Recenze Samsung Galaxy A41: nabídka, která se odmítá

Jakub Fišer

Samsung se pustil na tenký led. Jeden z loňských modelů řady A, konkrétně Galaxy A40, byl totální úspěch. V případě letošní iterace A41 však výrobce kompletně změnil recepturu, se kterou vloni tolik uspěl. Bude z novinky zase úspěch, i přestože konkurence je silnější než kdy předtím?

Samsung Galaxy A41: specifikace

Konstrukceplast, 149,9 x 69,8 x 7,8 mm, 152 g
Displej6,1″, Super AMOLED Infinity-U, 2400 x 1080 px, poměr stran 20:9, jemnost 431 ppi
Operační systémAndroid 10 + OneUI 2.0
Procesor8jádrový, 2 GHz, MediaTek Helio P65
Paměť4 GB RAM, úložiště 64 GB, slot MicroSD
Fotoaparáttrojitý (48 Mpx hlavní + 8 Mpx širokoúhlý + 5 Mpx hloubkový), clona f/2.0 + f/2.2 + f/2.4, LED blesk; přední 25 Mpx, clona f/2.2
LTE800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
TechnologieDual SIM, Bluetooth 5.0, USB-C, Wi-Fi, GPS, NFC, 3,5mm jack, čtečka otisků v displeji, čtečka tváře
Baterie3 500 mAh, rychlonabíjení 15 W
Cena a dostupnost7 990 Kč, květen 2020

Obsah balení

  • telefon Samsung Galaxy A41
  • jehla na SIM
  • 15W adaptér pro nabíjení
  • USB-C a USB-A kabel
  • drátová pecková sluchátka
  • technická brožurka a základní průvodce

Jemný, tenký a lehký

Kdy naposledy se vám stalo, že jste poslepu vzali do ruky telefon a okamžitě jste věděli, od koho je a o jakou modelovou řadu jde? U Samsungu a jeho řady Galaxy A to je poměrně jednoduché. Stroje v této kategorii se totiž vyznačují svou jemností na dotek, lehkostí a zároveň i křehkostí.

Skořápku telefonu Galaxy A41 jsem měl v ruce už několikrát. Lesklý a lacině působící materiál, kterému Korejci říkají 3D Glasstic, je údajně jakousi variací na „lepší plast“. Jednoduše ale jde poznat, že sklo to vážně není a i když by si to mobil nepřál, je převážně z plastu.

To ale není vždy nevýhoda, protože právě díky levnějším materiálům mohl výrobce docílit konstrukce lehké pouze 152 gramů. A to je pořádný nezvyk u mobilních telefonů v roce 2020. Přitom už vůbec není řeč o tom, že telefon má na tloušťku pouze 7,8 milimetrů, což je míra, kterou jsme také byli zvyklí vnímat spíše u starších kousků.

Jenže displej s úhlopříčkou 6,1 palce rozhodně nepatří k malým a na trhu najdeme i menší přístroje. Galaxy A41 ale vyniká úžasným poměrem velikosti a kromě bočních rámečků má i velmi nevýraznou bradu. Jak vyznívá z celého textu, tady prostě Samsung trefil hřebíček na hlavičku a telefon se krásně vejde do každé kapsy i do menší dámské ruky. Svůj podíl na tom má jistě i protažený poměr stran 20:9.

Nádhera z laciného kraje

Když už jsme začali na přední straně, proleťme ještě v rychlosti zbylé záhyby telefonu. Nahoře najdeme pouze mikrofonek, zatímco na pravém boku je příhodně umístěno pár ovládacích tlačítek; jejich účel bezesporu znáte – vypínání / zapínání a regulace hlasitosti. Na druhé straně najdeme gigantický slot na dvě SIM a také pro MicroSD kartu (pochvala je na místě). A dole je potom mřížka pro středně hlasitý reprák, 3,5mm jack a také konektor USB-C.

Jak prozrazuje podnadpis, telefon je doopravdy krásný. Modrá barva na našem testovacím vzorku hází pěkné duhové odlesky a motiv zad působí jakkoliv, jen ne fádně. Milovníky symetrie nepotěší fotomodul batůžkovitého typu, který bohužel nevypadá pěkně. A pak je tu opět to zpracování, o kterém již byla vedena řeč. Na kráse sice neubírá, ale žádný luxus si u Samsungu s touto cenovkou nepořídíte. A to i když není moc nízká.

Mistr displejů opět předvádí svou magii

Předně je správné vyseknout poklonu za to, že i telefonu ve střední třídě Samsung nainstaloval Super AMOLED displej; dokonce velmi kvalitní. Výborné jsou barvy, pozorovací úhly i jemnost rozlišení Full HD+ je pro cílovou skupinu zcela v pořádku.

Zároveň ale škoda, že Korejci nešli ještě víc do hloubky a nenabídli zákazníkům s omezeným rozpočtem i zvýšenou obnovovací frekvenci displeje, jako to dělá třeba Realme. Telefon má výřez do tvaru písmene U, což je u Samsungu obvyklý způsob „cejchování“ levnějších strojů. Třeba takové Galaxy A51 (recenze) už má modernější průstřel, tedy pardon, displej typu Infinity-O.

U displeje skutečně není moc co vytknout, což u tohoto asijského výrobce nebývá zrovna překvapením. Dokonce i čtečka otisků prstů – zabudovaná právě v obrazovce – prošla kus cesty ke zlepšení a oproti loňsku, kdy měl biometrii Samsung hrubě nedotaženou, se pro spotřebitele komfort zlepšil.

Jedinou kaňkou na čistém plátně je snad trochu iritující podprůměrný jas displeje, který by mohl být do příští generace vyšší, aby bylo vše krásně čitelné i na přímém slunečním svitu.

Příště víc výkonu, prosím

Ihned po představení smartphonu na českém trhu mi začal v hlavě hlodat červíček. Jak si Samsung, jindy skálopevně přesvědčen o kvalitě svých vlastních čipsetů Exynos, poradí s MediaTekem? Čipová sada Helio P65 je taktována na 2 GHz a slibuje dostatečný výkon na běžné používání. A tady musím rozporovat.

Telefon stojí dost peněz na to, aby čipset nestíhal komfortně běžné úkony cílové skupiny, nota bene náročnějších zákazníků. Bohužel, telefon nezvládá svižný průchod systémem, aplikace se spouští s patrnou prodlevou, všechno tak nějak hodně trvá. Vzhledem k absenci speciálního softwaru pro optimalizaci výkonu není ani hraní her žádným zapamatováníhodným zážitkem.

Před nákupem je určitě vhodné se rozmyslet nad tím, k čemu telefon chcete využívat. Jako svůj sekundární telefon, třeba pracovní asi klidně ano. Jako telefon pro rodiče nebo prarodiče spíše ne; ale jako první mobil pro školou povinné dítě spíše ano. Zařízení má několik jasných pozitiv, výkon a celkový uživatelský komfort s tím spojený k nim ale nepatří.

Systém pro každou chvíli

Naproti drtivé většině zákazníků nevyhovujícímu čipsetu od MediaTeku, který je navíc podpořen jen 4 GB RAM, je značně oblíbená nadstavba nad Androidem jménem One UI. Smartphone běží v základu na Androidu 10 a v době testování na něj byla ještě nainstalována nadstavba One UI 2.1 a dubnový balíček bezpečnostních záplat přímo od Googlu.

Snad není třeba v každé recenzi telefonu z dílen Samsungu do nebes vychvalovat One UI. Ale určitě je záhodno říct, že na rozdíl od konkurence Samsung kráčí správným směrem a jeho softwarová přikrývka může být místy skutečným vítězstvím.

Velmi dobře působí to, že jihokorejský výrobce prakticky nedělá rozdíly a třeba takový boční panel (což stále vnímám jako největší benefit nadstavby One UI) dodává nejen vlajkovým lodím, ale i telefonům s téměř třetinovou cenou. Na své si přijdou i fanoušci sofistikovaného nočního režimu, pohybových gest i Always On displeje.

S malou baterií nebude žádné divadlo

Jak může být patrné z řádků výš, telefon má poměrně úsporný čipset, k tomu AMOLED displej, který sám šetří energii, a také poměrně kompaktní tělo. Asi byste tak čekali mírnější baterii, i když to, co Samsung nachystal, skutečně nestojí za poklonu. Akumulátor s kapacitou 3 500 mAh je dnes již vnímáno jako chabý podprůměr. Euforii nevyvolá ani 15W dobíjení (slovo „rychlé“ se sem opravdu nehodí) a absence jiného doplňování energie.

Jak říká klasik, kde je vůle, tam je i cesta. Pokud se tedy hodně zasnažíte, vytřískáte z telefonu něco přes 26 hodin. Pak je vám ale veškerá vůle platná jako nebožtíkovi kabát. Moderní technologie, mezi které patří třeba i NFC nebo zmíněná biometrie prostě vyžadují nějakou tu energii a telefon s 3 500mAh baterií jednoduše nemůže nasytit vše.

Volba tak slabé baterie je o to podivnější, že model Galaxy M21 disponuje obrovským 6 000mAh článkem. Na vyváženost svého portfolia v tomto ohledu si Samsung zřejmě nepotrpí.

Fotoaparát na reparát

Většina dnešních výrobců smartphonů klade silný důraz na fotoaparát. Samsung nevyjímaje. Avšak u modelu Galaxy A41 bohužel Korejci dbali spíše na čísla než na celkové schopnosti. A obvyklé praktiky čínských výrobců se Samsungu proklatě nevyplatily.

Lákavá nabídka trojitého fotoaparátu s hlavním 48Mpx snímačem, 8Mpx superširokáčem a 5Mpx doplňkovým senzorem pro hloubku ostrosti ve skutečnosti tak schopná není. Asi netřeba zmiňovat, že primární snímač fotí díky spojování pixelů v rozlišení 12 Mpx.

Fotkám chybí potřebná barevnost, logicky i ostrost a celkově není prostor pro ovace. Neříká se mi to snadno, ale snímky z Galaxy A41 připomínají svou kvalitou spíše výsledky Redmi Note 7 (recenze) z loňského roku. Ten ale vloni při vstupu na trh stál necelých 5 tisíc korun.

Výsledné fotky nejsou vyloženě nevydařené, za optimálních světelných podmínek fotí telefon obstojně. Ale jakmile se přesunete do interiéru nebo snad dokonce do tmy, kvalita klesá v řádu desítek procent. Zklamáním je i výběr režimů: kromě klasického a videa (maximálně Full HD ve 30 FPS) umí už jen panorama a mód profi.

Chybí noční režim, tolik ceněný u konkurence v podobné cenové relaci. Snímky večer jsou cokoliv, jen ne to, co byste od telefonu za 8 tisíc korun čekali. Absolutně nulová práce se světlem, prostě jen vyfotí to, co vidíte na displeji. Kde je světlo z pouliční lampy, vypadá fotka ještě poživatelně. Kam lampa nedosvítí, je problém. Výsledkem je fotka černočerné tmy.

Určitě by nebylo fér říct, že Samsung Galaxy A41 neumí fotit. Zároveň je ale třeba exaktně vyslovit, že tady může tušit nevýhodu i jinak kompletně nenáročná třída zákazníků. Širokoúhlý snímač je dobře použitelný na světle, ale při přemístění třeba jen do stínu, nikoliv do šera, se začne objevovat otravný šum. Selfie snímač s rozlišením 25 Mpx je dobrý, ale celkový pocit z fotoaparátu vylepšuje jen minimálně.

Video jsem již lehoučce nastřelil a určitě se dá říct, že použitelné je. Ale s pár mohutnými kompromisy. Na prvním místě je rozlišení – točit pohyblivé obrázky můžete jen v HD nebo Full HD, přitom o rychlejší snímkové frekvenci než 30 FPS Galaxy A41 neslyšel a asi ani neuslyší. A pak je tu stabilizace – nebo, abych byl korektní, spíše není. Na tolik opěvovanou superstabilizaci zde Samsung asi zapomněl. Přeostřování je svižné, ale ani toto pozitivum hodnocení videoschopností nijak drakonicky nemění.

Jak fotí Samsung Galaxy A41?

Ukázka: noční fotky

Útok na konkurenci se nevydařil

Na závěr recenze Galaxy A41 se musím omluvit jeho vývojově vyššímu sourozenci Galaxy A51 (recenze). Byl jsem při jeho testování až moc rýpavý a teprve s A41 jsem si uvědomil, jak zhýčkaně jsem k A51 přistupoval. Z víc jak týdenního testování je vidět, jaký je mezi modely propastný rozdíl.

Galaxy A41 je telefon, který by chtěl mezi elitu, podle Samsungu ale spadá spíše do střední třídy. Dovolte mi fundovaně upravit zaměření telefonu ze střední na nižší-střední třídu. Vlastně mě to samotného mrzí, ale lepší označení si novinka z korejských stájí nezaslouží.

Nabízí až moc slabý čipset, celkový výkon stojí za přezku na staré bačkoře, fotoaparát zklamal na plné čáře, to samé výdrž nebo nevyhovující reproduktor. Nenáročného spotřebitele může potěšit kompaktní rozměr přístroje, přítomnost audiojacku, ale i moderního USB-C nebo NFC pro bezkontaktní platby. Vše zachraňuje snad jen displej, který jediný dokáže obhajovat cenu 8 tisíc korun.

Co na to konkurence?

O Galaxy A51 již řeč byla. Je dražší, ale nabízí až skokově lepší parametry, tak možná se vyplatí připlatit si. Na druhé straně je Galaxy M21, také od Samsungu. Ten stojí necelých 7 tisíc korun, ale má nepatrně silnější Exynos a hlavně třeba velkou 6 000mAh baterii.

Anebo zkuste stočit svou pozornost ke konkurenci. Za stejné peníze dostanete i Redmi Note 9 Pro s 4 GB RAM a 64 GB vnitřního úložiště. Lákavě působí i úplně nové Realme 6. Ze starších kusů se nabízí Xiaomi Mi 9 SE (recenze), Mi 9T (recenze) anebo třeba Motorola One Zoom (recenze). Na každý pád, při výběru myslete na to, že čínská konkurence snad nikdy nebyla o tolik silnější, než prozatímní vládce trhu ze Soulu.

Co se nám líbí?Co se nám nelíbí?
Plus kompaktní rozměryPlus nedostatečný výkon
Plus výborný displejPlus fotoaparát zůstal za očekáváním
Plus přítomnost audiojackuPlus malá baterie s nevýraznou výdrží
Plus bezproblémová nadstavba One UIPlus nelogická cena
Sledujte nás v Google Zprávách

Komentáře


Nejnovější články