Recenze Realme C11: nejlepší dárek pro “nejlepšího” kamaráda

Říká se, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci. Jenže střední třída zdražuje, o vlajkovkách škoda mluvit. Pro spoustu lidí tak telefon do čtyř tisíc může být hodně lákavou nabídkou. Realme C11 tuto třídu zastupuje, v recenzi se proto podíváme na to, komu takový low-end zvedne tep příjemně a komu bude ohrožovat zdraví.

Realme C11 | foto: vlastní

Značku Realme chápu jako subjekt s kořeny podobnými značce Xiaomi – vyrábí levná zařízení, kterým jste díky příjemné ceně ochotni tolerovat i nějaká ta zaškobrtnutí. U top modelů jste přísnější, u levnějších méně. U nejlevnějších riskujete a doufáte. Otázkou je, jestli se v případě C11 risk vyplatí.

Realme C11: specifikace

Konstrukce plast, 164,4 × 75,9 × 9,1 mm, 196 g
Displej 6,5ʺ, LCD IPS, 1560 × 720 px, poměr stran 20:9, jemnost 270 ppi
Operační systém Android 10 + Realme UI 1.0
Čipset 8jádrový, 2,3 GHz, MediaTek Helio G35
Paměť 2 GB RAM, úložiště 32 GB (eMMC 5.1) + MicroSD slot
Fotoaparát duální (13 Mpx hlavní + 2 Mpx hloubkový), clona f/2.2 + f/2.4, LED blesk; přední 5 Mpx, clona f/2.4
LTE 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie Dual SIM, Bluetooth 5.0, Wi-Fi, GPS, microUSB, 3,5mm audiojack, čtečka obličeje, FM rádio,
Baterie 5 000 mAh, nabíjení 10 W
Cena a dostupnost 2 890 Kč, srpen 2020

Obsah balení

  • telefon Realme C11
  • jehla na SIM
  • 10W adaptér pro nabíjení
  • microUSB / USB-A kabel
  • technická brožurka a základní průvodce

Plast je lepší než sklo

První dojem dělá hodně. Žlutá krabička, žluté detaily na kabelu i nabíječce, co je to, když ne Caterpillar? Realme! Jen ten telefon uvnitř je světle zelený. Ale sluší mu to, navíc ne takovým tím velkopanským způsobem. C11 vypadá jednoduše, decentně a moderně.

Realme C11 | foto: vlastní

Přesto bych základní tvar popsal jako tuctovou černou placku. Viděli jste to už stokrát: kapkovitý výřez, tenoučký reproduktor sluchátka, nalepená fólie a černé, na dnešní poměry nikterak úzké rámečky a nehezky nafouknutá brada. Jestli přecházíte třeba ze tři roky starého telefonu, určitě to bude posun, ale zatajit, že normál už je dál, se nedá.

Zajímavější je strana zadní. Vlastně musím děkovat za to, že Realme upřednostnilo praktičnost a ergonomii před požadavky módní policie. Dvojice fotoaparátů sice podlehla diktátu “objektivy do černého batohu prosím”, ale je vystouplý jen minimálně, jeho vyvýšení je pozvolné, takže se v hranách nedrží prach a ještě je krycí sklíčko zapuštěné, což obstarává aspoň minimální ochranu.

Z tohoto vyboulení vybíhá pruh s logem výrobce, zbytek plochy pak kryje plastový výlisek s jemným drážkováním připomínajícím papilární linie. Skvěle se drží, neklouže, působí originálně i hodnotně – zkrátka je pro mě nejsilnějším designovým prvkem telefonu. Kéž by i dražší telefony začly pracovat nejen s barvami a materiály, ale i povrchem, jako kdysi třeba HTC Touch Diamond (recenze).

Čtečku otisků Realme C11 nemá, ani vzadu, ani v displeji, ani na boku. Spoléhá jen na identifikaci čelní kamerou, připravte se proto, že ťukat PIN nebo kreslit gesto budete nepříjemně často.

Realme C11 | foto: vlastní

Boky Realme C11 se drží velmi příjemně, za což vděčí hraně běžící jejich středem. Díky ní se telefon perfektně zaklesne do dlaně a není pak problém ani nahmatat tlačítka hlasitosti či zapínání na pravém boku. Proti nim na straně levé najdete šuplík na dvě SIM karty a oddělenou paměťovou kartu microSD.

Hořejšek je pustý, spodek plný otvorů. Čtyři pro reproduktor, dva pro mikrofon, jeden pro sluchátka a jeden pro kabel datový nebo napájecí se zakončením pro konektor microUSB. Možná je to u takhle levných telefonů normální, ale když jsem poprvé zjistil, že nemůžu použít žádnou ze tří nabíječek rozházených po domácnosti a sháněl nějakou kompatibilní, měl jsem pocit, jako bych na benzínce žádal o uhlí a vodu na výrobu páry.

Displej nenadchne, ani neurazí

Doba žádá protáhlé displeje a velké úhlopříčky. Potud Realme C11 trend splňuje. IPS technologie už své nedostatky v podání barev má, ale musím aplikovat i střízlivou optiku, že se bavíme o telefonu za tři tisíce korun. Zkrátka musím být velkorysý a pokud se na displej dá koukat, přečtete si na něm SMS a pustíte seriál, není třeba kritizovat.

V cenové kategorii je běžné i HD rozlišení, které v použitém poměru stran 20:9 dává výslednou matici 1 560 × 720 pixelů. Na úhlopříčce 6,5 palce už je sem tam znát rastr, hlavně na písmu, které by potřebovalo vyhlazení. Ale opět, dá se s tím žít.

Horší už je to s jasem, respektive jeho automatikou. Velmi často volí telefon zbytečně nízkou intenzitu podsvícení a ani když ručně nastavíte maximum, žádná záře se nekoná.

displej, Realme C11 | foto: vlastní

Kvůli tomu se obloukem musím vrátit k biometrickému ověření. Pokud sedíte před bíle svítícím monitorem v temném pokoji, přední kamera vám odemknout dokáže, ale za horších světelných podmínek už budete ťukat PIN.

Odstavec věnuji i nalepené fólii. Může se hodit, pokud se k telefonu hodláte chovat hrubě, zároveň ale znepříjemňuje ovládání gesty, její okraje nejsou nijak zahlazené, takže prstíky žádné pohodlí nečeká.

Prostředí Realme UI ještě musí dospět

Díky Realme jsem si udělal exkurzi do historie smartphonů. Kdysi (a není to zase tak dávno) se do Evropy začala dovážet exotika jménem Xiaomi. Česky mluvila spíš jako nadějný student, než rodilý mluvčí. Ale naučila se.

Realme C11 je dnes v situaci, jako byl čínský hegemon před sedmi lety. Rozumíte mu, ale stejně se nemůžete zbavit dojmu, že to výrobce odfláknul. Z kontextu pochopíte, která bije, ale některé formulace jsou trochu krkolomné. Třeba “Probudit obrazovku při oznámeních přijatých na obrazovce uzamčení”, “Režim zásuvky” nebo “Displej obrazovky”, abych zmínil pár perel. Jsou zkrátka věci, které Google Translate ještě nechápe a Realme neřeší.

C11 pro mě bylo prvním setkáním s nástavbou Realme UI, která je sourozencem Color OS. Těšil jsem se proto, že se seznámím s neokoukanými funkcemi, originální grafikou a objevím dosud nepoznané vychytávky. Dostalo se mi však spíš klonu MIUI. Interface je takřka identický, (ne)organizace menu je shodná, opět potkávám zbytkové položky jako Další bezdrátová připojení nebo oddělené nastavení zvuků a režimu Nerušit.

Android 10, Realme C11 | foto: vlastní

Určitě proto po prvním spuštění věnujte půl hodiny proklikáním všech položek, dají se v nich objevit i šikovné funkce. Neměli byste minout ani probuzení i uzamčení poklepáním, možnost zduplikovat aplikace, posílat SOS zprávy jedním tlačítkem, šetřit energii ve dvou úrovních a taky režim výkonu.

Nevíte, kde bydlí pan Výkon?

Nebudu plýtvat energií na to, abych taktně podal realitu. Nemá to cenu, což musí odhalit každý, kdo alespoň zmáčkne tlačítko power na boku Realme C11. Člověk by čekal, že se obrazovka rozsvítí, kamera vás naskenuje, odemkne telefon a vy budete rázem on-line.

Jenže microUSB není jediným prvkem, který poutá C11 k historii. Pokud jsem mluvil o uhlí a vodě, použitý procesor MediaTek Helio G35 pracuje s efektivitou parního stroje. Osm jader neříká vůbec nic o jeho výkonu, zvlášť pokud nevíte, že 12nm litografii používá konkurenční Qualcomm od roku 2017 a architektura Cortex-A53 je s námi už 6 let!

V praxi to vypadá tak, že po zapnutí se půl vteřiny rozsvěcí obrazovka, pak chvilku trvá, než vyjede navigační lišta, než se objeví spuštěné aplikace a celý proces je ještě dvojnásob pomalý, když se Realme probouzí z hlubšího spánku. Velmi často se mi stávalo, že jsem na některý prvek kliknul dvakrát, protože než mobil zareagoval, vyhodnotil jsem si nulovou odezvu jako neregistrovaný dotyk. Následkem čehož jsem nesčetněkrát vybral nějakou volbu omylem.

Pokud telefon používáte způsobem, kdy někam kliknete, pak se podíváte, co se stalo a kliknete znova, C11 používat půjde, ale jestli postupujete po paměti, bojte se o své duševní zdraví.

Nepomáhá tomu ani kapacita RAM. U recenzovaného kousku má kapacitu 2 GB, na trh by se však měla dostat varianta se 3 GB. Těžko říci, jestli by jedno giga udělalo zásadní změnu, určitě byste se však měli dvakrát podívat, jaký hardware se chystáte hodit do košíku.

Jednoduché hry si zahrajete, některé i plynule, ale měli byste si na to vyhradit hodně času. Data se totiž načítají zoufale dlouho. Tento fakt nevyvažuje ani kapacita pro ně určená. Telefon disponuje 32 GB flash pamětí, ze které systém zabere 12 GB. Pokud se nespokojíte jen se základní výbavou, budete potřebovat paměťovku, která ale na rychlosti taky nepřidá.

Pomalu nabyl, pomalu pozbyl

Jestli má Realme C11 šanci něčím zaujmout, bude to pravděpodobně vytrvalost daná 5 000mAh akumulátorem. Výrobce trefně zaznamenal, že levný mobil si mnohdy kupují ti, kdo přivykli výdrži hloupých telefonů. Tenhle smartphone je sice nepřekoná, ale se svou letargií je schopen vás nudit klidně dva dny.

Ne, že by se nedal vyždímat za poloviční dobu, ale s Realme raději počkáte a notifikace vyřídíte na počítači. Výkon telefonu vlastně můžete brát jako permanentní úsporný režim.

Šetřit energii mohou i dvě úrovně spořiče. Při plném nabití první level prodlouží udávanou výdrž o 2,5 hodiny, v agresivnějším režimu pak o celý den. Ovšem za cenu, že budete moci “spouštět pouze několik aplikací současně”. Až po aktivaci zjistíte, že můžete zapnout, co chcete, pokud si danou aplikaci hodíte mezi těch šest povolených. Neboli ultra-úsporný režim funguje spíš jako režim dětský.

Realme C11 zvládá nabíjení výkonem 10 W, vzhledem k velikosti baterie se tak o rychlonabíjení ani mluvit nedá. Přibalená nabíječka totiž doplní energii z 0 na 100 % za cca tři hodiny. Smiřte se proto s nabíjením přes noc. Pokud často těžíte z tzv. sprchového nabíjení, vězte, že za půl hodinky se do akumulátoru nasouká nějakých 20 %, za hodinu 40 %. Ano, přežijete s nimi relativně dlouho, ale klidu moc nezažijete.

Při focení se modlete za světlo

I laik pozná, jestli z mobilu lezou hezké fotky. Neřekne si třeba “Jé, to má ale vyvážený histogram”, ale vidí, jestli jsou barvy mdlé, kontury ostré a jestli není obraz deformovaný. Předem musím přiznat, že při tristním výkonu a optimalizaci jsem čekal horší snímky, alespoň co se optimálních podmínek týče.

Hádám, že předpokládanou klientelu nebude zajímat nic kromě rozlišení, ale pro pořádek musím hardware zmínit. Hlavní objektiv disponuje rozlišením 13 Mpx a světelností f/2.2, sekundární objektiv je aktivní jen při portrétním režimu, jiné využití jeho 2 Mpx a světelnost f/2.4 nemají.

fotoaparát, Realme C11 | foto: vlastní

Nejlepší fotky jsem získal tradičně za slunečného dne. Dostatek světla a času na expozici způsobil, že letní atmosféra fotek byla dokonalá. Velké kontrasty mezi světlem a stínem, věrné podání barev a účinné zaostření – to všechno umí ukázat, že i absolutní low-end nemusí být špatný. Při pohledu v plném rozlišení už je vidět, že drobnokresbu Realme C11 moc nedává, na druhou stranu i tráva, na které je nejvíc vidět splývání detailů, vypadá důstojně. Jako tráva.

Slušné výsledky podává telefon i v detailech, které fotíte třeba na metr daleko. V takovém případě se dá fotit jakž takž i za umělého osvětlení. Jakmile ale dojde na focení v komplikovanějším prostředí, kvalita rychle klesá. V interiérech se dočkáte přepalů i rozmazání, místy je znát, že si foťák pixely spíš domýšlí, než že by je viděl.

A noční fotky? Popravdě, nevím, proč v menu vůbec nějaký noční režim je. Výsledky podává stejné, jako automatika, jen vás nutí držet telefon pět vteřin místo jedné. Dost zbytečný je i režim Expert, který s výjimkou ručního zaostření dělá jen to, co zvládne freewarový fotoeditor.

Bohužel dojmy nespraví ani video. Největším přínosem by byla stabilizace, jenže stropem je Full HD při 30 FPS a nic jiného ani nastavit nemůžete. Leda časosběrné či zpomalené video, ale i v tom případě jste omezení na HD a 30 snímků za vteřinu.

Jak fotí Realme C11?

Ukázka: noční režim

Zhodnocení

Během celého testování jsem si říkal, jestli nejsem na Realme C11 moc přísný. Jestli bych neměl nad všemi neduhy mávnout rukou a říct, že cena je vzhledem k přínosu telefonu adekvátní. Jenže jak daleko v této velkorysosti zajít?

Když si to sečtu, do pozitiv bych zařadil ergonomii a výdrž. V neutrálním pásmu se pohybuje fotoaparát s displejem. A zbytek? Bída. Pomalé nabíjení, microUSB, amatérské rozhraní systému, malé úložiště a největší kombo hřebíků do rakve, výkon s optimalizací.

Realme C11 | foto: vlastní

Ve stejné třídě velké kvalitativní výkyvy nebudou, pořád udělá lepší službu našetřit aspoň dva tisíce navíc. Pokud ale přes tři a půl tisíce nejede vlak, zkuste Motorolu G8 Power Lite, je lepší snad ve všech srovnatelných parametrech. Podobně je na tom i Redmi 9C.

Jinak s klidným svědomím nemůžu doporučit Realme C11 nikomu. Ani důchodcům, protože by nechápali, proč je Realme C11 telefon dotykový, když reaguje na dotyk s vteřinovým zpožděním. Vlastně jeden kandidát na vlastnictví tohoto smartphonu mě nakonec napadá: dítě, kterému chci naordinovat digitální detox.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
ergonomie  chybějící výkon
 výdrž  špatná optimalizace
 absence USB-C
 chybí čtečka otisků prstů
 není NFC

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."

Recenze Realme C11: nejlepší dárek pro “nejlepšího” kamaráda

Říká se, že nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci. Jenže střední třída zdražuje, o vlajkovkách škoda mluvit. Pro spoustu lidí tak telefon do čtyř tisíc může být hodně lákavou nabídkou. Realme C11 tuto třídu zastupuje, v recenzi se proto podíváme na to, komu takový low-end zvedne tep příjemně a komu bude ohrožovat zdraví.

Realme C11 | foto: vlastní

Značku Realme chápu jako subjekt s kořeny podobnými značce Xiaomi – vyrábí levná zařízení, kterým jste díky příjemné ceně ochotni tolerovat i nějaká ta zaškobrtnutí. U top modelů jste přísnější, u levnějších méně. U nejlevnějších riskujete a doufáte. Otázkou je, jestli se v případě C11 risk vyplatí.

Realme C11: specifikace

Konstrukce plast, 164,4 × 75,9 × 9,1 mm, 196 g
Displej 6,5ʺ, LCD IPS, 1560 × 720 px, poměr stran 20:9, jemnost 270 ppi
Operační systém Android 10 + Realme UI 1.0
Čipset 8jádrový, 2,3 GHz, MediaTek Helio G35
Paměť 2 GB RAM, úložiště 32 GB (eMMC 5.1) + MicroSD slot
Fotoaparát duální (13 Mpx hlavní + 2 Mpx hloubkový), clona f/2.2 + f/2.4, LED blesk; přední 5 Mpx, clona f/2.4
LTE 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie Dual SIM, Bluetooth 5.0, Wi-Fi, GPS, microUSB, 3,5mm audiojack, čtečka obličeje, FM rádio,
Baterie 5 000 mAh, nabíjení 10 W
Cena a dostupnost 2 890 Kč, srpen 2020

Obsah balení

  • telefon Realme C11
  • jehla na SIM
  • 10W adaptér pro nabíjení
  • microUSB / USB-A kabel
  • technická brožurka a základní průvodce

Plast je lepší než sklo

První dojem dělá hodně. Žlutá krabička, žluté detaily na kabelu i nabíječce, co je to, když ne Caterpillar? Realme! Jen ten telefon uvnitř je světle zelený. Ale sluší mu to, navíc ne takovým tím velkopanským způsobem. C11 vypadá jednoduše, decentně a moderně.

Realme C11 | foto: vlastní

Přesto bych základní tvar popsal jako tuctovou černou placku. Viděli jste to už stokrát: kapkovitý výřez, tenoučký reproduktor sluchátka, nalepená fólie a černé, na dnešní poměry nikterak úzké rámečky a nehezky nafouknutá brada. Jestli přecházíte třeba ze tři roky starého telefonu, určitě to bude posun, ale zatajit, že normál už je dál, se nedá.

Zajímavější je strana zadní. Vlastně musím děkovat za to, že Realme upřednostnilo praktičnost a ergonomii před požadavky módní policie. Dvojice fotoaparátů sice podlehla diktátu “objektivy do černého batohu prosím”, ale je vystouplý jen minimálně, jeho vyvýšení je pozvolné, takže se v hranách nedrží prach a ještě je krycí sklíčko zapuštěné, což obstarává aspoň minimální ochranu.

Z tohoto vyboulení vybíhá pruh s logem výrobce, zbytek plochy pak kryje plastový výlisek s jemným drážkováním připomínajícím papilární linie. Skvěle se drží, neklouže, působí originálně i hodnotně – zkrátka je pro mě nejsilnějším designovým prvkem telefonu. Kéž by i dražší telefony začly pracovat nejen s barvami a materiály, ale i povrchem, jako kdysi třeba HTC Touch Diamond (recenze).

Čtečku otisků Realme C11 nemá, ani vzadu, ani v displeji, ani na boku. Spoléhá jen na identifikaci čelní kamerou, připravte se proto, že ťukat PIN nebo kreslit gesto budete nepříjemně často.

Realme C11 | foto: vlastní

Boky Realme C11 se drží velmi příjemně, za což vděčí hraně běžící jejich středem. Díky ní se telefon perfektně zaklesne do dlaně a není pak problém ani nahmatat tlačítka hlasitosti či zapínání na pravém boku. Proti nim na straně levé najdete šuplík na dvě SIM karty a oddělenou paměťovou kartu microSD.

Hořejšek je pustý, spodek plný otvorů. Čtyři pro reproduktor, dva pro mikrofon, jeden pro sluchátka a jeden pro kabel datový nebo napájecí se zakončením pro konektor microUSB. Možná je to u takhle levných telefonů normální, ale když jsem poprvé zjistil, že nemůžu použít žádnou ze tří nabíječek rozházených po domácnosti a sháněl nějakou kompatibilní, měl jsem pocit, jako bych na benzínce žádal o uhlí a vodu na výrobu páry.

Displej nenadchne, ani neurazí

Doba žádá protáhlé displeje a velké úhlopříčky. Potud Realme C11 trend splňuje. IPS technologie už své nedostatky v podání barev má, ale musím aplikovat i střízlivou optiku, že se bavíme o telefonu za tři tisíce korun. Zkrátka musím být velkorysý a pokud se na displej dá koukat, přečtete si na něm SMS a pustíte seriál, není třeba kritizovat.

V cenové kategorii je běžné i HD rozlišení, které v použitém poměru stran 20:9 dává výslednou matici 1 560 × 720 pixelů. Na úhlopříčce 6,5 palce už je sem tam znát rastr, hlavně na písmu, které by potřebovalo vyhlazení. Ale opět, dá se s tím žít.

Horší už je to s jasem, respektive jeho automatikou. Velmi často volí telefon zbytečně nízkou intenzitu podsvícení a ani když ručně nastavíte maximum, žádná záře se nekoná.

displej, Realme C11 | foto: vlastní

Kvůli tomu se obloukem musím vrátit k biometrickému ověření. Pokud sedíte před bíle svítícím monitorem v temném pokoji, přední kamera vám odemknout dokáže, ale za horších světelných podmínek už budete ťukat PIN.

Odstavec věnuji i nalepené fólii. Může se hodit, pokud se k telefonu hodláte chovat hrubě, zároveň ale znepříjemňuje ovládání gesty, její okraje nejsou nijak zahlazené, takže prstíky žádné pohodlí nečeká.

Prostředí Realme UI ještě musí dospět

Díky Realme jsem si udělal exkurzi do historie smartphonů. Kdysi (a není to zase tak dávno) se do Evropy začala dovážet exotika jménem Xiaomi. Česky mluvila spíš jako nadějný student, než rodilý mluvčí. Ale naučila se.

Realme C11 je dnes v situaci, jako byl čínský hegemon před sedmi lety. Rozumíte mu, ale stejně se nemůžete zbavit dojmu, že to výrobce odfláknul. Z kontextu pochopíte, která bije, ale některé formulace jsou trochu krkolomné. Třeba “Probudit obrazovku při oznámeních přijatých na obrazovce uzamčení”, “Režim zásuvky” nebo “Displej obrazovky”, abych zmínil pár perel. Jsou zkrátka věci, které Google Translate ještě nechápe a Realme neřeší.

C11 pro mě bylo prvním setkáním s nástavbou Realme UI, která je sourozencem Color OS. Těšil jsem se proto, že se seznámím s neokoukanými funkcemi, originální grafikou a objevím dosud nepoznané vychytávky. Dostalo se mi však spíš klonu MIUI. Interface je takřka identický, (ne)organizace menu je shodná, opět potkávám zbytkové položky jako Další bezdrátová připojení nebo oddělené nastavení zvuků a režimu Nerušit.

Android 10, Realme C11 | foto: vlastní

Určitě proto po prvním spuštění věnujte půl hodiny proklikáním všech položek, dají se v nich objevit i šikovné funkce. Neměli byste minout ani probuzení i uzamčení poklepáním, možnost zduplikovat aplikace, posílat SOS zprávy jedním tlačítkem, šetřit energii ve dvou úrovních a taky režim výkonu.

Nevíte, kde bydlí pan Výkon?

Nebudu plýtvat energií na to, abych taktně podal realitu. Nemá to cenu, což musí odhalit každý, kdo alespoň zmáčkne tlačítko power na boku Realme C11. Člověk by čekal, že se obrazovka rozsvítí, kamera vás naskenuje, odemkne telefon a vy budete rázem on-line.

Jenže microUSB není jediným prvkem, který poutá C11 k historii. Pokud jsem mluvil o uhlí a vodě, použitý procesor MediaTek Helio G35 pracuje s efektivitou parního stroje. Osm jader neříká vůbec nic o jeho výkonu, zvlášť pokud nevíte, že 12nm litografii používá konkurenční Qualcomm od roku 2017 a architektura Cortex-A53 je s námi už 6 let!

V praxi to vypadá tak, že po zapnutí se půl vteřiny rozsvěcí obrazovka, pak chvilku trvá, než vyjede navigační lišta, než se objeví spuštěné aplikace a celý proces je ještě dvojnásob pomalý, když se Realme probouzí z hlubšího spánku. Velmi často se mi stávalo, že jsem na některý prvek kliknul dvakrát, protože než mobil zareagoval, vyhodnotil jsem si nulovou odezvu jako neregistrovaný dotyk. Následkem čehož jsem nesčetněkrát vybral nějakou volbu omylem.

Pokud telefon používáte způsobem, kdy někam kliknete, pak se podíváte, co se stalo a kliknete znova, C11 používat půjde, ale jestli postupujete po paměti, bojte se o své duševní zdraví.

Nepomáhá tomu ani kapacita RAM. U recenzovaného kousku má kapacitu 2 GB, na trh by se však měla dostat varianta se 3 GB. Těžko říci, jestli by jedno giga udělalo zásadní změnu, určitě byste se však měli dvakrát podívat, jaký hardware se chystáte hodit do košíku.

Jednoduché hry si zahrajete, některé i plynule, ale měli byste si na to vyhradit hodně času. Data se totiž načítají zoufale dlouho. Tento fakt nevyvažuje ani kapacita pro ně určená. Telefon disponuje 32 GB flash pamětí, ze které systém zabere 12 GB. Pokud se nespokojíte jen se základní výbavou, budete potřebovat paměťovku, která ale na rychlosti taky nepřidá.

Pomalu nabyl, pomalu pozbyl

Jestli má Realme C11 šanci něčím zaujmout, bude to pravděpodobně vytrvalost daná 5 000mAh akumulátorem. Výrobce trefně zaznamenal, že levný mobil si mnohdy kupují ti, kdo přivykli výdrži hloupých telefonů. Tenhle smartphone je sice nepřekoná, ale se svou letargií je schopen vás nudit klidně dva dny.

Ne, že by se nedal vyždímat za poloviční dobu, ale s Realme raději počkáte a notifikace vyřídíte na počítači. Výkon telefonu vlastně můžete brát jako permanentní úsporný režim.

Šetřit energii mohou i dvě úrovně spořiče. Při plném nabití první level prodlouží udávanou výdrž o 2,5 hodiny, v agresivnějším režimu pak o celý den. Ovšem za cenu, že budete moci “spouštět pouze několik aplikací současně”. Až po aktivaci zjistíte, že můžete zapnout, co chcete, pokud si danou aplikaci hodíte mezi těch šest povolených. Neboli ultra-úsporný režim funguje spíš jako režim dětský.

Realme C11 zvládá nabíjení výkonem 10 W, vzhledem k velikosti baterie se tak o rychlonabíjení ani mluvit nedá. Přibalená nabíječka totiž doplní energii z 0 na 100 % za cca tři hodiny. Smiřte se proto s nabíjením přes noc. Pokud často těžíte z tzv. sprchového nabíjení, vězte, že za půl hodinky se do akumulátoru nasouká nějakých 20 %, za hodinu 40 %. Ano, přežijete s nimi relativně dlouho, ale klidu moc nezažijete.

Při focení se modlete za světlo

I laik pozná, jestli z mobilu lezou hezké fotky. Neřekne si třeba “Jé, to má ale vyvážený histogram”, ale vidí, jestli jsou barvy mdlé, kontury ostré a jestli není obraz deformovaný. Předem musím přiznat, že při tristním výkonu a optimalizaci jsem čekal horší snímky, alespoň co se optimálních podmínek týče.

Hádám, že předpokládanou klientelu nebude zajímat nic kromě rozlišení, ale pro pořádek musím hardware zmínit. Hlavní objektiv disponuje rozlišením 13 Mpx a světelností f/2.2, sekundární objektiv je aktivní jen při portrétním režimu, jiné využití jeho 2 Mpx a světelnost f/2.4 nemají.

fotoaparát, Realme C11 | foto: vlastní

Nejlepší fotky jsem získal tradičně za slunečného dne. Dostatek světla a času na expozici způsobil, že letní atmosféra fotek byla dokonalá. Velké kontrasty mezi světlem a stínem, věrné podání barev a účinné zaostření – to všechno umí ukázat, že i absolutní low-end nemusí být špatný. Při pohledu v plném rozlišení už je vidět, že drobnokresbu Realme C11 moc nedává, na druhou stranu i tráva, na které je nejvíc vidět splývání detailů, vypadá důstojně. Jako tráva.

Slušné výsledky podává telefon i v detailech, které fotíte třeba na metr daleko. V takovém případě se dá fotit jakž takž i za umělého osvětlení. Jakmile ale dojde na focení v komplikovanějším prostředí, kvalita rychle klesá. V interiérech se dočkáte přepalů i rozmazání, místy je znát, že si foťák pixely spíš domýšlí, než že by je viděl.

A noční fotky? Popravdě, nevím, proč v menu vůbec nějaký noční režim je. Výsledky podává stejné, jako automatika, jen vás nutí držet telefon pět vteřin místo jedné. Dost zbytečný je i režim Expert, který s výjimkou ručního zaostření dělá jen to, co zvládne freewarový fotoeditor.

Bohužel dojmy nespraví ani video. Největším přínosem by byla stabilizace, jenže stropem je Full HD při 30 FPS a nic jiného ani nastavit nemůžete. Leda časosběrné či zpomalené video, ale i v tom případě jste omezení na HD a 30 snímků za vteřinu.

Jak fotí Realme C11?

Ukázka: noční režim

Zhodnocení

Během celého testování jsem si říkal, jestli nejsem na Realme C11 moc přísný. Jestli bych neměl nad všemi neduhy mávnout rukou a říct, že cena je vzhledem k přínosu telefonu adekvátní. Jenže jak daleko v této velkorysosti zajít?

Když si to sečtu, do pozitiv bych zařadil ergonomii a výdrž. V neutrálním pásmu se pohybuje fotoaparát s displejem. A zbytek? Bída. Pomalé nabíjení, microUSB, amatérské rozhraní systému, malé úložiště a největší kombo hřebíků do rakve, výkon s optimalizací.

Realme C11 | foto: vlastní

Ve stejné třídě velké kvalitativní výkyvy nebudou, pořád udělá lepší službu našetřit aspoň dva tisíce navíc. Pokud ale přes tři a půl tisíce nejede vlak, zkuste Motorolu G8 Power Lite, je lepší snad ve všech srovnatelných parametrech. Podobně je na tom i Redmi 9C.

Jinak s klidným svědomím nemůžu doporučit Realme C11 nikomu. Ani důchodcům, protože by nechápali, proč je Realme C11 telefon dotykový, když reaguje na dotyk s vteřinovým zpožděním. Vlastně jeden kandidát na vlastnictví tohoto smartphonu mě nakonec napadá: dítě, kterému chci naordinovat digitální detox.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
ergonomie  chybějící výkon
 výdrž  špatná optimalizace
 absence USB-C
 chybí čtečka otisků prstů
 není NFC

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."