Nová vlajková loď japonské značky vůbec poprvé nespoléhá na nostalgii a cítění konzervativních uživatelů. Umně namíchalo koktejl tradičních jistot a moderních must-have atributů. Zbývají dvě klíčové otázky: bude to stačit a není už pozdě?

Vypadá hezky, ale je to Sony, a to na něm zase určitě něco podělá, řekl jeden můj poučený známý při letmé prohlídce modrého telefonu v mé ruce. Jen vrozená slušnost mi nedovolila s ním naplno souhlasit. V posledních letech tím poděláním byla zejména strnulost japonského elektronického gigantu v přejímání již dávno zřejmých moderních trendů.

Extrémně dlouho jsme tak čekali na tenké rámečky, širokoúhlé displeje, OLED obrazovky a v poslední době zejména dvojité fotoaparáty. V Sony vždycky trvali na svém: nabízíme alternativu. Máme nejdokonalejší LCD panely na světě. Zúročujeme desítky let zkušeností ve videoprůmyslu. Copak neznáte technologii Triluminous? A s tím, jak válka na mobilním poli zuřila, Japonci zůstávali v zákopech.

Xperia XZ3 je tak veskrze památným telefonem – v Sony si vůbec poprvé řekli: “Dáme vám vše – výkřiky moderny, i naše tradiční devizy”. Jenže zapomněli dodat slovíčko skoro. Sony Xperia XZ3 je skvělý telefon a na trhu by z různých důvodů, které probereme v dnešní recenzi, neměl zapadnout. Zároveň ale lépe, než který jiný model, dokazuje slova klasika: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál“.

Sony Xperia XZ3: specifikace

Design a zpracování: poprvé širokoúhle

I na XZ3, stejně jako na každém telefonu z Japonska posledních let poznáte, že se jedná o Sony. Ostré rohy a kulatá záda nenechají nikoho na pochybách. Ostatně i rámečky, které se deklarují jako minimální a na stranách aspoň opticky skutečně chybí, jsou na čele a bradě tlustší než u konkurence. A není to jen zdání – i exaktní výpočet ukazuje koeficient poměru displeje k čelní ploše jen 80 %. Má to svou příčinu: Sony opět vsadilo na výkonné stereoreproduktory, které oba dva směřují do divákova obličeje a nikoli kamsi na stranu. To si žádá potlesk – kéž by takto přemýšleli všichni výrobci rádoby multimediálních telefonů. Širší okraje proto Xperii XZ3 rádi odpustíme, už jen proto, že je v Sony dokázali mezigeneračně opět o něco zmenšit.

I hmotnost 197 gramů jako by pocházela z minulosti, i když existuje celá řada uživatelů, kteří pořádný kus telefonu pro chlapy před vylehčenými modely výrazně preferují. Jenže Xperia XZ3 není pořádný telefon pro chlapy. Je to lesklá stylovka z kovu a skla, v našem případě s poutavou modrošedou úpravou. Záda telefonu vyvedená ve vysokém lesku poutají pozornost a házejí prasátka na všechny strany. Kupodivu to ale na rozdíl například od starších HTC nepůsobí pouťově, ale navýsost elegantně.

Není ale všechno zlato, co se třpytí. A tohle zlato klouže. A klouže hodně. Klouže z ruky, klouže z držáků, klouže po desce stolu, klouže z kapsy ven, když si sednete, dokonce klouže i po sedačce auta vzhůru, když si telefon dáte mezi nohy (kdo z řidičů to nedělá?). Klouže zkrátka všude, a může za to především tvar přístroje. Zadní strana má tvar oblouku s vrcholem uprostřed, takže se výrazně zmenšila trakční plocha pro dotyk s podložkou. Na zádech zároveň nevidíme jediný výstupek; Sony se povedlo zarovnat fotoaparát do jedné roviny se zády. Vypadá to parádně, existují ale v tomto smyslu i praktičtější telefony.

Sony ale nepotřebuje být praktické, když je krásné. Pokud jste někdy chtěli Samsung se zahnutým displejem, jen na vás byl moc zakulacený, tady jste na správné adrese. Sony Xperia XZ3 oblinami obrazovky skutečně připomíná svou jihokorejskou konkurenci, jen s ostřejšími rohy. A stejně jako měly v minulosti problémy s ergonomií Samsungy svými vyosenými čtečkami prstů na zádech, má je také Sony. A bohužel dlouhodobě. Přemýšlím, zda skutečně v Japonsku neexistuje nikdo, kdo by technikům v Sony řekl: „Víte, že když dáte objektiv fotoaparátu do stejné výšky, jako je jinde čtečka prstů, budou na něj lidé pořád omylem sahat a patlat po něm?“ Nebo třeba „Ne, tu skutečnou čtečku nemůžete umístit do půlky těla přístroje, tam u takhle velkého telefonu nikdo přirozeně prst nepoloží!“ Anebo je to jinak? Mají skutečně průměrně narostlí Japonci menší ruce než Evropani? Ať už je to jak chce, nelze než konstatovat, že podoba zad se Sony opět, už asi popáté v řadě, vůbec nepovedla. Možná i proto čtečka otisků prstů neumí nic než odemykat telefon – žádná gesta, žádné extra funkce.

Jak by se u podobně konstruovaného telefonu hodilo odemykání obličejem! To ale v Sony buď neumějí, anebo si opět řekli, že namísto toho nabídnou nějaké ty osvědčené a trochu zapomenuté funkce telefonů minulosti. Třeba fyzickou dvoupolohovou spoušť fotoaparátu. Ta je opět na svém místě, a ačkoli jsem ji vždy u všech telefonů Sony vychvaloval, letos s tím mám trochu problém. Díky implementace spouštění fotoaparátu fyzickými knoflíky už toto zvládne každý telefon i bez ní. Zároveň jsem u XZ3 nebyl zcela spokojen s její funkčností. O tom ale až v kapitole věnované fotoaparátu.

Z budoucnosti, respektive už pohříchu z přítomnosti, přichází absentující výstup na jack. Stesk po tomto prvku snad zažene odolnost proti prachu a vodě normy IP68. Té Sony dosahuje i přes svá tradičně pouhým nehtem otevíratelná dvířka, která skrývají hybridní slot na SIM a paměťovou kartu. Vysloveně to svádí k hraní si s ním a permanentnímu vysunování a zasunování. Raději to ale nedělejte. Stejně jako řada telefonů minulých let se Sony při každém vysunutí neznámo proč restartuje. A po zasunutí a vložení SIMky zrovna tak.

Displej, prostředí a baterie: koláč, na nějž je radost pohledět

První Sony s OLED displejem. Jak tohle asi dopadne, tázal jsem se sám sebe ještě před testem. Experimenty s novou technologií ne každému vždycky vyjdou. Jenže to by nesmělo být Sony – expert na displeje. Hned na poprvé se totiž jedná o trefu do černého (jak také u OLED displeje jinak). Jedná se vůbec o první displej od Sony, kde jsem v typickém sony – menu nastavení barevného rozsahu s klidným svědomím spustil volbu Živé barvy. Zatímco u starších modelů se tmavé plochy ikon začaly ihned slévat, pro vyladěný kontrast displeje Xperia XZ3 to neplatí. Vůbec poprvé se obrazovka Sony může rovnat jihokorejské konkurenci co se živosti a čitelnosti barev týče. A aby také ne. Displej Xperie XZ3 podporuje HDR, a jeho kvalitám se díky vylepšovači videa dokáže přiblížit i u filmů bez podpory nejnovějšího standardu dynamického kontrastu. Ani ostatními atributy nijak nezaostává. Rozlišení 2880 x 1440 pixelů snadno napoví další parametry, a to hustotu zobrazení 537 ppi a poměr stran obrazovky 18:9. V Sony navíc jako by ztenčili krycí vrstvu nad tekutými krystaly – prst jako by se skutečně dotýkal obsahu na obrazovce. Výhrady nelze mít ani k maximálnímu jasu kolem 600 nitů.

Pár much se ale přeci jen najde. Některé lze přičíst ergonomické nezkušenosti: displej je zahnutý až příliš a při psaní jsem občas napsal znaky nechtíc i zboku dlaní. Nadšený jsem nebyl ani z poměrně nepřesných senzorů. Snímač okolního podsvícení rád zaspával a nechával obrazovku dlouho v režimu velmi nízké hladiny světla. Než se vzpamatoval, trvalo to i několik sekund. A naopak: když se začalo stmívat, noční režim nízkého podsvícení Sony rádo zapínalo dříve, než by si to situace zasloužila. Ke slovu pak přišlo manuální nastavení jezdcem v notifikační liště. To samé v bleděmodrém bohužel platí i pro senzor polohy – obrazovka se ráda přetáčí, i když k tomu zdánlivě ještě není důvod. A protože tato nečekaná přetočení provází často i zaškobrtnutí činnosti systému, dokáže to člověka pěkně vyvést z míry.

Tím spíš, že Sony Xperia XZ3 je jedním z mála telefonů, které přicházejí na trh už s nejnovějším Androidem 9 Pie. Ano, s tím, který nativně podporuje gesta ovládání, a můžete proto zcela eliminovat lištu s ovládacími prvky! Ne, počkat, to není on. Aspoň tedy ne u Sony. V Japonsku se rozhodli, že jejich grafická nadstavba androidí gesta podporovat nebude a lišta bude v plné parádě na obrazovce strašit dál. Jen jedno gesto je k dispozici, je zcela nové a s těmi v androidu nemá nic společného. Pokud přejedete prstem po zaoblení displeje, vrátíte se o krok zpět. Nebudu lhát: chce to zvyk, chce to trénink, pak už je to celkem použitelná fíčura. Pár hodin je ale navíc potřeba věnovat odladění délky pohybu. Pokud to neuděláte, riskujete, že se budete o krok zpět vracet mimoděk, pauzovat hry, ztrácet rozdělanou práci, a tak podobně.

Gesto Zpět je součásti novinky Side Sense, která do ovládání nových Sony zapojuje umělou inteligenci. Stačí poklepat na bok, a objeví se mřížka s aplikacemi, které v daný čas nejčastěji používáte. Vypadá to na první pohled slibně, na ten druhý už méně. Nevím, jak to mají ctění čtenáři: já osobně ale většinou vím, jakou aplikaci chci spustit, a vím také, jaká cesta k ní vede. Nechce se mi proto spoléhat, že se trefím do svého vlastního vkusu, který telefon uložil jako pro danou dobu výchozí. Omylům se samozřejmě dá předejít tím, že některé aplikace do vyskakovací mřížky zařadíte napevno. Ale k tomu zase nepotřebujete umělou inteligenci a skrývající se tabulku. Nechci, aby to vyznělo posměšně, podobná funkce má určitě svůj potenciál, jen se mi nelíbí její ztvárnění. O co lepší byl widget Home, který na podobném principu fungoval u HTC. Ten se neskrýval, figuroval vždy na úvodní obrazovce, a tím pádem efektivně odfiltroval pracovní a volnočasový seznam aplikací. Kdyby se k němu přihodila soňácká umělá inteligence, bylo by to bez chyby. Tak třeba příště.

Protože grafická nadstavba Sony ukryla i další vychytávky Androidu Pie, musíme se spokojit s vylepšeními od výrobce. Vyhledávání gestem posunu prstu směrem dolů například konečně zvládá vyhledávání v celém obsahu telefonu. Google Assistant dostal k dispozici celou jednu pracovní plochu. Na svém místě je také už od modelu Z3 přítomná možnost streamování z PS4 na displej telefonu. Leckdo také ocení přesun ukazatele hlasitosti z horní hrany displeje hned vedle ovládacích tlačítek napravo. Telefony zkrátka rostou a o jejich výšce to platí dvojnásob – pozice ukazatelů tak již nebyla dále udržitelná. A pro mě možná nejdůležitější vlastnost nového Androidu: možnost vybrat si, co všechno se ztlumí v režimu Nerušit, nově je možné umlčet v tomto režimu i média.

Možná ještě zajímavější, než to, co v telefonu je, je to, co tam není. Konečně zmizely profily vyzvánění samonastavitelné dle aktuální polohy. Kvůli malému množství možností nastavení stejně nikdy pořádně k ničemu nebyly. Umělá inteligence se naopak rozšířila na oblast baterie: nově totiž sama stanovuje, které aplikace uspávat, u kterých aplikací čistit cache, a které rovnou na pozadí ukončit. Uživatele to možná překvapí: už žádné velké možnosti nastavení. Telefonu zkrátka automatický přístup povolíte a dál už se nemusíte starat.

Po vzoru starších modelů se i Xperia XZ3 stará o power management. Zejména pak o to, v kolik hodin začít nabíjet baterii, aby se celou noc nepřebíjela, a přesto jste vstávali se sto procenty na displeji. Jako člověku s velmi nepravidelným pracovním rytmem mi však tato funkcionalita zůstala zapovězena: Xperia se rozhodla, že bude lepší pro jistotu nabíjet rovnou. Stejně tak vás telefon v krizových situacích dokáže upozornit na to, kdy byste se měli pomalu přiblížit k nabíječce – to v případě, že Xperia zaznamená, že daný den využíváte víc proudu než obvykle. Ani to se mi však nikdy nepovedlo otestovat. A to z jednoduchého důvodu: Xperia XZ3 vydrží opravdu dlouho. Nikdy jsem neměl problém nejen dojít domů po pracovním dni. Pravidelně se mi to však dařilo se 40% zbývající kapacity baterie, a to i přes 4 hodiny display-on-time. Akumulátor o kapacitě 3300 mAh umožňuje nabíjet jednak zvýšenou rychlostí pomocí kabelu, ale samozřejmě i bezdrátově. Tímto způsobem se mi však nikdy nepovedlo naplnit baterii na 100%. Telefon se po půl hodině nabíjení zahřál tak, že se celý proces zastavil.

Fotoaparát a multimédia: jeden nestačí

Vyplývá to sice ze samotné fyzické konstrukce telefonu, ale přesto na to hned na začátku kapitoly musím pro jistotu upozornit: Xperia XZ3 má jen jednu čočku fotoaparátu. Ne snad, že by to nutně muselo znamenat, že fotí špatně. To rozhodně pravda není. Pokud jste ale zvyklí na funkcionality spojené se dvěma objektivy zvyklí, bude se vám stýskat. Po optickém zoomu, po širokoúhlých záběrech, po přirozeném bokeh efektu, zkrátka po všem, co už se mezi špičkovými telefony stalo normou.

Limity dané tímto uspořádáním se Sony snaží dohnat, ne vždy ale úplně úspěšně. Pokud se nespokojíte s hloubkou ostrosti, kterou objektiv umí moc hezky vytvořit přirozeně, budete se muset spolehnout na speciální aplikaci, kterou Sony do prostředí fotoaparátu implementovalo. Ta kvůli absenci dvou objektivů pořídí dvě fotky objektivem jedním. Expozice jsou od sebe ale vzdáleny asi půl vteřiny, takže výsledky nejsou úplně uspokojivé. Musíte mít vážně klidnou ruku; a to samé platí i pro fotografované objekty. Z výše popsaného je jasné, že Sony opět přichází s řešením rozšíření fotoaparátu skrze externích módů, které se včleňují do fotoaplikace samotné. To na jednu stranu znamená jejich snazší aktualizaci bez nutnosti updatu celého systému, na stranu druhou to zdržuje. Jednak každé aplikaci zvlášť musíte povolit přístup do systému, a jednak každá disponuje svým vlastním prostředím, do kterého se chvilku přepíná. Nemluvě o tom, že je nelze používat, pokud fotíte se zamčeným telefonem.

Snad aby to Sony mobilním fotografům vynahradilo, umí fotoaplikaci se zamčeným přístrojem spouštět nejen velmi staromilsky dvoupolohovou fyzickou spouští, ale také pouhým zvednutím telefonu v horizontální poloze. Stačí pak jen potvrdit, a fotí se. Tady by ale Sony prospěla aktualizace celého systému. Hodně často se mi stalo, že telefon na fyzickou spoušť nereagoval, případně spustil foťák, ale nerozsvítil displej. Tento stav pak často vyvrcholil nemožností telefon odemknout a následoval samovolný restart. Na náš dotaz naštěstí čeští exponenti společnosti přislíbili aktualizaci, která by se přímo na tento problém měla zaměřit.

Osobně však soudím, že ještě více by Sony prospěla aktualizace hardwaru. Posuďte sami: pod optickou soustavou s clonovým číslem f/2,0 se skrývá 19Mpx snímač s bodem o velikosti 1,22 mikronu. Ano, jsou to navlas stejné parametry jako u Xperie XZ2; a s tím se nesou navlas ty samé problémy. Ten největší je nízká světelnost objektivu. Ta s sebou nese samozřejmou nutnost zvyšovat v nízkém osvětlení citlivost, a to zase přináší vyšší hladinu šumu. Občas také déle trvá expozice, a tím pádem se pohybující se předměty rozmazávají. A to všechno prosím i během slunečného dne; stačí jen třeba zajít do lesa, kde je logicky o něco méně světla.

Příliš se mi nelíbilo ani rozostření fotek na okrajích, což můžeme směle nazvat charakteristickou vadou telefonů od Sony. Nebýt těchto drobností, neváhal bych o fotoaparátu Xperie XZ3 napsat, že je skvělý. Je až obdivuhodné, jak jdou fotografie zachycené na obrovitý 1/2,3“ senzor dohromady s kvalitami nové obrazovky. Všechny jejich nedostatky vynikly totiž až při detailním zkoumání na 4K monitoru. Do té doby jsem v mysli chválil líbivou, po moderním zvyku trochu zvýšenou hodnotu kontrastu a povedené syté barevné podání. Po zhlédnutí na počítači se však často ukáže, že čeho je moc, toho je příliš. Černá trpí na nedostatek detailů, světlé plochy jsou naopak často přepálené.

Jak fotí Sony Xperia XZ3?

Zcela nadšený jsem nebyl ani z přední kamerky. Ta je zcela nová a co se světelnosti týče, nabízí dokonce kvalitnější parametry než hlavní fotoaparát – f/1,9. I když se mi líbil relativně přirozený portrétní režim s jasně ohraničenými detaily v režimu hloubky ostrosti, obličej fotografovaného se Xperii nikdy nepodařilo pořádně doostřit.

O to lepší už je tradičně záznam videa. HDR záznam každý telefon neumožňuje a potěší pro Sony typický režim zpomaleného videa o frekvenci 960 snímků za sekundu ve Full HD rozlišení (i když stále v délce jen desetinu vteřiny), který taktéž není na trhu příliš obvyklý. Osobně na telefonech Sony oceňuji nutnost spouštět slow-motion záznam ručně – dohadovat se s telefonem, zda už se objekt v hledáčku pohnul dostatečně na to, aby telefon záznam spustil, je pokaždé nad mé síly. Jen dvěma atributům zcela nerozumím: absenci optické stabilizace a možnosti nahrávat 4K videa pouze ve frekvenci 30fps; zejména ve spojení s HDR by se vyšší framerate dozajista hodil.

Pár triků má Sony v rukávu i v oblasti audia. Opět se setkáváme se systémem Dynamic Vibration, který dokáže v několika nastavitelných úrovních rozechvět telefon v rytmu poslouchané hudby. Při sledování klipů je to zajímavé zpestření, škoda jen, že se nedá automaticky vypnout při detekci mluveného slova. Tam vibrování telefonu působí vysloveně rušivě, a k tomu i trochu komicky. Daleko více tak oceníte tradičně bohaté možnosti úpravy zvuku, ale hlavně přenosový kodek LDAC. Toho času se jedná o nejkvalitnější bezdrátový přenos hudby, a pokud už byste kvůli něčemu měli uvažovat o koupi Xperie XZ3 a patříte mezi hudební nadšence, toto je onen svatý grál. Bohužel, obnáší to ještě koupi příslušných sluchátek, která na našem trhu budou téměř se stoprocentní jistotou také z dílny Sony.

Zhodnocení

Sony se vydalo správnou cestou. Xperia XZ3 je bez nadsázky atraktivní telefon, který nemůžete minout, pokud se chcete dívat na skvělý displej a natáčet bezvadně vyhlížející videa. Sony také přináší atributy, které nejsou na první pohled zcela viditelné – v oblasti videa například naprostou kodekovou kompatibilitu (podpora h.265 HEVC pro 4K videa) a odvrhnutí všech proprietárních řešení a nestandardních formátů. Telefon navíc skvěle vypadá a nezklame ani zcela aktuální konfigurací v podobě Qualcommu Snapdragon 845, 4 GB RAM, ale i vlastní operační pamětí pro kameru.

O to více zamrzí, že je to opět fotoaparát, který u japonského telefonu nestíhá aktuální trendy. Přitom stačilo, aby Xperia XZ3 dostala taktéž dvojí kameru jako model XZ2 Premium. Podle praktických testů právě toto osazení minimalizuje asi největší problém soňáckého fotoaparátu – velké množství šumu. I když, ono je to vlastně pochopitelné: kdo by si potom kupoval starší model, byť ze zajímavějším a do jisté míry unikátním displejem. V Sony teď ale musejí doufat, že stejný problém teď nebudou řešit i s Xperií XZ3.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
Android 9 Pie	fotografie jsou občas plné šumu
pohledný a místy až luxusní design	grafická nadstavba zbytečně zastiňuje Android 9 Pie
perfektní OLED displej	umělá inteligence je často samoúčelná
skvělé natáčení videí