Recenze LG G Flex: Začíná éra prohnutých smartphonů?

G Flex od LG je premiant a experimentátor. Za 20 tisíc korun dostanete na českém trhu první prohnutý smartphone a prakticky to nejlepší na trhu. Vady na kráse však mají i takto drahé telefony, pojďme se na ně podívat v recenzi.

Stíhací závod o první skutečně prohnutý telefon byl dlouho nejasný. Mobilním nadšencům bylo tak nějak jasné, že vítěz pravděpodobně vzejde z řad některého z větších asijských výrobců – a tak se také stalo. Samsung začátkem října představil celosvětově první smartphone s prohnutým displejem, Galaxy Round. Netrvalo ale dlouho a LG koncem stejného měsíce přišlo s již dříve oznámeným modelem G Flex. Odložíme ale stopky z rukou a podíváme se raději na to, jaký vliv má prohnuté tělo smartphonu v běžném životě, a koneckonců se zaměříme i na další aspekty telefonu.

Trefně prohnutá je již samotná krabička se smartphonem LG G Flex

Paradoxní je, že oba první prohnuté smartphony mají zakřivení v jiném směru. Zatímco Samsung zvolil prohnutí horizontální, kdy se displej ohýbá ve směru od středu do stran, testované LG je prohnuté vertikálně, od středu nahorů a dolů. A teď co je lepší… Obě provedení mají své pro a proti, v recenzi na G Flex se ale z důvodu praktického otestování zaměřím jen na LG. Galaxy Round se totiž do ČR ani nepodívá.

Základní parametry: LG G Flex

Rozměry	161 x 82 x 7,9/8,7 mm
Hmotnost	177 g
Displej	prohnutý 6” P-OLED, rozlišení HD (1280 x 720 px), 245 ppi, Gorilla Glass 2
Operační systém	Android 4.2.2 Jelly Bean + nadstavba LG
Procesor a paměť	4-jádrový 2,3 GHz procesor Qualcomm Snapdragon 800 2 GB RAM, vnitřní paměť 32 GB, bez slotu na microSD
Fotoaparát	13 Mpx, autofocus, LED blesk, nahrávání UHD (4K) videa
Baterie	3500 mAh
Obsah balení	USB adaptér, USB kabel, špuntová sluchátka a 3 velikosti špuntů, sponka na vyjmutí SIM
Cena a dostupnost	?, únor 2014

Výhody, ale i nevýhody zakřivení: Jaké vlastně jsou?

Prohnuté tělo, které navíc můžete narovnat a ono se vám pak samo zase zpátky prohne, dělá největší “halo” a “wau” kolem G Flexu. Má ale i praktický přínos? Nebo jde jen o marketing, jak prodávat původní vlajkovou loď LG G2 o bezmála 8 tisíc korun dráž?

Ukázka toho, jak moc je LG G Flex prohnutý

Už při prvním uchopení prohnutého LG do ruky pocítíte, že jsou jeho netradiční křivky vlastně přirozené. Pro ovládání a celkovou manipulaci je prohnutí přínosem, ačkoliv spíše nepatrným. Stejně tak je zakřivení vhodné během hovorů, kdy telefon lépe kopíruje křivky vaší hlavy a vy tak máte mikrofon blíže u úst. A prohnuté tělo se hodí i při sledování videa či umístění telefonu do zadní kapsy. Zázraky se ale nekonají.

“Prohnutí je opravdu přínosné, za rozdíl téměř 8 tisíc korun se ale jen tak nevyplatí.”

Nečekejte, že díky takto malému radiusu budete 6” telefon v jedné ruce ovládat stejně dobře, jako podobný telefon v klasickém neprohnutém provedení s 5” displejem. Zakřivení je pohodlné, to ano, na druhou stranu s sebou přináší problematiku při přenášení po kapsách. Počítejte, že možná k telefonu budete potřebovat koupit ještě nové kalhoty s větší přední kapsou, abyste se vůbec mohli sehnout a zavázat si tkaničky u bot. Tedy pokud nechcete 6” phablet dávat do kapsy zadní a někde si jej nedej bože rozsednout. G Flex sice zvládá narovnání a konkrétně i rozsednutí výrobce demonstroval, rozhodně to však nedoporučuji.

“Když teď vezmu do ruky klasický rovný telefon, přijde mi jako prohnutý na opačnou stranu. Je to divný pocit.”

Už při prvním narovnání telefonu na rovném stolu jsem se docela lekl menšího prasknutí a zavrzání plastů. Dokonce se mi vycvakl zadní kryt v horní části a po narovnání telefonu jej bylo potřeba ručně zase zacvaknout zpátky. Možná si to jako já jednou vyzkoušíte (ba co jednou, vlastně jsem to “pro jistotu” vyzkoušel vícekrát), výsledkem ale bude, že odolnost proti prasknutí při narovnání oceníte spíše jen v rizikových situacích. Jako případnou ochranu před zničením. Jak se říká, nic by se nemělo příliš pokoušet. Co je podstatné, v přirozeném zakřiveném stavu G Flex nijak nepovrzává a jeho zpracování je velmi dobré.

Design a zpracování: Nejen prohnuté, ale i samouzdravující tělo

Prohnutí celého těla včetně displeje a baterie není u G Flexu jediná zajímavá vlastnost. Tělo se dokáže samo uzdravit, respektive speciální povrch vstřebá menší škrábance. Takže co by mohlo být lepším testem, než vzít telefon jako prkýnko a k němu nůž na krájení? Menší škrábance skutečně po několika hodinách zmizí, od nože ale pokud tlačíte sebemíň, zůstanou pod určitým úhlem viditelné. V praxi tedy počítejte, že takovému Wolverinovi z X-mena se ještě G Flex nevyrovná, dokáže ale dobře zahladit menší vrypy vzniklé z běžného opotřebení.

“G Flex se sám narovná i sám uzdraví, praktické a funkční je ale jen samotné prohnutí.”

Teď se teprve dostávám k vlastnostem, které platí pro všechny dnešní smartphony. Konstrukční zpracování téměř odpovídá vyšší cenovce, tedy pokud přihlédneme k faktu, že vyrobit ohebný telefon, navíc se samouzravujícím tělem, z luxusnějšího kovu zatím není asi tak docela možné. Dobře na mě nepůsobí jen upatlaný lesklý povrch, který je i v případě šedivého provedení stále pod určitými úhly viditelný.

Stejně jako v případě vlajkové lodi LG G2, ze které prohnuté G Flex vychází, má smartphone tzv. beztlačítkový design. Jinými slovy, jediná tlačítka najdete na straně zadní – klávesu pro vypnutí a dvojici kláves pro regulaci hlasitosti a další rychlé funkce. Na přední straně a na bocích je po tlačítkách jako ticho po pěšině. Na levém boku je schovaný slot na microSIM, na protějším pak absolutně nic.

Spodní strana zahrnuje microUSB port, 3,5 mm konektor Jack a mikrofon. Na horní straně je druhý mikrofon pro redukci šumu z okolí během hovorů. Přední strana disponuje obřím 6” displejem, nad ním nechybí reproduktor, senzor vzdálenosti a jasu, kamerka a barevná informační LED dioda. Na straně zadní je pak kromě trojice tlačítek 13 Mpx fotoaparát s LED bleskem, Infraport a hlavní reproduktor.

Výdrž baterie: LG opět boduje

LG to s bateriemi v poslední době umí. A ani ohebné G Flex s vyšší kapacitou 3500 mAh, navíc v podobě speciální ohebné baterie, není výjimkou. Při pracovním dnu jsem ani jednou nedokázal od rána do večera baterii plně vybít, vždy mi zůstalo alespoň 20-30 % do dalšího dne. Pokud jsem telefon tolik nezatěžoval, vydržel i 2 celé dny. To je v dnešním světě smartphonů velmi dobrý výsledek.

A ocenit zde musím také rychlé nabíjení. Ze zhruba 10 % se na plných 100 % dostanete za zhruba 2 hodiny, na 60 % to trvá jen hodinu. A naopak při vybíjení jsem sledoval při plném zatížení úbytek cca 10 % za hodinu, což je také výborný výsledek. LG tedy opět boduje.

Displej a ovládání: lepší ovladatelnost, horší kvalita

Prohnutý telefon se nejen že lépe drží v ruce, ale také lépe ovládá. K horní i spodní části displeje totiž máte v praxi o trochu blíže, než když je telefon celý rovný. Osobně si tak dovedu představit fungování s větším zakřiveným displejem než který bych doposud dokázal v jedné ruce pohodlně ovládat. Sice ovládání G Flexu nemohu označit za stoprocentně pohodlné při držení jen v jedné ruce, po necelém týdnu jsem si ale hodně zvykl a jednoruční ovládání mi přidělávalo jen občas menší problémy, zejména kvůli již nutnému přehmatávání mezi horní a spodní částí obřího 6” displeje. Oproti jiným phabletům má ale G Flex díky prohnutému tělu menší tendence se v ruce převažovat a vyklouznout z ruky, vyvážení se tedy výrobci povedlo.

“Prohnuté tělo smartphonu je do dlaně zkrátka a dobře přirozené, telefon se lépe ovládá.”

Rozhodně zde musím vyzdvihnout také velmi dobré využití plochy – více než 75 % přední strany zabírá dotykový displej, z evropských telefonů je na tom lépe jen stájový kolega LG G2. To také velmi přidává na pohodlnějším ovládání. Obří 6” displej však pochopitelně není pro každého, ani prohnuté tělo, které zde uživateli pomáhá, nedokáže zázraky.

Když trochu zabrousím do technických vod, ohebný displej LG dokázalo vyrobit díky nahrazení běžného skla u OLED zobrazovače za plastový substrát. Zatím je však tato technologie vykoupena horšími zobrazovacími kvalitami. Displej LG G Flex s klesajícím jasem odhaluje na pohled rozmazané pixely. Nasnadě však není nižší HD rozlišení 1280 x 720 px (kdekdo by totiž u 6” displeje čekal již Full HD, které je u vlajkových lodí od loňského roku zcela běžné), které na úhlopříčce 6” dělá dostatečnou jemnost 245 ppi (ačkoliv vlajkové lodě dnes mají klidně přes 300 i 400 ppi), nýbrž samotná technologie zaručující ohebnost panelu. Tento neduh můžete redukovat jen tím, že si nastavíte co možná nejvyšší úroveň jasu displeje. Pak rozmazané pixely spatříte jen v noci, kde si asi logicky nenecháte displejem vypálit oči.

“Obří 6” displej je unikátní svým prohnutím, bohužel ale i některými neduhami, které u jiných displejů nenajdeme.”

A nejde jen o rozmazané pixely evokující cár papíru, ale také o jakési duchy na displeji – tmavší stopu obrazu vidíte na světlejší části displeje ještě nějakou dobu poté, kdy už by se zobrazení mělo logicky celé změnit. Připomíná mi to magnetickou tabulku pro děti, kde jste po menším zatřepání také stále viděli předchozí kresbu. Zde však nejde o dětskou hračku za 250 korun, ale o prémiový smartphone za 20 tisíc korun. Výrobní proces ohebného displeje tedy ještě potřebuje zdokonalit, aby dosáhl na kvality těch nejvyšších současných smartphonů. Za běžného dne vás to sice nebude ovlivňovat a možná si toho ani nevšimnete, rozhodně je to ale oblast, kde příště čekám zlepšení.

OLED displej stále trpí horší čitelností na přímém slunci, jeho maximální jas není zdaleka dostatečný. Paradoxně nejsem spokojen ani s nejnižší úrovní jasu – je zbytečně moc vysoká a pokud se na displej díváte v absolutní tmě, taková bílá barva vám dokáže vypálit oči z důlků. Dejte si raději pozor.

Ovládání je stejně jako prohnutí velmi přirozené. Pro odemknutí telefonu stačí jen dvakrát poklepat prstem kdekoliv na obrazovce, zamčení provedeme stejným způsobem – jen je třeba poklepat na volné místo na domovských obrazovkách či na horní lištu (pokud jste třeba v aplikaci). Jenže nebyl bych to já, kdyby mi vše bezproblémově fungovalo. Občas G Flex nezaregistroval dvojité klepnutí na střed displeje, a to i několikrát po sobě. Přesto jsem tento způsob využíval a pro následné urychlení práce si i vypnul následnou zamykací obrazovku. Dvojitým poklepáním jsem zkrátka G Flex probudil i rovnou odemknul.

Prostředí a pokročilé možnosti využívající 6” displej

V prostředí, které je postavené na Androidu 4.2.2 Jelly Bean, hraje jako vždy u tohoto výrobce hlavní roli samotná nadstavba LG. Ta totiž udává vzhled i samotné funkce telefonu, které již tradičně dokáží smazat praktické rozdíly v číselných verzích Androidu. Prostředí je dobře odladěné, ve většině případů se neseká (až na takové listování v aplikaci s hovory a kontakty, kde dojezdy nejsou příkladné) a běží rychle a absolutně plynule. LG použilo výkonný 4-jádrový 2,3 GHz procesor Qualcomm Snapdragon 800, který patří v současnosti mezi to nejlepší na trhu. Asistuje mu grafika Adreno 330 a 2 GB operační paměti RAM, kde zhruba 1 GB si vezme samotný systém a vám tak zbyde výsostný 1 GB RAM pro spouštění aplikací.

“Ano, LG G Flex nemá nejnovější Android 4.4 KitKat, přesto funkcemi patří mezi to nejlepší v současnosti. Číslovka 4.1 a 4.4 zde nehraje takovou roli, jako šikovnost inženýrů LG.”

Z odlišností v prostředí je důležitých několik funkcí a možností. LG přináší tzv. Qslide aplikace, což jsou plovoucí miniaplikace, které si můžete libovolně zvětšovat, měnit jejich průhlednost a mít je tak prakticky kdykoliv po ruce (zároveň max. 2) – když je posunute k pravé hraně, změní se na pouhou ikonku (rychle dosažitelnou v popředí všech aplikací). Obdobně to funguje u Sony Xperií a stejně tak ani LG nedovolí otevřít v plovoucích aplikacích kteroukoliv aplikaci, jen několik přednastavených jako je videopřehrávač, poznámky, kalkulačka a další.

Netradiční je také speciální multitasking, kdy pomocí přetažení otevřené aplikace 3 prsty směrem doleva po obrazovce danou aplikaci uložíte k pozdějšímu rychlému spuštění. Bohužel, řešení není zas tak pokrokové, když si například pustíte na YouTube video, po přetažení této aplikace ihned dojde k jeho pozastavení. Speciální multitasking tak spíše jen supluje standardní podobu androidovského multitaskingu, který vyvoláte přidržením domovské klávesy. Ten navíc narozdíl od řešení LG zvládá pracovat s více než jen max. 3 aplikacemi.

Naopak přínosný je ale režim duálního okna, kdy přidržením klávesy zpět a následného výběru ze základních aplikací můžete mít na 6” obrazovce hned 2 aplikace zároveň a jejich velikosti na obrazovce mezi sebou měnit dle potřeby. A zde je již možné mít v jednom okně přehrávaný videoklip na YouTube a v druhém například odepisovat svým přátelům. Obě aplikace neustále běží, jako kdyby obě byly v popředí – a taky, že jsou.

“Plovoucí miniaplikace QSlide a režim duálního okna dokazují, že dnešní velké phablety už nejsou jen smartphony, ale pohodlně poslouží i jako kapesní dotykové počítače.”

LG vždy hodně upravovalo se svojí nadstavbou klasické funkce a možnosti Androidu. Nejinak je tomu u G Flexu. Změnit téma, tapetu či typ a velikost písma dnes umí kdekdo. Jihokorejský výrobce však umí měnit i takový efekt vypnutí obrazovky (nechybí populární Retro TV) či inteligentně rozpoznávat barvy aplikací a podle toho měnit světlé provedení spodní lišty s ovládacími tlačítky za provedení tmavé. Stejně tak je šikovná možnost nastavit si libovolně ovládací tlačítka, v jakém pořadí je chcete. Možností je samozřejmě více, již od dřívějších modelů stejně tak nechybí chytré funkce – chytrá obrazovka (dokud se na displej díváte, nezhasne vám), chytré video (video se zastaví, pokud otočíte obličej), přijmutí hovoru pouze přiložením telefonu k uchu, zeslabení vyzvánění otočením zařízení a mnoho dalších. Všechny fungují, ne všechny jsou však pro každého přínosné.

Telefon v praxi

Jaký je telefon v praxi? Co mě zaujalo? Pokud se podívám na základní funkčnost, k čemu stále telefon (překvapivě) slouží, je to telefonování a obecně komunikace s okolím. A u G Flexu se výrobci povedlo něco, co dnes není jen tak běžné – inovovat.

Pokud vám někdo volá nebo píše přes základní aplikaci pro SMS zprávy a vy zrovna telefon používáte, v horní části velkého 6” displeje dostanete notifikaci v podobě pop-up okénka. V klidu si pak můžete třeba dopsat myšlenku a až poté přijmout příchozí hovor. Skvělé, nikoho to doposud nenapadlo a je to opravdu praktické. Pokud ale máte displej zhasnutý, příchozí hovor dostane k dispozici pochopitelně celou fullscreen obrazovku.

Probíhající hovor byl velmi kvalitní, ocenit musím zejména čistý zvuk a stejně tak ocenila i druhá strana čistší hlas z mé strany. Během hovorů jsem často používal šikovně na zadní straně umístěná tlačítka pro redukci hlasitosti. Tohle se LG povedlo. A mohu v tomto duchu pokračovat. O zmeškané události vás upozorní notifikační barevná LED dioda – co jedna, hned dvě! Jedna je klasicky vpředu, druhá pak v podobě podbarvené vypínací klávesy na zadní straně. Ať už tak máte LG G Flex položený na stole jakkoliv, o barevné notifikace nepřijdete. A co teprve možnost nastavení libovolné z celkem devíti pestrých barev různým kontaktům! Klasická zelená patří všem, modrou pak můžete přidělit manželovi nebo třeba naopak červenou manželce.

Přední barevná LED dioda v akci

“LG ví, jak využít velký 6” displej u G Flexu. Vychytávkou je i dvojice barevných a personalizovaných LED diod, které i přes zhasnutý displej rovnou řeknou, kdo vás kontaktuje.”

Zadní barevné LED dioda zabudovaná ve vypínacím tlačítku v akci

V oblasti psané komunikace má ale naopak výrobce ještě co vylepšovat. Základní problém, který trápí i jiné modely od LG, je QWERTY klávesnice. V nastavení si ji nemůžete změnit na používanější provedení QWERTZ, jen v případě celé změny na anglickou klávesnici. Pak ovšem nemáte k dispozici český slovník s celkem funkční predikcí. Ta je navíc velmi vhodná při psaní tahem, tzv. swype dokáže vyhodnotit pravděpodobná slova jen na základě souvislých tahů po písmenkách tvořících různá slova. Bere v potaz i ostatní slova ve větě a psaní tak dokáže hodně zpříjemnit a urychlit.

V prvních dnech používání jsem si ale z menších úhlopříček dlouho zvykal. I po 14 dnech mi při psaní v jedné ruce občas dělaly problémy nejodlehlejší písmenka v levé části. Dobře, tak si v nastavení přepnete klávesnici pro jednoruční ovládání, jenže – hned při volbě například znaků (i běžné znaky jako je dvojtečka, závorka apod.) se vám klávesnice opět přepne do plného režimu a vy jste tak zase zpátky, kde jste byli předtím. Tohle LG nedomyslelo a řešení je to tak jen polovičaté, možná ani to ne. Nezbývalo mi tak nic jiného, než si zvyknout na opravdu rozměrnou klávesnici.

“Psaní na 6” smartphonu v jedné ruce zkrátka není nic pohodlného, ať už je využití plochy displejem jakkoliv sebelepší. Jde hlavně o šířku telefonu a ta není u G Flexu zrovna malá.”

Abych kapitolu nekončil špatným dojmem, což by si LG ani nezasloužilo za jinak velkou snahu a přínosy v jiných ohledech, zmíním ještě poměrně přínosnou aplikaci Quick Memo. S ní si můžete dělat rychlé poznámky na displej, respektive kreslit rovnou na obrazovku a poznamenat si tak cokoliv třeba k aplikacím či do takového prohlížeče.

Multimédia: hudba, video a fotoaparát

Na všechna myslitelná multimédia máte z celkových 32 GB k dispozici prakticky jen zhruba 24 GB. Další prostor pro ukládání vám přidají už jen cloudové služby, na paměťovou kartu se bohužel u G Flexu nemůžete spoléhat, LG opět vynechalo slot. Tak ještě, že nepřišlo s nedostatečnou 16 GB variantou jako v době zahájení prodeje vlajkové lodi LG G2.

Multimédia představuje kvalitní přehrávač hudby – vlastně hned přehrávače dva. Více jsem si oblíbil ten od LG kvůli ekvalizéru. Jinak ale umějí prakticky to samé, Hudba Google jinak dále samozřejmě umožňuje za 150 korun měsíčně přehrávat prakticky jakékoliv skladby z hudební databáze Googlu. Kvalita zvuku je celkově u LG G Flexu velmi dobrá, dodávaná špuntová sluchátka patří mezi to lepší, co výrobci ke smartphonům přibalují. Narazil jsem jen na jeden problém – zlobící konektor od sluchátek. Pokud jsem s ním trochu pohnul, hned začal vypadávat levý či pravý zvukový kanál. Při jízde v autobuse nebo zkrátka pohybu telefonu v kapse to není nic, co byste kvitovali.

Videopřehrávač se ale celkově LG povedl na jedničku. Nejen, že přehrával nejběžnější videoformáty, ale dokonce si poradil i s českými titulkami a vyloženě nadchnul svými pokročilými funkcemi – je libo nastavit si jas displeje rychle pomocí posuvného gesta v levé části displeje? Nebo chcete si změnit velikost a styly titulků? Přehrávat rychleji či naopak pomaleji? Nejen to přehrávač videa od LG zvládá bravurně.

U telefonu za 20 tisíc korun se velký důraz klade samozřejmě také na fotoaparát. Ten se snaží vycházet z toho, co přináší vlajková loď LG G2, ovšem ne vše se povedlo. V první řadě je citelnou ztrátou absence optické stabilizace obrazu, která G2 hodně pomáhá. I přesto ale kvalitou 13 Mpx snímků (či spíše 10 Mpx snímků při poměru 16:9) a hlavně rychlostí spuštění (2-3 vteřiny včetně probuzení či 1-2 vteřiny přes ikonku v prostředí) patří k tomu lepšímu na trhu. Za dobrého světla je kresba snímků detailní a s dobrými barvami. Při zhoršených světelných podmínkách jde kvalita dolů, stále se ale řadí k tomu lepšímu. V noci nebo snad při pokusu zachytit pohyblivou scénu vám ale G Flex připomene, že je to stále jen a jen telefon.

Video se nese v podobném duchu. Prvotní nadšení jistě zavládne při pohledu na možnost nahrávání UHD (4K) videa, tedy ve vysokém rozlišení 3840 x 2160 px (30 fps). Výsledek je ale více při zemi, v tomto nastavení zachytíte velmi kvalitní obraz s detaily, plynulejší scénu ale získáte při přepnutí na Full HD (60 fps). Je tak třeba vždy vědět, co při daném natáčení upřednostníte – obraz nebo plynulost. Přiznám se, že lepší dojem na mě celkově udělalo UHD video.

Bonusová výbava

Ve svém nejdražším telefonu toho LG pochopitelně také nejvíce přináší. Bonusová výbava však z LG G Flex jednoduše neodinstalujete. Alespoň, že je zde možnost schovat je, aby se vám všechny nezobrazovaly v menu. Ne všechny jsou totiž přínosné. Přesto se jich pár najde.

Za řeč stojí nová aplikace QuickTheater, která ukazuje přednosti prohnutého displeje – ve speciální grafice můžete pohodlně v režimu na šířku prohlížet své fotky, videa či YouTube. Moc praktické to ale není, působí to na mě opravdu jen jako prezentace toho, jak je prohnutý displej skvělý. Vždy raději použiju klasickou galerii či rovnou YouTube (na který vás mimochodem aplikace stejně sama přesměruje).

Z dalších aplikací je výborný ovladač televize a dalších elektrospotřebičů. Přes Infraport můžete na dálku ovládat televizi, set-top-box, video a další zařízení. Vše funguje na jedničku, i v případě, že máte nepodporovanou značku zařízení – pak jen musíte potřebné funkce ovládání svůj telefon nejprve naučit (namíříte proti sobě telefon a daný ovladač a postupně necháte rozeznávat jedno tlačítko za druhým).

Závěr, konkurence

První prohnutý telefon v našich končinách to bude mít těžké. Má sice výbornou výbavu bez větších chyb, navíc s unikátní ohebnou konstrukcí, ovšem ocenění na 20 tisíc korun je zbytečně vysoké, a to i přesto, že telefon na českém trhu nemá prakticky žádnou konkurenci. Porovnejte si sami – vyplatí se připlatit si zejména za prohnuté provedení více než 8 tisíc korun oproti vlajkové lodi LG G2, která má sice menší 5,2” displej, ale za to jemnější Full HD? Pokud chcete být jedineční, pak ano. Pokud se ale rozhodujete v poměru cena/výkon, koupíte si raději G2 nebo jiný podobný top smartphone.

Koncept prohnutého telefonu mi přijde jako přínosný. Vrátit se zpátky na běžný rovný telefon pro mě bude opravdu těžké. Na druhou stranu, stále je třeba u ohebného displeje vychytat spoustu much. Z nich největší jsou rozhodně rozmazané pixely, kterých si všimnete při nižším jasu. Nižší HD rozlišení v praxi tolik nevadí, stále totiž displej G Flexu disponuje slušnou jemností 245 ppi. Displej jako takový bych tedy ještě překousl, stejně jako pár dalších nedostatků ve výbavě. Cenu 20 tisíc korun však podle mě výrobce hodně přestřelil. I přesto, že jde o zatím jedinečný produkt.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
unikátní prohnutí	horší ovládání v jedné ruce
odladěné prostředí	rozmazané pixely při nižším jasu
obohacující funkce od LG	nemá slot na paměťovku
kvalitní fotoaparát a 4K kamera	výrazně vyšší cena
delší výdrž a rychlé nabíjení