Reklama společnosti Vivo jako by chrlila do éteru: Vypadá skoro jako X60 Pro. Krásně tenký. Bohatá výbava. Dva foťáky opticky stabilizované. A nestojí ani osm tisíc. Zbývá si tedy položit tu pekelnou otázku, kde se šetřilo? Odpoví naše dnešní recenze!
Konstrukce | sklo a plast, 159,68 × 73,9 × 7,29 mm (7,39 mm – Sunset Dazzle), 176 g (177 g – Sunset Dazzle) |
---|---|
Displej | 6,44″, AMOLED, 90 Hz, 2404 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 409 PPI |
Operační systém | Android 11 + Funtouch OS 11.1 |
Čipset | 8jádrový, 2,4 GHz, MediaTek Dimensity 800U |
Paměť | 8 GB RAM, 128 GB úložiště (UFS 2.2) + slot na MicroSD |
Fotoaparát | trojitý (64 Mpx hlavní + 8 Mpx ultraširokoúhlý 120° + 2 Mpx teleobjektiv), clona f/1.79 + f/2.2 + f/2.4, OIS, LED blesk, umělá inteligence; přední 44 Mpx, clona f/2.0, OIS, LED blesk |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | Dual SIM, 5G, Bluetooth 5.1, NFC, Wi-Fi, GPS, USB-C, čtečka otisků v displeji, ovládání pohybem |
Baterie | 4 000 mAh, rychlonabíjení 33 W |
Cena a dostupnost | 7 999 Kč, červen 2021 |
Vivo poslalo klasická pecková sluchátka ve stylu Apple, připojení je přes 3,5mm jack, takže musíte použít adaptér na USB-C. Osobně v uších velké plastové pecky nesnesu déle než čtvrt hodiny, ovšem kvalitou zvuku nejsou sluchátka špatná. Podobně jako u jiných převážně skleněných telefonů se může hodit dodaný kryt, kterým elegantní sklo zabalíte do… poněkud méně elegantní pryže.
V21 se snaží vypadat jako kráska (nebo krasavec?) od prvního pohledu. Záda jsou zajímavá snoubením matné nachové barvy a duhových odrazů světla. Mléčné krycí sklo působí spíš plastovým dojmem, ale funkčnost neutrpěla – neškrábe se a oproti lesklým méně drží otisky prstů. Předek telefonu je taky skleněný, rámeček plastový. Škoda, že tenká konstrukce se neobešla bez nevkusného hrbu fotoaparátu, který je dokonce dvoupatrový.
Levá strana telefonu je úplně prázdná. Nahoře je jen mikrofon, vpravo dvojtlačítko hlasitosti a pod ním vroubkované vypínací tlačítko. Dole je poté zbytek – hybridní slot na 2 SIM/microSD, USB-C port, další mikrofon a gril reproduktoru. Při vložení SIM jsem se setkal s tím, že telefon odmítal načíst zmenšenou SIM, s originální nanoSIM již bylo vše v pořádku.
Reproduktor je jen mono. S tímto handicapem se snaží vypořádat, avšak nejhlubší spektrum je téměř neexistující. Dobré je, že v něm nepraská a reprodukuje bez huhlání tak průměrně hlasitě. Jack konektor na připojení sluchátek tu chybí. Proto v balení rovnou dostanete redukci z USB-C.
Vivo V21 vsází na AMOLED displej a tím se povyšuje nad průměrnou střední třídu. Úhlopříčka 6,44 palce a rozlišení 1080 × 2404 pixelů neohromí, ale za zmínku stojí zvýšená obnovovací frekvence 90 Hz. Displej má kapkový výřez pro kameru přesně uprostřed. Mimo skrolování a rychlých pohybů frekvence automaticky padá zpět pro úsporu energie a pro hraní v 90 Hz telefon nemá tak výkonný hardware.
Při prohlížení je rozdíl vidět, avšak občasné drobné cuknutí animací tento mód neodstraní. Těch je v systému přehršel – ať už jde o odemykání nebo tapetu. Kvalita displeje je povedená – je dostatečně jasný, paleta barev je sytá a podporuje HDR10+. Kdyby vám barvy neseděly, jsou k dispozici tři módy a posuvník teploty barev, nicméně výchozí nastavení vypadá pěkně.
Telefon běží na Androidu 11 s úpravou Funtouch OS 11.1, v době konce testování s červencovou aktualizací. Většina aplikací stejně jako systémový launcher nedoznala úpravy oproti holo-Androidu, takže se spíš zaměřím na zajímavosti.
Klonování starého zařízení zajišťuje aplikace EasyTouch. V nastavení mě zaujala položka Zkratky a přístupnost, kde je možné nastavit různá gesta – např. se může hodit přejetí zprava pro zmenšení okna, rozsvícení baterky zatřepáním. Dál je tu herní režim a automatizace telefonu – přepínání nastavených funkcí v danou denní dobu.
Funkce Vždy na displeji je klasický always-on, zobrazuje pouze základní informace, i to je ale jasné plus. Ještě jsem se nedostal k úpravám – je možné změnit vizáž systému motivy, ovšem k dispozici jsou dva, další si musíte nahrát ze stránek Vivo.
Výkon systému dodává MediaTek Dimensity 800U se 7nm architekturou, osmi jádry a grafikou Mali-G57 MC3. Výsledky jsou srovnatelné s novějšími Snapdragony řady 7xx, tedy pro střední třídu zcela dostačující.
Dále tu máme „až“ 11 GB RAM. Jak je to možné? Vivo umí adresovat část vnitřní paměti jako RAM. Jestli to nějak výkonu pomůže nebo to spíš povede k opotřebení paměťového čipu, netuším. „Čisté“ RAM je po zakázání této možnosti slušných 8 GB, úložiště se zastavilo na 128 GB, 20 GB zabírá operační systém.
Zabezpečení představuje optická čtečka otisků prstů a pouze základní rozpoznávání obličeje. Optická čtečka fungovala nad očekávání – je rychlá i celkem spolehlivá. Po stránce konektivity se tu přidalo a tu ubralo. Je tu 5G, které do budoucna bude stále důležitější, Wi-Fi 5, Bluetooth 5.1, USB-C s podporou OTG a v evropské verzi i NFC. Naopak se nedostalo na sluchátkový jack ani rádio.
Výdrž telefonu zajišťuje 4 000mAh akumulátor, takže jednodenní výdrž je zajištěna a při neždímání fičurami jsou dva dny v pohodě dosažitelné. Snesla by se ale s radostí vyšší kapacita. Jakmile se vybije, nastupuje rychlá nabíječka FlashCharge, která dodává až 3 A proudu pod napětím 11 V. Výkon 33 W stačí na nabití za hodinu a čtvrt.
Přichází zlatý hřeb večera, tedy recenze. Ale postupně. Vivo V21 má vzadu tři fotoaparáty a jeden vpředu. Hlavní fotoaparát s rozlišením 64 Mpx se vymyká velikostí – rozměr čipu téměř 1,5 cm úhlopříčně (1/1,72″) byl doposud něco vídaného jen v high-endu a letos se postupně velké čipy propracovaly do „masovek“. Dále už je tu obligátních 8 Mpx na ultraširoké snímky a 2 Mpx na makro, což snad ani nestojí za řeč.
Přední selfie fotoaparát má kromě vysokého rozlišení 44 Mpx také dvě přisvětlovací LED po stranách. Ty pochopitelně nejsou tak silné jako zadní blesk, aby vás neoslepily, ale pokud se chcete blýsknout v temné noci, mohou se hodit. Jen pozor, aby se ze „sýýýr“ nestala spíš hororově vypadající momentka. Pokud by se tak stalo, můžete najet na asijskou „cute“ retuš obličeje a přidělat si fajnově vypadající make-up.
Fotografická aplikace nabízí klasické možnosti, pět možností na dolní posuvné liště (Noc, Portrét, Foto, Video, Další) je rozumné maximum, všechny ostatní režimy jsou právě na záložce Další – např. profesionální režim, AR, čtení dokumentů (nicméně nedisponuje automatickým OCR) a vysoké rozlišení. Pro zajímavé snímky ve snímku je možné využít dvojitou a vícenásobnou expozici, kdy dojde k umělému překrytí snímků softwarem. Nahoře pak je možnost zapnout HDR a přejít do podrobného nastavení.
Začnu tím, co se povedlo: oba hlavní fotoaparáty, tedy zadní i přední jsou kvalitní a neutrhly si ostudu. Vyčnívá zejména ten přední, protože takto kvalitní selfie modul není běžně k vidění. Co se týče zadního, ten má díky velkému čipu téměř noční vidění – i když samozřejmě za cenu zvýšení ISO a zašumění.
Naopak širokoúhlý a makro fotoaparát ve stínu povedenějších kolegů naprosto nezaujaly a jejich nasazení bylo spíš vyhozením peněz, makro má nesmyslně malé rozlišení, širokoúhlé fotky trpí slitím barev.
U Viva V21 byla diskutovaná doporučená prodejní cena deset tisíc. Aktuálně ale díky slevám spadla na současných osm tisíc. O další tisícovku až dvě levněji koupíte Redmi Note 9T se stejným čipsetem, větší baterií, ale menší RAM a chudší foto výbavou. Záleží na tom, co oželíte, vždycky je nižší cena vykoupena nějakým ústupkem.
Téměř přímý konkurent v podobě Motorola Moto G 5G Plus zase vsází na čipset Snapdragon 765. Za známější značky si připlatíte – např. nový Samsung Galaxy A52 5G startuje na deseti tisících. Za tuto cenu již také najdeme konkurenci s velmi výkonným hardwarem, jako je Poco F3 nebo OnePlus Nord 2.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
rychlé nabíjení | zvuk |
displej | baterie |
systém | absence audiojacku |
výkon | vystouplý fotoaparát |
hlavní a selfie fotoaparát | dva doplňkové fotoaparáty |
Reklama společnosti Vivo jako by chrlila do éteru: Vypadá skoro jako X60 Pro. Krásně tenký. Bohatá výbava. Dva foťáky opticky stabilizované. A nestojí ani osm tisíc. Zbývá si tedy položit tu pekelnou otázku, kde se šetřilo? Odpoví naše dnešní recenze!
Konstrukce | sklo a plast, 159,68 × 73,9 × 7,29 mm (7,39 mm – Sunset Dazzle), 176 g (177 g – Sunset Dazzle) |
---|---|
Displej | 6,44″, AMOLED, 90 Hz, 2404 × 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 409 PPI |
Operační systém | Android 11 + Funtouch OS 11.1 |
Čipset | 8jádrový, 2,4 GHz, MediaTek Dimensity 800U |
Paměť | 8 GB RAM, 128 GB úložiště (UFS 2.2) + slot na MicroSD |
Fotoaparát | trojitý (64 Mpx hlavní + 8 Mpx ultraširokoúhlý 120° + 2 Mpx teleobjektiv), clona f/1.79 + f/2.2 + f/2.4, OIS, LED blesk, umělá inteligence; přední 44 Mpx, clona f/2.0, OIS, LED blesk |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | Dual SIM, 5G, Bluetooth 5.1, NFC, Wi-Fi, GPS, USB-C, čtečka otisků v displeji, ovládání pohybem |
Baterie | 4 000 mAh, rychlonabíjení 33 W |
Cena a dostupnost | 7 999 Kč, červen 2021 |
Vivo poslalo klasická pecková sluchátka ve stylu Apple, připojení je přes 3,5mm jack, takže musíte použít adaptér na USB-C. Osobně v uších velké plastové pecky nesnesu déle než čtvrt hodiny, ovšem kvalitou zvuku nejsou sluchátka špatná. Podobně jako u jiných převážně skleněných telefonů se může hodit dodaný kryt, kterým elegantní sklo zabalíte do… poněkud méně elegantní pryže.
V21 se snaží vypadat jako kráska (nebo krasavec?) od prvního pohledu. Záda jsou zajímavá snoubením matné nachové barvy a duhových odrazů světla. Mléčné krycí sklo působí spíš plastovým dojmem, ale funkčnost neutrpěla – neškrábe se a oproti lesklým méně drží otisky prstů. Předek telefonu je taky skleněný, rámeček plastový. Škoda, že tenká konstrukce se neobešla bez nevkusného hrbu fotoaparátu, který je dokonce dvoupatrový.
Levá strana telefonu je úplně prázdná. Nahoře je jen mikrofon, vpravo dvojtlačítko hlasitosti a pod ním vroubkované vypínací tlačítko. Dole je poté zbytek – hybridní slot na 2 SIM/microSD, USB-C port, další mikrofon a gril reproduktoru. Při vložení SIM jsem se setkal s tím, že telefon odmítal načíst zmenšenou SIM, s originální nanoSIM již bylo vše v pořádku.
Reproduktor je jen mono. S tímto handicapem se snaží vypořádat, avšak nejhlubší spektrum je téměř neexistující. Dobré je, že v něm nepraská a reprodukuje bez huhlání tak průměrně hlasitě. Jack konektor na připojení sluchátek tu chybí. Proto v balení rovnou dostanete redukci z USB-C.
Vivo V21 vsází na AMOLED displej a tím se povyšuje nad průměrnou střední třídu. Úhlopříčka 6,44 palce a rozlišení 1080 × 2404 pixelů neohromí, ale za zmínku stojí zvýšená obnovovací frekvence 90 Hz. Displej má kapkový výřez pro kameru přesně uprostřed. Mimo skrolování a rychlých pohybů frekvence automaticky padá zpět pro úsporu energie a pro hraní v 90 Hz telefon nemá tak výkonný hardware.
Při prohlížení je rozdíl vidět, avšak občasné drobné cuknutí animací tento mód neodstraní. Těch je v systému přehršel – ať už jde o odemykání nebo tapetu. Kvalita displeje je povedená – je dostatečně jasný, paleta barev je sytá a podporuje HDR10+. Kdyby vám barvy neseděly, jsou k dispozici tři módy a posuvník teploty barev, nicméně výchozí nastavení vypadá pěkně.
Telefon běží na Androidu 11 s úpravou Funtouch OS 11.1, v době konce testování s červencovou aktualizací. Většina aplikací stejně jako systémový launcher nedoznala úpravy oproti holo-Androidu, takže se spíš zaměřím na zajímavosti.
Klonování starého zařízení zajišťuje aplikace EasyTouch. V nastavení mě zaujala položka Zkratky a přístupnost, kde je možné nastavit různá gesta – např. se může hodit přejetí zprava pro zmenšení okna, rozsvícení baterky zatřepáním. Dál je tu herní režim a automatizace telefonu – přepínání nastavených funkcí v danou denní dobu.
Funkce Vždy na displeji je klasický always-on, zobrazuje pouze základní informace, i to je ale jasné plus. Ještě jsem se nedostal k úpravám – je možné změnit vizáž systému motivy, ovšem k dispozici jsou dva, další si musíte nahrát ze stránek Vivo.
Výkon systému dodává MediaTek Dimensity 800U se 7nm architekturou, osmi jádry a grafikou Mali-G57 MC3. Výsledky jsou srovnatelné s novějšími Snapdragony řady 7xx, tedy pro střední třídu zcela dostačující.
Dále tu máme „až“ 11 GB RAM. Jak je to možné? Vivo umí adresovat část vnitřní paměti jako RAM. Jestli to nějak výkonu pomůže nebo to spíš povede k opotřebení paměťového čipu, netuším. „Čisté“ RAM je po zakázání této možnosti slušných 8 GB, úložiště se zastavilo na 128 GB, 20 GB zabírá operační systém.
Zabezpečení představuje optická čtečka otisků prstů a pouze základní rozpoznávání obličeje. Optická čtečka fungovala nad očekávání – je rychlá i celkem spolehlivá. Po stránce konektivity se tu přidalo a tu ubralo. Je tu 5G, které do budoucna bude stále důležitější, Wi-Fi 5, Bluetooth 5.1, USB-C s podporou OTG a v evropské verzi i NFC. Naopak se nedostalo na sluchátkový jack ani rádio.
Výdrž telefonu zajišťuje 4 000mAh akumulátor, takže jednodenní výdrž je zajištěna a při neždímání fičurami jsou dva dny v pohodě dosažitelné. Snesla by se ale s radostí vyšší kapacita. Jakmile se vybije, nastupuje rychlá nabíječka FlashCharge, která dodává až 3 A proudu pod napětím 11 V. Výkon 33 W stačí na nabití za hodinu a čtvrt.
Přichází zlatý hřeb večera, tedy recenze. Ale postupně. Vivo V21 má vzadu tři fotoaparáty a jeden vpředu. Hlavní fotoaparát s rozlišením 64 Mpx se vymyká velikostí – rozměr čipu téměř 1,5 cm úhlopříčně (1/1,72″) byl doposud něco vídaného jen v high-endu a letos se postupně velké čipy propracovaly do „masovek“. Dále už je tu obligátních 8 Mpx na ultraširoké snímky a 2 Mpx na makro, což snad ani nestojí za řeč.
Přední selfie fotoaparát má kromě vysokého rozlišení 44 Mpx také dvě přisvětlovací LED po stranách. Ty pochopitelně nejsou tak silné jako zadní blesk, aby vás neoslepily, ale pokud se chcete blýsknout v temné noci, mohou se hodit. Jen pozor, aby se ze „sýýýr“ nestala spíš hororově vypadající momentka. Pokud by se tak stalo, můžete najet na asijskou „cute“ retuš obličeje a přidělat si fajnově vypadající make-up.
Fotografická aplikace nabízí klasické možnosti, pět možností na dolní posuvné liště (Noc, Portrét, Foto, Video, Další) je rozumné maximum, všechny ostatní režimy jsou právě na záložce Další – např. profesionální režim, AR, čtení dokumentů (nicméně nedisponuje automatickým OCR) a vysoké rozlišení. Pro zajímavé snímky ve snímku je možné využít dvojitou a vícenásobnou expozici, kdy dojde k umělému překrytí snímků softwarem. Nahoře pak je možnost zapnout HDR a přejít do podrobného nastavení.
Začnu tím, co se povedlo: oba hlavní fotoaparáty, tedy zadní i přední jsou kvalitní a neutrhly si ostudu. Vyčnívá zejména ten přední, protože takto kvalitní selfie modul není běžně k vidění. Co se týče zadního, ten má díky velkému čipu téměř noční vidění – i když samozřejmě za cenu zvýšení ISO a zašumění.
Naopak širokoúhlý a makro fotoaparát ve stínu povedenějších kolegů naprosto nezaujaly a jejich nasazení bylo spíš vyhozením peněz, makro má nesmyslně malé rozlišení, širokoúhlé fotky trpí slitím barev.
U Viva V21 byla diskutovaná doporučená prodejní cena deset tisíc. Aktuálně ale díky slevám spadla na současných osm tisíc. O další tisícovku až dvě levněji koupíte Redmi Note 9T se stejným čipsetem, větší baterií, ale menší RAM a chudší foto výbavou. Záleží na tom, co oželíte, vždycky je nižší cena vykoupena nějakým ústupkem.
Téměř přímý konkurent v podobě Motorola Moto G 5G Plus zase vsází na čipset Snapdragon 765. Za známější značky si připlatíte – např. nový Samsung Galaxy A52 5G startuje na deseti tisících. Za tuto cenu již také najdeme konkurenci s velmi výkonným hardwarem, jako je Poco F3 nebo OnePlus Nord 2.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
rychlé nabíjení | zvuk |
displej | baterie |
systém | absence audiojacku |
výkon | vystouplý fotoaparát |
hlavní a selfie fotoaparát | dva doplňkové fotoaparáty |