Zkušenosti s Galaxy Note Edge: Zakřivený displej ano, nebo ne?

Slovo edge v angličtině označuje jak hranu, tak výhodu. V případě Note Edge by se tedy Samsung mohl trefit do obou významů. S příchodem S6 se totiž tváří, že ohnutý displej je jedním z nejvýznamnějších milníků, které mobily potkaly. Vždycky je ale lepší si osobně srovnat, kde končí praxe a začíná reklama.

V našem případě se stal testovacím králíkem Samsung Galaxy Note Edge, první známý telefon, který přehnul displej přes okraj. Není totiž zahnutí jako zahnutí, styl, který převáděl Samsung Galaxy Round nebo LG G Flex zdaleka takovým upgradem není. Leč postupně, chronologicky…

První dojem: Nadšení

S Notem Edge v kapse si budete připadat jako král. Takovou exkluzivitu totiž na 95 % nikdo ve vašem okolí mít nebude. Wow efekt je obrovský, máte chuť ukazovat telefon rodině, kolegům, spolužákům a od prezentace cizím vás zachrání jen hrozba příliš majetnických občanů, kteří by si tu parádu za dvacet tisíc mohli přivlastnit. A okolí vám to s nadšením baští: „Jé, co to máš?“

Hodně jsem se bál asymetrie. Nejsme na ni zvyklí a podvědomě očekáváme, že telefon bude nevyvážený, nepříjemný v dlani a obecně se projeví jako díra po zubu – budete na ni narážet pořád. Velmi brzy se ale tohoto pocitu zbavíte, za prvé proto, že Note je určený spíše pravákům do levé ruky, za druhé kvůli bezpečnému zaklesnutí do kloubů prstů. A do třetice zkrátka otupíte a zvyknete si.

První den budete vnímat hlavně všudypřítomnost vysouvacího panelu a jeho praktický význam. Dát si na něj zástupce poznámek? Telefonu? Nebo do lišty nacpete rovnou všechny používané? V tu chvíli je Edge jako druhý monitor k počítači: roky tvrdíte, jak ho nepotřebujete, pak jednou zkusíte a nemůžete jinak. Dokonce můžete skončit i tak extrémní situací, že přestanete domácí obrazovku vůbec používat a všechno budete spouštět jen z boční hrany. Ostatně, výchozí launcher s tím částečně počítá a nástrojový panel vůbec neskrývá.

Na konci dne (nebo kapacity baterie) si ještě budete pochvalovat, jak pohodlně vidíte na hodiny a zajistíte si tak růžové sny o budoucnosti s Notem.

Noční hodiny se hodí i ve dne, na spotřebu mají minimální vliv.

Dojem druhý: Na půli cesty

Vzbudí vás budík. A narazíte díky němu na první otazník: proč se hlásí v boční liště i na hlavním displeji? Vnukne vám to do hlavy kacířskou myšlenku, že nebude takový problém najít i další mouchy. A skutečně: blikající dioda signalizuje příchozí zprávu, ale na hraně vidíte jen ikonu. Vždyť i stavová lišta, kterou Edge zastupuje, zobrazí kousek textu a roztažením i celý obsah. Boční lišta vám místo toho raději nabídne počasí nebo čas.

Kývnete a spolehnete se na sílu TouchWizu a jeho multitasking v podobě plovoucích oken a rozděleného displeje. A zase dostanete přes prsty, krátké i dlouhé podržení prstu na ikoně stejně spustí aplikaci v maximalizované podobě. A tak dobře to mohlo fungovat! Co kdyby Samsung naučil Note gesta startující právě z hrany? Čtvrtkruh otevře program ve full screen režimu, zatáčka dolů ve zmenšeném okně. Ale ono ne… Jediným řešením je nákup aplikace za cca 40 Kč. Že to není moc? Možná ne, ale když chcete mít na boku přepínače bezdrátových sítí, padnou na to další čtyři pětky, stejně tak pro umístění rychlých kontaktů a najednou se náklady nakupí.

Jinými slovy stavová boční lišta jen zastupuje aplikace, o které byste se měli postarat, ale s upozorněním už dále ptakticky pracovat nemůžete.

Svítilna na boku je vždycky po ruce, notifikace bych bez mrknutí oka oželel.

Dojmy v polovině testu: Nevyužitý potenciál

Po pochybnostech z minulé kapitoly začnete zkoumat další schopnosti lišty. Nemusí sloužit jen jako řada aplikací ke spuštění, ale posouváním můžete rolovat mezi více funkcemi. Jenže předinstalovaná nabídka je pro obyčejného smrtelníka vyloženě slabá. Alespoň já žiju ve světě, kde není třeba mít stále před očima kurzy akcií a ani sportovní výsledky nepotřebuju znát do deseti vteřin od hvizdu rozhodčího. Samsung to tedy zkouší přes aktuality a zprávy. Jestli jste někdy sledovali ČT24, znáte ten nekonečný text na dolním kraji obrazu. Čtete ho? Jestli ano, přidejte Notu malé bezvýznamné plus, pro mě je čtení zpráv jak ze čtecího zařízení utrpení. Bohužel situaci nezachrání ani fitness trenér S Health: udělal jsem za den 9342 kroků, nebo 8791? Je mi to srdečně jedno, takže ani tento panel jsem nevyužil.

Sečteno podtrženo, nakonec jsem Edge využíval hlavně k ovládání přehrávače hudby. V něm můžete skladby přeskakovat nebo pauzovat. Maličko mi chybělo, že celý proužek není využitý jako vyhledávač v rámci jedné skladby (posluchači audioknih jistě rozumí).

Když odečtete ovladače médií na edge, zjistíte, že tolik aplikací prostor navíc nevyužije.

Univerzálnější uplatnění pak má seshora vysouvací lišta s přepínači pro pravítko, stopky, minutku, svítilnu a diktafon. Něco takového je skutečně návykové – kvůli hraně vždy chytíte telefon správně a baterka je na dvě posunutí prstem rozsvícená.

Smíření, aneb blížíme se do finiše

Časem boční hraně leccos odpustíte. Začnete Note Edge brát spíše jako klasický telefon s malým bonusem navíc. Zvykání chce čas, smiřte se, že celý koncept trpí nekonzistentností. Výchozí launcher postranní panel ukazuje, alternativní (třeba Nova nebo Apex) ho skryjí. Pak koukáte, jak obsah na displeji „přetéká“ přes okraj. Nevadí to, ale musíte se ptát, proč je i hlavní displej zahnutý, když to u některých aplikací vypadá tak zvláštně. Po důvodu jsem ale už hlouběji nepátral, protože jsem měl palčivější problém: proč se proboha Edge rozsvítí jen nešikovným gestem, kdy musíte prstem přejet celou hranu tam a zpátky předepsanou rychlostí? Nestačí k tomu jedna ruka, rychlostní limity jsou velmi přísné a pohyb ani zdaleka není přirozený.

Výchozí launcher postranní lištu zobrazuje, pokud ale potřebujete alternativu, zůstane místo ní černý proužek – displej na hraně ale pak prakticky nepostřehnete a prostředí je konzistentnější.

Naštěstí mě zachránil update na Android 5 Lollipop, díky kterému už stačí jen lehké podrbání a bok telefonu se rozsvítí. Aktualizace zlepšila i využití při focení. Na KitKatu Note Edge zkoušel do postranního panelu nacpat skoro všechno od korekcí barev po spoušť, se kterou byly potíže největší. Zpočátku vypadá užitečně, když je celý displej vyhrazen obrazu, ve skutečnosti se ale komfort ovládání propadne – hranu jen těžko nahmatáte a když se vám to povede, stisknete spoušť omylem. Méně je někdy více a lízátko tak fotoaparátu významně pomohlo.

Zamyšlení místo resumé

Přestože jsem se s phabletem Galaxy Note Edge skamarádil a rád jím nahradil svůj primární telefon, netroufám si vyslovit soud, zda jsem se stal svědkem historického milníku, který během pár let okopírují všichni výrobci, nebo jsem používal kuriozitu, která v dějinách zapadne.

Částečně konkurenční Galaxy S6 Edge netřeba představovat – high-end mobil s ohnutým displejem, který se má vézt na vlně neokoukaného vzhledu. Ale pozor, s Notem si ho rozhodně nepleťte! S6 má zakulacené krycí sklo na klasickém displeji, chybí ale komplexnější funkce, jako u většího brášky. Zjednodušeně Note Edge prohnutí používá, u S6 se na něj budete většinu času jen koukat.

S klidným svědomím ale můžu tvrdit, že pokud má váš telefon rovný displej, o nic nepřicházíte. Mé argumenty? Postranní panel není zabudovaný systémově, jinými slovy vás Samsung ve využití bude limitovat. Nepodporuje ho vaše oblíbená aplikace? Můžete leda doufat v aktualizaci, nebo přetrpět nevyužitý prostor.

Druhým důvodem je podpora samotného výrobce. Čekal bych, že si své rodinné stříbro bude Samsung víc hýčkat. Přál bych si, aby se pro Edge objevovalo více aplikací na Google Play (a ne jen hudební přehrávače), aby měly chytřejší funkce, zkrátka mým snem je otevřít boční displej vývojářům na hraní a dát mu smysl.

Důvodem třetím je nahraditelnost. Postranní displej není nic zásadního a snad každou jeho funkci dokážete nahradit nějakou aplikací. Nástrojových lišt, které můžete tahat z krajů displeje jak králíky, je habaděj, používaly je i různém custom ROMky jako tzv. ribbony. A i kdyby neexistovaly, pořád tu máme obyčejnou notifikační roletku, která má stejnou funkci.

 

S personalizací „Mého vlastního panelu“ si Samsung vyhrál. Můžete ho pokreslit, přidat mu texturu, vyměnit za obrázek… A získáte krásnou, navoněnou zbytečnost.