní. Pomůže jí k tomu právě telefon Nokia 6? To zodpoví naše dnešní recenze.

Pokud byste řekli některému z neznalých lidí ve světě mobilních technologií, že jste si pořídili novou Nokii, možná uslyšíte větu ve smyslu: “ty sis koupil tlačítkový telefon?”. Ještě na přelomu tisíciletí by na téhle větě nebylo nic zvláštního nebo neobvyklého, dnes tomu je již jinak. Nokia 6 je současný telefon nabitý všemi moderními technologiemi.

Finské Nokii, potažmo společnosti HMD Global, se věnuje v posledních několika měsících velká pozornost. Ta je zapříčiněna hlavně vstupem firmy na pole smartphonů. Zde již sice Nokie působila, tentokrát se ale vrátili s operačním systémem Android, doba “oken” je tedy pryč. Jak se tedy povedla Nokia 6? Smlsnou si na ní kritici, nebo naopak udělá dojem?

Nokia 6: specifikace

Design a zpracování: tady Nokie boduje

První úchop telefonu ve mne vzbudil pocit, že si Finové dali opravdu záležet na designu i zpracování. A právě tento pocit perfektního zpracování u mne přetrval vlastně celou dobu testování. Provedení je na vysoké úrovni, koneckonců dokázal bych si představit, že cena tohoto smartphonu bude sahat klidně i mezi vlajkové modely.

Dojmy z jinak perfektního zpracování však trochu kazí hrany telefonu. Pokaždé, když jsem telefon vzal do ruky, ucítil jsem, jak mě řeže do dlaně. Rozhodně také nepatří mezi kompaktní zařízení, to dokazují i jeho rozměry, které činí 154 x 76 x 7,85 mm. Do této kategorie však ani nemíří.

Naopak vyzdvihnout musím záda Nokie 6. Díky matné úpravě vypadá elegantně v každé situaci. Otisky prstů jsem téměř nezaznamenal. Také zde nalezneme poněkud líbivý “váleček” s fotoaparát a bleskem. Design fotoaparátu se mi opravdu libí. Celý fotografický modul ale neprakticky vyčnívá z těla, tudíž je náchylnější k poškození. Musíte si dát pozor, kam svůj telefon položíte. Jinak jsou záda designově téměř čistá, plastové předěly jsou ukryty jako u iPhonu 7 (recenze).

Za co jsem ale rád, Nokia se neinspirovala i v dalším ohledu od jablečného konkurenta. Nechybí zde tedy ani 3,5 mm jack, který na kvalitě nestrádá. Pro poslech hudby však doporučuji použití vlastních sluchátek, ty v balení naopak kvalitu postrádají.

Na poslech hudby se Nokia zaměřila trochu více, než je obvyklé. Na spodní hraně se nachází hlavní reproduktor, sekundární je pak umístěný nad displejem ve sluchátku. Ano, čtete správně, smartphone disponuje stereoreproduktory. Nejsou sice tak kvalitní třeba jako u HTC, nadprůměrný poslech však zaručí.

Vítaným benefitem jsou senzorová dotyková tlačítka, která jsou podsvícená, ve tmě tedy není problém je najít. Ve středovém senzorickém tlačítku je také ukryta čtečka otisku prstů. Její nastavení je poněkud zdlouhavé, přesto jej však doporučuji projít pečlivě, čtečka vás poté odmění svou rychlostí a přesností.

Největší chybu ale shledávám v absenci notifikační diody či always-on displeje. Konkurence již takové “vychytávky” nabízí i v této cenové kategorii. Při zkontrolování oznámení jsem tedy vždy musel telefon probudit.

Displej, prostředí a baterie: více výkonu by neuškodilo

Také displej následuje moderní vzhled, je totiž po stranách příjemné zaoblený. Díky tomu prst krásně “klouže” po displeji, ochranu pak zaručuje Gorilla Glass. Na 5,5″ úhlopříčce je rozlišení Full HD dostačující. Jemnost je na vynikající úrovni. Ani na sluníčku není s čitelností problém, v noci je naopak jas příjemný a nepálí do očí.

Stejně jako u Nokie 5 (recenze) je ale trochu matoucí automatické nastavení jasu. Každý by čekal, že světelnost displeje se bude řídit podle okolního světla, o to se také telefon snaží, jen mu to nejde tak dobře. Proto budete muset někdy telefonu pomoct a jas si sami doregulovat.

O výkonu již však nemohu napsat tolik superlativ jako u zpracování nebo displeje. Telefon pohání trochu slabší procesor Qualcomm Snapdragon 430, někde se šetřit muselo. I když má k dispozici 3 GB RAM, tak jsem se občas setkal s pádem nějaké aplikace. Také náročnější hry si bez snížení kvality pořádně neužijete. Nové Nokii by určitě slušel silnější procesor. Pro data je k dispozici 32 GB, dostupných je cca 22 GB, s dostatkem místa tedy není problém. Paměť si můžete rozšířit o karty microSD.

Jinak je ale běh systému plynulý a bez záseků. I při více otevřených aplikací je multitasking ukázkový. To zaručuje hlavně čistý Android ve verzi 7.1.1 Nougat. Čím se Finové ohání nejvíce, je ale aktuálnost systému. Společnost slíbila, že telefony budou dostávat pravidelné a hlavně rychlé aktualizace. A svůj slib plní na jedničku. Za dobu testování jsem obdržel hned tři aktualizace, což je opravdu ukázkové. Slíbený je již také nový Android 8 Oreo, který na telefon dorazí v nejbližší době. Za odladěnost a podporu si tedy Nokie zaslouží palec nahoru.

Příjemně mě překvapila výdrž baterie. Zprvu jsem měl trochu obavy, jak si 3 000 mAh baterie poradí. Mé obavy však nebyly na místě. Při náročnějším používání jsem se dostal na 1,5 dne. Při troše omezení s vámi telefon bude držet krok i 2 dny.

Zamrzí však absence nějakého propracovanějšího úsporného režimu. Také je škoda, že Nokia použila starší microUSB namísto moderního oboustranného USB-C. Naopak nechybí “rychlonabíjení”. Proč v uvozovkách? Ono proklamované rychlonabíjení nepatří zrovna mezi špičku. Nabití z 0 % na 100 % trvá zhruba 2 hodiny a 30 minut.

Příklad ze stejné stáje – Nokie 5 – má stejně velkou baterii, přesto se nabije rychleji. Konkrétně za 2 hodiny. Proč se tedy Nokia 6 nabíjí pomaleji, ví asi pouze v továrně…

Fotoaparát: neurazí ani neoslní

Fotoaparát bych v této cenové kategorii zařadil do lehkého nadprůměru, což dokazují i specifikace. Z nich lze vyčíst přítomnost 16 Mpx fotoaparátu, světelnost f/2.0 či pixely velké 1.00µm. Video dokáže natáčet ve Full HD při 30fps, kvalitou míří do průměru.

Své předpoklady fotoaparát Nokie 6 dokazuje i na snímcích. Pokud fotíte za dobrých světelných podmínek, dokáže vykouzlit povedené snímky. Výsledná fotografie je poměrně detailní a ostrá po celé ploše. Makro snímků se snímač také nezalekne, na vzdálenost zhruba 15 cm dokáže vcelku rychle zaostřit a vyfotit ostrou fotografii. S fotkami v podobě selfie pak na sociálních sítích ostudu neuděláte.

Jak fotí Nokia 6?

Abych ale jenom nechválil – né že bych tedy chtěl Nokii obrat o slávu – přesto si však fotoaparát zaslouží i kritiku. Hlavně v noci mě fotoaparát zrovna neoslnil, s objevením šumu se tak nějak počítá, při zapnutém HDR však zachycení snímku trvá extrémně dlouho. Což není zrovna příjemné. Občas se mi také stalo, že fotografie byly přepálené. Samotná aplikace fotoaparátu je poměrně strohá a nenabízí nic “extra”.

Závěr: ta správná cesta

Pokud jsem si na samotném začátku této recenze položil otázku, jestli Nokie 6 míří mezi nejlepší, tak si musím odpověď. Rozhodně ne, jde však tím pravým směrem. Celkově na mě smartphone udělal skutečný dojem. Hlavně zpracování, na něj bych dokázal dlouho pět ódy. Nezklamal ani fotoaparát, který s klidem můžu zařadit mezi lepší v dané cenové kategorii. Dobrá je také výdrž baterie nebo čtečka otisku prstů.

Mezi největší slabiny bych ale zařadil procesor. Určitě bych si dokázal představit větší výkon nebo přítomnost notifikační diody. To bychom se pak ale s Nokií mohli setkat na vyšších cenových příčkách. Je tak otázkou priorit, co upřednostňujete na svém smartphonu.

Pokud bych se zaměřil na největší konkurenty tohoto modelu, jako první zamířím k menší sestřičce, Nokii 5 (recenze). Vypadá to, že Finové si chtě nechtě vytvořili pro Nokii 6 největšího konkurenta sami. Tento telefon disponuje 5,2palcovým HD displejem, procesorem Snapdragonem 430, 3 000 mAh baterií nebo 13 Mpx fotoaparátem. To vše za cenu 5 490 korun.

Pokud si trošku připlatíte, konkrétně na částku zhruba 7 500 korun. Můžete si pořídit povedené Lenovo Moto G5 Plus (recenze). Ten zaujme především 5,2″ Full HD displej, silnějším procesorem Qualcomm Snapdragon 625, 12 Mpx fotoaparátem či baterií s kapacitou 3 000 mAh.

O tisíc korun levněji se dá sehnat povedené Xiaomi Redmi Note 4 (recenze). V celokovovém těle najdeme třeba 4 GB RAM, 8 jádrový procesor nebo 4 100 mAh baterii. Na zádech se pak nachází 13 Mpx fotoaparát. Vítaným plusem může být pro mnohé také povedená nadstavba MIUI.

Rozhodně bych nezavrhoval zvážit při koupi i model Huawei P9 Lite 2017 (recenze). Ve stejné cenové kategorii jako Nokie zaujme především designem, fotoaparátem s rozlišením 12 Mpx či čtečkou otisku prstů s podporou gest. Stejně jako u Xiaomi, i Huawei používá kvalitní nadstavbu, zde konkrétně EMUI ve verzi 5.0.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
čistý Android	absence notifikační diody
pravidelné aktualizace	slabší výkon
celokovové zpracování + design	pomalejší nabíjení
kvalitní displej
výdrž baterie