Když čínská společnost na konci srpna představila v Malajsii svého nejnovějšího zástupce vyšší střední třídy Huawei Nova 5T, způsobilo to menší rozpaky. Navzdory původním spekulacím šlo totiž jen o přebrandovaný Honor 20 se všemi jeho plusy i minusy. Novinka má přesto šanci zaujmout, ať už třeba dobrou výbavou nebo rozumnou cenou. Jak moc se jí to daří, to vám prozradí naše recenze!

Ve střední třídě je v poslední době hodně těsno. Své o tom ví snad všichni známí výrobci. A není se čemu divit, protože tento segment má pořád ohromný potenciál. Jde totiž o průsečík technologických vychytávek, které nabízí dražší vlajky, a rozumné ceny. A o to jde především, protože uživatelů, kteří nechtějí utrácet “ranec” za telefon, je pořád poměrně dost.  Svou polívčičku si nedávno přihřál i Huawei, který po delší odmlce zavítal se zbrusu novou pětkovou řadou i na náš trh.

Nova 5T je na první pohled zajímavý telefon, který nabízí papírově velmi dobré parametry i cenu. Prvotní nadšení vlastně kalí jen jedna drobnost, že tady už jednu takovou Novu máme, a tou není nikdo jiný než sesterský model Honor 20 (recenze). Přesto může – zvláště u fanoušků Huawei – zabodovat. V nabité konkurenci si totiž nevede vůbec špatně. A ruku na srdce. Huawei rozhodně není jediným výrobcem, který chrlí s menšími obměnami stejné telefony jako na běžícím pásu.

Huawei Nova 5T: specifikace

Minimalismus a čtečka otisků na boku

Jak gradientní modrá, tak i fialová, ve kterých je Nova 5T také k mání, působí přinejmenším výstředně a rozhodně si nezadá se sesterským Honorem 20, ze kterého na první pohled vychází. To ale v žádném případě neplatí pro mnou testovanou černou variantu.

Jakmile totiž telefon vytáhnete z krabičky, ve které je kromě něj i jehla na SIM kartu, nabíjecí adaptér s USB-C kabelem, redukce z USB-C na 3,5mm jack a lacině působící sluchátka, povšimnete si naprosto minimalistického designu v klasickém provedení – sklo vepředu, vzadu a uprostřed kovový rám. Zpracování je příkladné a zařízení skutečně bezvadně padne do ruky. Působí jako oblázek a velice silně mi to připomíná “Áčka” od Samsungu z předloňského roku.

Jedinou malou připomínku mám – jak je u skleněných zad zvykem – zařízení v ruce přímo ukázkově klouže a přitahuje otisky. Zatímco otisky jsou mi šumák, s úchopem je to o dost horší a je škoda, že Huawei nepřibalil i nějaké silikonové pouzdro. Není to samozřejmě nutnost, ale už kvůli pocitu jistoty bych to určitě uvítal. Možná je to ale jen otázka naší novinářské kopie a na pultech obchodů bude i pouzdro. A abych nezapomněl, potěší i přítomnost notifikační diody šikovně schované v horním reproduktoru.

Veškeré ovládací prvky se nachází v horní pravé polovině rámu zařízení. Nejníže je tlačítko pro zapnutí/vypnutí, které také funguje jako čtečka otisků prstů. A tady se na chvíli zastavím. Toto umístění kvituji a připomíná mi to staré dobré časy Xperií od Sony. I když jsem měl v ruce spoustu telefonů s lepší nebo horší čtečkou otisků v displeji, tak toto je alespoň za mě “top”. Samotné nastavení probíhá trošku déle, ale jakmile se otisk uloží, odemykání funguje rychle, spolehlivě a tak nějak přirozeně.

Kousek nad ním pak najdete tlačítka pro ovládání hlasitosti. Líbí se mi jak jejich zdvih, tak i pevnost. Na levé straně zařízení se nachází pouze slot na dvě SIM karty, který není hybridní, jak by mohlo někoho napadnout, a tudíž bez podpory MicroSD karet. Na spodní straně uprostřed je nabíjecí USB-C konektor a vpravo mřížka mono reproduktoru.

Zase jenom LCD?

Už první pohled na displej vás nenechá na pochybách, že právě tady se trošku šetřilo. Velký 6,26alcový Full HD+ displej s průstřelem na selfie kamerku v horním rohu je totiž jen LCD. Pokud jste zvyklí na AMOLED, budete trošku zklamaní. Barvy působí lehce mdle a nevýrazně, což například mně nevadí, subjektivně mám totiž pocit, že jsou i přesto solidně věrné. Na sluníčku je dostatečně jasný s velmi dobrými pozorovacími úhly. Výsledná jemnost 412 ppi je plně dostačující a rastr téměř neznatelný, a to i zblízka.

V menu Nastavení obrazovky si pak můžete pohrát nejen se samotnými barvami, ale i jejich teplotou. Zatímco režimy máte k dispozici dva – normální nebo živý, u teploty barev si můžete zvolit výchozí, teplé nebo studené. Selfie kamerka pak poslouží nejen k focení autoportrétů, ale má i oblíbenou funkci odemykání obličejem. To je poměrně spolehlivé, ale jako jediný způsob zabezpečení bych ho stejně nedoporučoval. O nějakém pokročilém algoritmu skenování nemůže být vůbec řeč. V této kategorii je to jen příjemná fíčurka, která vám umožní bleskový přístup k hlavní obrazovce telefonu. Oklamat senzor fotkou na druhém telefonu je ale hračka.

EMUI už jiné nebude

Huawei Nova 5T běží na Androidu ve verzi 9 Pie se zářijovými bezpečnostními záplatami (telefon obdržel systémovou aktualizaci 9.1.0.166 ihned po vybalení) a vlastní nadstavbou EMUI 9.1. Pokud patříte mezi časté majitele telefonů od Huawei, nebudete mít s orientací v nastaveních žádný problém. A z mého pohledu to platí i pro úplné nováčky. A pokud jen na moment začnete tápat, není nic jednoduššího, než ve vyhledávání aplikace Nastavení zadat klíčový výraz a v mžiku se vám nabídnou nejbližší možnosti. To není výsada EMUI, to funguje na všech zařízeních a někteří uživatelé na to často zapomínají.

Ovládání telefonu je jinak poměrně intuitivní a s gesty to platí dvojnásob. Pokud jste však zvyklí na klasický navigační panel, žádný problém. V Nastavení – Systém – Pohyb po systému si můžete kdykoliv přepnout mezi třemi dostupnými profily: navigace se třemi tlačítky, gesta nebo gesta v kombinaci s jedním navigačním tlačítkem pro návrat na domovskou obrazovku.

Z mého pohledu jsou hodně návyková a hlavně zpříjemní celkový dojem z ovládání telefonu, kdy například stačí potáhnout prstem ze strany displeje do středu pro krok zpět nebo táhnout prstem zespodu směrem ke středu pro návrat na domovskou obrazovku. V Nastavení – Chytrá asistence pak máte k dispozici další užitečné zkratky a gesta, např. pořídit snímek obrazovky poklepáním dvěma klouby prstů, probudit telefon zvednutím, přijmout hovor přiložením telefonu k uchu, otočením displeje během vyzvánění se zařízení ztiší apod.

Prostředí v režii nadstavby EMUI je už nějaký ten pátek hlavním poznávacím znakem u telefonů Huawei i Honor (ten sice využívá na oko jinou nadstavbu Magic UI, esteticky je však k nerozeznání – pozn. redakce). Pokud jste předtím používali zařízení s čistým Androidem, asi trošku narazíte. Struktura nastavení je vcelku přehledná. Nejčastějším problémem však může být umístění některých položek, které jsou řazeny jinak, anebo stejně jako tomu je u konkurenčního MIUI od Xiaomi, v několika podskupinách.

Vzhled byl, je a vždy bude subjektivní záležitostí. EMUI je hodně barevné a rozmanité. Inspirace Applem je patrná, čímž netvrdím, že je to špatně. Navíc si můžete jednoduše stáhnout přehršel dalších motivů, tapet a fontů, a upravit si obrazovku k obrazu svému. Z výchozího nastavení mám však pocit, že prvoplánově cílí spíš na mladší uživatele, a že méně je někdy více.

Nativní aplikace rozhodně nejsou na obtíž, ale například k zálohování vám klidně postačí alternativa přímo od Googlu, a to samé se v podstatě dá říct i o kalendáři, fotkách nebo emailu. Pokud vám ale vyhovují ty od Huawei, je to naprosto v pořádku.

Herní dělo, které se jen tak nezadýchá

Co se týká výkonu, tak toho má novinka opravdu dostatek a je to znát. Loňský vlajkový procesor Kirin 980 spolu se 6 GB RAM a podporou GPU Turbo 3.0 nasbíral téměř 365 000 bodů. Smartphone nemá sebemenší problém rozjet na plné detaily hry jako je Call od Duty Mobile nebo Asphalt 9. U další testované hry Mobile Legends: Bang Bang jsem po půl hodině hraní na plných detailech naměřil parádních 60 FPS.

To jen potvrzuje, že Nova 5T šlape opravdu naprosto skvěle. Rovněž potěší i implementovaná funkce AppAssistant, která je takovou hodně zjednodušenou verzí herního módu. U vámi vybraných her dokáže výrazně zvýšit výkon pouhým jedním kliknutím nebo naopak například vypnout rušivá upozornění během hraní. Chod telefonu je celkově opravdu velmi plynulý a za to Huawei chválím.

Baterie má dobrou kapacitu 3 750 mAh a pokud se jen trošku uskromníte, zvládne i dvoudenní provoz. Při větším zatížení, jako je poslouchání oblíbené hudby při jízdě autem se zapnutou navigací (fixace je téměř okamžitá), pár hodinách na internetu a sociálních sítích nebo nějaké hodince hraní her, budete rádi, když vám zůstane zhruba 20 %, což je pořád v normě. Díky 22,5W rychlonabíjení telefon z 0 na 100 % nabijete zhruba za  hodinu a půl. SOT je také naprosto individuální záležitostí. Při střídmém používání se klidně dostanete i na 7, 8 hodin, pokud však dáte smartphonu pořádně zabrat, výsledná hodnota bude výrazně nižší.

NFC je jistota, zvuk jen horší průměr

Přítomnost NFC rozhodně potěší, takže na své si přijdou fanoušci, kteří rádi platí telefonem. Podání místy až plechového zvuku je průměrné, při maximální hlasitosti až podprůměrné. Tady se Huawei moc nevyznamenal. Středy jdou ještě jakžtakž, ale výšky jsou horší a basy jen sotva znatelné, spíš žádné. Smartphone není pro audiofily – v pořádku, ve vyšší-střední třídě nelze čekat zázraky, ale z mého pohledu jde v tomto případě jen o nutné minimum a současně další ústupek.

Že to jde o trošku lépe potvrzuje třeba konkurenční Xiaomi Mi 9 Lite (recenze). Taky to není žádný výkřik techniky, ale na občasný poslech v pohodě postačí. Přiložený USB-C headset je naprosto základní. Pro občasné telefonování poslouží, ale k poslechu hudby jej nedoporučuji. Zvuk při volání je čistý a to platí i pro druhou stranu. Hlasitost by však mohla být klidně i vyšší.

Výborný fotoaparát s problémovou AI

Aplikace Fotoaparát je intuitivní a přehledná. V horní liště najdete jen nejnutnější základ, tj. zapnutí/vypnutí blesku, AI a menu s nastavením; ať už jde o kvalitu výstupu nebo poměru stran. V dolní liště se pak nachází noční a portrétní režim, fotografie, video, spousta dalších vychytávek jako je panorama, super makro nebo Pro mód. U toho bych se na chvilku zastavil. Pokud se totiž řadíte mezi náročnější fotografy, rozhodně jej otestujte, a třeba si přijdete na své, ať už v souvislosti s ručním nastavením citlivosti, expozice, vyvážení bílé nebo ostření. Při troše šikovnosti a trpělivosti vás výsledná fotka mile překvapí.

Naopak režim super makro v kombinaci s 2Mpx snímačem je vyloženě do počtu a kdyby ho Nova 5T neměla, vůbec nic by se nestalo. Výsledné snímky nejsou ani za ideálních podmínek dostatečně detailní a prokreslené. V tomto případě doporučuji se raději spoléhat na hlavní 48Mpx snímač, který umí to samé a navíc desetkrát líp.

Přední 32Mpx selfie kamerka od Samsungu, která se nachází na přední straně, má solidní světelnost f/2.0. Pokud patříte mezi selfie maniaky, tak na vás čeká několik zkrášlovacích filtrů a úrovní, jak být ještě hezčí a mít pěkně “vyžehlený” obličej. Hlavně to s úpravami moc nepřehánějte, protože autoportrét pak nebude vypadat vůbec přirozeně.

A znovu paralela s konkurenčním Mi 9 Lite. Novinka má totiž nachlup stejný 48Mpx snímač IMX586 od Sony. A ani v kvalitě se příliš neliší. Hlavní kamera, která využívá pixel binning, pořizuje v základu 12Mpx fotografie. Snímky jsou poměrně věrné, s výborným dynamickým rozsahem a za ideálního světla dosahují vynikajících detailů. S použitím AI režimu ale místy dochází naprosto zbytečně až k přeostřování.

S širokoúhlým fotoaparátem také pořídíte pěkné fotky. Jsou detailní a mají velmi dobrý kontrast. U oblohy jsem však zaznamenal obdobný problém jako u konkurenčního Xiaomi. Barvy mají občas tendenci skákat nebo v případě oblohy se slévat do šedé nebo bílé.

O něco horší je to v noci, což je s ohledem na velikost snímačů a nedostatek světla vlastně logické. V takovém případě se můžete spolehnout buď na blesk, který vám fotku sice prosvětlí, ale nerovnoměrně. To je dáno tím, že světla vzdáleností ubývá. Objekty v popředí mohou tak být přesvícené anebo pozadí zase příliš tmavé, což se dá manuálně vyřešit zvednutím citlivosti.

Mnohem jednodušší je raději zkusit noční režim. Jeho nespornou výhodou je, že fotka získá rovnoměrné prosvětlení, ale občas se nevyhnete vyšší zrnitosti a šumu. V kombinaci s AI můžete sice dosáhnout mnohem lepšího výsledku, ale počítejte také s tím, že barvy mohou být místy opravdu hodně přepálené.

Pokud jde o video, tak novinka je schopná natáčet 4K rozlišení při 30 FPS nebo v režimu Full HD při 30, potažmo 60 snímcích za vteřinu. Oblíbené “slow-mo” video pořídíte ve Full HD se 120 FPS nebo v HD rozlišení s 960 FPS. Ať už nahráváte ve 4K nebo Full HD, výsledek je výborný, a toto platí i pro Full HD s 60 FPS.

Snímky mají věrné barvy, vynikající kontrast a téměř neznatelný šum. Jediným kamenem úrazu je stabilizace obrazu. Ta je jen elektronická a na výsledku je to hodně vidět. Pokud stojíte, video je naprosto plynulé. Jakmile se ale pohnete, snímek se začne automaticky pohupovat a někdy i trošku trhat.

Jak fotí Huawei Nova 5T?

Ukázka: režim makro

Ukázka: manuálního makra

Ukázka: širokoúhlý režim

Fotky v plném rozlišení plus spoustu dalších naleznete zde.

Jak natáčí video Huawei Nova 5T?

Dobrý telefon s výbornou konkurencí

Huawei dokazuje, že dobré telefony pořád umí. Ať už jde o vlajky, střední třídu nebo základní řadu. Huawei Nova 5T je v tomto směru určitě povedený kousek. Že nejde o vlajkovou loď je jasné už kvůli zmiňovaným ústupkům v podobě LCD displeje nebo chabého zvuku. Naopak potěší, že dobře padne do ruky, zahrajete si na něm nejnáročnější hry v plném rozlišení, výborně fotí a výkonu má opravdu na rozdávání. Za necelých deset tisíc korun toho tedy nabízí víc než dost.

A co na to konkurence? V testované variantě se 6 GB RAM a 128GB úložištěm se Huawei Nova 5T u nás prodává za 9 990 korun. Stojí tedy naprosto stejně jako sesterský Honor 20 (recenze). S takto nastavenou cenovkou to  však nemusí mít úplně jednoduché. Pokud pro vás není výkon to hlavní, můžete sáhnout třeba po Xiaomi Mi 9 Lite (recenze). Má stejně dobrý fotoaparát a ve stejné konfiguraci stojí o tisíc korun méně.

To samé platí i pro výrazně levnější Redmi Note 8 Pro (recenze). Ten má dokonce 64Mpx fotoaparát, použitelné makro a navíc i výrobci odepisovaný 3,5mm jack; na druhou stranu o třetinu menší výkon. Ve stejné konfiguraci však stojí jen 7 490 korun. To samé platí i pro Samsung Galaxy A50 (recenze), ten ale ztrácí na více frontách a zájem o něj je tak spíše jen otázkou přízni k značce.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
výborný fotoaparát	pouze elektronická stabilizace obrazu
rozumná cena	LCD displej
kvalitní zpracování a jednoduchý design	zcela nepoužitelný snímač makro
velmi vysoký výkon	mnohdy zajímavější konkurence