Jediný letošní iPhone bez „Pro“, tedy standardní jedenáctka, bude z letos představených produktů Applu bezpochyby ten nejprodávanější. Stojí za to? Nebo je lepší vzít konkurenci s Androidem? To se dozvíte v naší recenzi!
Představení letošních iPhonů jsem sledoval, ačkoliv spíše po očku. Zajímala mě především cena, se kterou si Apple v poslední době dost hraje a tak nějak zkouší, co ještě kupující snesou a kdy přijde ten zlom a přejdou raději ke konkurenci; případně novou řadu zcela odignorují. Dopředu je třeba si říct jedno – telefon stojí necelých 21 tisíc korun a poměr cena/výkon je zde opravdu tragický. Zařízení za čtvrtinu poslouží s menšími kompromisy do značné míry podobně, jako iPhone 11.
Tenhle telefon je nejlevnější možnost z letos představené řady a zároveň dle mého názoru jediná rozumná. Řada Pro už je podle mě skutečně pro fanoušky firmy, eventuálně pro ty, kteří nemají problém s tím, že nosí v kapse zařízení v ceně klidně přes 30 tisíc korun. Holá jedenáctka může působit bez „Pro“ přídomku jako nějaká horší možnost, což ale rozhodně není. Výkonností základ, totiž procesor a operační paměť, mají totiž všechny iPhony 11 stejný. Liší se především fotoaparáty a velikostí/typem/rozlišením displeje. Toť vše. Pro 97 % uživatelů tedy považuji za zbytečné, připlácet za cokoliv jiného, než za větší paměť.
Apple iPhone 11: specifikace
Konstrukce
sklo a kov, 151 x 76 x 8,3 mm, 194 g, voděodolný a prachuvzdorný
Displej
6,1″, IPS LCD Liquid Retina, 1792 x 828 px, poměr stran 19,5:9, jemnost 326 ppi
Operační systém
iOS 13.1.2
Procesor
6jádrový, 2,65 GHz, Apple A13 Bionic
Paměť
4 GB RAM, 64/128/256 GB úložiště, nemá microSD slot
Fotoaparát
duální (12 Mpx hlavní + 12 Mpx širokoúhlý), OIS, clona f/1.8 + f/2.4, duální LED blesk; přední 12 Mpx, clona f/2.2
LTE
800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie
hybridní Dual SIM (nanoSIM + eSIM), Bluetooth 5.0, Lightning, Wi-Fi 6, GPS, NFC, 3D čtečka tváře, stereo reproduktory
A proč červená barva Product Red? Jestli se něco Applu na základní jedenáctce nepovedlo, tak jsou to dle mého názoru barvy. Pokud pomineme už přece jen dost okoukanou bílou a černou, což vlastně ani barvy nejsou, tak se do nabídky dostala fialová. Ta má stejný odstín, jako bílé tričko, které bylo třikrát omylem vyprané s barevným prádlem. Pak tu máme žlutou, ale taky jakousi podivnou, nezářivou. A zelená je nemlich to samé. Červená tedy byla jediná rozumná volba. Je krásně výrazná a má přesně ten odstín, který považuji za nejlepší, když přijde na výběr spodního prádla pro partnerku.
Design Apple nezměnil už třetí rok po sobě a popravdě mi to ani nevadí. Zkrátka placka se zaoblenými okraji, na tom pravém tlačítko zamykání/odemykání displeje, na levém pak dvě tlačítka pro hlasitost a přepínač tichého/hlasitého režimu. Dole Lightning port a repráčky. Žádná věda, ale zpracování je po applovsku perfektní a dokonalé. Ani při sebevětší snaze není možné najít nedodělek, nějakou nedotaženost nebo i třeba malinko nelícující spoj. V tomhle Apple opravdu vyniká. Samozřejmě, přesná výroba i následná montáž jsou základem pro voděodolnost. Tou se může iPhone 11 pochlubit a údajně vydrží v hloubce 2 metry po dobu 30 minut. V praxi to zkoušet nehodlám (a ani to nikomu nedoporučuji), ale beru to spíše jako jakousi jistotu, že telefon může bez obav zmoknout a přežije vystavení vlhkosti třeba v koupelně.
Hodně propíraná je ale letos především zadní část telefonu. Tam jsou změny dost radikální. Jablíčko se posunulo doprostřed, ale hlavně přibyl čtvercový výstupek s fotoaparáty. Někomu se to líbí, někomu ne, já se řadím spíše k té druhé skupině. Dvě velké čočky, diodový blesk, mikrofon a odlišný povrch kolem nich jsou zkrátka něco, co jinak krásně hladkou a jednolitou plochu narušuje. Není to nic, z čeho by se člověku chtělo zvracet, ale minimálně by vypadalo mnohem lépe, kdyby tato část byla se zády zarovnaná a nevystupovala z nich. Ale to by hádám musel být o něco tlustší celý telefon…
Jak jistě všichni naši čtenáři vědí, přední i zadní plochu telefonu tvoří sklo. Proti tomu nic, materiál je to na výsost estetický. Problém je, že rádo praská a může si Apple říkat co chce, ale vyrobit sklo, které nebude mít tendence praskat při pádu, je očividně nemožné. Je tedy třeba mít na paměti, jak drahou a přitom relativně křehkou elektroniku má člověk v ruce a podle toho se k ní chovat, eventuálně ji vybavit ochranným obalem. Ale zpět k estetice! Upatlat záda z lesklého skla bohužel není problém a tak se opět potvrzuje, že Apple dělá své produkty především s ohledem na to, jak budou vypadat při představení a prvních 6 sekund po vybalení. Musím ale říct, že se mi iPhone 11 dobře drží v ruce, ačkoliv zde je třeba poznamenat, že mám ruce poměrně velké a málokterý telefon mi v tomto směru nesedne.
Starý, známý a stále skvělý
6,1palcový Liquid Retina displej nemá rozlišení ani Full HD. 828 x 1792 pixelů ale není nic tragického, jemnost 326 ppi je stále ucházející a řekl bych dostatečná. Oproti OLED samozřejmě tento IPS panel nemá šanci uživateli poskytnout tak dokonale černou černou, na druhou stranu je to stále asi nejlepší IPSko, které můžete koupit. Pro běžného zákazníka to bude naprosto v pohodě. Jas je skvělý a neměl jsem za celou dobu testování problém s čitelností. Co obzvláště oceňuji, je funkce TrueTone, která automaticky přizpůsobuje bílou barvu okolním světelným podmínkám.
Pod horní hranou je pak klasický výřez, čímž se zdánlivě dostáváme zase trochu do minulosti. Proč zdánlivě? Je třeba mít na paměti, že Apple do tohoto prostoru musel vměstnat kromě obligátní selfie kamerky, proximity senzoru a reproduktoru, i vše potřebné k rozpoznávání uživatele pomocí Face ID. Těžko tedy říci, jestli se vůbec někdy dočkáme zmenšení tohoto výřezu nebo dokonce jeho nahrazení populárním průstřelem.
Kdekdo jedenáctce vytýká její tlusté rámečky kolem zobrazovacího panelu. Já je naopak trochu staromódně oceňuji. Nemám rád smartphony, které ovládám kromě prstů občas i nechtěně dlaní. Chápu ale, že je strašně cool, když telefon vypadá, jako kdyby ho tvořil jen samotný displej. Zde tedy nebudu hodnocení zobecňovat a nechám každého, ať si udělá názor sám.
Svižná třináctka
Systémem iPhonu 11 je iOS 13. Ten Apple od vydání mohutně updatuje, ale zásadnější vylepšení zatím nepřišla. Běh systému je každopádně naprosto hladký a vše se odehrává v maximální rychlosti. Když už uživatel na něco čeká, tak na spuštění nějaké náročnější aplikace, třeba hry. Přepínání mezi appkami uspanými na pozadí probíhá instantně a díky 4 GB operační paměti jich přístroj zvládne udržet jen uspaných opravdu mnoho.
Ovládání gesty je pak rovněž dotažené k dokonalosti, je velice přirozené a rychle přejde do krve. Líbí se mi dvě možnosti, jak se přepínat mezi aplikacemi běžícími na pozadí. Buď se dá táhnout prstem zespoda nahoru a pak si lze vybírat z klasického „kolotoče“, nebo se přepíná rychle z jedné appky do druhé tažením prstu po spodním okraji displeje. Samozřejmě se směrem tohoto potažení se přepíná buď dopředu nebo zpět. Kdo nechce přehmatávat při návratu v menu o krok zpět, může toto provádět jednoduše tažením prstu od levého okraje doprostřed. Eventuálně si lze obraz na displeji stáhnout dolů pomocí tahu prstem na spodním zhruba centimetru zobrazovače.
Operační systém iOS je kromě perfektní funkčnosti a svižnosti znám i pro svá omezení. A ta jsou vskutku nemalá. Zapomeňte třeba na to, že byste si mohli zvolit velikost mřížky s ikonami na ploše, případně si systém nějak zásadněji měnit k obrazu svému. Ne, nic takového zde možné není. Oproti volnosti Androidu (která je velkému množství uživatelů spíše na škodu) se zde uživatel nachází v jakési pomyslné kleci. Velice pohodlné kleci, ovšem s pevnými mřížemi, které jasně vymezují prostor „vocaď pocaď“ a dál se milý uživateli nedostaneš, protože tomu nerozumíš a mohl bys ohrozit bezpečnost svých dat.
Ano, iOS je považován za poměrně bezpečný a nemám důvod Applu v tomto nijak nevěřit. Data uživatele ochraňuje skutečně vymakaná technologie odemykání pomocí rozpoznání tváře. Respektive pomocí rozpoznání jejího 3D skenu. Ano, i toto lze oklamat, když si vytvoříte přesný model hlavy, na kterou je Face ID naučeno, ale v okamžiku, kdy vám někdo telefon ukradne v tramvaji, si můžete být jisti, že k vašim datům se nedostane. Vše navíc jistí kód, který je třeba zadat po několika neúspěšných pokusech o odemčení obličejem. A dá se nastavit i to, že po deseti neúspěšných zadáních číselného kódu se všechna data z telefonu prostě vymažou a hotovo šmytec. Mimochodem, Face ID je skutečně rychlé a zajímavé je, že obsah notifikací umí ukázat jen když se na telefon skutečně díváte (vyzkoušeno). Co ale zamrzí je, že zvládá odemknout telefon jen když ho člověk drží vertikálně. Ano, sice si poradí i v absolutní tmě, ale je vždy třeba mít telefon „správně“ natočený.
Bateriový hrdina?
V čem obvykle iPhony příliš nevynikají, je výdrž baterie. Zvládají hospodařit s energií velice slušně, ale problém je spíše v malé kapacitě samotného akumulátoru. Vždyť 3 110 mAh, které jeho tvůrci nadělili jedenáctce, je na dnešní dobu dost podprůměrná hodnota. Nový čip A13 však má být energeticky velice nenáročný. Takovými slovy se zaklíná každý, kdo produkuje procesory, ale zde skutečně nemám důvod tomu nevěřit. Navzdory tomu, že trhá výkonové rekordy, je „átřináctka“ asi opravdu dost skromná na přísun energie.
Ať jsem dělal, co jsem dělal, nebyl jsem schopen dostat telefon na lopatky během jediného pracovního dne. Ano, šlo by to. Nepochybně, kdybych celý den hrál hry, asi bych musel vyhledat nabíječku ještě před západem slunce. Ale i tvrdší pracovní den mimo kancelář, když jsem často využíval funkce Osobní hotspot, mě iPhone 11 nezklamal. Bohužel jsem zatím neměl šanci to prubnout, ale méně náročný provoz by mohl vyústit ve dvoudenní výdrž.
Oceňuji, že Apple se letos ani u nejlevnějšího telefonu nevykašlal na bezdrátové nabíjení. Je to neskutečný luxus, mít možnost svůj přístroj prostě položit a nechat ho dobíjet. Žádné kabely, prostě volnost. Když už jsme u toho kabelu, tak zde dal jasně Apple najevo svoje skrblíkovství a nepřibalil výkonnější adaptér. Namísto potenciálu 18 W tak bude novopečený majitel hodně přes tři hodiny výkonem pouze 5 W, což je skutečně nevhodné.
Ozvučí i větší garsonku
Stran multimediálních schopností je nutné konstatovat, že přibalená sluchátka k telefonu připojíme přes Lightning konektor. Kdo chce použít 3,5mm klasiku v podobě jacku, musí si pořídit redukci. Eventuálně lze poslouchat hudbu bezdrátově.
iPhone 11 má ale i solidní reproduktory. Ty postačí pro méně náročný domácí poslech hudby a částečně tak nahradí Bluetooth reproduktor. Kvalitou produkovaného zvuku překonávají většinu tabletů i laptopů a ani při vyšší hlasitosti není podání nijak zvlášť zkreslené. Samozřejmě, pořád jsou to jen opravdu malé repráčky z čehož plynou jistá omezení. Mezi smartphony je však zvuk možné označit za skvělý.
Paráda s duální kamerou
Rozdíl mezi „Pro“ brášky a obyčejnou jedenáctkou je patrný na první pohled zejména v oblasti čoček fotoaparátů. iPhone 11 má jen dva, chybí mu teleobjektiv. V tomto směru si stěžovat nemohu, raději budu mít možnost širokoúhlých obrázků než dvojnásobného přiblížení.
Než tedy začnu hodnotit fotografické schopnosti telefonu, musím si postěžovat. Nechápu, proč Apple pro změny nastavení fotoaparátu žene uživatele do menu nastavení a nedá se to provádět přímo v aplikaci Fotoaparát. Nevadí to jen mně, ale recenzenti i uživatelé si na to stěžují už léta a nemyslím si, že by tato změna měla být nějak neproveditelná.
V samotném focení však iPhone 11 exceluje. Snímky jsou krásně ostré, barevné podání je skutečně věrné a netrpí na přesaturování, které je sice velice líbivé, ale nepřirozené. Cením i velký dynamický rozsah a neslévající se detaily. Za horších světelných podmínek pak aplikace sama přepne do nočního režimu a dopředu uživateli oznámí, jak dlouhá bude expozice.
Z tohoto režimu lze vyskočit, ale nelze ho aktivovat manuálně. Není to na závadu, telefon bezpečně pozná, kdy jsou podmínky už tak špatné, že běžné nastavení by si s nimi neporadilo a je potřeba zajít do extrému v podobně třeba třívteřinového expozičního času. Výsledkem je pak obvykle obrázek, který by na jiných přístrojích byl naprosto neakceptovatelný. Zde není problém ho zařadit do rodinného alba. Noční režim ale rozhodně není všemocný a má své limity. V noci uprostřed lesa nevyfotíte vůbec nic, je třeba aby byla scéna alespoň minimálně osvětlena.
Vylepšena byla nejen optická soustava a schopnosti umělé inteligence. Apple opět ukázal, že dokáže zjednodušit uživateli život a přišel s nápadem, jaký nikdo zatím neměl. Zapnutím funkce „Na fotkách zachycovat okolí snímků“ se vždy pořídí fotka jak v obvyklém formátu, tak v širokoúhlém. Dodatečně si tak je možné vybrat, kterou chcete použít.
Jak fotí iPhone 11?
Jak natáčí video iPhone 11?
Nejen na poli fotografickém nový iPhone exceluje. I natáčení videa vyústí ve skvěle podané barvy a ostrý obraz. To vše vynikne nejlépe v rozlišení 4K při 60 FPS, které i na Full HD displeji zkrátka vypadá lépe, než klasické Full HD. Na druhou stranu není 4K tak skvěle stabilizované, jako nižší rozlišení.
Perfektní jsou i zpomalené záběry. Zde si je možné vybrat mezi dvěma režimy, 120 nebo dokonce 240 FPS, oba jsou ve Full HD. Pokud si pro zpomalený záběr zvolíte správný objekt nebo spíše děj, je výsledek fantastický.
Vyplatí se?
Tuto otázku jsem zodpověděl již na začátku – všechny špičkové telefony mají mizerný poměr cena/výkon. Za velký příplatek dostane uživatel sice něco navíc, ale zhruba od deseti tisíc korun nahoru je to spíše o detailech. Pokud bych měl vyzdvihnout jeden parametr, kvůli kterému stojí za to investovat do iPhonu 11, je to fotoaparát. Kdo skutečně hodně fotí a chce co nejlepší fotky, nemusí investice litovat. Ten, pro koho to není rozhodující faktor, může s klidem zůstat u svého iPhonu XR (recenze) nebo klidně sedmičky, osmičky… O nic zásadního nepřijde.
Osobně ale vnímám jedenáctku ještě jednou optikou – Apple zlevnil. Dlouho jsme tu neměli tak nekompromisní zařízení, které je sice stále dost drahé, ale v porovnání třeba s loňským modelem Xr je znát jisté zlevnění a naopak zlepšení parametrů oproti konkurenci. Kupující tak dostane smartphone, kterému nic zásadního nechybí v mnoha ohledech strčí do kapsy i dražší konkurenty. Navíc nějaký čas vydrží a výrobce ho neodstřihne od aktualizací po roce nebo dvou.
Co na to konkurence?
Bojovat proti jablečným produktům je tak trochu nemožné. Uživatelé, kteří se do ekosystému Applu nechali dobrovolně uzavřít, z něj neradi vystupují. Tahle dokonale svázat jednotlivá zařízení nikdo jiný neumí. Když se ale podíváme na samotný telefon, tak proti němu se asi dokáže postavit nejlépe Huawei P30 Pro (recenze) a ten bude se iPhonem bojovat zejména na poli fotografickém. Pak tu máme v lecčems papírově lepší OnePlus 7 Pro (recenze), ale třeba i Samsung Galaxy Note 10+ (recenze), který má výhody, jaké nenabídne nikdo jiný.
Nepochybně bude spousta těch, kteří raději zvolí konkurenci, ať už z principu nebo proto, že si racionálně svojí koupi zdůvodní. Pak ale budou ti, kterým je filozofie Applu blízká a nic jiného by si nikdy nekoupili. Na iPhony jsou zvyklí, nic jiného nechtějí a vlastně ani nepotřebují. A jako bonus dostanou nejvýkonnější telefon současnosti, který vlastně nic zvláštního neumí, ale to co umí, zvládá na jedničku, na rozdíl od většiny konkurence.