Asijský gigant Huawei má ve svém portfoliu několik úspěšných řad. A to jak po stránce oblíbenosti u fanoušků, tak po stránce prodejů. Minulý rok nám k těmto řadám představil model P Smart. Telefon se setkal s úspěchem, a tak samozřejmě přišel upgrade v podobě modelu P Smart (2019). Trendy však ukázaly, kudy povede cesta, a máme tu Huawei P Smart Z.

Trend aktuálních telefonů je jasný, a to stále zmenšovat a zmenšovat rámečky kolem displeje. Telefony s opravdu malými rámečky ale často disponují výřezem, ať již větším nebo menším. Některé kousky pak šly cestou díry v displeji, jako je například Samsung Galaxy S10 (recenze). Letošní rok jsme se však setkali i s jinými řešeními s umístěním přední kamerky. Například takový Asus Zenfone 6 (recenze) to vyřešil otočným modulem. Podobné řešení zvolil také Samsung Galaxy A80 (recenze). Pak tu máme také vysunovací modul. To jsme mohli vidět již u Xiaomi Mi 9T (recenze) nebo špičkového OnePlus 7 Pro (recenze).

Všechny výše jmenované modely však – až na pár výjimek – nejsou zrovna levné. Jejich cena sice není ve většině případů nijak závratná, nejedná se však o modely dostupné pro širokou veřejnost. Proto se Huawei rozhodlo, že vysunovací modul přední kamerky vloží i do smartphonu P Smart Z, jehož cena je zhruba 7 000 korun. Nemusel však kvůli tomu Huawei šetřit na věcech, na kterých by se jinak šetřit nemělo? Nevsadil výrobce vše na jednu kartu s nejistým výsledkem? To se dozvíte v následujících větách!

Huawei P Smart Z: specifikace

Budoucnost pro každého

V dnešní době již nalezneme opravdu pomálu smartphonů, které by měly velké rámečky kolem displeje. Výrobci se totiž tyto rámečky snaží co nejvíce regulovat. Cílem je samozřejmě mít na přední ploše co největší displej. K oněm vysněným 100 % zaplnění přední plochy je to však těžké. Vždyť jen přední kamerka zabere nějaké to místo. Posledních několik modelů pak vsadilo na její umístění do kapkovitého výřezu.

Jak se ale zdá, i tento problém je řešitelný. A to pomocí vysunovacího modulu. Tato futuristická vychytávka pak nechybí ani v poměrně levném Huawei P Smart Z. Na levé straně horního rámu máme tedy onen vysunovací modul. Rozhodně jej nepřehlédnete. A to i díky tomu, že výrobce netrefil stejný odstín barvy jako zbytek rámu.

Pokud tedy fotíte selfie, tak výsuvný modul během dvou vteřin vyleze na svět. Proces je tak poměrně rychlý a neškodí pohodlnému ovládání. Pokud jde o zpracování vyskakovacího oka, tak na první pohled vypadá poměrně bytelně. Nemáte tak pocit strachu, že byste mohli kamerku snadno ulomit. Co se týče právě procesu pohybování, tak výrobce garantuje až 300 tisíc bezproblémových vysunutí a zasunutí. Kamerka si poradí také s lehce nešetrným zacházení. To znamená, že do těla telefonu jí můžete pomoci také silou. To se však nedoporučuje, a rozhodně to dělejte raději softwarově v telefonu.

Jestliže jde o celkové zpracování telefonu, tak to je na vysoké úrovni. To však není žádným překvapením, jelikož se v tomto ohledu Huawei několik posledních let stále strmě zlepšuje. Výrobce použil prémiové materiály, jako je kov a sklo. I díky tomu je však P Smart Z poměrně těžkým smartphonem – útočí na hmotnost 200 gramů. Váha je však dobře rozložená, a tak novinka působí o něco lehčeji než je tomu ve skutečnosti. Přes své velké rozměry se telefon také dobře drží. Výrobce totiž vsadil na oblé tvary a mírně zahnutá záda směrem k rámu. Samotné držení telefonu je tak bezproblémově pohodlné.

Jelikož jsem již nakousl záda, tak se sluší říct, že Huawei P Smart Z se prodává modré, černé, nebo v námi testované smaragdově zelené variantě. Zhruba v horní třetině je navíc odstín lehce jiný, což dodává telefonu určitý šmrnc. Bohužel si barvu tak moc neužijete. Zážitek vám totiž zkazí ulpívající otisky prstů. Co naopak potěší, je fakt, že zadní duální fotoaparát téměř nevystupuje z těla, díky čemuž se telefon na stole nepříjemně nekolébá. Dále máme na zádech nápis AI Camera a Huawei. V horní části je také čtečka otisků prstů. Ta funguje ukázkově rychle a spolehlivě. Na to jsme však od Huawei již zvyklí.

Co se týče ovládacích prvků smartphonu, tak vše důležité je orientované na pravou stranu. Zamykací tlačítko je ideálně umístěno na dosah vašeho palce. Malinko výše je pochopitelně přepínač hlasitosti, jehož dostupnost je taktéž bezproblémová. Opačná strana je pak celá prázdná. Zajímavější je pochopitelně horní hrana, kde je ukryt již zmíněný výsuvný modul fotoaparátu. Máme tu však také hybridní Dual SIM slot. Spodní hrana následně skrývá 3,5mm jack, USB-C konektor pro dobíjení a reproduktor. Jeho kvalita je však poměrně špatná, a pro poslech hudby doporučuji raději sluchátka či externí reproduktor.

Stará láska nerezaví

Jak jsem již párkrát naznačil, tak Huawei P Smart Z je opravdu velkým smartphonem. Pochopitelně tu tedy máme velký zobrazovač. Konkrétně se bavíme o 6,59″ LTPS LCD displeji s rozlišením Full HD+ a poměrem stran 19,5:9. Jemnost je následně 391 bodů na palec, což naprosto dostačuje pro kvalitní podívanou. Lepší požitek zajišťuje také již zmíněný ničím nerušený displej. Tím je pochopitelně myšlen jakýkoliv výřez.

Celkově je tak displej opravdu povedený, a krásně se na něj dívá za jakýchkoliv podmínek. A to i v případě, že na zobrazovač přímo svítí slunce. V tom případě nastaví automatická regulace jas na maximum, a případný problém je pryč. Rozhodně potěší také možnost filtrovat modré světlo, pro příjemnější podívanou v noci. Co však zamrzí, je absence notifikační diody či Always On displeje. Oznámení tak doprovází pouze zvuk, který můžete kdykoliv přeslechnout.

Po stránce softwaru, zde máme pochopitelně aktuální Android Pie. Ten by zde však nepoznal téměř nikdo, jelikož, jak jsme již zvyklí, tak Android je překryt masivní nadstavbou EMUI 9.0. Ta byla u uživatelů vždy oblíbená za široké možnosti personalizace. Poslední dobou to však pokulhává, a to hlavně u levnějších modelů, na kterých zkrátka EMUI neběží tak plynule jak by mělo. A to Huawei P Smart Z není žádným ořezávátkem. Ve výbavě tohoto kousku totiž nechybí například moderní procesor Kirin 710, jehož doplňují 4 GB paměti RAM. Tato sestava si následně ve výkonnostním testu AnTuTu benchmark slušných 130 331 bodů.

Bohužel v nadstavbě EMUI je předinstalováno mnoho nepotřebných aplikací. Je tu také množství těch duplicitních, které kolikrát ani nevyužijete. Nějaké to odlehčení této nadstavby by minimálně těm slabším telefonům pomohlo. Designově má EMUI to nejlepší také již za sebou, a konkurence je již dál. Dokonce i kolikrát kritizovaný Samsung si vzal kritiku k srdci, a vyvinul nové One UI, které zatím sklízí úspěchy. U nadstavby Huawei jsme již zvyklí, že vše důležité se odehrává na domovských obrazovkách. Pokud jste ale konzervativnější uživatelé, můžete si v nastavení zapnout šuplík aplikací. Po svajpnutí zespodu si tak můžete otevřít klasické menu se všemi aplikacemi.

Co se týče samotného ovládání, tak je na výběr několik možností. Od klasických softwarových tlačítek ve spodní části, po moderní gesta, která rozhodně doporučuji. A jak fungují? Pochopitelně, jako u každého telefonu Huawei nebo Honor. Pokud tedy svajpnete z jedné či druhé strany směrem ke středu displeje, tak se vrátíte o krok zpět. Jakmile uděláte tento pohyb zespodu, tak se vrátíte na domovskou obrazovku. Pokud ale při tomto pohybu podržíte prst na displeji, otevřete multitasknig, který překvapivě dokáže nechat otevřené dostatečné množství aplikací.

Vůbec zle pak na tom telefon není po stránce výdrže na jedno nabití. Vzhledem ke kapacitě baterie 4 000 mAh se to však dá předpokládat. Při plném využití smartphonu se tedy dostanete na zhruba jeden a půl až dva dny. To je opravdu dobré. Při šetrnějším využití vás Huawei P Smart Z odmění i dvěma a půl dny. Samotné dobíjení pak probíhá pochopitelně skrze USB-C konektor. Z nějakých 20 % se na plnou kapacitu dostanete za zhruba 1 hodinu a 30 minut.

Vzadu byznys, vpředu party

Fotoaparát dnes hodně znamená. A to jak u několikanásobně dražší konkurence, tak i u těchto cenově dostupných kousků. V Huawei jsou si toho samozřejmě vědomi, a tak se snažili i zde. To znamená, že na zádech máme rovnou dva snímače. Ten hlavní má rozlišení 16 Mpx a clonu objektivu f/1.8. Sekundární snímač se chlubí rozlišením 2 Mpx a jedná se o hloubkový senzor. Díky němu si tak můžete vyhrát například s portrétním režimem. To hlavní co nás ale zajímá, jsou výsledky onoho hlavního snímače.

Za dobrých světelných podmínek toho s tímto senzorem dokážete dost. Výsledky jsou ostré po celé své ploše, nechybí propracované detaily ani barevná věrnost. Bohužel se občas stalo, že samotné vyfocení trvalo dlouho. To by ale mohla opravit případná budoucí aktualizace. A co v noci? U svých vlajkových modelů se Huawei chlubí velice slušným nočním režimem, který v jemné iteraci přenesli také do modelu P Smart Z. Nutno pak podotknout, že noční fotky mě opravdu překvapily. Nejsou sice nejlepší, ale za svou cenu jsou opravdu ostré a barevně věrné. Vcelku se daří také redukovat šum, což určitě ocení všichni uživatelé.

Snímač si dokáže poradit také s režimem makro. Na zhruba 15 cm dokáže senzor zachytit krásné detaily. Vcelku dobře si vede také video. To Huawei P Smart Z dokáže natáčet ve Full HD rozlišení při 60 snímcích za vteřinu. Kvalita je pak poměrně dobrá, ačkoliv prostor pro zlepšení je. Velkou chloubou je také přední fotoaparát. A to nejen díky své výsuvné konstrukci, ale i díky kvalitě výsledných fotografií. Fotky jsou ostré, detailní i barevně věrné. Na sociálních sítích se tedy rozhodně nezahanbíte.

Povedená je pak také fotoaplikace od Huawei. Ve spodní části je pochopitelně spoušť fotoaparátu, náhled poslední fotografie a přepnutí na onu výsuvnou přední kamerku. Na horní straně pak máme například ovládání blesku, časovač, nastavení či zapnutí/vypnutí umělé inteligence. U té se pak ještě zastavím, jelikož postprocessing fotografií má na starosti právě umělá inteligence, která sem tam přidá do fotografie více barev, než je tomu ve skutečnosti. Vypadá to sice pěkně, nicméně neodpovídá to příliš realitě. Jak se ale říká: sto lidí, sto chutí.

Jak fotí Huawei P Smart Z?

Potenciál by tu byl. Naplní ho?

Novinka Huawei P Smart Z je opravdu zajímavým smartphonem. Asi největší chloubou telefonu je bezpochyby jeho neobyčejná konstrukce. Tím je pochopitelně myšlen moderní vysouvací mechanismus, který skrývá přední kamerku. Není to však jen o ní. Novinka na českém trhu boduje také svým zadním fotoaparátem, který ve své třídě jen s obtížemi hledá konkurenci. Plusové body získává také za výdrž, která atakuje až dva dny.

Naopak na čem by měl Huawei zapracovat, je operační systém. Nadstavba EMUI byla vždy oblíbená díky své masivní úpravě čistého Androidu. Poslední dobou si však lidé stále více oblíbili čistější nadstavby. Možná je tak na čase, aby Huawei své EMUI odlehčil. Nebo alespoň přestal do telefonu instalovat tolik bloatweru a duplicitních aplikací. Rozhodně by to pomohlo lepšími chodu, jelikož optimalizace v tomto telefonu není zrovna ideální. Na cestě je EMUI 10, které by mohlo tuto prekérní situaci vyřešit. Pak už bychom P Smart Z doporučili všemi deseti.

A čím na tento telefon odpovídá konkurence? Vcelku zatopit by mohl smartphone Redmi Note 7 (recenze) s agresivní cenou 5 800 korun. Do této ceny pak výrobce vměstnal 6,3″ displej, procesor Qualcomm Snapdragon 660, 4 GB RAM, zadní duální fotoaparát s rozlišením 48 + 5 Mpx a velkou 4 000mAh baterii.

Zavařit této novince se pokusí také Moto G7 Plus. Ta se pyšní především poměrně čistým Androidem s oblíbenými gesty. Telefon však zaujme také vnitřní výbavou, která čítá procesor Qualcomm Snapdragon 636, 4 GB RAM nebo baterii s kapacitou 3 000 mAh. O fotografie se stará duální fotoaparát s rozlišením 16 + 5 Mpx. Podívanou má následně na starosti 6,2″ displej. Tuzemský trh však nabízí i mnoho dalších alternativ, nutno však uznat, že pokud jde o čistý displej bez výřezu, zde je konkurence (s přihlédnutím k ceně) téměř nulová.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
skvělé zpracování	horší optimalizace a otravné EMUI
působivá vysunovací přední kamerka	místy chybí větší výkon
zadní fotoaparát příjemně překvapí
výdrž na jedno nabití