Recenze Sony Xperia 5 II – Nakročeno k úspěchu, zabito cenou

Xperia 5 II přináší docela solidní výbavu, včetně displeje s frekvencí 120 Hz
Chybí však například bezdrátové nabíjení, což je za danou cenu neobhajitelné
Svým způsobem je ale telefon pořád dost drahý

Jestli je někdo přeborníkem v tom, jak neprodat smartphone, pak rozhodně Sony. Japonské značce se totiž s telefony daří jenom na domácím trhu, kde ji předstihl pouze Apple. Kdekoliv jinde je to bída i přesto, že většinou se obvykle jedná o vcelku povedená zařízení. V téhle recenzi se podíváme na další produkt, který se firma Sony rozhodla vyrobit, ale mizerně prodávat.

V nedávné recenzi Sony Xperia 1 II jsem celou dobu hodnotil telefon v kontextu ceny. Tomu se dnes vyhnu a poměr cena/výkon zhodnotím až na závěr. Má to dva důvody. Tím prvním je, že mě pak opravdu nebaví číst v komentářích kvičení některých fanoušků značky a trávit čas obhajobou svého hodnocení něčeho, co dotyční kritici ve valné většině viděli maximálně na obrázku (kdežto já jsem to mohl dva týdny používat a udělat si nějaký obrázek reálný).

Druhý důvod s tím prvním vlastně úzce souvisí a je jím snaha o větší objektivitu – budu hodnotit jen telefon jako takový a ne to, jestli to za stojí za ty peníze.

Sony Xperia 5 II: specifikace

Konstrukce	kov a sklo, 158 × 68 × 8 mm, 163 g, zvýšená odolnost IP65 a IP68
Displej	6,1″, OLED, HDR, 120 Hz, 2520 × 1080 px, poměr stran 21:9, jemnost 449 ppi
Operační systém	Android 10
Čipset	8jádrový, 2,84 GHz, Qualcomm Snapdragon 865
Paměť	8 GB RAM, úložiště 128/256 GB, microSD slot (až 1 TB)
Fotoaparát	trojitý (12 Mpx hlavní + 12 Mpx širokoúhlý 124° + 12 Mpx teleobjektiv), 5osý OIS, Dual Pixel, 3× optický zoom, clona f/1.7 + f/2.4 + f/2.2, dual LED blesk; přední 8 Mpx, clona f/2.0
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	Bluetooth 5.1, Wi-Fi, GPS, NFC, USB-C, 3,5mm jack, čtečka otisků na boku, čtečka tváře, stereo reproduktory, aptX HD, dynamické vibrace
Baterie	4 000 mAh, rychlonabíjení USB Power Delivery 3.0 21 W
Cena a dostupnost	24 990 Kč, říjen 2020

Obsah balení

telefon Sony Xperia 5 II
technická brožurka a základní průvodce
USB-C kabel
18W adaptér na nabíjení

Balení popravdě není nic extra. Hezká bílá krabička, uvnitř spousta papírů a lehké plýtvání objemem. Na svoji velikost totiž obsahuje opravdu jen telefon, nabíječku a kabel. Absentují sluchátka a takové to vyndávátko SIM karty. Ve světle toho, jak to nedávno vyhrotil Apple, se tady rozhodně vnucuje otázka, jestli je fakt nutné rvát do balení další karton na vyplnění prostoru, namísto kterého by jednoduše stačilo celou krabičku o polovinu zmenšit.

Sony rádo hrany

Xperia 5 II je v portfoliu výrobce hned pod modelem 1 II, tedy těsně pod vrcholem. Podle toho by mělo vypadat zpracování, výbava a zkrátka vše. U takového zařízení si jednoduše představuji, že mu opravdu nic nechybí a má jen lehce „oseklé“ parametry oproti vlajkové lodi. Už vybalení prozradí, že minimálně prvotní pocit jakéhosi luxusu umějí v Sony pořád dobře.

Elegantní obdélník, který má dosti nudlovitý tvar díky specifickému poměru displeje, vypadá zcela obyčejně. Ale chyťte si ho do ruky – v té lehce zastudí kovové rámečky a vnímá i na danou velikost nadprůměrnou hmotnost. Hned je znát, že tohle není rozpočtovka.

Štíhlá elegance

Zmíněný rámeček je hezky zaoblený a díky malé šířce padne Xperia hezky do ruky. Záda zdobí uprostřed jen logo výrobce a rušivým elementem je diodový blesk a senzor vedle něj. Tato dvě světlá kolečka mohla být integrována v modulu fotoaparátu, což by vypadalo ještě o kousíček lépe. Ale ano, přiznávám, to už opravdu spíš hledám chyby a nepodstatné detaily. Povrch zde není sklo, ale jde o Gorilla Glass 6. Odolnost tak ustoupila dojmu a estetice; na první dobrou jsem si myslel, že jde o jakýsi polykarbonát.

Stran portů je tu dobrá zpráva pro audiofily, horní hrana totiž obsahuje 3,5mm jack. Je mi sympatický tenhle přístup značky, která dělá i věci pro fanoušky hudby a nechce je okrást o možnost připojení sluchátek starým dobrým (a v některých ohledem stále nepřekonaným) drátem. SIMka se schová do šuflete, ke kterému se člověk dostane velice jednoduše nehtem.

A to je z levého boku asi tak všechno. Na tom protějším je dvojtlačítko hlasitosti, které ale musím zkritizovat, protože se ve svém uložení prostě viklá. Ne moc, ale přesto je to znát a i daleko víc low end zařízení už tohle zvládla odbourat.

Pod tímto drobným prohřeškem je pak zamykací tlačítko, které je zároveň čtečkou otisků prstů. A proti němu nemám vůbec nic! Je totiž ve svém prostoru bez znatelné vůle a otisky čte bleskově, doslova jedna báseň. Ale bacha, tím s tlačítky zdaleka nekončíme!

Sony Xperia 5 II, recenze

Sony Xperia 5 II, recenze

Promrhaný potenciál tlačítka navíc

Sjedeme-li totiž prstem níž, nahmátneme tlačítko jehož funkce je vyhrazena pro Google asistenta. Nevím, jak moc se to v našich končinách používá, já tohle neřeším vůbec, ale přijde mi to poměrně praktické pro ty, kdo si navykli asistenty používat. Škoda jen, že ke zmáčknutí nelze přiřadit něco jiného, takhle je funkčnost pro většinu uživatelů trochu zabitá.

Ještě víc dole je namačkávací spoušť fotoaparátu. Archaismus, který teenageři asi nedocení, ale nadšení amatérští fotografové asi ano. Trochu nezvyk, k praktické zkušenosti s tímto prvkem se dostanu v příslušné kapitole.

Je zajímavé, jak se „tlačítková filozofie“ výrobce promítá i do smartphonů. Zatímco některé firmy usilují o minimalizaci počtu všeho mechanického a tudíž potenciálně poruchového, Sony se drží toho svého a jak třeba u fotoaparátů, ale i akčních kamerek, stále tyto tendence tak úplně nemá. Nehodnotím, jestli je to dobře nebo špatně, jen mi to jednoduše připadá zajímavé.

Sony Xperia 5 II, recenze

Sony Xperia 5 II, recenze

Voděodolná Japonka

Málem bych ale ve svém zamýšlení zapomněl na spodní hranu telefonu, kde je krom obligátního mikrofonu i USB-C port. Tím vizuální popis končím a zbývá už jen konstatovat, že Xperia 5 II je chráněna proti prachu a vodě podle IP65/68.

Měla by vydržet ponoření do hloubky 1,5 metru po dobu 30 minut. V praxi jsem to takto nezkoušel, ale jelikož proti koupeli s Japonkami nic nemám, musím potvrdit, že pád do vany plné vody není problém.

Konečně 120Hz displej!

Poslední, co budu v této kapitole hodnotit, je displej. U Sony je to trochu těžké, zobrazovače má totiž už nějakou chvíli opravdu skvělé a troufám si říct, že neprávem přehlížené. Kdo by čekal 4K, toho bohužel vyvedu z omylu, nejvyšší rozlišení je vyhrazeno vlajkové lodi, pětka dostala „jen“ modifikované Full HD. To je ale opepřené vyšší obnovovací frekvencí, konkrétně 120 Hz. Mám-li si vybrat, jestli 4K/60Hz nebo FHD/120Hz volím jednoznačně druhou variantu. Plynulost je mi u telefonu milejší, než vysoké rozlišení.

Barevně je možné volit mezi dvěma základními módy. Režim autora se snaží zobrazovat vše co nejreálněji a nic nepřikrášlovat, což se mu daří. Odstíny barev se zdají tak trochu vyšisované, ale pravda – realistické. Standardní režim naopak zvýrazní písmo na pozadí, všechno je takové zářivější a černá trochu uteče do modra. Telefon umí i sám přepínat režimy v závislosti na aplikaci, což je dost zásadní a uživatel tak není stavěn před volbu nudné reality nebo líbivých barviček.

Nezvykem je poměr stran 21:9. Osobně jsem si na to zvykl rád, protože telefon je tak nějak užší a lépe se drží v ruce. Pokud máte navíc v tom správném poměru film nebo hru, je větší rozhled do stran znát. Naopak pro tabulky v excelu a podobné „široké“ věci je to spíše nevýhoda. Bude tedy záležet především na tom, k čemu budete Xperii používat.

Systém bez hloupostí

Systémově se Sony spoléhá samozřejmě na Android v desáté iteraci a to v téměř čisté verzi. Krom aplikací Photo Pro a Cinema Pro je systém prost balastu, což oceňuji. Funkce Boční snímač je snad poprvé dobře odladěná a funguje tak, jak má. Prostě poklepete na bok telefonu a vyskočí nabídka s nejčastěji používanými aplikacemi. Že bych se bez toho neobešel, to nemohu říct, ale možná bych si na to po čase zvyknul a používal tuhle vychytávku na denní bázi.

Bohužel, jakkoliv považuji Android za vyspělý a moderní systém, tak nastavení je stále nelogické a chaotické, což v tomto případě není vina Sony. Vyzdvihnout ale musím svižnost, s jakou se otevírají aplikace a celkově zkrátka jak to běží. No běží… Spíš lítá. Za celou dobu testu jsem nezaznamenal jediné zaškobrtnutí nebo zásek, což se pravda nestává často ani u takto výkonných zařízení. Po stránce výkonu si tedy není na co stěžovat.

Vydrží a nevzdá to ani druhý den

Důkazem skvělé optimalizace je i výdrž baterie. Dost jsem dumal nad tím, jak se výrobci podařilo dosáhnout toho, že jsem bez problémů mohli i při běžném pracovním zápřahu fungovat dva pracovní dny bez nabíjení, což je popravdě v mém případě dost unikum. Akumulátor má „jen“ 4 000 mAh, což je veskrze průměrná hodnota, se kterou většina androidí produkce zvládne v mých rukách tak den a noc.

Přišel jsem na to až když jsem uléhal ke spánku s hodnotou nabití 63 %, ráno jsem se vzbudil a věřte tomu nebo ne, ale pokles byl pouhá tři procenta. Mám tedy podezření, že si vývojáři hodně vyhráli s uspáváním aplikací a vůbec optimalizací režimu, kdy se nic neděje. Toto, společně s poměrně malým displejem patrně stojí za excelentní výdrží.

Nabíjení je možné výkonem až 21 W, což je skvělá hodnota, ale upřímně si nemyslím, že by cokoliv od 18 W nahoru mělo valný smysl. Nechápu ale, proč Sony dodává adaptér, který umí právě těch 18 W a ne více. Asi si nikdo nebude kupovat extra nabíječku, která umí o tři watty víc. Tahle móda, kdy se liší maximální nabíjecí výkon telefonu (se kterým se výrobci vychloubají v prezentacích) a výkon dodávaných adaptérů (o kterém se mluví velmi zřídka), je tak trochu past a považuji to za sprostý podraz.

Co vnímám jako nedostatek, je absence bezdrátového nabíjení. Vyšší třída by si to neměla dovolit, ačkoliv tuším, odkud vítr vane a předpokládám, že s ohledem na velikost zařízení, jeho tloušťku a kapacitu baterie, se cívka dost možná jednoduše nevešla…

Ve směru konzumace obsahu jsem byl z Xperie poměrně nadšen. Tedy pokud byl obsah v tom správném formátu, což je v tomto případě 21:9. K tomu připočtěte přítomnost audio jacku, případně docela kvalitního zvukového podání vestavěných stereo reproduktorů a máte Netflix sledovátko na dovolenou jak vyšité.

Fotoaparát je spíš lehký nadprůměr

Trojice 12Mpx objektivů odvádí vcelku dobrou práci, na rozdíl od Xperie 1 II (recenze), kde byly výsledky občas trochu rozpačité, což zpětně přičítám neodladěnému softwaru. Ale zpět k pětce! Základní objektiv zabírá úhel 84 stupňů, pak tu máme širokoúhlý se záběrem 124 stupňů bez stabilizace, nakonec je na zádech ještě teleobjektiv s trojnásobným přiblížením.

Výsledky jsou dobré, barvy neustřelují a velmi dobře hodnotím i úroveň detailů. Zamrzel akorát nižší dynamický rozsah. Oceňuji dobře fungující stabilizaci, která umožňuje i rychlé výcvaky z jedné ruky s velkou nadějí na úspěch a rychlost ostření na oči focených „objektů“, které funguje opravdu hodně rychle a spolehlivě.

Horší je to se snímky v noci, kdy je úspěch spíše dílem náhody a připadalo mi, že stabilizace tu nefunguje úplně sto pro. Primárně fotomobil Xperia 5 II není (ačkoliv si na to snaží hrát), ale drtivá většina uživatelů nebude mít patrně s kvalitou fotek problém. Profesionálněji smýšlející jedinci mohou samozřejmě fotit do formátu RAW.

Kvalita selfie kamerky ale mohla být určitě lepší, ta moc detaily prokreslit neumí, barvy se trochu slévají a její čas byl někdy zhruba tři roky nazpět. Dnes už jsou výrobci mnohem dál. Ale nepovažuji to za nějakou zásadní nevýhodu, na selfíčka se kupují úplně jiná zařízení.

U videa je to v podstatě bez výtek, ačkoliv na špičku upřímně ještě kus chybí. Rodinné oslavy nebo opilecké skoky do bazénu ale zachytí obstojně, navíc v rozlišení až 4K při 120 FPS, což je minimálně na papíře skvělá hodnota!

Pořizování obrázků či videí dost usnadňuje již zmíněné tlačítko, které funguje stejně jako u digitálních fotoaparátů. To znamená, že při slabším stisknutí ostříte, při silnějším se pořizuje snímek nebo zapíná nahrávání. Jakkoliv jsem již uvykl ovládat prakticky vše dotekově a tlačítko mě vrátilo zhruba někam do roku 2003, kdy jsem sbíral první zkušenosti s digitálním focením (shodou okolností to byl taky přístroj Sony), tak to byl návrat opravdu příjemný.

A musím uznat, že jakkoliv jsou Android zařízení poslední dobou trochu bezpohlavní a všechna víceméně dost podobná hardwarem, tak zrovna toto je něco, co by si mě tak trochu přivázalo a u příštího telefonu už bych to chtěl taky.

Jak fotí Sony Xperia 5 II?

Ukázka: noční režim

Ukázka: video, Full HD, 60 FPS

No nekup to! Za ty prachy

Sony nám tedy předkládá poměrně solidní smartphone, který se může pyšnit netradičním poměrem stran, skvělým výkonem, perfektním displejem, excelentní výdrží, slušným fotoaparátem a vlastně jediné, co bych postrádal, je bezdrátové nabíjení. Absenci sluchátek v balení neřeším, kdo má na telefon za 25 tisíc, ten s tím asi problém úplně mít nebude a nevím, jestli to ještě platí, ale při zahájení prodejů fungoval pro značku typický bundle telefon + hodně solidní sluchátka.

Tím se tak trochu neobratným oslím můstkem dostávám k tomu hlavními negativu Xperie 5 II. Tím je zkrátka a jednoduše cena. Ta je jako obvykle dost přestřelená a zdráhal bych se ji zaplatit za něco, co by si ještě trochu dobrousit zasloužilo. Máme tu totiž třeba Samsung Galaxy S20 Fan Edition (recenze), což je z mého pohledu ultimátní pracovní nástroj a v 5G variantě je bratru za dvacet. 120Hz displej nabídne i OnePlus 8T (recenze), tomu sice také chybí bezdrátové nabíjení, ale pořídíte ho za 17 tisíc. Sony zkrátka opět nezaboduje a prodeje uzmou jiní, což je smutné, dobré smartphony totiž dělat umí.