Když se řekne Google, každému se hned vybaví vyhledávání na internetu. Právě v této oblasti však společnost podle informací Financial Times zvažuje radikální změnu svého obchodního modelu. Vedle základního vyhledávání by mohl nabízet za poplatek prémiové funkce poháněné umělou inteligencí.
Zdroje obeznámené s plány Googlu naznačují, že by se pokročilé vyhledávací funkce využívající umělou inteligenci mohly stát součástí stávajících placených služeb Googlu, jako je Gemini Advanced nebo Google One. Podle tohoto zdroje bude i prémiové vyhledávání i nadále obsahovat reklamy, zatímco tradiční verze vyhledávání zůstane zdarma.
Vyhledávací gigant je ve své podstatě mezi dvěma mlýnskými kameny a potřebuje vyvážit dvě priority. Na jednu stranu ho nemůže nechat chladným raketový vzestup ChatGPT od OpenAI, což ho dotlačilo do závodu o dominanci v oblasti umělé inteligence, kterou potřebuje integrovat do svého vyhledávacího prostředí.
Na druhou stranu nesmí ohrozit lukrativní reklamu ve vyhledávání. Ve hře přitom nejsou žádné malé peníze. Jen loni vydělala společnost na příjmech z reklamy související s vyhledáváním ohromujících 175 miliard dolarů (4,088 bilionu korun).
Čtěte také: Anonymní režim nebyl vůbec anonymní. Teď musí Google zaplatit tučnou pokutu
Google začal testovat svou vyhledávací službu poháněnou umělou inteligencí, známou jako Search Generative Experience (SGE), v květnu loňského roku. SGE nabízí souhrny a odpovědi generované umělou inteligencí společně s tradičním výpisem odkazů a reklamou. SGE sice nabízí potencionální výhody pro uživatele, ale současně zpochybňuje základy současného obchodního modelu společnosti Google.
Schopnost umělé inteligence poskytovat komplexní odpovědi by totiž mohla vést k tomu, že uživatelé budou méně klikat na odkazy. To povede k menšímu zobrazení počtu reklam a logicky tak i k menším příjmům Googlu.
I to je možná jedním z důvodů, proč Google postupuje při začleňováním funkce SGE do svého vyhledávače tak pomalu. Druhým hlavním důvodem jsou pak pravděpodobně vysoké výpočetní náklady spojené s generativními modely umělé inteligence.
Když se řekne Google, každému se hned vybaví vyhledávání na internetu. Právě v této oblasti však společnost podle informací Financial Times zvažuje radikální změnu svého obchodního modelu. Vedle základního vyhledávání by mohl nabízet za poplatek prémiové funkce poháněné umělou inteligencí.
Zdroje obeznámené s plány Googlu naznačují, že by se pokročilé vyhledávací funkce využívající umělou inteligenci mohly stát součástí stávajících placených služeb Googlu, jako je Gemini Advanced nebo Google One. Podle tohoto zdroje bude i prémiové vyhledávání i nadále obsahovat reklamy, zatímco tradiční verze vyhledávání zůstane zdarma.
Vyhledávací gigant je ve své podstatě mezi dvěma mlýnskými kameny a potřebuje vyvážit dvě priority. Na jednu stranu ho nemůže nechat chladným raketový vzestup ChatGPT od OpenAI, což ho dotlačilo do závodu o dominanci v oblasti umělé inteligence, kterou potřebuje integrovat do svého vyhledávacího prostředí.
Na druhou stranu nesmí ohrozit lukrativní reklamu ve vyhledávání. Ve hře přitom nejsou žádné malé peníze. Jen loni vydělala společnost na příjmech z reklamy související s vyhledáváním ohromujících 175 miliard dolarů (4,088 bilionu korun).
Čtěte také: Anonymní režim nebyl vůbec anonymní. Teď musí Google zaplatit tučnou pokutu
Google začal testovat svou vyhledávací službu poháněnou umělou inteligencí, známou jako Search Generative Experience (SGE), v květnu loňského roku. SGE nabízí souhrny a odpovědi generované umělou inteligencí společně s tradičním výpisem odkazů a reklamou. SGE sice nabízí potencionální výhody pro uživatele, ale současně zpochybňuje základy současného obchodního modelu společnosti Google.
Schopnost umělé inteligence poskytovat komplexní odpovědi by totiž mohla vést k tomu, že uživatelé budou méně klikat na odkazy. To povede k menšímu zobrazení počtu reklam a logicky tak i k menším příjmům Googlu.
I to je možná jedním z důvodů, proč Google postupuje při začleňováním funkce SGE do svého vyhledávače tak pomalu. Druhým hlavním důvodem jsou pak pravděpodobně vysoké výpočetní náklady spojené s generativními modely umělé inteligence.