Li-Ion baterie jsou dosud asi nejlepší variantou napájení mobilní spotřební elektroniky. Jejich výraznou nevýhodou je ovšem všudypřítomné (byť relativně malé) riziko požáru.

Ačkoliv to vypadá, že by se do sériové výroby mohly postupně dostat i jiné varianty, vědci ze Stanfordské univerzity se rozhodli, že nám zpříjemní čekání a vyvinuli Li-Ion baterie disponující vlastnostmi zpomalujícími hoření, tedy víceméně takovými miniaturními hasicími přístroji.

V současnosti bereme elektroniku poháněnou bateriemi jako samozřejmost a vůbec nám nepřipadá, že by se nám mělo něco stát. Jenže nedávné fiasko Samsungu Galaxy Note 7 nám ukázalo, že problém je blíž, než bychom čekali. Navíc riziko se zvyšuje úměrně růstu kapacity baterií, potažmo jejich hustoty.

Vědci proto vzali nehořlavou sloučeninu a vložili ji do tenké polymerové kapsle, kterou následně umístili do hořlavého kapalného elektrolytu baterie.

Jakmile taková baterie dosáhne teplot vyšších než 150 stupňů Celsia, polymerová kapsle se roztaví a uvolní sloučeninu, která zastaví hoření. Podle výzkumníků byly plameny takovým způsobem zahašeny za méně než půl vteřiny.

Zatím však vědci narážejí na jeden problém, a sice fakt, že polymer, z něhož je vyrobena kapsle, není dost odolný na dlouhodobé použití. Zjistili totiž, že po pouhých 360 nabitích a vybitích unikne malé množství chemikálie z kapsle do elektrolytu a sníží výkon baterie.

Tato tendence k úniku by se potenciálně mohla zvýšit tehdy, když uživatelé svá zařízení přebíjí, což se u telefonu lehce stane, necháte-li jej v nabíječce třeba přes noc. Takže přece jen bude ještě třeba nějaký výzkum, než bude celá technologie komerčně použitelná.

Zdroj: Techradar