Kdykoli chce v posledních letech Apple představit cokoli, co stojí významně pod 30 tisíc korun, stojí to za pozornost. iPhone XR měl být právě tím telefonem, který vyslyší touhy po něčem levnějším, když už ne přímo po nástupci “lidového” iPhonu SE. Že se tato očekávání zcela minula s realitou, je už jasné. Může tak barevný iPhone uspokojit aspoň někoho?

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Nejprve si je ovšem potřeba ujasnit, cože to vlastně v poměrech v Cupertinu znamená ”levnější” telefon. iPhone XR aktuálně stojí kolem 22 000 korun, což je cena, za kterou seženete dva lepší telefony střední třídy s Androidem. Právě ve střední třídě by ho někteří jeho odpůrci viděli odvolávajíc se na parametry displeje a fotoaparátu. Těžko říci, jaký osud vlastně v Apple novému XR plánovali. Svým výkonem totiž dokáže tohle jablko roztrhat možné konkurenty ze střední třídy na kusy. A pokud se projeví avizované zlevnění na některých trzích, dost možná vystoupí na světlo světa ještě dalších pár předností, které nový iPhone neoddiskutovatelně má. Už dlouho jsem proto před testem nějakého produktu nebyl napjatější.

Také XR proto přináší zaoblené boky a roky, vypínací tlačítko, knoflíky hlasitosti i přepínač tichého režimu tam, jako bývaly vždy. Snad jediným ústupkem od tradice je fakt, že Lightning nabíjecí port se nenachází v přesné polovině výšky telefonu a je oproti dvojici mřížek na spodní straně telefonu mírně vyosený. Pozorný divák si také všimne menšího počtu anténních proužků oproti vlajkovému iPhonu XS (recenze). Dost možná proto, že méně vybavenému přístroji schází podpora nejnovějších LTE – což ovšem není nic, co by nás v Česku aktuálně muselo trápit.

A samozřejmě barvy – modrá, žlutá, oranžová, červená v rámci charitativní řady Product RED, a pak samozřejmě také černá a bílá. V tomto si XR skutečně s jiným jablečným telefonem nespletete. Dost možná si rozvzpomenete na dějinami a zákazníky odmítnutý iPhone 5C (recenze), přičemž se vsadím, že v Cupertinu by tuto paralelu nejraději vytěsnili z hlavy. Mně se dostalo do rukou velmi mladé, hravé a veselé žluté ztvárnění. To je specifické zejména tím, že žlutou barvou disponuje pouze plocha pod zadním krycím sklem. Hliníkový rám telefonu je pak beze všech debat zlatý. A to tak intenzivně, že nesnese srovnání s žádným jiným iPhonem, který se do této doby jako zlatý deklaroval. Pokud chcete udělat radost své “posh” partnerce právě iPhonem XR, nad výběrem barvy bych dlouho neváhal.

Přísně konzervativní je však XR také ve svých neduzích. Vzpomínáte si také na vždy vystouplou čočku fotoaparátu? Ano, je tu zas. Opět se telefon kýve na stole a tlačí do ruky. Zvykli jste si na opravdu téměř chybějící rámečky kolem displeje u iPhonu XS? S jeho levnějším blížencem zažijete opravdový pocit návratu do minulosti. A to je také bohužel asi největší problém designu nového iPhonu, zvláště v černé barvě, kdy rámečky splývají se zaobleným kovovým rámem. Boky má totiž dokonce ještě silnější než iPhone 8 (recenze). Ano, ten telefon, jehož design se nezměnil od roku 2010. Nepochybuji o tom, že právě tento ústupek má racionální příčinu. Možná je za tím jen touha přihrát zákazníky dražším modelům. Možná nutnost zabudovat podsvícení LCD displeje. Ať už je to ale jak chce, při pohledu na plýtvání místem na těle přístroje si možná leckdo s ironickým povzdechem vzpomene na důvod, který oficiálně vedl Apple k odstranění sluchátkového jacku: nutnost zmenšit korpus.

Ačkoli u XR audiozdířku také nenalezneme, o zmenšování se nedá hovořit. Svými rozměry se “levný” iPhone zařadil přesně mezi XS a XS Max. Z kapsy bude tedy vždy vykukovat. Naštěstí díky zaobleným rohům příliš netlačí. A i v ruce se drží víc než dobře, i když kvůli jeho obecné klouzavosti doporučuji zejména při vystupování z auta dávat pozor na to, jak pevně jej držíte. I když Apple deklaruje, že na přední stranu použil to nejodolnější sklo v historii (mimochodem, u XS se prý stejný typ skla nachází i na zadní straně) a uvádí stupeň krytí IP67 (u XS IP68), upustit byste ho nejspíš nechtěli. Přesto nutno konstatovat, že iPhone XR je první jablečný telefon, na kterém se během testu neobjevil ani škrábaneček. Jeho předchůdci naopak co se mikroškrábanců týče, patřili k těm nejméně odolným telefonům.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Kdykoli chce v posledních letech Apple představit cokoli, co stojí významně pod 30 tisíc korun, stojí to za pozornost. iPhone XR měl být právě tím telefonem, který vyslyší touhy po něčem levnějším, když už ne přímo po nástupci “lidového” iPhonu SE. Že se tato očekávání zcela minula s realitou, je už jasné. Může tak barevný iPhone uspokojit aspoň někoho?

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Displej, prostředí a baterie: přes překážky ke hvězdám

A překážek Apple nachystal iPhonu XR do cesty víc než dost. Obrazovka patří určitě k překážkám nejvyšším. Ctitelé exaktních dat a milovníci benchmarků mají jasno, a navíc i velkou část pravdy: telefon za víc než 20 tisíc nemůže přijít s rozlišením 720p nebo s chybějící hardwarovou podporou HDR. I technologie LCD už se v nejvyšší třídě tolik nenosí. Jenže víte co? Ono to vlastně nevadí. Apple dost pravděpodobně dobře věděl, že XR si nebudou kupovat early-adopters. Není to telefon pro ty, kteří dovedou ocenit technologické inovace. V Cupertinu stvořili každodenního pracanta. Výrobek, pro který má angličtina přiléhavý termín “workhorse”. A můžu garantovat, že pokud jej budete právě k práci používat, jakékoli nedostatečnosti si nevšimnete. Snad jen my, co jsme k iPhonu XR přešli ze Samsungu Galaxy Note 9 (recenze) budeme chvíli mrmlat, že barvy nemají tu správnou průraznost.

Dokonce ani nižší rozlišení jako by nevadilo. Nevím, jak to Apple dělá, ale obraz levnějšího z nových iPhonů vypadá zkrátka dobře. Rozhodně nečekejte neostrosti, nebo snad na první pohled viditelnou mřížku. Tu byste spatřili snad jen zíráním na displej ze vzdálenosti jednoho centimetru. Ano, je tam a na 2K telefonech nikoli. Rozdílu si všimnete maximálně v porovnání s iPhonem X či jedním z aktuálních vlajkových iPhonů vedle, a to ještě pouze u textu. Obrazovka iPhonu XR přesto nabízí skoro vše, na co jsme u displejů Applu zvyklí – maximální jas kolem 700 nitů, True Tone schopnosti, tedy možnost přizpůsobování teploty barev okolí, a hlavně extrémně příjemnou hodnotu jasu minimálního, kterou noční čtenáři dozajista ocení. O pozitivním vlivu nižšího rozlišení o hustotě 324ppi na výdrž baterie asi není potřeba hovořit.

Jen jedna věc mi na Xr schází natolik, že by jen sama o sobě byla důvodem, proč si jinak velmi kvalitní přístroj nekoupit. Aktuálně jde totiž o jediný telefon značky, který nepodporuje 3D Touch, tedy technologii rozlišování intenzity přítlaku na displej. Přijdeme tak nejen o užitečné vyskakující widgety u ikon aplikací a iPhone jako by se tak svou představou launcheru vrátil o 10 let nazpět. Daleko více mě toto opomenutí rozčilovalo u práce s notifikacemi na zamykací obrazovce a v notifikačním centru. Na všech telefonech už od doby iPhonu 6s (recenze) stačí trochu přitlačit, a hned se objeví možnost s notifikací pracovat. To například, když chcete rychle smazat nevyžádaný mail přímo ze schránky. Ne tak u XR – zde je potřeba odsunout notifikaci do strany a zvolit tak trochu zavádějící volbu Zobrazit. Teprve pak se objeví kýžené volby. Jde sice jen o pár krůčků navíc, ale také o velký skok směrem zpět. Jinde se naštěstí tato absence příliš neprojevuje. Dokonce i možnost přeměnit klávesnici na touchpad iPhonu XR zůstává. Jen je potřeba místo přitlačení na displej sklouznout prstem po mezerníku. Dokonce i baterii a fotoaparát lze stále spouštět ze zamykací obrazovky. Stačí ne jejich zástupcích déle podržet prst. I příjemná haptická odezva, Haptic Feedback, na kterou jsou uživatelé iPhonu zvyklí zůstala zachována. Možná i proto jsem si v prvních chvílích myslel, že absence 3D Touch je jen novinářský mýtus.

Tady je ale potřeba dodat, že celý čas, který jsem strávil s iPhonem XR, má pro mě ještě jeden osobnější rozměr. Už rok od poslední recenze iPhone X (recenze) jsem totiž nedržel v ruce telefon od Applu. A co víc, už jsem si skoro myslel, že si ho nikdy nekoupím. A to přesto, že jinak je od Apple celé vybavení mé domácnosti. Po posledních několika týdnech se Samsungem Galaxy Note 9 jsem byl dokonce téměř hotov pořídit si právě tento telefon jako náhradu mého iPhonu 6s, který sice vlastním, ale už rok mi leží v šuplíku a snažím se místo něj používat ty nejmodernější telefony s Androidem. Jenže všechno dopadlo tak trochu jinak. iPhone XR vracím s lítostí. Zvykl jsem si ihned na nové features telefonů s X v názvu. Nejvíce asi na přepínání aplikací pomocí tažení jednoho prstu po spodní hraně displeje. Tolik to připomíná návykovou vlastnost přepínání mezi plochami u počítačů Mac. Na prostou plynulost ovládání a minimální pády aplikací. A neposlední řadě také na nejnovější vlastnost iOS: automatické vkládání potvrzovacích kódů z SMS do webových formulářů a aplikací.

Jsou to drobnosti, ve kterých v mých očích iOS Android stále překonává, a i když se tomu sám divím, jsem vlastně ochotný překousnout i větší zádrhely, jako je třeba nemožnost nainstalovat dvě instance téže aplikace, čímž se člověk připraví o plnohodnotnou správu více účtů na Facebooku. Nebo i to, že se ani po deseti letech operační systém mobilních telefonů Apple nenaučil otevírat odkazy v určené aplikaci. To vše překoná i taková drobnost, jako je vyšší umístění klávesnice. To se androidy dosud nenaučily a pokud si říkáte, proč v dnešní bezrámečkové době děláte tolik překlepů, je to dost pravděpodobně tím, že se klávesnice zobrazují až úplně dole a psaní je proto méně pohodlné. Nikoli však u iPhone. Přeci je tu ale jedna záležitost, ve které Androidy, a zejména ty špičkové jako Huawei Mate 20 Pro (recenze), iPhone XR překonávají. A tím je rychlost odemykání. Ano, Face ID funguje spolehlivě, ale leckdy se na něj musí čekat. A to přesto, že by se mělo jednat o druhou generaci tohoto systému odemykání, která by měla být ještě o něco rychlejší. Přesto s rychlostí nejsem úplně spokojen. Androidy většinou umí navíc odemykat telefon i otiskem, na to už ale jak víme Apple rezignoval.

Pokud vás ale na iPhonu XR nezaujalo nic z výše zmíněných pozitiv, nejspíš vás definitivně přesvědčí výdrž baterie. V této oblasti je totiž XR tím pravým nástupcem modelů Plus, které mají stále pověst nevybitelných telefonů. Používání iPhonu XR kancelářským způsobem včetně 2 hodin hovorů a 3,5 hodiny zapnutého displeje s primárním použitím browseru vedlo k finálnímu stavu 50 % baterie po 18 hodinách provozu. Moc na tom nezměnil ani den s intenzivním používáním navigace a Facebooku, s pěti hodinami rozsvíceného displeje. Do postele ve dvě hodiny ráno jsem se ukládal s 25 % zbývající kapacity. Pokud hledáte telefon, který většině lidí vydrží dva dny a úspornějším uživatelům tři, je zcela jasné, který z portfolia Apple by měl být vaším favoritem. A to přesto, že baterie v iPhonu XR disponuje kapacitou jen relativně mírně nadprůměrných 2 942 mAh, přičemž musí krmit ten nejvýkonnější procesor, který na trhu existuje, a asi ještě dlouho existovat bude.

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Kdykoli chce v posledních letech Apple představit cokoli, co stojí významně pod 30 tisíc korun, stojí to za pozornost. iPhone XR měl být právě tím telefonem, který vyslyší touhy po něčem levnějším, když už ne přímo po nástupci “lidového” iPhonu SE. Že se tato očekávání zcela minula s realitou, je už jasné. Může tak barevný iPhone uspokojit aspoň někoho?

Kapitoly článku:

» 1. Úvod, parametry, vzhled
» 2. Displej, prostředí, baterie
» 3. Fotoaparát a snímky, zhodnocení

Fotoaparát a multimédia: jednooké potěšení

Kde má pak celý čipset A12 s Neural Enginem asi nejvíc práce, to je oblast fotoaparátu. Musí totiž nahrazovat chybějící teleobjektiv. Právě instalací pouhé jedné optické soustavy se Applu povedlo srazit v ceně dalších pár dolarů dolů, a je jen na uživatelích, zda to budou tolerovat. Pokud se ptáte mne, hlasoval bych pro. Oproti iPhone XS totiž ve valné většině situací nezaznamenáte rozdíl. A když tak jen k lepšímu. Širokoúhlý objektiv o světelnosti f/1,8 je totiž navlas ten samý, jako naleznete na vybavenějším XS. A můžete proto čekat úplně stejné bleskové reakce a totožnou kvalitu. Fotografie pořízené iPhonem jsou extrémně líbivé, zejména díky velkému dynamickému rozsahu a také širokému spektru barev. Apple XR podporuje barevný rozsah DCI-P3 a dovoluji si tvrdit, že vůbec nejlépe to poznáte na jemných přechodech barev pleti. Dynamickému rozsahu pak pomáhá zejména funkce SmartHDR, popisovaná v recenzích často jako “HDR na steroidech”. Omlouvám se všem technicky zdatným čtenářům, že pro podrobnější popis zapojení strojového učení a umělé inteligence do procesu skládání obrazu z mnoha pořízených snímků odkážu na odbornější texty. Důležitý je pro mě jen konečný dojem a ten je jednoznačný – Samsungy možná fotí věrně, fotky z iPhonu jsou ale hezčí.

Mírně iPhone ztrácí v nočních interiérech s umělým osvětlením. Dost možná variabilní clona pomáhá telefonům Samsung, aby podávaly lepší výsledky zejména co se zachycování pohybu týče. Situace se však obrací při focení statických scén a i ve dne exceluje telefon od Apple. Stojí za tím množství detailů, které vynikne zejména při makrofotografování.

I portrétní režim funguje tak, jak má. Možná i o něco lépe než na iPhonu XS, a to přesto, že je k tomu XR kvůli absenci dvojkamery zdánlivě hůře disponován. Nemůže totiž kombinovat data ze dvou snímačů, ale musí si druhou sadu “přimyslet”. A opět je ve hře umělá inteligence, a opět je výsledek fantastický. Rozostření je jemnější a věrohodnější než u konkurence a rozlišení pozadí od objektu takřka bezchybné. A co víc: protože iPhone XR nemusí na rozdíl od svého dvouokého bratříčka přepínat při portrétním fotografování na teleobjektiv, nemusíte měnit záběr. Musíte se ale při fotografování zblízka smířit s mírnou deformací teleobjektivu, kterou Apple neumí softwarově vyrovnat. To je ale jen drobná nevýhoda – dost možná ji vyváží fakt, že za slabší hladiny osvětlení pořídíte díky světelnějšímu objektivu dost možná lepší portrétní fotografii než s iPhonem XS.

Jak fotí iPhone XR?

Jen v jedné věci stále ještě umělá inteligence zaostává nad prostou fyzikou: oddělení pozadí a objektu probíhá výhradně díky rozpoznání lidské tváře. Rozlučte se tedy se snovými snímky mazlíčků nebo objektů v krajině. Naštěstí umí iPhone XR s hloubkou ostrosti pracovat i přirozeně a zachytit ji často i na běžných fotografiích mimo portrétní režim. Stačí jen věnovat dostatečnou pozornost ostření.

Přední fotoaparát, který má na starosti Face ID, na to jde obdobným způsobem – také on zvládá portrétní režim, tentokrát na základě sítě bodů, které na obličeji identifikuje a jejichž pomocí odemyká i telefon. Výsledky nejsou špatné, i když zejména v tmavém prostředí by měl foťáček vyvinout větší snahu při ostření.

Co se multimédii týče, nemůžu nezmínit často opomíjený parametr, který ovšem konkrétně u nových iPhonů patří k nejlepším na trhu: zvukový výstup z vestavěných reproduktorů. Je hlasitý a probarvený, přičemž dokáže reprodukovat i hlubší basy bez jakéhokoli zkreslení. Bez sebemenších potíží vám dokáže nahradit levnější bluetooth reproduktor. Jakkoli si běžně beru na jakékoli přehrávání sluchátka, s iPhonem XR jsem je v polovině případů nechal v kapse. Nese na tom zásluhu i velmi povedený stereo efekt, o který se stará reproduktor v telefonním sluchátku. Zatímco u jiných telefonů hraje roli toho méně výkonného a je tak spíš do počtu, tady se síly vyrovnaly.

Závěr a konkurence

Telefony od Apple jsou kategorií samy pro sebe a jejich výrobce je si toho vědom. Jen málo lidí, kteří už iPhone mají, se rozhoduje mezi novým jablečným telefonem a androidovou konkurencí. Proto si také Apple může dovolit šponovat ceny do nadpozemských výšin, aniž by se to výrazně dotklo jeho prodejů. Je proto na místě se zamyslet, kam v jeho portfoliu iPhone XR vlastně spadá.

Jeho nižší cenovka ho implicitně předurčuje k tomu hrát roli jakéhosi dostupnějšího telefonu – vstupenky do jablečného světa, chcete-li. Jenže podle mě to není tak úplně přesné. Tohle supervýkonné monstrum s 6″ displejem zkrátka není entry-level telefon. Je to telefon pro ty, kdo chtějí iPhone, nepotřebují serepetičky typu AMOLED displeje a ocelového rámu a daleko víc ocení extrémní výdrž baterie. Je to ideální korporátní telefon s iOS, který se bez DPH dostává na přijatelnou cenovou hladinu.

Spíše než jako nástupce iPhonu SE (recenze) nebo iPhonu 5C (recenze) bych proto XR viděl coby následovníka dřívější řady Plus. Jediná slabší stránka telefonu je podle mého absence rozpoznávání přítlaku. To ovšem samozřejmě platí jen pro ty, kdo si tuto funkcionalitu zvykli využívat. Pro zbytek platí: pokud chcete spolehlivý telefon s dlouhou podporou aktualizací, překvapivou výdrží, skvělým zpracováním a dechberoucím výkonem, není důvod si iPhone XR nepořídit. Existuje totiž podstatná skupina lidí, kterým se příplatek oproti androidové konkurenci vyplatí.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
Proč koupit?	Proč nekoupit?
výdrž baterie	silnější rámečky kolem displeje
brutální výkon	absence 3D Touch
krásné barvy	vyšší cena