Na počátku byl boj proti dětské pornografii. To je samozřejmě záslužná věc a nikdo proti tomu nemůže říct ani to nejmenší. To by se do toho ale nesměly vložit bruselští úředníci. Revidovaný návrh zákona proti šíření dětské pornografie (CSAM) obsahuje nejen požadavek, abychom zpřístupnily své zprávy na WhatsAppu včetně těch šifrovaných, ale jde ještě mnohem dál. Upozornil na to server TechRadar.
Uniklý 42bodový plán nyní předkládá nová doporučení, jak musí společnosti nakládat s online aktivitami lidí, včetně uchovávání dat, přístupu a zachycování všech digitálních služeb. Pokud by návrhy v současné podobě prošly, pak by žádné digitální zařízení, která denně používáme, od chytrých telefonů přes chytré domácnosti až po automobily, nebylo před orgány EU v bezpečí.
Ačkoli původní návrh shodil ze stolu Evropský soud pro lidská práva, který odmítl prolomení šifrovaných dat. Evropská komise se nevzdává. Původní návrh jen oprášila a přidala do něj pár drobností typu vyřazení chatovacích platforem státní správy a jiných veřejně nedostupných aplikací ze sledování.
Čtěte také: Apple není dokonalý. Mazaný hacker pronikl do systému a ukradl citlivá data
Záměr zavést takzvaný rámec „bezpečnosti již od návrhu“ představila už loni skupina High-Level Group, kterou vytvořila Evropská komise. Jejím úkolem je v rámci iniciativy přezdívané Going Dark zajistit „dostupnost účinných nástrojů pro boj se zločinem a zvýšení bezpečnosti v digitální době.“ Co si pod tím máme představit zatím není zcela jasné. Celý proces se dosud odehrával převážně za zavřenými dveřmi s vyloučením veřejnosti.
Hlavním cílem je nicméně nalézt způsob, jak poskytnout donucovacím orgánům plné možnosti dohledu, a to jak z právního, tak z technického hlediska. Není proto divu, že se EU ve svém úsilí o totální kontrolu nad našimi digitálními životy v první řadě zaměřila právě na koncové šifrování, které znemožňuje číst zachycené zprávy.
Podle Jana Jonssona, generálního ředitele jedné z nejlepších VN služeb Mullvad, by přijetí takové legislativy způsobilo, že veškerý šifrovaný provoz už nebude nadále soukromý a bezpečný. „VPN také nepomůže. Znamenalo by to totální dohled a to, že obyvatelé Evropy budou nosit ve svých kapsách státní špionážní software,“ zdůraznil.
Jonsson nyní doufá, že vnější tlak ze strany občanů, technologických společností a médií by mohl povzbudit Evropskou komisi k tomu, aby plány Going Dark zabila.
Na počátku byl boj proti dětské pornografii. To je samozřejmě záslužná věc a nikdo proti tomu nemůže říct ani to nejmenší. To by se do toho ale nesměly vložit bruselští úředníci. Revidovaný návrh zákona proti šíření dětské pornografie (CSAM) obsahuje nejen požadavek, abychom zpřístupnily své zprávy na WhatsAppu včetně těch šifrovaných, ale jde ještě mnohem dál. Upozornil na to server TechRadar.
Uniklý 42bodový plán nyní předkládá nová doporučení, jak musí společnosti nakládat s online aktivitami lidí, včetně uchovávání dat, přístupu a zachycování všech digitálních služeb. Pokud by návrhy v současné podobě prošly, pak by žádné digitální zařízení, která denně používáme, od chytrých telefonů přes chytré domácnosti až po automobily, nebylo před orgány EU v bezpečí.
Ačkoli původní návrh shodil ze stolu Evropský soud pro lidská práva, který odmítl prolomení šifrovaných dat. Evropská komise se nevzdává. Původní návrh jen oprášila a přidala do něj pár drobností typu vyřazení chatovacích platforem státní správy a jiných veřejně nedostupných aplikací ze sledování.
Čtěte také: Apple není dokonalý. Mazaný hacker pronikl do systému a ukradl citlivá data
Záměr zavést takzvaný rámec „bezpečnosti již od návrhu“ představila už loni skupina High-Level Group, kterou vytvořila Evropská komise. Jejím úkolem je v rámci iniciativy přezdívané Going Dark zajistit „dostupnost účinných nástrojů pro boj se zločinem a zvýšení bezpečnosti v digitální době.“ Co si pod tím máme představit zatím není zcela jasné. Celý proces se dosud odehrával převážně za zavřenými dveřmi s vyloučením veřejnosti.
Hlavním cílem je nicméně nalézt způsob, jak poskytnout donucovacím orgánům plné možnosti dohledu, a to jak z právního, tak z technického hlediska. Není proto divu, že se EU ve svém úsilí o totální kontrolu nad našimi digitálními životy v první řadě zaměřila právě na koncové šifrování, které znemožňuje číst zachycené zprávy.
Podle Jana Jonssona, generálního ředitele jedné z nejlepších VN služeb Mullvad, by přijetí takové legislativy způsobilo, že veškerý šifrovaný provoz už nebude nadále soukromý a bezpečný. „VPN také nepomůže. Znamenalo by to totální dohled a to, že obyvatelé Evropy budou nosit ve svých kapsách státní špionážní software,“ zdůraznil.
Jonsson nyní doufá, že vnější tlak ze strany občanů, technologických společností a médií by mohl povzbudit Evropskou komisi k tomu, aby plány Going Dark zabila.