Recenze Xiaomi Redmi 4X: čínský drak ze střední třídy
Když se řekne „mobilní Čína“, mělo by se vám vybavit několik velkých jmen, v první řadě jistě Xiaomi. Tato společnost hojně proniká na evropský trh a její smartphony jsou tak mnohem více k dostání. Zatímco svět nedočkavě vyhlíží chystaný vlajkový model Redmi 5, my jsme si zkrátili čekání s modelem Redmi 4X, který potěší výbavou a hlavně cenou.
Příběh společnosti Xiaomi je již od začátku poznamenán fascinací konkurenční firmou Apple. Inspirace či jakési kopírování, které ale vedení společnosti nazývá eklekticismem, na vás dýchne z každého produktu čínské firmy. Ať už jde o smartphone, tablet anebo ultrabook Mi Air, který jako by z oka vypadl Macbookům od Apple. Asi nemá moc smysl pokládat si otázku, co tím chce Xiaomi prokázat, ale nutno říci, že dávka eklekticismu přinesla této značce celosvětovou popularitu a místečko v pětici nejprodávanějších smartphonových brandů.
Ještě než se vrhneme na rozbor testovaného smartphonu, není na škodu podívat se, jak si Xiaomi svůj post drží, náznaky těchto postupů se totiž v textu promítnou. Na prvním místě je pro Xiaomi zákazník. Tato situace není pro výrobce nijak snadná, neboť v domovské Číně nikdy nebude značkou číslo jedna, větší oblibě se totiž těší například Huawei či Oppo. Možná právě kvůli tomu je stopa Xiaomi cítit i zde, ve střední Evropě. Ovšem tou zásadní zbraní, kterou se Xiaomi vypořádává s konkurencí, je cenová politika. Tu zvládají Číňané brilantně; i z toho důvodu se Xiaomi stalo společností ctící moto „za málo peněz hodně muziky“. A přesně toto rčení v jisté formě vystihuje i náš dnešní testovaný smartphone Xiaomi Redmi 4X.
Xiaomi Redmi 4X: specifikace
| Konstrukce | celokovové tělo, 139 x 70 x 8,7 mm, 150 g |
|---|---|
| Displej | 5″, IPS LCD, 1280 x 720 px, jemnost 294 ppi |
| Operační systém | Android 7.1 Nougat + MIUI 9.1 |
| Procesor | 8 jádrový, 1,4 GHz, Qualcomm Snapdragon 435 |
| Paměť | 2/3/4 GB RAM, 16/32/64 GB úložiště, microSD (až 128 GB) |
| Fotoaparát | 13 Mpx, LED blesk, f/2.0 + přední 5 Mpx, f/2.2 |
| LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
| Technologie | hybridní dual SIM, Bluetooth 4.2, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků |
| Baterie | 4100 mAh |
| Cena a dostupnost | 3 500 Kč, léto 2017 |
Za zapůjčení děkujeme eshopu XM.cz, u kterého telefon zakoupíte.
Design a zpracování: přehlídka neoriginality
Jedno mi bylo při testování Redmi 4X jasné: tento telefon je opravdu hvězdou střední třídy. Ovšem co se týče designu, klidně bych se nebál zařadit jej po bok vlajkových lodí několika vybraných výrobců. Hlavní prim u smartphonu totiž hraje hliník. Ten dělá telefon neskutečně zajímavým a vlastně i vcelku pěkným kusem hardwaru. Při delší prohlídce těla přístroje se však nebudete moci ubránit pocitu, že tento design vůbec není originální a je z velké části okoukaný od Applu. Lehce vystouplá čočka fotoaparátu, plastové anténní předěly, logo výrobce v dolní části zad, atp. Nejde o popis loňského či předloňského iPhonu, nýbrž o popis zad Xiaomi Redmi 4X. Nechme ale iPhony spát, neboť Xiaomi implementovalo do těla Redmi 4X i další zajímavé prvky.
A na zadní straně ještě zůstaneme, tam se totiž nachází snad nejzajímavější aspekt Xiaomi Redmi 4X, a sice čtečka otisků prstů. Ta funguje (možná překvapivě) dobře a je spolehlivá. Odemčení netrvá ani vteřinu a v některých případech je okamžité. I poloha čtečky je skvěle vyřešena. Je umístěna v horní části zhruba 4 cm od čočky fotoaparátu, ta je i s přisvětlovací diodkou vměstnána do levého horního rohu, což mimo jiné znamená, že si fotoaparát neupatláte v případě, že budete poslepu lovit čtečku pro odemčení displeje. Kroužek, ve kterém je čtečka umístěna, totiž leží přesně v místech, kam položíte ukazováček, když telefon berete do ruky, za což si Xiaomi zaslouží jedničku s hvězdou. Čtečka otisků prstů je opravdu věc, ke které nemám snad žádnou připomínku a hodnotím jí skutečně výborně; navíc má velice pěknou funkci spouště fotoaparátu, snadno použitelnou při zachycování selfie fotek. Úsměv způsobí snad jen zjištění, že na chlup stejnou čtečku (také kulatou s leštěnými okraji) používá i Huawei u svých smartphonů, případně u smartphonů s logem Honor. Ale na to se historie neptá.
Tím bychom mohli uzavřít prohlídku zad smartphonu, což ale neznamená konec prohlídky jako takové, tělní „záhyby“ Xiaomi Redmi 4X jsou ještě plné překvapení. Jedno z nich se skrývá na horní hraně, kterou mimo 3,5mm audiojacku a mikrofonku zdobí infraport, použitelný například k ovládání většiny televizí, ne nutně jen těch chytrých. U infraportu a otázky konektivity se na chvíli zastavím, protože ta je u smartphonů Xiaomi vždy podstatná. Narážím na problémy s frekvencemi evropského LTE. Přináším však radostné zprávy, neboť Xiaomi Redmi 4X je jeden ze smartphonů, který zvládá všechny u nás využívané frekvence mobilního internetu 4G a při jeho používání tak mobilní internet není žádnou nesnází.
Pokračovat s prohlídkou můžeme na levé straně, která je téměř holá, nebýt slotu na microSIM a nanoSIM, případně na microSIM a microSD kartu, slot je totiž hybridní. Revoluce se žel bohu (nebo možná díky bohu) neděje ani na druhé hraně telefonu, kde je k nalezení pouze kolébka pro regulaci hlasitosti a pod ní tlačítko na probuzení displeje. Na dolním okraji vás nemile udiví microUSB konektor, který z mně neznámého a nepochopitelného důvodu nebyl zaměněn za USB-C a to je velká škoda. Zde má Xiaomi štěstí, protože cílová skupina se po konektoru USB-C stejně asi pídit nebude. I tak je to ale nemilá zkušenost, obzvláště po tom, co nás androidoví výrobci přesvědčovali o tom, jak se budou snažit vecpat USB-C do všech smartphonů napříč cenovými třídami. Inu, evidentně není chuť po modernizaci větší než chuť po zisku.
Displej, prostředí a baterie: neuvěřitelná výdrž
Charakterizovat tuctový čínský displej není vůbec jednoduché. Začneme tedy alespoň ve společnosti pár čísel: Xiaomi Redmi 4X nabízí 5″ IPS displej s HD rozlišením (1280 x 720 px), poměrem stran 16:9 a jemností 294 ppi. K displeji nemám prakticky žádné připomínky – je dobře čitelný na přímém slunci, senzor okolního osvětlení reguluje podsvícení možná až moc drasticky, avšak vždy vhodně a ve správnou chvíli. Pravděpodobně byste čekali zastávku u podprůměrného rozlišení, a také že ji uděláme. Kolem a kolem, pouhopouhé HD rozlišení je na dnešní poměry málo. I když mám přirozenou tendenci vše svalit na cenu smartphonu (k té se ještě dostaneme) a na fakt, že nejlépe se bude Redmi 4X vyjímat ve střední třídě, stejně je rozlišení slabé. Při běžném používání bych si rastru u ikonek na ploše možná ani nevšiml, nebýt ovšem mého vycvičeného oka, které se snaží konzumovat obsah pouze ve Full HD, ale které má zároveň v oblibě iPhony, tudíž se musí na úrovni orgií na displeji uskrovnit. Ale kdepak, žerty stranou, lhal bych, kdybych řekl, že Xiaomi Redmi 4X nemá pěkný displej. I když rozlišení HD působí podprůměrně, je to takřka stejný případ, jako u iPhonů. I ty disponují nízkým rozlišením, ačkoliv jemnost splňuje estetickou hranici trendu.
Moje výtka směrem k displeji ale míří za ergonomií. Přístroj s rozměry podobnými iPhonům nicméně disponuje o tři desetiny palce větším displejem, než je tomu u jablečné konkurence, což si s pojmem ergonomie již slušně zahrává. Na prvním místě jsou špatně zbytečně nakynuté rámečky kolem displeje, respektive hlavně nad a pod displejem. V zásadě je ale na vině samotný displej s úhlopříčkou 5″, což je hodnota, od které zkrátka nelze očekávat pohodlné používání jednou rukou. Dalo by se to vyřešit pomocným softwarem, jako v případě iPhonu 6 a vyšších, které umí poklepáním na Touch ID čtečku sesunout obsah na displeji do poloviny, čímž může dojít ke zjednodušení ovládání. Sám jsem zastáncem teorie, že 5palcový displej (nebo snad dokonce větší než pět palců) nelze ovládat pohodlně jednou rukou a pídit se u dnešních smartphonů po ergonomii nemá smysl. Toť pohledem uživatele 4″ iPhonu, ale zároveň člověka s vcelku velkýma rukama, který již pošilhává po větších úhlopříčkách; 5palcové Xiaomi mě však o logice velkých smartphonů nepřesvědčuje.
Nerad svádím své úvahy ke kritice, ale v oblasti prostředí, tudíž především operačního systému, jí bude požehnaně. Kupodivu nebudu hejtovat Android jako takový, který mi, jakožto uživateli iOS, po několika letech nepoužívání přišel stále zajímavý a naprosto rozumím jeho uživatelské oblibě. Zato větší starosti mi dělala uživatelská nadstavba MIUI ve verzi 9.1. Ta běží na Androidu 7.1.2 Nougat, což není žádný mladík, ale je to ve skutečnosti jedno, přes hustou mlhu jménem MIUI byste na něj stejně neviděli. Tak tedy, MIUI 9.1 má rozhodně několik pozitiv: grafický kabátek ikon není špatný, nemluvě o vizuálu nativních aplikací, jako jsou hodiny nebo kalendář. Tím ale pozitivní kritika končí.
Celou dobu se mi zdálo, jako by MIUI mělo problém s Googlem a se vším, co k němu patří. Ano, dostanete klasický balíček aplikací, ve kterém je Google Překladač, Google Chrome či Google Mapy, ale tím propojení s Googlem končí. Kalendář s Gmailem nepropojíte nijak snadno, ačkoliv při větším snažení to jde. Horší bylo, když jsem si chtěl své kontakty přenést z iOS na Xiaomi pomocí Google Kontaktů. To jsem si naběhl. Nebudu zbytečně zabrušovat do této subjektivní problematiky, snad jen zmíním, že nakonec jsem musel použít cosi, co se jmenuje Mi Cloud, ale jelikož tato služba ani zdaleka neslyšela o češtině a o něčem, čemu běžně říkáme diakritika, dočkal jsem se synchronizace mých kontaktů, bohužel bez háčků a čárek, které nahradily bizarní čínské znaky.
Sečteno a podtrženo, k bezvadnému chodu operačního systému budete kromě Google účtu potřebovat i účet Xiaomi, což je přinejmenším otrava. Každý si tak bude muset sám za sebe rozhodnout, zdali stojí za to dráždit své nervy i s Xiaomi účtem. K plusovým bodům jistě spadá i faktum, že telefon po vás heslo k Xiaomi účtu nebude chtít nijak často a k základnímu chodu (stahování aplikací z Google Play plus používání aplikací od Googlu) vám postačí váš Gmail. Nabízí se však otázka, zdali má potom cosi jako Xiaomi účet vůbec smysl. Možná pro asijský trh, zde nikoliv.
Několikrát jsem v textu zmínil, že Redmi 4X zapadne nejlépe do střední třídy. To je velká pravda a na výkonu to samozřejmě je znát. Označení „střední třída“ přitom nemusí znamenat nic špatného, pouze to, že se nejedná o výkon hodný vlajkového modelu. Pojďme se ale z obecné roviny přesunout ke konkrétním informacím. Xiaomi Redmi 4X má k dispozici slušný procesor Qualcomm Snapdragon 435 s osmi jádry a taktem 1,4 GHz. Pro graficky nákladnější úkony je tu grafický čip Adreno 505 a svatou trojici komponent uzavírá operační paměť o hodnotě 3 GB (prodává se i varianta se čtyřmi či dvěma gigabajty). Tato na oko dobře působící směsice je v praxi o něco horší, než byste si odvažovali tipovat (důkazem jest 45700 bodů v AnTuTu), ale i tak se jedná o slušný „držák“. Když po telefonu budete chtít zázraky, splní vám je, ale zadýchá se u toho a vy to poznáte. Přístroj jsem veskrze ždímal, ale kromě pomalejších reakcí při zaplněné RAM či teplejších zad vše zvládal s klidem. A to je přesně to, co zákazník ve střední třídě hledá – dobrý výkon za dobrou cenu; jaké štěstí, že narazil právě na Xiaomi.
Po všech peripetiích, které jsme zažili s kritikou displeje, systému či výkonu, se pojďme zaměřit na aspekt, který mi celou dobu testování dělal jen a jen radost. Tím je baterie. Na startovní čáře mi ještě dovolte jedno smělé číslo: 4100. To je totiž počet miliampérhodin skrývajících se v tělíčku našeho čínského smartphonu. Upřímně, už jsem skoro zapomněl, jak skvělé je nenabíjet telefon každý večer. Výdrž je snad ta největší přednost tohoto smartphonu; naprosto bez kompromisů. Ráno vyrazíte se 100 %, vracíte se večer a na ukazateli svítí 55 %. I přestože jste de facto celý den surfovali na datech, místy i na Wi-Fi, vyřizovali několik telefonátů, emailů a poslouchali hudbu, nářky jsou marné – tohle je dobrá výdrž. Baterie drží a vězte, že vyjít ráno se 40 % není žádná hanba a Redmi 4X to dokáže utáhnout; možná budete muset svým surfařským choutkám trochu utáhnout opasek, či se vybavit power bankou, ale zvládnete to, a to je to hlavní. Ano, estéti budou muset skousnout tělo o tloušťce 8,7 mm, ale když za to výměnou dostanou nadprůměrnou výdrž na jedno nabití, musí snad smeknout i ti nejzarytější z nich.
Fotoaparát: někde se šetřit muselo
V minulých částech textu jsem se, i přes všudypřítomnou kritiku, snažil na tom či onom aspektu vyzdvihnout to nejlepší. U fotoaparátu to ovšem bude takřka nelidský výkon. Od začátku mě rozčiloval jakýkoliv moment, kdy jsem musel fotoaparát použít, protože tak pomalou a špatně optimalizovanou aplikaci jsem pěkně dlouho neviděl. Nemluvě o tom, že výsledné snímky nestojí za nic a i můj přes tři roky starý iPhone 5S fotí lépe, než Redmi 4X, nekorunovaný antitalent ve focení.
Přitom to vůbec nedává logiku. V současnosti, kdy nároky na kvalitu fotek pořízených na smartphone stoupají, by měli výrobci telefonů ve střední třídě zvednout laťku výše, než dokazuje Xiaomi Redmi 4X. Vím, že focení se smartphonem už dávno není o počtu megapixelů, ale tak pro pořádek: kamera v Xiaomi Redmi 4X se chlubí 13 Mpx a videa umí natáčet v rozlišení Full HD s 30 fps. K doplnění zbývá přední “selfie” kamerka, která má pro změnu 5 Mpx a videa umí natáčet rovněž ve Full HD rozlišení. To by bylo k oblíbeným číslům. Někteří jedinci vybírají telefon prakticky jen na základě číselných údajů ve specifikaci. Radím dobře, nedělejte to. Xiaomi Redmi 4X má statisticky vcelku standardní kameru, ze které však vycházejí ošklivé snímky. Není to snad tím, že bych neuměl fotit; myslím, že už mám něco za sebou, i když sám sebe nevidím jako poloprofíka, natož profíka, ve focení.
Co ještě dodat k fotoaparátu? Vyšlé snímky jsou ve finále průměrné, až podprůměrné, nechci už moc shazovat schopnosti kamery, protože když se opravdu nadlidsky snažíte, výsledná fotka může zapůsobit, alespoň na první pohled, než vás napadne zazoomovat nebo se poohlédnout po rastru. Velkou překážkou pro mne byla však zcela neodladěná a nepříjemná aplikace, skrze kterou fotíte. Je jiná, než na čistém Androidu, což bude pravděpodobně jádro problému. Vadila mi konkrétně prodleva mezi stisknutím tlačítka pro focení a reálným pořízením snímku, která způsobuje to, že se fotky tzv. máznou, čili nejsou ostré a tento fakt vám bude vadit hlavně v případě, že jste akční fotograf. Upřímně, focení za chůze nebo snad dokonce za jízdy bych raději zcela vynechal, neboť prostě nebudete schopni nic zachytit v plynulém chodu. Možná jsem v kritice až zbytečně moc subjektivní, proto se chci takhle z retrospektivy omluvit. Je evidentní, že moje představa o fotoaparátu ve střední třídě je jiná, než představa Xiaomi, ale to je nejspíše opět způsobeno tím, že nejsem správná cílová skupina.
Jak fotí Xiaomi Redmi 4X?
Závěr
Klidně to může vypadat, že Xiaomi Redmi 4X nemám rád. Tak to ale ve skutečnosti není. Telefon jsem testoval dost dlouho na to, abych si ho oblíbil. Ve skrze je to dobrý stroj a o to více, přihlédneme-li k ceně, která se pohybuje kolem čtyř tisíc korun. Za tuto cenu se konkurence sem tam objeví, například nová Nokia 3 (recenze), ale i ta má svých škraloupů dost. Mám ale za to, že Xiaomi Redmi 4X ji hravě odzbrojí. Průchod systémem je až na pár výjimek zcela plynulý, aplikace běží, výkon stačí nárokům střední třídy a co víc, samotný telefon vypadá velmi dobře; navíc disponuje čtečkou otisků prstů, což je při cenovém stropu čtyř tisíc opravdová výhra. Zapomenout bychom neměli ani na výdrž, která je na dnešní poměry skutečně nadprůměrná a bude se vám hodit.
Ostrá kritika ale padá na stránku focení. Ta je nedotažená do konce a chybí tomu potřebný šmrnc. Přece jen žijeme v době, kdy je zábava fotit cokoliv a prakticky neustále. Nač se k tomu ale vracet. Když pominu toto a občas zbytečně komplikovanou androidovou nadstavbu MIUI, telefon je dobrý. Není výborný, ne snad ale proto, že by neměl dobrý foťák nebo čistý Android, ale kvůli tomu, že telefon je tzv. pro nenáročné a potřeby uživatele z vyšších řad jednoduše nevyplní. A přesně na to je třeba dbát, pakliže plánujete vhodit Redmi 4X do vánočního nákupního košíku a obdarovat jím někoho z rodiny, přátel či přímo sami sebe. Pokud jsou vaší prioritou sociální sítě, surfování po internetu a není vám jedno, kolik za telefon zaplatíte, je možné, že jste právě takovým nenáročným uživatelem a Xiaomi Redmi 4X je tak přímo pro vás.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
 design a zpracován |  nekvalitní fotoaparát |
| čtečka otisků prstů | komplikovaná správa MIUI |
| výdrž na baterii | nízké rozlišení displeje |
| cena |
