Čínský technologický gigant Xiaomi se poněkud poťouchle snaží proniknout do závodu o první místo v prodeji smartphonů, které si v současnosti hbitě přehazují Samsung s Applem. Xiaomi vnímají zákazníci především jako společnost produkující levné, ale veskrze kvalitní smartphony. Na jeden (takový) se dnes podíváme – jmenuje se Xiaomi Redmi S2 a i když tak zprvu nevypadá, cílí hlavně na nenáročně zákazníky.

Nechci nijak mohutně předbíhat, ale smartphone Xiaomi Redmi S2 není tím, čím se zdá. Pod rukama mi již prošlo několik telefonů od tohoto výrobce, a dalo by se říct, že každý měl na trhu nějaký svůj úkol. Ať už šlo o zařízení mířené na studenty, na mladé lidi, či na nenáročné zákazníky. Pochopitelně, že Xiaomi produkuje i telefony zaměřené na náročnější spotřebitele, jako například vlajkové lodě Xiaomi Mi 8 nebo Mi Mix 2s. Když ale vezmu v potaz takto rozštěpené portfolio této čínské značky, vůbec mi nejde na rozum, kam zařadit testovaný přístroj Redmi S2.

Xiaomi Redmi S2: specifikace

Za zapůjčení děkujeme eshopu XM.cz, u kterého telefon zakoupíte.

Design a zpracování: mizerná kopie iPhonu

U smartphonů z dílny čínského Xiaomi jsme už tak nějak zvyklí, že zkrátka a jednoduše častokrát vypadají jako iPhony. A nutno uznat, že Xiaomi Redmi S2 je další kopií nejnovějšího iPhonu X (recenze); tedy alespoň, co se zadní strany týká. Záda jsou zpracovaná pozoruhodně. Na první dobrou vidíme vystupující sklíčko fotoaparátu (který mě na celém smartphonu překvapil nejvíce, bohužel ne kladně), samozřejmě duálního, s naprosto stejným rozložením jako u jablečného vlajkového modelu. Jakápak pěkná náhoda.

Z toho zajímavého na zádech telefonu už zbývá jen celkem povedená a kvalitní čtečka otisků prstů, která fungovala vždy velmi dobře a je to obrovský plus do souhrnného hodnocení. Jinak jsou záda spíše fádní (za což může i nemastná neslaná matná šedá úprava) a ze všeho nejvíce se na nich projevuje špatná konstrukce. Záda divně vržou a celkově mi přišla jakoby nezpevněná. Při mém testu pevnosti se telefon lehounce prohýbal, což je vzhledem k hliníkové konstrukci dosti špatná vizitka. A Xiaomi chyby v dílenském zpracování nezachrání ani měkkým polykarbonátovým krytem přímo v balení, který po nasazení akorát tak zvětšuje objem těla.

Propracovali jsme se k tomu hlavnímu. Přední strana telefonu – ta strana, na které budete nechávat svůj zrak nejčastěji. Ještě, než se podíváme zběžně na displej (více se o něm dozvíte v samostatné kapitole), zaměříme se na rámečky kolem něj, které nám sem výrobce nainstaloval po vzoru telefonů z před pěti let. S čím dál tím větší kumulací telefonů bez rámečků si říkám, že ty rámečky skutečně nemají smysl. Ale abych jen nezobecňoval. Ten horní je nutný, výrobce se totiž vyvaroval výřezu, takže proti němu ani popel. Z  těch bočních mám ale smíšené pocity, protože na jednu stranu jsou pěkně hubené, ale zároveň jsou natolik podvyživené, že by tam ani nemusely být. Skutečně mi vadila snad jen nelogická dolní brada, bez které se mohl displej telefonu roztáhnout o několik desetin palce. A pokud chcete argumentovat tím, že tam jsou uložena podstatná softwarová tlačítka, tak vás nepotěším, nic takového tam totiž není.

Čert ale vem všechny ty rámečky. Telefon se i přes jejich přítomnost drží poměrně dobře a bezproblémově se i používá; pokud ovšem máte větší ruce, přístroj je totiž hodně velký a pro malé dámské ručky by nemusel být zrovna ideální. Připravte se také na to, že v kapse bude znát; ať už s krytem či bez něj. Naši prohlídku po trupu Xiaomi Redmi S2 bych zakončil na bočních stranách, které jsou (překvapivě) čtyři a telefon by bez nich nemohl fungovat. Hned na té spodní je totiž napájecí konektor, který k mému žalu není USB-C, ale klasický starý nepraktický microUSB konektor. Pojďme raději dál. A to například na pravou stranu, kde nalezneme příjemně položené vypínací tlačítko a hned nad ním kolébku pro regulaci hlasitosti. K těmto tlačítkům nemám větších výhrad; koneckonců, co se dá pokazit na podobě bočních tlačítek?

Na levém okraji leží osamostatněn slot pro SIM karty a microSD kartu, který jsem si při prvním ohledání telefonu spletl s dalším tlačítkem. Zní to možná absurdně, ale šuplíček netěsní úplně nejlépe a z plochy levé strany těla smartphonu jemně vystupuje. Pokud se do něj zapřete prsty, ucítíte jakési citlivé podvolení, zkrátka a jednoduše, jako kdybyste mačkali již stisklé tlačítko. Popojedeme. Pokavaď je co pochválit na horní bočnici, je to rozhodně 3,5 mm audiojack, který našel své místo právě zde. Subjektivně říkám, že je příjemné, že jej výrobce implementoval, ale kdyby se na něj, s prominutím, vykašlal a do balení přidal redukci, nehodnotil bych to jako chybu.

Displej, prostředí a baterie: pocta nižší-střední třídě

V oddělení designu ještě na chvíli zůstaneme. Sousedním tématem je totiž displej. Ten – a nebojím se to říct naplno – u Xiaomi Redmi S2 nestojí za moc. Na sluníčku je na něj špatně vidět, nemluvě o tom, máte-li na očích sluneční brýle, jemnost také moc nepobrala, vykreslení barev je celkově mizerné a v praxi vypadá displej docela hezky jen v případě, že máte nastavený maximální jas. A to se zase tak často nestává, pokud tedy stejně jako já používáte funkci automatického jasu. K tomu se přidává rozlišení HD, to znamená 1440 x 720 pixelů s poměrem stran 18:9, které vám bude stačit, pokud se necítíte být milovníkem vysokého rozlišení či hnidopichem. To první jsem já docela jistě, to druhé je spíše takový doplněk k tomu prvnímu. Hodnotit počet pixelů na palec je neskutečně subjektivní, například mně displej přišel nepěkný už jen vlivem nízkého rozlišení a patrného rastru, ale pokud vám nevadí, dejme tomu sledovat staré kanály České televize ještě v Multiplexu 1, kde nejsou ve Full HD rozlišení, nebude vám na obtíž ani displej Xiaomi Redmi S2.

Hlavní softwarovou hybnou silou tohoto zařízení je pochopitelně operační systém Android. Ten si sem našel cestu ve své zatím nejaktuálnější verzi 8.1 Oreo. Pokud jste však nikdy nedrželi smartphone od Xiaomi v ruce, jistě vás překvapí vzezření systému, které Android maximálně jen připomíná. Ukotvení aplikací je podobné konkurenčnímu iOS, stejně jako design některých aplikací; ale nutno uznat, že ta podobnost není tak markantní, jako například u Huawei EMUI. Za všechno může grafická nadstavba MIUI, kterou zastihneme na námi testovaném modelu Redmi S2 ve verzi 9.5, byť je za dveřmi již poměrně očekávané MIUI 10. Každopádně podobnost s produkty kalifornského Applu protíná celou značku Xiaomi, o tom jsme se již stačili přesvědčit.

Aby ale vůbec bylo možné na přístroj operační systém nainstalovat a uvést ho do chodu, je k tomu třeba výkon. O ten se u Xiaomi Redmi S2 stará střední třídou ostřílený osmijádrový procesor Snapdragon 625 s taktem 2,0 GHz. Pochopitelně, že na to není sám, na pomoc mu vždy přispěchají 3 GB operační paměti, které pro změnu doplňuje 32 GB interního úložiště. To dává dohromady poměrně chutnou polévku výkonu, který stačí na to, abyste telefon používali tak, jak si to přeje výrobce. A co to v praxi znamená? Je to vcelku jednoduché. Smartphone Xiaomi Redmi S2 není žádný přehnaný pracant a mnohem raději tak spíše odpočívá.

Pokud na něm budete chtít například vkládat obsah na web, kopírovat a psát dlouhé texty a konat plejádu dalších náročnějších činů, telefon se s vámi kamarádit nebude a může se stát, že nemálo zpomalí svůj výkon, nebo že si rovnou vynutí ukončení aplikace; a ano, i to se mi párkrát stalo. Proto radím využívat telefon k tomu, k čemu jej výrobce zvolil. Xiaomi prodává tento model s cenou, která nepřesahuje hranici 5 000 korun, tudíž pokud jste právě vy zájemcem a potenciálním zákazníkem, jistě víte, co od přístroje očekávat. Ať už jde o sociální sítě, čtení, chatování, sledování videí na YouTube a mnoho jiného, k tomuhle – nebál bych se tvrdit – byl smartphone Redmi S2 předurčen a pokud po něm chcete něco jiného, zřejmě jste na špatné adrese.

Není zrovna vhodné toto zařízení v jednom kuse kritizovat, třeba už jen pro to, že já nejsem cílová skupina smartphonu a nikdy bych si jej ve svém civilním životě nekoupil. Z objektivního hlediska se tak jedná o přístroj pro nenáročné zákazníky. Naštěstí jsem během testování objevil i aspekt, za který jsem byl veskrze vděčný a musím odsouhlasit, že to se povedlo. Mluvím o výdrži na jedno nabytí. Než jsem se o durabilitě Redmi S2 přesvědčil, nahlížel jsem na výdrž jako na něco, co bude v klidu korespondovat se leitmotivem celého zařízení. To byla ale chyba. Po chvíli člověk pochopí, že výdrž není aspekt, který by hodnotil kvalitu zařízení. Vezmu-li iPhone X a srovnám ho s Xiaomi Redmi S2, pochopitelně jen v parametrech výdrže, čínský iPhone bude lepší než originál.

Chci tím říct, že baterie, která nabízí hodnotu 3080 mAh, je skutečný držák. Ano, faktem zůstává, že telefon na ni nevyvíjí takový mohutný tlak, ať už po stránce výkonu či kvality displeje, aby to nešlo ustát, ale v celkovém součtu je výdrž Xiaomi Redmi S2 hodně slušná. V praxi to vypadá tak, že jsem během pracovního týdne nabíjel telefon třikrát, z toho jen dvakrát až do sta procent. Koneckonců ono se není čemu divit, protože již v minulosti nám Xiaomi ukázalo, že zvedat výdrž svých smartphonů tedy umí; vzpomeňme na Xiaomi Redmi 4X (recenze), které vydrželo také bez větších problémů tři dny. Pokud se tedy cítíte být zájemcem o nákup našeho testovaného smartphonu, jistě budete spokojeni s celkovou odladěností systému, a dlouhá výdrž na jedno na bytí vám bude pocit spokojenosti ještě prodlužovat.

Fotoaparát: takhle fotí Čína

Je v zásadě úplně jedno, že Xiaomi má pěkné telefony nebo že mají skvělou výdrž na baterii, protože když přijde na lámání chleba, respektive na focení, máme před sebou ukázku toho, jak fotí odfláknutý čínský fotoaparát. Přitom Xiaomi Redmi S2 působí na první pohled jako ukázkový fotomobil. Na zádech ční dvojice čoček, k tomu všemu rozložená stejně jako u iPhonu X, to bude boží foťák, říkáte si. Ale ono ne, najednou si totiž uvědomíte, že zařízení ani cenou ani celkovou prestiží nedosahuje na kvalitní fotoaparát a vlastně fotí opravdu zle.

Respektive, abych zase zbytečně nehanil – snímky, které vám telefon vyfotí, až zas tak špatné nejsou. Sice nemají smysl pro jakýkoliv detail, ale jedná se o průměr. Velké výhrady mám spíše k aplikaci Fotoaparát, přes kterou vlastně fotíte. Ještě než stisknete spoušť a budete se moci podívat na vámi vyfocenou krásu, kamera vám nabídne pohled na ošklivé barvy, všudypřítomný rastr a to vše v rychlosti tak 15 snímků za vteřinu.

Na papíře působí kamera Xiaomi Redmi S2 jinak, dosahuje totiž hodnot 12 + 5 megapixelů, k tomu ještě přičtěme přední selfie kamerku s rozlišením 16 megapixelů, což nic netušícímu zákazníkovi moc neřekne. Ale opět, nerad bych zbytečně dehonestoval schopnosti testovaného smartphonu, protože – omlouvám se, že se stále opakuji, ale je to podstatné – já nejsem cílovka. Pokud zákazník odmítá do smartphonu investovat více než 5 000 korun, jistě ví, že nemůže čekat výkon, který mu nahradí počítač, a ani fotoaparát, který mu nahradí zrcadlovku. S tím už se holt musí počítat.

Jak fotí Xiaomi Redmi S2?

Zhodnocení

Jak jsem již zmiňoval v úvodu, firmu Xiaomi všichni známe jako výrobce levných, ale zajímavých smartphonů. Řekněme si upřímně, v tom je její síla. Hlavně tady, na evropském kontinentu, zazáří výrobce spíše smartphony s cenou pod 6 000 korun, než vlajkovými modely s cenou kolem 15 000 korun. S tím se pojí však i patrně největší problém smartphonu Xiaomi Redmi S2 a vlastně i celého portfolia výrobce. Mám na mysli samozřejmě konkurenční boj ve vlastních řadách.

Jednotlivé produkty na sobě více či méně parazitují. Během testování jsem spíše než na testovaný model myslel na Xiaomi Redmi 4X (recenze), který jsem recenzoval před časem. Redmi 4X se mi moc líbil, do testu jsem vstupoval s tím, že se jedná o telefon s cenou 3 500 korun, žádný zázrak, ale to co mu dáte, to udělá. Testovaný telefon Xiaomi Redmi S2 je vlastně úplně stejného zrna, ale nemám z něj stejný pocit. “Es dvojka” je jako již jednou vyřčený vtip, který už jednoduše není vůbec vtipný. A teď to nejhorší – za celou dobu, kdy jsem telefon podrobil snad všem možným zkouškám každodenního života, jsem nepřišel na to, proč by si ho někdo měl vůbec kupovat. Ano, v porovnání s o něco starším modelem Redmi 4X má více výkonu (Snapdragon 435 vs. Snapdragon 625), ale toho si nezkušený uživatel nemusí vůbec všimnout.

Telefon Xiaomi Redmi S2 se tváří jako o dost levnější kopie iPhonu X. I když ne, kdepak, omlouvám se. Xiaomi Redmi S2 se totiž tváří jako levnější alternativa k nějaké kopii iPhonu X. S čímž koresponduje i cena, která je pro náš trh stanovena na 4 399 Kč. Na úplný závěr si dovolím malé doporučení: pokud se vám telefon líbí a stanovili jste si strop 5 000 korun, jděte do něj, ale jistě víte, že nemáte moc co očekávat. Pokud se vám telefon nelíbí, opět myslím design, vybírejte jinde. Xiaomi má v portfoliu mnoho kvalitních strojů, ať už třeba zmíněný Redmi 4X, nebo kupříkladu Redmi 5 Note a další. Stačí mít jen oči na stopkách, vždycky je totiž více než jedna možnost. Vždycky.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
nejnovější Android 8.1 Oreo	zbytečně nadměrné rozměry
slušná výdrž	nekvalitní konstrukce
rychlá čtečka otisků	odfláknutá aplikace Fotoaparát
	nízké rozlišení displeje