iPhone 7 má zastaralý design, nepřináší žádnou inovaci a nemá sluchátkový jack. Tyto stížnosti jsme slyšeli snad tisíckrát ještě před samotným uvedením telefonu. Ve skutečnosti však nové “Jablko” přináší inovací víc než dost – jen je zase o něco těžší se rozhodnout, zda za něj utratit peníze. Proč? Odpoví naše recenze.

Na každou revoluci se musí pomalu a hlavně s rozvahou. Že to heslo neznáte? Není divu. S podobným uvažováním by asi Che Guevara žádnou díru do světa neudělal. Ještě před představením iPhone 7 všechny “zaručeně pravé úniky” informovaly o tom, že ta opravdová revoluce přijde až s iPhonem 8. Sedmička je tedy jen jakýmsi iPhonem 6ss – jakkoli by jej takhle z pochopitelných důvodů asi v Apple nepojmenovali. Má recenze se však pokusí odpovědět na otázku, zda iPhone 7 stojí za to, z trochu jiného pohledu. Z pohledu člověka, který má za to, že opravdovou revoluci už dnešní telefony ani přinést nemohou.

iPhone 7: specifikace

Produkt můžete zakoupit na Alza.cz.

Design a zpracování: starý a přesto nový

Člověk se ani nemusí dívat na samotné tělo telefonu, už čísla napoví – až na detaily zůstal iPhone 7 opravdu úplně stejný jako 6s (recenze), táž je výška, šířka i hloubka. Jen hmotnost se snížila o pět gramů, což je maličkost, kterou stěží postřehnete a v přímém srovnání budete lehčí telefon jen naslepo tipovat. Tedy popořadě: na první pohled se změnila vizáž plastových proužků antény. Nově už nevedou pod čočkou fotoaparátu, ale výhradně po obvodu horní a spodní hrany. Osobně jsem však měl to štěstí, že se mi do ruky dostalo jak bílo stříbrné, tak i černé provedení telefonu. A zatímco na světlejší variantě jde stále o nepatřičný rušivě působící element, v černém provedení je z trochou snahy vůbec nemusíte postřehnout – snad jen tím, že se na nich snáze usazuje prach.

Tip: Výrobní cena iPhonu 7 je vyšší než u loňského modelu

Kdo by však ale tak pohledný telefon nechával jen tak ležet. Celé mé okolí se shodovalo na tom, že černé provedení telefonu působí nadmíru luxusně a všichni se podivovali nad tím, že s touto barvou Apple nepřišel už dříve. Až na mě. Matná černá podle mě působí lacině a zatímco iPhone 6s Space Grey s sebou nesl nádech technokratické elegance, iPhone 7 je prostě černý. Teď samozřejmě nemluvím o provedení Jet Black – to je jednak černé, a jednak podle všech dostupných zdrojů věčně poškrábané.

Další novinku představují stereo reproduktory. Protože je však horní repráček skrytý pod mřížkou sluchátka, pro design to žádnou změnu nepředstavuje. Stejně jako další aktualizace – Home Button už není button, tedy tlačítko. I když jej stále obepíná kovový rámeček, jedná se o pevnou plochu, pod níž se ukrývá známý vibrační “poklepávací” Taptic Engine, který si odbyl premiéru v první generaci Apple Watch.

Tip: iPhone 7 má velký háček. Na voděodolnost se nevztahuje záruka

A tady přichází ten pravý problém. Ani po týdnu si na nové “tlačítko” nemohu zvyknout. Jsem sice rád, že díky němu je iPhone 7 vodotěsný, raději bych však byl za obyčejné gumové těsnění. Jakkoli se totiž Taptic Engine snaží a promáčknutí tlačítka simuluje klepnutím do prstu relativně věrohodně, není to ono. Prsty jako by se nenechaly napálit a ani po několika dnech nebyly schopny odhadnout sílu stisku. Při registrování otisku prstu tak telefon hlásil, ať tolik netlačím, naopak při snaze vyvolat domovskou obrazovku jsem bezděky tlačítko pouze pohladil a nepromáčkl. Ani trojstupňové nastavení intenzity přítlaku nepomohlo. Nerad bych ovšem, aby veškerá vina dopadala jen na mou hlavu: například dvojí stisk pro vyvolání nabídky spuštěných aplikací někdy skutečně prokazatelně nefunguje – to když tlačítko stisknete příliš rychle po sobě.

Posledním dvěma změnám v designu se budu podrobně věnovat v dalších kapitolách. Jednak jde o teď už zprofanovaný chybějící vstup na 3,5mm jack, jehož na spodní hraně nahradila druhá mřížka reproduktoru. Výčet novinek pak dokonává podle mě nepříliš estetická velká čočka objektivu, která vystupuje na povrch opět o něco více než v minulé generaci, jen to zdařile maskuje pozvolným přechodem. Tedy už snad jen jedna poznámka: dílenské zpracování nového iPhone 7 je opět dechberoucí. V přímém srovnání dokonce ještě o něco lepší než u mého iPhone 6s – zejména se jedná o uchycení tlačítek a absenci nepřesností v uchycení krycího skla. Zde ale platí zaběhnutá poučka: Applu se v dokonalosti výrobního procesu vyrovná jen několik nejlepších výrobců.

Displej, prostředí, baterie: zlepšení na každém kroku

Jaké zlepšení, ptáte se možná, když přijde řeč na displej. Ano, 4,7palcový IPS zobrazovač má možná papírově k dokonalosti daleko. To však pouze ve dvou parametrech. Tím prvním je samozřejmě rozlišení – 1334 x 750 pixelů je dnes skutečně málo. Lidé z Apple mohou tisíckrát opakovat, že hustota pixelů 326 ppi stále splňuje normy pro Retina displej, tak co má být? Realitu ovšem neoblafnou a ta je neúprosná. V některých aplikacích jsou zkrátka některé kontury předmětů kostičkované, když jejich vývojáři primárně počítali s vyšším rozlišením.

Tip: Displej iPhonu 7 se prý blíží limitům LCD technologie

Druhý zásadní minus představuje krycí sklo. Jedná se o totéž, které zdobilo předchůdce iPhone 7, tedy tzv. Ion Glass. A opět už po několika dnech společného života musím konstatovat, že se nadprůměrně snadno poškrábe. Dokud displej svítí, je vše v pořádku. Jakmile se však objeví černá plocha zhasnuté obrazovky je zle a mikroškrábanečky pokrývají i povrch těch kusů, k nimž se majitelé chovají jako v rukavičkách.

Naštěstí na zhasnutý displej nebudete koukat příliš často. Přeskočíme-li hádku o rozlišení, zbude nám displej naprosto špičkových parametrů. Tim Cook se už na úvodní keynote chlubil širším, P3 barevným gamutem. Pokud vám to stejně jako mně mnoho neřekne, vězte, že plakat kvůli tomu nemusíte. V praxi totiž tato změna znamená jen o fous teplejší nádech celého displeje. Obrazovka iPhone 6s vám také v přímém srovnání přijde oproti “semičce” mírně zašedlá.

Dech však leckomu sebere opravdu neuvěřitelné rozpětí jasu displeje. Milovníci čísel ocení zvýšení jasu o 125cd/m2. My ostatní se spokojíme s následujícím konstatováním: to, že i na přímém slunci je displej iPhonu skvěle čitelný je už dvě generace zpátky zcela běžné. Abych si ovšem musel občas ve tmě displej trochu přisvítit, protože minimální jas je na mé oči příliš nízký, to se mi ještě nestalo.

V prostředí telefonu vládne iOS 10. Jeho nové vlastnosti jsme už podrobně představili v minulých článcích, proto jen stručně k věcem, které nemusejí být zřejmé na první pohled. Celý ekosystém je v nové generaci mobilního OS prodchnutý systémem 3D Touch, který po silnějším přitlačení prstu dokáže nově zobrazit nejen widgety u každého zástupce aplikace, které jsou nyní už téměř funkčně shodné s některými z platformy Android. V desáté inkarnaci operačního systému lze přitlačením na jméno v protokolu hovorů hned zvolit, jakým kanálem chcete s daným kontaktem komunikovat. 3D Touch funguje i ve spodním vysouvacím panelu ovladačů, kdy zobrazí dodatečné volby ke čtyřem výchozím tlačítkům – lze tak zvolit například mód svícení baterky. Jakkoli jde bezesporu o vítané zpestření, nepochybuji o tom, že by uživatelé spíše uvítali, kdyby se přepínače daly pomocí 3D Touch personalizovat. Nepochybuji však o tom, že si toto Aple schovává na později, aby mohl své zákazníky touto “inovací” známou z Androidu již několik let překvapit příště.

Přitlačením se dá reagovat i na příchozí notifikace, kdy lze již ze zamykací obrazovky reagovat na příchozí zprávy. Jen jednomu jsem nepřivykl. S novou generací telefonů přišel 3D Touch o vibrační odezvu. Ta nadále funguje jen u iPhone staršího data výroby, a osobně mi tak nikdy nebylo zcela jasné, zda už jsem na displej zatlačil dostatečně. Naopak nově umí vibrovat Apple klávesnice. Stále však nikoli při napsání písmene, ale výhradě při delším podržení znaku pro volbu diakritiky. Ano, tušíte správně, majitelům starších iPhonů to dělá v hlavě pořádný galimatyáš.

Bohužel to není jediná změna, s níž se budou lidé zvyklí na starší verze iOS muset nějakou dobu potýkat. Osobně mi vadí například světlý podklad a černé písmo notifikací, které se tak výrazně hůře čtou. Ani s ovládáním zamykací obrazovky nejsem zcela spokojen. K odemknutí iPhonu je nyní potřeba domovské tlačítko skutečně stisknout, ne se ho jen dotknout (výrazněji než u iPhone vadí tato novinka u iPadů používajících Smart cover – naštestí se vše dá vrátit téměř do původního stavu, byť trochu skrytě v nastavení změn uživatelského prostředí pro handicapované). Zmizel také Swype to Unlock – iPhone nově sám pozná, že jste jej vzali do ruky. Vyskakující notifikace pak kvůli své větší velikosti občas obtěžují i při práci s odemčeným telefonem. Tyto nedotahy v ergonomii mi i po několika týdnech ve společnosti iOS 10 stále činí potíže.

Tip: Nový iPhone 7 (Plus) vydává při velké zátěži skřípavé zvuky

Apple se u nového iPhone 7 naštěstí neopomíná pochlubit novým hardwarem. Operační paměť sice o 1 GB narostla pouze většímu 7 Plus. I menší model však disponuje novým procesorem Apple A10, který má prý být až dvakrát rychlejší než u iPhonu 6. V praxi se to projevuje zejména tím, že na “sedmičce” spustíte většinu her o vteřinu rychleji než na 6s. Ale žerty stranou: i některé benchmarky o nějakém radikálním nárůstu výkonu mlčí. Například AnTuTu naměřilo iPhone 7 jen o 1000 bodů více než jeho předchůdci – oba atakovali metu 136 000 bodů. Protože jsem si však vědom častého zpochybňování výpočetních metod AnTuTu, podrobil jsem oba modely ještě benchmarku 3D Mark Icestorm Unlimited, který už zachytil výraznější rozdíl: necelých 27 000 bodů oproti 37 000 ve prospěch iPhone 7. V praxi však tento rozdíl nepoznáte. Největším přínosem nového čipsetu tak pro většinu z nás bude jeho větší energetická úspornost.

Výdrž baterie totiž patří k ostře sledovaným atributům všech jablečných telefonů. A i jejich zatvrzelí příznivci musejí uznat, že nikdy nepatřila k nejlepším. V páté generaci byla naopak doslova otřesná. Ta šestá učinila jistý krok kupředu a pokud jste se smířili například s odhlašováním se z Facebooku, dala se hodnotit dokonce jako mírně nadprůměrná. iPhone 7 jde ale ještě o něco dál. Pokud se chystáte upgradovat z generace předchozí, vězte, že subjektivně vydrží nový jablečný telefon až o čtvrtinu déle. I v po náročném pracovním dni se nemusíte obávat hledání nabíječky. Zatímco s iPhonem 6s jsem chodil domů z práce běžně s 30 % kapacity, “sedmička” to dotáhla na 45 %.

Protože jsem si však vědom toho, že podobnou dojmologii fandové jen těžko odpouštějí, využil jsem toho, že model 6s mám k dispozici a provedl exaktní měření. Po soft resetu jsem zvýšil jas displeje na maximum, vyňal SIM kartu a spustil Full HD video z YouTube. iPhone 6s prošel tímto testem se skóre 5 hodin a téměř 20 minut. A iPhone 7 vydržel… o přesně o deset minut méně. Proč tento rozpor? Vysvětluji si to ekonomičtějším provozem úsporného jádra dual-core procesoru A10 a naopak ještě brutálnějším zátahem jádra výkonnějšího.

Fotoaparát: pan Jackless ve stínu většího bratra

Popravdě – iPhone 7 není tím telefonem, který byste měli obdivovat za jeho fotografické kvality. Jenže pozor: nikoli proto, že by fotil špatně. Už iPhone 6s patřil k absolutní špičce a iPhone 7 jeho kvality rozvíjí. Jen je tu jeden problém, a ten se jmenuje iPhone 7 Plus a jeho dvojitý fotoaparát s optickým zoomem a příslibem hrátek s hloubkou ostrosti.

Tip: Fotoduel roku je tady: iPhone 7 vs Galaxy S7 (srovnání fotoaparátů)

O něm se však dnes ještě bavit nebudeme – už je proto, že je na celém území republiky beznadějně vyprodaný, a kdo si ho nezvládl pořídit pod rukou, má smůlu. Čím však nedlouhou, ale slavnou foto historii mobilních telefonů rozvíjí menší model? Je to jasné už na papíře. Přední kamerka se zlepšila ve většině svých hardwarových parametrů – nově má například rozlišení 7 Mpx. Primární fotoaparát pak zaujme zejména svou zvýšenou světelností objektivu oproti předchozí generaci. A právě to je jeho hlavní atribut.

Coby důkaz porovnejte dvě fotografie panenky v pokoji, v němž svítila pouze stolní lampa u počítače. Zatímco na obrázku pořízeném iPhonem 6s lze jen stěží rozeznat, o co se jedná, “sedmička” zachytí obraz zcela jasně, byť samozřejmě s velkým ISO. Zlepšila se také práce s protisvětlem. Tam, kde předchozí generace zachytily jen tmavé obrysy okolních předmětů, nový telefon bez ohledu na zdroj světla zvládne bez problémů zpracovat plně probarvenou fotografii.

Ani fotoaparát takových kvalit však není bez chyby. Někomu by mohlo vadit poměrně malé rozlišení snímače – Apple stále zůstává věrný 12 Mpx hodnotě. A ani kvality objektivu pak občas nedokážou zabránit rozmazávání objektů v interiérech, a to i když se nijak extrémně nehýbou. Stačí jen nepoužívat stativ a držet telefon v ruce. Ti, kteří si navíc zvykli používat na starších modelech automatické HDR, byl měli u novinky dávat pozor. iPhone 7 je na jeho spínání výrazně skoupější a nezapne ho i v situacích, které si o něj přímo říkají.

Jak fotí iPhone 7

Multimédia

Možná ještě o něco zvědavější než na kvality fotoaparátu je hudbymilovná veřejnost zvědavá na zcela jiný problém: co způsobí absence 3,5mm jacku s přehráváním hudebních souborů? Pokud už teď používáte bezdrátová sluchátka, tak nic. Pokud ne, můžete využít přiložená Earpods s konektorem Lightning, která hrají stále stejně špatně jako vždy. Anebo cívku se sluchátky otočíte vzhůru nohama a připojit redukci Lightning male – Jack female. Ano, my mobilní veteráni jsme nemohli nevzpomenout na obdobnou redukci ke starým Nokiím a nad tímto “pokrokem” nechápavě krčíme rameny.

Tip: 8+2 smartphony, které nemají 3,5mm jack konektor

Bohužel, už se stalo, a tak nezbývá, než vzít in-ear monitory Sennheiser Momentum, které jste si před pár měsíci (sic!) zakoupili ke svému iPhonu 6s a zastrčit je do redukce. K testování zvukového výstupu jsem používal stažené hudební soubory ze Spotify v kvalitě Extreme a projel celou škálu svých oblíbených stylů: od funky přes ambientní elektroniku až po tvrdý metal. Co jsem slyšel, mi nepředpokládaně vyrazilo dech. Že se jakákoli redukce na zvuku ihned projeví, je každému zvukaři známé. To, co však provedl Apple svému zvukovému výstupu, je pro každého, kdo má hudbu rád, neodpustitelný zločin. Z rockových skladeb se použitím redukce ztratila celá jedna kytarová vrstva, funky a elektronické skladby přišly o hloubku basů a jasný virbl. Zvukový projev je zahuhlanější a méně konkrétní. Ano, mluvím samozřejmě o poslechu v nejvyšší možné streamované kvalitě se sluchátky na horním konci střední třídy. S méně kvalitním příslušenstvím se rozdíl zcela jistě smyje, už jen proto, že ne každý patří nutně mezi audiofily. Pokud máte ale “naposloucháno”, raději si z kvality vašich sluchátek vyjádřené cenou pětistovku až tisícovku odečtěte.

Výrazně se mezigeneračně liší také zvukový výstup bez připojených sluchátek – tentokrát však naštěstí v dobrém slova smyslu. Ne snad, že by reprodukce z miniaturních reproduktorů iPhone 7 byla bůhvíjak dokonalá. Najednou si však všimnete, jak moc zahuhlaný byl projev iPhone 6s, kolik výšek a středů v něm chybělo a pochopíte, proč jste občas nerozuměli textům. A i když už z logiky fyziky nelze mít od reproduktorů mobilních telefonů velká očekávání, jedno iPhone 7 upřít nelze. I přes přetrvávající plechovost v projevu je minimálně o polovinu hlasitější než jeho předchůdce. A co víc: novým zvukovým systémem u vašeho ucha se také zlepšila kvalita hovoru. A opravdu geometricky. Pokud jste ze staré školy a telefon používáte zejména k telefonování, nad upgradem byste se měli vážně zamyslet.

Závěr a zhodnocení

Příznivci operačního systému od Google mě možná nařknou ze zaujatosti, přesto se však musím pokusit o pochopení toho, čeho chtěl Apple svým iPhonem 7 dosáhnout. Je skutečně tak špatný? V zásadě vůbec ne. Volali fanoušci po vodotěsnosti? Mají ji. Že by to chtělo delší výdrž baterie? Ale prosím. Lepší displej? Ano, je tu také, byť lepší rozlišení jsme obětovali v zájmu baterie. Viděno touto optikou najednou iPhone 7 nevypadá tak zle. Nesmíme totiž zapomínat na to, že zákazníci, kteří chtějí iPhone, chtějí jen iPhone. Nikoli Android s podobnými funkcemi.

Chtějí aplikace, které si koupili dráž než v Google Play, chtějí za všech okolností kompatibilní příslušenství, chtějí psát zprávy na jakémkoli Apple zařízení, chtějí bezproblémové sdílení fotek. A že Apple nepřinesl žádnou revoluci? Ano, to je pravda. Však zdokonalení u Samsungu mezi řadami S6 (recenze) a S7 (recenze) se také nepočítají na stovky.

Jiná otázka je, zda se vyplatí upgradovat z modelů 6 a 6s, které ať si Apple říká co chce, vypadají prostě stejně. V případě druhého jmenovaného zní odpověď: ne, proboha, nedělejte to. Ušetříte. Vyšší výdrže baterie se dá dosáhnout pár triky, které neobtěžují, iOS 10 dostanete tak jako tak a kvůli světlejším fotografiím asi nikdo jen tak 20 tisíc neutratí.

Šestkaři (zejména ti s větším modelem Plus) by ovšem měli začít uvažovat. 3D Touch konečně začal dávat smysl a Touch ID druhé generace je ve spojení s novým systémem odemykání ještě o něco rychlejší. Novým aplikacím se už také nejspíš brzy přestanou spokojovat s 1 GB RAM. A co víc: těmto majitelům se navíc otevírá možnost, kterak za cenu základního modelu zvýšit paměťovou kapacitu svého stroje. iPhone 7 už se totiž prodává s nejméně 32 GB úložištěm. A to, pokud si správně nastavíte zálohování na iCloud, stačí i náročnějším uživatelům.

Otázek zkrátka zůstává poměrně dost. A do uvedení příští generace iPhonu jich nejspíš neubude. A bůh ví, zda se to potom zlepší.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
větší kapacita	horší zvukový výstup s redukcí
vodotěsnost	chybějící jack konektor
světelný objektiv	nový Home Button
stereo reproduktory