Recenze Lenovo Moto G (2015): vodník po záruce

Lenovo přivádí na český trh novinky od někdejší Motoroly. Model G láká v nižší střední třídě na vodotěsné tělo a relativně nízkou cenu. Může ale v současné nabídce obstát telefon, který na zahraničních trzích figuruje už téměř rok? Ukáže dnešní recenze.

Motorola Moto G představovala ve dvou předchozích generací symbol. Telefon, který ukázal, že i v nižších cenových hladinách může existovat přístroj s téměř čistým Androidem, kvalitním zpracováním a plynulým ovládáním. Tak tomu má být i teď, kdy už svět místo Motoroly zná jen její nový název Moto a firma spočinula v náručí čínského Lenova. Místo nadějí však „nové“ Lenovo Moto G třetí generace vzbuzuje celou řadu otázek.

Lenovo Moto G (2015): specifikace

Konstrukce	plast, 142 x 72 x 6,1 – 11,6 mm, 155 g, voděodolnost (IPX7)
Displej	5,0″, LCD, 1280 x 720 px, jemnost 294 ppi
Operační systém	Android 6.0 Marshmallow
Procesor	4 jádrový, 1,4 GHz, Qualcomm Snapdragon 410
Paměť	1 GB RAM, úložiště 8 GB + microSD karty
Fotoaparát	13 Mpx, blesk, Full HD video + přední 5 Mpx
LTE	800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz
Technologie	microSIM, Bluetooth 4.0, Wi-Fi, GPS
Baterie	2470 mAh
Cena a dostupnost	?, květen 2016

Design a zpracování: plast není nadávka

Celý design Moto G se podřizuje jedinému imperativu: špičkové ergonomii. Oproti předchůdcům řady G získal současný model vroubkování zadního krytu přičemž zachoval prohnutý tvar těla. Moto G proto vypadá na první pohled hodně mohutně a „outdoorově“, zároveň se ale skvěle drží. A podobných příjemných drobností nalezneme na těle telefonu celou řadu.

Například zamykací tlačítko na levé straně je opatřeno jemným vroubkováním. Proto si jej ani poslepu nespletete s ovladačem hlasitosti, i když se nachází jen pár milimetrů nad ním. Logo Moto(roly) se jakoby náhodou nachází v praktické prohlubni přesně v místech, kam na zádech telefonu dosahuje ukazováček při psaní zprávy jednou rukou a přispívá tak k pocitu stabilního úchopu. Elipsy lesklé lunety zase dodávají poněkud neohrabanému designu aspoň trochu švihu, což platí i pro jemně chromované lemy dvojice reproduktorů na čelní straně.

Zde je však potřeba celou situaci trochu vyjasnit – i když dva otvory v Gorilla Glass 3 působí, jako by skrývaly stereofonní reproduktory, k hlasitému projevu slouží pouze ten spodní. Otvor v horní části je zkrátka pouze sluchátko. Přeci jen se nacházíme v kategorii do pěti tisíc.

Jakkoli je Moto G vyrobena pouze z plastu, v tomto případě to nevadí. Na telefonu nic nevrže a slícování je prvotřídní. Také díky tomu, že při snímání zadního krytu není těžké zlomit si nehet. Výměnou za vodotěsnost v certifikaci IPX7 to ale zřejmě leckdo rád přežije.

Displej, prostředí, baterie: slabý výkon čistého Androidu

Co se displeje týče, nenajdeme oproti předchozí generaci Moto G žádný rozdíl. Aspoň na papíře. Jedná se o stále stejná pětipalcový IPS displej s HD rozlišením. Jemnost zobrazovače se tak zastavila těsně pod normou pro displeje „retina“ na 294 ppi. Neznamená to ale, že byste si mohli stěžovat třeba na špatně vyhlazené písmo. Šťouralům by však mohla vadit poměrně hodně viditelná kapacitní dotyková mřížka.

Displej testovaného kusu navíc disponoval hodně nepříjemnou vlastností. Při jemném dotyku prstem často nebyl schopen rozlišit mezi dotykem a pohybem prstu. Místo scrollování v seznamu jsem tak často potvrdil volbu. Listování po timeline sociálních sítí se tak stávalo téměř nemožným. Místo posuvu po zdi jsem tak jen otevíral jeden příspěvek za druhým. Pomohlo na krycí sklo jen pořádně zatlačit. Doufám, že se jedná jen o vadu jediného kusu, každopádně doporučuji si na to dát při nákupu pozor.

Kombinace této vlastnosti s hardwarovou poddimenzovaností telefonu totiž občas měnila používání Moto G přímo v utrpení. Na český trh (stejně tak jako do našeho testu) se totiž dostala jen slabší verze telefonu s 8 GB vnitřní pamětí a 1 GB RAM. A zatímco kapacitu paměti lze snadno rozšířit díky nativní schopnosti Androidu Marshmallow sjednotit úložiště (dostatečně rychlé) paměťové karty a integrované paměti v jedno, kapacitu RAM zkrátka neoblafnete. Přepínání mezi náročnějšími aplikacemi je pomalé, což je zřejmé zejména když se snažíte přejít do aplikace klepnutím na notifikaci. Vyjádřeno čísly: v běžném používání zbývá telefonu jen něco kolem 40 MB volné RAM.

Kromě celkové zpomalenosti však zejména k prostředí Moto G nelze mít výhrady. Čistý Android 6.0 rozvíjí jen aplikace od Motoroly, které přinášejí samé dobré nápady. Mezi takové patří třeba možnost pohybem ve vzduchu zapnout fotoaparát, nebo rozsvítit displej při každé notifikaci, podobně, jako to má iPhone. Tím Moto aspoň částečně supluje nepřítomnost stavové diody. Nejvíce jsem však ocenil zobrazení všech příchozích notifikací na zamčené obrazovce v okamžiku, když telefon vyndáte z kapsy a podíváte se na displej. Tady by se naopak mohli poučit vývojáři Apple.

Celou situaci zachraňuje alespoň výdrž baterie. Oproti předchůdcům se zvýšila kapacita integrovaného akumulátoru (ano, i když se zadní kryt snímá, k baterii se nedostanete) na 2470 mAh, a to znamená pohodlnou jednodenní výdrž i během náročného pracovního dne. Například po dvou hodinách telefonování a třech hodinách se zapnutým displejem se telefon odporoučel až po 22 hodinách v provozu.

Fotoaparát a snímky: v jednoduchosti je síla

Foťák zaznamenal oproti předchozím generacím další významný upgrade. Nyní se pyšní třináctimegapixelovým snímačem nebo dvoutónovým bleskem. Kvalita fotografií mě ovšem nenadchla. Za jasného počasí obsahují sice hezky prokreslené detaily dokonce u rychle se pohybujících objektů, mají ale často tendenci k přepálené bílé i příliš živým barvám, které se právě během slunného počasí rády slévají dohromady a detailům paradoxně škodí.

S klesající intenzitou světla pak rapidně klesá schopnost fotoaparátu ostřit a pořídit v interiéru ostrou fotografii je opravdové umění. Obrázky uvnitř budov navíc jako by byly často potaženy šedým filmem.

Jak fotí Lenovo Moto G (2015)

Za opravdovou trefu do černého však považuji samotnou fotoaplikaci. Ta svou jednoduchostí překonává skoro vše, co jsem měl tu čest poznat. Spoušť byste hledali marně, exponuje se přímo kliknutím na displej. Pokud chcete nastavit expozici pomocí určitého bodu, stačí jen déle přidržet prst. Tažením prstu zdola nahoru se obsluhuje digitální zoom. Pohybem zleva doprava se pak v kruhovém menu ukážou podrobná nastavení: automatické HDR, panorama. Na čistě manuální režim bohužel musíme zapomenout.

Závěr a konkurence

Účel někdy prostředky nesvětí. V Motorole chtěli udělat praktický telefon za dobrou cenu, ale třetí generace Moto G je střelou mimo. Aspoň tedy v jeho slabším, českém provedení. Pokud by telefon na náš trh přišel v okamžiku, kdy byl opravdu uveden, tedy v červenci loňského roku, nejspíš by se našli lidé, kteří by za něj byli ochotni dát i požadovaných 5 tisíc korun.

V roce 2016 ale nemá v této kategorii telefon s 1 GB RAM co pohledávat. Za podobné peníze koupíte třeba Huawei P8 Lite, Xiaomi Redmi 3 nebo paradoxně i Lenovo Vibe P1m. Tyto telefony sice nenabídnou vodotěsnost ani Android 6.0, ale mají dvakrát tolik operační i uživatelské paměti. A věřte, ty v běžném životě oceníte daleko víc.