Recenze Samsung Galaxy A5 (2017): třikrát a stále poprvé

Samsung už potřetí v řadě ukazuje, jak si představuje luxusní vyjádření telefonu střední třídy. A už potřetí v řadě přemýšlím, zda bych měl za telefon s relativně průměrnou výbavou utratit 12 000 korun. Vůbec poprvé si ale vůbec nejsem jistý, jak odpovědět.

Už jsou tomu tři roky, co Samsung představil svou Galaxy Alpha (recenze). První kovový telefon novodobé éry značky, který započal tradici kvalitně zpracovaných stylovek s nepřehlédnutelnou cenovkou, ale i nezanedbatelnými nedostatky. U Alphy tuto „no-go“ potíž představovala neuvěřitelně nízká výdrž baterie. U nástupců řady A pak spíše to, jak těsně vždy argumenty PRO převážily ty PROTI. Měl jsem tu čest používat jak Alphu, tak i dvě předchozí evoluce Galaxy A v různých variantách. Také u té letošní jedna miska vah převáží jen velmi těsně. Leč bohužel, tentokrát je jiná než obvykle.

Samsung Galaxy A5 (2017): specifikace

Konstrukce kovový rám + sklo, 146 x 71 x 7,9 mm, 168 g, odolnost IP68
Displej 5,2″, Super AMOLED, 1920 x 1080 px, jemnost 424 ppi
Operační systém Android 6.0 (s očekávanou aktualizací na Android 7)
Procesor 8 jádrový, 1,9 GHz, Exynos 7880
Paměť 3 GB RAM, úložiště 32 GB, microSD (až 256 GB)
Fotoaparát 16 Mpx, blesk, f/1,9 + přední 16 Mpx, f/1,9
LTE 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie Bluetooth 4.2, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků prstů
Baterie 3000 mAh, rychlonabíjení
Cena a dostupnost 12 000 Kč s DPH, únor 2017

Design a zpracování: legendární kvalita

Není to vlastně až tak dávno, kdy Samsungu došlo, že za vrzající plastové hračky nikdo desítky tisíc platit nebude. Již zmiňovaná Alpha představovala milník a od té doby v Jižní Koreji ze svých nároků neslevili. Existuje tak jen málo telefonů (a to i v dané cenové kategorii), z nichž by sálala kvalita zpracování tolik, jako právě z Galaxy A5. Může za to kromě jiného i vyšší hmotnost, která posiluje dojem jistoty úchopu, ale také design čerpající z osvědčených linií s původem u modelu Galaxy S6 (recenze). Modely Galaxy A tak vůbec poprvé opustily designový jazyk ostrých hran pocházející od Alphy a s trochou fantazie možná ještě od Galaxy S2 (recenze). Letošní novinky se nesou v duchu zaoblenosti.

Toto paradigma platí pro všechny části telefonu. Zaoblnené jsou rohy těla přístroje, hrany zad, které tak obkreslují profil dlaně, ale i okraje 2.5D krycího skla. Po sečtení všech těchto faktorů bych neznaje realitu klidně modelu Galaxy A5 přiznal i o třetinu vyšší cenovku než odpovídá skutečnosti. Následný dojem, který budete mít při držení A5 v ruce, se sice v černé variantě telefonu, jíž jsme měli k dispozici, trochu ztrácí, majitel se však může utěšovat, že u ní aspoň nejsou tolik vidět otisky prstů. Těch totiž skleněná záda zachycují opravdu požehnaně.

Právě na zadní části však znalce Samsungů zaujme ještě jedna novinka. Nevzhledný batoh, skrývající druhdy objektiv fotoaparátu, je tentam. Sklíčko kryjící čočku tvoří se zády jednu rovinu. Díky tomu se sice telefon ležící na desce stolu neviklá, za své ovšem spolu s tím vzala optická stabilizace objektivu. Samsung na oplátku zapracoval na délce expozice – o tom však podrobněji v další kapitole.

Další absentér se hlásí na přední straně: schází, a to citelně, oznamovací dioda, jíž si možná Samsung plánuje nechat pro nejvyšší modely. Nahrazuje ji přebudovaný a vylepšený Always On Display, který už známe z vlajkové lodi Galaxy S7 (recenze). Z ní by měla teoreticky pocházet i čtečka otisků prstů umístěná klasicky v domovském tlačítku. Subjektivně se ale jedná o jednu z nejméně přesných a nejpomalejších čteček, které se na trhu právě nacházejí. Ani suchý prst v podmínkách interiéru často nerozpoznala, a rozpoznala-li, v rychlosti odezvy by ji trumfnul nejeden o polovic levnější čínský konkurent. A nejen v tom. Samsung stále trvá na tom, že telefony řady A si neumějí zapamatovat víc než tři prsty. Ukazováček levé ruky, který osobně často používám na odemčení telefonu na stole, tak zůstal trestuhodně nevyužit.

Jakkoli to na těle samotném není znát, Galaxy A5 splňuje normu krytí IP68, je tedy odolný jak proti prachu, tak i vodě, ve které ponořen zůstává funkční minimálně 30 minut. Při vědomí odolnosti přístroje překvapí zejména množství otvorů po celém obvodu displeje. Nejen že zde nacházím obligátní ovládací prvky včetně stále běžnějšího otvoru pro konektor USB-C nebo druhého mikrofonu pro filtrování okolního hluku. Svá vlastní dvířka má ovšem jak nanoSIM karta, tak i microSD karta paměťová. Vnitřní prostor o velikosti 32 GB se tak dá ještě o 256 GB rozšířit.

V souvislosti s otvory na těle nelze nezmínit ani neuvěřitelně nešikovně umístěný výdech jediného hlasitého reproduktoru. Jeho přítomnost v horní části pravé hrany těsně nad zamykacím tlačítkem si nedovedu vysvětlit jinak, než že na něj designéři zapomněli a svou chybu si uvědomily až v okamžiku, kdy už byla ostatní místa zabrána jinou součástí telefonu. Nejen že je samotný reproduktor tichý a line se z něj nekvalitní ztvuk. K dovršení všeho si jej zakryjete pokaždé, když chcete sledovat video v horizontálním zobrazení. Což je…ano…pokaždé.

Displej, ovládání, baterie: kompromisy přicházejí

Snad neprozradím mnoho, když hned na začátku vytknu před závorku následující: není toho mnoho, čím by Samsung mohl obhájit svou cenovku 12 000 Kč. Pokud bych měl ale jmenovat jeden faktor za všechny, bude to určitě displej. Full HD rozlišení se sice na úhlopříčce 5,2 palce nemusí zdát mnoho, papírové zdání ovšem klame. Technologií Super AMOLED totiž Samsung (jako ostatně vždy) vše ostatní dohání. Výsledkem je nekompromisní čitelnost, skvělé podání barev a černé především a k tomu návdavkem i velký rozsah jasu. Pro zajímavost a pro milovníky exaktních parametrů: minulá generace podle exaktních měření září ještě o něco víc. Galaxy A5 ovšem i přesto svým maximálním jasem bílé překonává své nejbližší konkurenty jako Honor 8 (recenze) nebo Huawei P9 (recenze) o 200cd/m2. A koneckonců, i na začátku zpochybňovaná hustota rozlišení činí při dané úhlopříčce 424 ppi, což není nic, za co by se kdo měl stydět.

Ještě než se přesuneme k tomu, co se na displeji zobrazuje, na chvilku obrazovku vypněme. Právě v režimu spánku totiž využijeme Always On režim. Na obrazovce se bílou barvou zobrazují jen hodiny/kalendář/statický obrázek (podle osobní preference majitele), ale hlavně také ikonky příchozích notifikací. Oproti první verzi, kterou jsem kdysi testoval na Galaxy S7, si ta stávající konečně poradí s notifikacemi většiny nejen komunikačních aplikací. Ta předchozí se omezovala výhradně na aplikace Samsungu a snadno jste tak mohli minout email ve vaší gmailové schránce, což už by se teď stát nemělo. Příjemný bonus pak představuje i výrazně snížená spotřeba Always On režimu. Ta by podle Samsungu neměla přesahovat 1 % za hodinu. To se sice v celkovém součtu může zdát jako příliš, ale věřte – není to nic proti tomu, jak dávala baterii na frak první release v Galaxy S7.

 

Výdrž baterie patří ostatně mezi možná vůbec největší devizy, ač tomu na první pohled nic nenasvědčuje. Hodnota kapacity 3000 mAh představuje dnes kulantně řečeno “lepší průměr”. To ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že je to navlas stejné číslo jako u vlajkové lodi značky. Oproti ní však Galaxy A5 nabízí slabší hardware, méně pixelů a mimochodem také akumulátor vyráběný zbrusu novou “nevybuchovatelnou” technologií s osmikrokovou kontrolou. Řečí čísel: Samsung Galaxy A5 vydržel v režimu bez SIM karty streamovat 1080p video o frekvenci 60fps streamovat déle než jedenáct hodin. Pro srovnání – iPhone 7 se v našem testu mohl “pochlubit” výsledkem ani ne polovičním. V praxi toto ohromující číslo znamená, že i při po velmi náročném pracovním dnu s pěti hodinami rozsvícené obrazovky a dvěma hodinami telefonických hovorů můžete s klidem v duši dělat i něco jiného než hned hledat zásuvku. Stačí, když se po ní podíváte druhý den kolem poledne. Během víkendu ji pak zřejmě nebudete potřebovat vůbec. Pokud se ale rozhodnete přeci jen nabíjet, budete tak činit pouze přibalenou rychlonabíječkou – bezdrátové standardy zůstávají Galaxy A5 cizí.

 

Mluvíme-li o slabším hardwaru, je řeč o kombinaci, která dává v benchmarku AnTuTu dohromady výsledek jen necelých 60 000 bodů, a to opravdu není mnoho. Od in-house procesoru v kombinaci s 3 GB RAM paměti bych čekal lepší výsledek. A bohužel, i během používání je to znát. Během hraní her si asi nevšimnete větších komplikací, snad kromě delšího načítání. S tím se ovšem u her a priori počítá. Ne však u běžných aplikací kancelářského typu. Nepříjemně překvapí i desetivteřinové čekání na Evernote nebo nelogická zasekávání při komunikaci ve Facebook Messengeru (jakkoli se jedná o aplikaci, jíž i výrobci označují jako „challenging“).

 

Kvůli předčasnému konci Galaxy Note 7 se model A5 stává prvním telefonem od Samsungu, který přináší nové grafické prostředí Grace UX. To oproti svým předchůdcům některé věci bohužel postrádá (rychlé zástupce nastavení v úvodu systémové nabídky), jiné bohužel získává (neustálé otravné připomínání toho, že aplikace na pozadí zkrátka spotřebovávají energii), jiné bohužel stále ještě nezískalo (rychlé vyhledávání v celém telefonu).

 

V první řadě ale přináší celou řadu novinek. Novou vlastnost bezpečnostního systému Knox vystavět v telefonu paralelní prostředí zabezpečené heslem nebo otiskem běžný uživatel zas tak často nevyužije. Daleko účelnější je třeba rychlá práce s notifikacemi. Ty se nejen nově sdružují do větších skupin a v liště tak zabírají méně místa, nově jdou ale přímo z lišty zablokovat. Snazší je také odinstalovávání aplikací. To lze nově provést přímo z plochy delším podržením ikonky a napodobit tak svým způsobem applovský 3D Touch – byť s omezenými možnostmi. Telefon umožňuje také rozdělit obrazovku mezi dvě aplikace naráz. Modří už vědí: to vše jsou vlastnosti nového Androidu Nougat. Kdybych tak nebyl včas upozorněn, ani si nevšimnu, že tento však Galaxy A5 ve svých útrobách nehostí a musí se spoléhat na předloňskou verzi Marshmallow – nugát prý dovezou až někdy v březnu.

Fotoaparát a multimédia: změny k lepšímu i horšímu

Už loňská řada telefonů Galaxy A stavěla svou propagaci na co nejpohotovějším používání fotoaparátu. Také letos se chlubí ještě rychlejším autofokusem a tím pádem i expozicí. Ta stále zůstává neuvěřitelně bleskurychlá a to i za těch nejhorších podmínek. Má to však i svůj háček. Jakmile se nažíte fotit v interiéru, zasahují softwaroví vylepšovací trpaslíčci dříve, než je zdrávo. I na malém displeji si často všimnete, že výsledek spíše než fotografii připomíná vodovkami namalovaný obrázek.

To však nic nemění na tom, že za dobrých světelných podmínek fotí Galaxy A5 skvěle. Líbilo se mi hlavně podání bílé a celková jasnost barev. Kde však celá optická soustava v čele s 16 Mpx snímačem ztrácí, to je už zmíněná stabilizace. Právě kvůli nejisté ruce fotografa často výsledky ztrácí na kvalitě. Z pro mě nepochopitelných důvodů měl mnou testovaný kus také problém zaostřit na krátké vzdálenosti a aktivovat makro režim. Pod dvacet centimetrů vzdálenosti od fotografovaného objektu nebylo možné zaostřit, a když, často jsem čekal i deset sekund.

Jak fotí Samsung Galaxy A5 (2017)

Jakkoli jsou mé dojmy z výsledných fotografií rozporuplné, nemohu než pochválit samotnou fotoaplikaci. Profesionální manuální režim by sice mohl být možná podrobnější, my amatéři ovšem daleko víc oceníme přepínání mezi režimy fotoaparátu i předním a zadním objektivem pomocí přejetí prstu po displeji. Už žádné bloudění očima po displeji a hledání nejvhodnější ikonky.

Samsung Galaxy A5 také umožňuje točit pohříchu průměrná videa v nejvýše Full HD rozlišení bez optické stabilizace. Z další multimediální výbavy nechybí ani jednoduché FM rádio – bohužel bez RDS nebo hudební přehrávač s kvalitním zvukovým výstupem obohacený o ekvalizér doplněný jako vždy u dražších Samsungů o systém Adapt Sound přizpůsobující zvuk přímo uším posluchače.

Závěr a konkurence

Co by tak mohlo převážit, když jednu misku vah položíte kvalitní zpracování, zvýšenou odolnost, skvělý displej a výbornou výdrž baterie? Bohužel, u nového Samsungu Galaxy A5 je toho celkem dost. Začněme slabým hardwarem a z toho plynoucím zpomalením provozu, pokračujme rozporuplnými výsledky v oblasti fotografování, neohrabanou čtečkou otisků a navrch položme cenovku 12 000 Kč. Když před zmíněné váhy pro porovnání postavíme třeba Honor 8 (recenze), kterému oproti dražšímu Samsungu schází jen vodotěsnost a Super AMOLED displej, vítěz je pro mnohé jasný.

Samsung je zkrátka prémiová značka, jež se cenou nemusí podbízet. Nebo se tak aspoň cítí. Nový Galaxy A5 však otevírá otázku, do jaké míry toto platí i v nižších váhových kategoriích než jsou telefony jeho třídy Galaxy S.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
 vodotěsnost  slabší výkon
konstrukce, provedení a ergonomie  nepovedená čtečka otisků prstů
 Super AMOLED displej  vyšší cena

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."

Recenze Samsung Galaxy A5 (2017): třikrát a stále poprvé

Samsung už potřetí v řadě ukazuje, jak si představuje luxusní vyjádření telefonu střední třídy. A už potřetí v řadě přemýšlím, zda bych měl za telefon s relativně průměrnou výbavou utratit 12 000 korun. Vůbec poprvé si ale vůbec nejsem jistý, jak odpovědět.

Už jsou tomu tři roky, co Samsung představil svou Galaxy Alpha (recenze). První kovový telefon novodobé éry značky, který započal tradici kvalitně zpracovaných stylovek s nepřehlédnutelnou cenovkou, ale i nezanedbatelnými nedostatky. U Alphy tuto „no-go“ potíž představovala neuvěřitelně nízká výdrž baterie. U nástupců řady A pak spíše to, jak těsně vždy argumenty PRO převážily ty PROTI. Měl jsem tu čest používat jak Alphu, tak i dvě předchozí evoluce Galaxy A v různých variantách. Také u té letošní jedna miska vah převáží jen velmi těsně. Leč bohužel, tentokrát je jiná než obvykle.

Samsung Galaxy A5 (2017): specifikace

Konstrukce kovový rám + sklo, 146 x 71 x 7,9 mm, 168 g, odolnost IP68
Displej 5,2″, Super AMOLED, 1920 x 1080 px, jemnost 424 ppi
Operační systém Android 6.0 (s očekávanou aktualizací na Android 7)
Procesor 8 jádrový, 1,9 GHz, Exynos 7880
Paměť 3 GB RAM, úložiště 32 GB, microSD (až 256 GB)
Fotoaparát 16 Mpx, blesk, f/1,9 + přední 16 Mpx, f/1,9
LTE 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie Bluetooth 4.2, NFC, USB-C, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků prstů
Baterie 3000 mAh, rychlonabíjení
Cena a dostupnost 12 000 Kč s DPH, únor 2017

Design a zpracování: legendární kvalita

Není to vlastně až tak dávno, kdy Samsungu došlo, že za vrzající plastové hračky nikdo desítky tisíc platit nebude. Již zmiňovaná Alpha představovala milník a od té doby v Jižní Koreji ze svých nároků neslevili. Existuje tak jen málo telefonů (a to i v dané cenové kategorii), z nichž by sálala kvalita zpracování tolik, jako právě z Galaxy A5. Může za to kromě jiného i vyšší hmotnost, která posiluje dojem jistoty úchopu, ale také design čerpající z osvědčených linií s původem u modelu Galaxy S6 (recenze). Modely Galaxy A tak vůbec poprvé opustily designový jazyk ostrých hran pocházející od Alphy a s trochou fantazie možná ještě od Galaxy S2 (recenze). Letošní novinky se nesou v duchu zaoblenosti.

Toto paradigma platí pro všechny části telefonu. Zaoblnené jsou rohy těla přístroje, hrany zad, které tak obkreslují profil dlaně, ale i okraje 2.5D krycího skla. Po sečtení všech těchto faktorů bych neznaje realitu klidně modelu Galaxy A5 přiznal i o třetinu vyšší cenovku než odpovídá skutečnosti. Následný dojem, který budete mít při držení A5 v ruce, se sice v černé variantě telefonu, jíž jsme měli k dispozici, trochu ztrácí, majitel se však může utěšovat, že u ní aspoň nejsou tolik vidět otisky prstů. Těch totiž skleněná záda zachycují opravdu požehnaně.

Právě na zadní části však znalce Samsungů zaujme ještě jedna novinka. Nevzhledný batoh, skrývající druhdy objektiv fotoaparátu, je tentam. Sklíčko kryjící čočku tvoří se zády jednu rovinu. Díky tomu se sice telefon ležící na desce stolu neviklá, za své ovšem spolu s tím vzala optická stabilizace objektivu. Samsung na oplátku zapracoval na délce expozice – o tom však podrobněji v další kapitole.

Další absentér se hlásí na přední straně: schází, a to citelně, oznamovací dioda, jíž si možná Samsung plánuje nechat pro nejvyšší modely. Nahrazuje ji přebudovaný a vylepšený Always On Display, který už známe z vlajkové lodi Galaxy S7 (recenze). Z ní by měla teoreticky pocházet i čtečka otisků prstů umístěná klasicky v domovském tlačítku. Subjektivně se ale jedná o jednu z nejméně přesných a nejpomalejších čteček, které se na trhu právě nacházejí. Ani suchý prst v podmínkách interiéru často nerozpoznala, a rozpoznala-li, v rychlosti odezvy by ji trumfnul nejeden o polovic levnější čínský konkurent. A nejen v tom. Samsung stále trvá na tom, že telefony řady A si neumějí zapamatovat víc než tři prsty. Ukazováček levé ruky, který osobně často používám na odemčení telefonu na stole, tak zůstal trestuhodně nevyužit.

Jakkoli to na těle samotném není znát, Galaxy A5 splňuje normu krytí IP68, je tedy odolný jak proti prachu, tak i vodě, ve které ponořen zůstává funkční minimálně 30 minut. Při vědomí odolnosti přístroje překvapí zejména množství otvorů po celém obvodu displeje. Nejen že zde nacházím obligátní ovládací prvky včetně stále běžnějšího otvoru pro konektor USB-C nebo druhého mikrofonu pro filtrování okolního hluku. Svá vlastní dvířka má ovšem jak nanoSIM karta, tak i microSD karta paměťová. Vnitřní prostor o velikosti 32 GB se tak dá ještě o 256 GB rozšířit.

V souvislosti s otvory na těle nelze nezmínit ani neuvěřitelně nešikovně umístěný výdech jediného hlasitého reproduktoru. Jeho přítomnost v horní části pravé hrany těsně nad zamykacím tlačítkem si nedovedu vysvětlit jinak, než že na něj designéři zapomněli a svou chybu si uvědomily až v okamžiku, kdy už byla ostatní místa zabrána jinou součástí telefonu. Nejen že je samotný reproduktor tichý a line se z něj nekvalitní ztvuk. K dovršení všeho si jej zakryjete pokaždé, když chcete sledovat video v horizontálním zobrazení. Což je…ano…pokaždé.

Displej, ovládání, baterie: kompromisy přicházejí

Snad neprozradím mnoho, když hned na začátku vytknu před závorku následující: není toho mnoho, čím by Samsung mohl obhájit svou cenovku 12 000 Kč. Pokud bych měl ale jmenovat jeden faktor za všechny, bude to určitě displej. Full HD rozlišení se sice na úhlopříčce 5,2 palce nemusí zdát mnoho, papírové zdání ovšem klame. Technologií Super AMOLED totiž Samsung (jako ostatně vždy) vše ostatní dohání. Výsledkem je nekompromisní čitelnost, skvělé podání barev a černé především a k tomu návdavkem i velký rozsah jasu. Pro zajímavost a pro milovníky exaktních parametrů: minulá generace podle exaktních měření září ještě o něco víc. Galaxy A5 ovšem i přesto svým maximálním jasem bílé překonává své nejbližší konkurenty jako Honor 8 (recenze) nebo Huawei P9 (recenze) o 200cd/m2. A koneckonců, i na začátku zpochybňovaná hustota rozlišení činí při dané úhlopříčce 424 ppi, což není nic, za co by se kdo měl stydět.

Ještě než se přesuneme k tomu, co se na displeji zobrazuje, na chvilku obrazovku vypněme. Právě v režimu spánku totiž využijeme Always On režim. Na obrazovce se bílou barvou zobrazují jen hodiny/kalendář/statický obrázek (podle osobní preference majitele), ale hlavně také ikonky příchozích notifikací. Oproti první verzi, kterou jsem kdysi testoval na Galaxy S7, si ta stávající konečně poradí s notifikacemi většiny nejen komunikačních aplikací. Ta předchozí se omezovala výhradně na aplikace Samsungu a snadno jste tak mohli minout email ve vaší gmailové schránce, což už by se teď stát nemělo. Příjemný bonus pak představuje i výrazně snížená spotřeba Always On režimu. Ta by podle Samsungu neměla přesahovat 1 % za hodinu. To se sice v celkovém součtu může zdát jako příliš, ale věřte – není to nic proti tomu, jak dávala baterii na frak první release v Galaxy S7.

 

Výdrž baterie patří ostatně mezi možná vůbec největší devizy, ač tomu na první pohled nic nenasvědčuje. Hodnota kapacity 3000 mAh představuje dnes kulantně řečeno “lepší průměr”. To ale jen do chvíle, než si uvědomíte, že je to navlas stejné číslo jako u vlajkové lodi značky. Oproti ní však Galaxy A5 nabízí slabší hardware, méně pixelů a mimochodem také akumulátor vyráběný zbrusu novou “nevybuchovatelnou” technologií s osmikrokovou kontrolou. Řečí čísel: Samsung Galaxy A5 vydržel v režimu bez SIM karty streamovat 1080p video o frekvenci 60fps streamovat déle než jedenáct hodin. Pro srovnání – iPhone 7 se v našem testu mohl “pochlubit” výsledkem ani ne polovičním. V praxi toto ohromující číslo znamená, že i při po velmi náročném pracovním dnu s pěti hodinami rozsvícené obrazovky a dvěma hodinami telefonických hovorů můžete s klidem v duši dělat i něco jiného než hned hledat zásuvku. Stačí, když se po ní podíváte druhý den kolem poledne. Během víkendu ji pak zřejmě nebudete potřebovat vůbec. Pokud se ale rozhodnete přeci jen nabíjet, budete tak činit pouze přibalenou rychlonabíječkou – bezdrátové standardy zůstávají Galaxy A5 cizí.

 

Mluvíme-li o slabším hardwaru, je řeč o kombinaci, která dává v benchmarku AnTuTu dohromady výsledek jen necelých 60 000 bodů, a to opravdu není mnoho. Od in-house procesoru v kombinaci s 3 GB RAM paměti bych čekal lepší výsledek. A bohužel, i během používání je to znát. Během hraní her si asi nevšimnete větších komplikací, snad kromě delšího načítání. S tím se ovšem u her a priori počítá. Ne však u běžných aplikací kancelářského typu. Nepříjemně překvapí i desetivteřinové čekání na Evernote nebo nelogická zasekávání při komunikaci ve Facebook Messengeru (jakkoli se jedná o aplikaci, jíž i výrobci označují jako „challenging“).

 

Kvůli předčasnému konci Galaxy Note 7 se model A5 stává prvním telefonem od Samsungu, který přináší nové grafické prostředí Grace UX. To oproti svým předchůdcům některé věci bohužel postrádá (rychlé zástupce nastavení v úvodu systémové nabídky), jiné bohužel získává (neustálé otravné připomínání toho, že aplikace na pozadí zkrátka spotřebovávají energii), jiné bohužel stále ještě nezískalo (rychlé vyhledávání v celém telefonu).

 

V první řadě ale přináší celou řadu novinek. Novou vlastnost bezpečnostního systému Knox vystavět v telefonu paralelní prostředí zabezpečené heslem nebo otiskem běžný uživatel zas tak často nevyužije. Daleko účelnější je třeba rychlá práce s notifikacemi. Ty se nejen nově sdružují do větších skupin a v liště tak zabírají méně místa, nově jdou ale přímo z lišty zablokovat. Snazší je také odinstalovávání aplikací. To lze nově provést přímo z plochy delším podržením ikonky a napodobit tak svým způsobem applovský 3D Touch – byť s omezenými možnostmi. Telefon umožňuje také rozdělit obrazovku mezi dvě aplikace naráz. Modří už vědí: to vše jsou vlastnosti nového Androidu Nougat. Kdybych tak nebyl včas upozorněn, ani si nevšimnu, že tento však Galaxy A5 ve svých útrobách nehostí a musí se spoléhat na předloňskou verzi Marshmallow – nugát prý dovezou až někdy v březnu.

Fotoaparát a multimédia: změny k lepšímu i horšímu

Už loňská řada telefonů Galaxy A stavěla svou propagaci na co nejpohotovějším používání fotoaparátu. Také letos se chlubí ještě rychlejším autofokusem a tím pádem i expozicí. Ta stále zůstává neuvěřitelně bleskurychlá a to i za těch nejhorších podmínek. Má to však i svůj háček. Jakmile se nažíte fotit v interiéru, zasahují softwaroví vylepšovací trpaslíčci dříve, než je zdrávo. I na malém displeji si často všimnete, že výsledek spíše než fotografii připomíná vodovkami namalovaný obrázek.

To však nic nemění na tom, že za dobrých světelných podmínek fotí Galaxy A5 skvěle. Líbilo se mi hlavně podání bílé a celková jasnost barev. Kde však celá optická soustava v čele s 16 Mpx snímačem ztrácí, to je už zmíněná stabilizace. Právě kvůli nejisté ruce fotografa často výsledky ztrácí na kvalitě. Z pro mě nepochopitelných důvodů měl mnou testovaný kus také problém zaostřit na krátké vzdálenosti a aktivovat makro režim. Pod dvacet centimetrů vzdálenosti od fotografovaného objektu nebylo možné zaostřit, a když, často jsem čekal i deset sekund.

Jak fotí Samsung Galaxy A5 (2017)

Jakkoli jsou mé dojmy z výsledných fotografií rozporuplné, nemohu než pochválit samotnou fotoaplikaci. Profesionální manuální režim by sice mohl být možná podrobnější, my amatéři ovšem daleko víc oceníme přepínání mezi režimy fotoaparátu i předním a zadním objektivem pomocí přejetí prstu po displeji. Už žádné bloudění očima po displeji a hledání nejvhodnější ikonky.

Samsung Galaxy A5 také umožňuje točit pohříchu průměrná videa v nejvýše Full HD rozlišení bez optické stabilizace. Z další multimediální výbavy nechybí ani jednoduché FM rádio – bohužel bez RDS nebo hudební přehrávač s kvalitním zvukovým výstupem obohacený o ekvalizér doplněný jako vždy u dražších Samsungů o systém Adapt Sound přizpůsobující zvuk přímo uším posluchače.

Závěr a konkurence

Co by tak mohlo převážit, když jednu misku vah položíte kvalitní zpracování, zvýšenou odolnost, skvělý displej a výbornou výdrž baterie? Bohužel, u nového Samsungu Galaxy A5 je toho celkem dost. Začněme slabým hardwarem a z toho plynoucím zpomalením provozu, pokračujme rozporuplnými výsledky v oblasti fotografování, neohrabanou čtečkou otisků a navrch položme cenovku 12 000 Kč. Když před zmíněné váhy pro porovnání postavíme třeba Honor 8 (recenze), kterému oproti dražšímu Samsungu schází jen vodotěsnost a Super AMOLED displej, vítěz je pro mnohé jasný.

Samsung je zkrátka prémiová značka, jež se cenou nemusí podbízet. Nebo se tak aspoň cítí. Nový Galaxy A5 však otevírá otázku, do jaké míry toto platí i v nižších váhových kategoriích než jsou telefony jeho třídy Galaxy S.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
 vodotěsnost  slabší výkon
konstrukce, provedení a ergonomie  nepovedená čtečka otisků prstů
 Super AMOLED displej  vyšší cena

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."