HTC Desire C – recenze zmrzlinového klasika

HTC Desire C je pomyslný nástupce populárního modelu Wildfire S. Naše recenze prozradí, jestli s ním může výrobce opět pomýšlet na mety nejvyšší.

O modelu Desire C se dlouho mluvilo, jako o telefonu HTC Wildfire C. Přeci jenom, svojí výbavou spíše spadá mezi střední třídu. Nakonec se ale ukázalo, že se mu výrobce nebál věnovat honosnější označení Desire. Neudělá ovšem Desire C se svojí horší výbavou celé řadě Desire tak trochu ostudu?

HTC Desire C – oficiální fotografie bílé, černé a červené varianty

Tchajwanský výrobce představil HTC Desire C v polovině května a už po necelém měsíci jej najdeme na českém trhu. Obdivuhodné. Ostatní výrobci by se mohli učit. Telefon je jakýmsi nástupcem modelu Wildfire S, oproti kterému ale udělal pořádný pokrok.

V těle kompaktních rozměrů najdeme nejnovější Android 4.0 ICS s nadstavbou Sense 4.0, 600 MHz procesor, grafiku Adreno 200, bohatou datovou výbavu s HSPA, Wi-Fi a Bluetooth 4.0, či například GPS navigaci. To vše za cenu kolem 5 a půl tisíce korun. Logicky se tak někde šetřilo. Kde? To si ukážeme v následujících odstavcích recenze Desiru C.

Za zapůjčení telefonu do recenze děkujeme prodejci Sunnysoftu, u kterého si Desire C můžete zakoupit.

Základní parametry – HTC Desire C

Rozměry	107 x 61 x 11,95 mm
Hmotnost	98 g
Displej	dotykový (kapacitní, multi-touch), TFT, rozlišení HVGA (320 x 480 px), 16 milionů barev, úhlopříčka 3,5“
Procesor, grafika a paměť	600 MHz procesor Qualcomm, grafika Adreno 200 512 MB RAM, 4 GB vnitřní paměť a microSD karty až 32 GB
Operační systém	Android 4.0 Ice Cream Sandwich + Sense 4.0
Fotoaparát	5 Mpx (2592 x 1952 px), detekce obličeje a úsměvu, nahrávání VGA videa
Obsah balení	návod, baterie, nabíječka, stereo headset s peckovými sluchátky, datový USB kabel
Cena a dostupnost	5 400 Kč, červen 2012

Krátké postřehy z testování HTC Desire C:

Co se nám líbilo: pogumovaný povrch soft-touch, kovový stříbrný rámeček po obvodu přední strany, funkce Androidu 4.0 (skvělý multitasking) a odladěnost celého prostředí s nadstavbou Sense 4.0, správce spuštěných aplikací, u fotoaparátu se dá vypnout zvuk spouště, odolné sklo Gorilla Glass chránící displej před poškrábáním, audio technologie Beats Audio, inovativní funkce „kapesní režim“ a „ztišit vyzvánění po zvednutí“

Co se nám nelíbilo: paměťová karta není součástí balení, ekvalizér funguje jen po připojení sluchátek, schází informační dioda pro upozornění na zmeškané události, chybí klasický ekvalizér (místo něj jen vylepšení Beats Audio), video přehrávač nepřehraje běžné avi soubory, v horní stahovací liště nenajdeme ikonky pro rychlou správu připojení, profilů atd.

Obsah balení: skořápka jako u řady HTC One

HTC si s balením nedělalo těžkou hlavu a vybralo pro model Desire C totožnou kartonovou krabičku připomínající skořápku jako u modelů řady HTC One. Uvnitř najdeme prospekty, jako je příručka a rychlý návod, dále adaptér k nabíječce (oproti jiným telefonům HTC o něco větší), který spolu s dále dodávaným USB kabelem vytvoří klasickou nabíječku.

Baterie čeká přímo v útrobách telefonu, ovšem nejprve musíme odstranit plastový proužek, který brání k napájení telefonu, aby nedošlo ke zbytečnému úniku energie a zhoršení stavu baterie během doby, kdy telefon čeká na svého majitele. V balení ještě nesmíme zapomenout na stereo headset s peckovými sluchátky. Jak jsme už u HTC zvyklí, jedná se o sluchátka průměrné kvality. Audiofilové si jistě raději připojí svá vlastní sluchátka. Co naopak v balení vůbec nenajdeme, je paměťová karta. Komu nepostačí 4 GB vnitřní paměti, bude muset microSD kartu dokupovat.

Oficiální video

Design a konstrukce: obrněný kolibřík

Designéři u HTC se zuby nehty už několik let drží jedné vzorové šablony. Ani Desire C není výjimkou. Pokud bychom na telefonu neměli logo HTC, rozhodně bychom si jej s žádným jiným telefonem na světe nespletli, nebereme-li v úvahu některé méně známé čínské kopie, které se ovšem na českém trhu oficiálně neprodávají. Je nezaměnitelnost designu HTC dobře nebo špatně? Necháme na Vás.

Na Desiru C se nám líbí hlavně jeho kompaktní rozměry 107 x 61 x 11,95 milimetrů a hmotnost 98 gramů. Díky tomu krásně padne do ruky a pro kapsu nebude znamenat žádnou větší zátěž. Menší rozměry telefonu znamenají ještě jednu dobrou věc, a to menší displej, který se v jedné ruce snáze ovládá. HTC Desire C má konkrétně 3,5“ displej, které jedním palcem obsáhnete s bravurou a bez většího namáhání, jako tomu naopak je například u vlajkové lodi HTC One X se 4,7“ displejem.

Konstrukčním zpracováním se HTC taktéž vyznamenalo. Přední strana je až do poloviny bočních stran z kovu, dále se jedná o plast, a to jeden velký zadní kryt s pogumovaným povrchem soft-touch, díky kterému v ruce telefon působí lepším dojmem. Trpí ovšem otisky prstů. Pokud vezmete telefon do lehce spocené ruky, je vše vidět.

HTC Desire C může do značné míry oslovit potencionální zájemce i díky trojici nabízených barevných provedení. V prodeji je v konzervativní černé, která má však červeně obvod objektivu fotoaparátu, dále v čistě bílé a v červené. Předchůdce Wildfire S byl nabízen taktéž v černé a bílém provedení, ovšem místo červené byla barva fialová.

Na přední straně je krásně vyveden stříbrný rámeček ohraničující kovovou část telefonu a displejovou část. Nad displejem najdeme reproduktor, logo výrobce a prakticky téměr neviditelný senzor světla, který automaticky upravuje úroveň podsvícení displeje. Pod displejem je trojice „zmrzlinových“ kláves, zleva: vracečka, domů a multitasking. Oproti dřívějším telefonům zde nahradilo klávesu Možnosti klávesa Multitasking pro správu běžících aplikací a jejich snadné ukončování a přepínání mezi nimi. Všechna tři tlačítka jsou senzorová, ovšem, z neznámého důvodu nejsou podsvícena. To může být zejména v noci značný problém, hlavně pro začínající uživatele.

Pravý bok Desiru C přináší pouze klávesy pro ovládání hlasitosti, levý bok pak jen zdířku pro microUSB konektor. Zdířka není krytá, takže na jednu stranu může časem dojít jejímu zanesení nečistotmi, na stranu druhou je s microUSB kabelem rychlejší práce, nemusíme vždy krytku oddělávat. Osobně jsem radši, když krytky na telefonu nemáme.

A pokračujeme dále. Na spodním boku najdeme mikrofon, na horní straně pak vypínač a 3,5 mm Jack. Škoda, že HTC stále umisťuje vypínací tlačítko sloužící i pro uzamknutí telefonu na horní stranu. Lépe přístupné by bylo na pravém boku. Zadní strana přináší výrazný objektiv fotoaparátu, který je v případě naší černé verze ještě zvýrazněn červeným okolím. Vedle něj nechybí reproduktor. HTC se nazapomnělo pochlubit svým logem a hlavně pak logem Beats Audio. Pod ním ještě najdeme otvor pro připojení poutka.

Baterie a výdrž: displej dělá hodně

Zajímá Vás, jak se prcek Desire C drží po stránce výdrže? Je to zajímavé. Výrobce dodává do menšího těla logicky menší baterii s menší kapacitou, a to Li-Ion 1230 mAh. Při menší úhlopříčce displeje, slabšího procesoru a zřejmě dobře odladěného systému dosahuje celkem dobré výdrže kolem 2 dnů při běžném zatížení.

Pokud člověk bude na telefonu používat „žravější“ funkce jako je GPS, Wi-Fi s přehráváním videa z YouTube či zapne Wi-Fi hotspot, musí se počítat s rapidním zkrácení výdrže. Naopak při troše šetření se dá dostat i přes zmiňované dva dny.

Displej a ovládání: stále jen HVGA

HTC se v oblasti displeje nesnažilo u Desiru C nějakým způsobem předčit konkurenci. Výsledkem je tak dnes standardní dotykový kapacitní TFT displej s rozlišením HVGA (320 x 480 px), 16 miliony barev a úhlopříčkou 3,5“. Škoda, že výrobce nepoužil už větší rozlišení. Zákazníkům by to přeci jenom mohlo vadit. Takový Huawei Ascend G300 už totiž přináší rozlišení WVGA (480 x 800 px), navíc na větší 4“ úhlopříčce a s technologií IPS. Náplastí je ale použití ochranného odolného skla Gorilla Glass, které byste neměli jen tak poškrábat.

Praktické poznatky z displeje jsou následující. V interiéru a obecně v místech s menším okolním osvětlení je čitelnost displeje dobrá, barvy nejsou sice tak syté, jako u AMOLED displejů, ale běžnému oku to bez přímého srovnání tolik nevadí. Pozorovací úhly mohly být lepší, pokud mírně displej naklopíme, už se ztrácí jas a čitelnost je horší. Nejhorší je to pak logicky na sluníčku, kde displej moc čitelný není ani při maximální úrovni podsvícení.

Android 4.0 ICS + Sense 4.0: silná kombinace i pro střední třídu

Tchajwanské HTC je zatím s nejnovějším Androidem 4.0 ICS s přehledem nejaktivnější ze všech výrobců. Nové modely řady One čtyřkový Android přinášely už v základu, pro řadu starších modelů se pak chystá aktualizace. Je vidět, že si výrobce svých zákazníků váží, narozdíl například od Sony či LG, kde nemají nejnovější Android ještě ani jejich vlajkové lodi. A když pak řekneme, že nejnovější Android má i testované HTC Desire C, nechce se tomu ani věřit.

Při představení telefonu si hodně lidí kladlo otázku: „Bude Desire C stíhat, když má horší hardware a nejnovější Android?“ Odpovědět mohu ihned. Ano, telefon vše s přehledem stíhá, přechody jsou plynulé a nedochází k nějakému zasekávání, jak bychom čekali. HTC dokázalo Android 4.0 Ice Cream Sandwich včetně vlastní nadstavby Sense 4.0 dostatečně odladit a optimalizovat, že i s nevýkonným jednojádrovým 600 MHz procesorem Qualcomm Snapdragon S1, grafikou Adreno 200 a 512 MB RAM pamětí vše podstatné zvládá na jedničku. Milé překvapení, které však může rozhodnout o celém osudu telefonu.

Nadstavba Sense ve verzi 4.0 je ale u HTC Desire C přeci jenom trochu jiná, než v případě například vlajkové lodi One X. Rozdílu si všimneme třeba u správce spuštěných aplikací, kde náhledy spuštěných aplikací jsou stejné, jako v příapdě čistého Androidu, nikoliv jako v případě modelu One X se stejnou nadstavbou Sense. Žádných dalších větších rozdílů si ale nevšimneme. Odemykací obrazovka nabízí tradičně možnost spuštění některého ze čtveřice nastavených zástupců, které telefon bere ze spodní lišty zástupců na ploše. Škoda, že nelze tyto zástupce nastavovat individuálně.

Na úvodní obrazovce máme pětici ploch, na které můžeme umisťovat různé widgety, složky a aplikace. Další škoda. Výrobce stanovil, že bude 5 ploch a ani o jednu víc či míň. Pokud používáte jen jednu plochu, ostatní Vám budou zbytečně překážet. Naopak v případě používání většího počtu widgetů máte také smůlu, musíte se vejít na oných 5 ploch. Menu není téměř nic, co vytknout. Jsme rádi, že se v nich listuje horizontálně a aplikace se dají různě třídit. V horní stahovací liště nám ale stále chybí zástupci pro rychlé ovládání dat (aktivace Wi-Fi, mobilního připojení, Bluetooth apod.) či vyzváněcích profilů, jako přináší smartphony od Samsungu či LG.

Z nastavení v systému mě zaujala trojice inovativních funkcí, které konkurence nenabízí. Všechny souvisejí se zvukem. V případě aktivovaného tzv. „kapesního režimu“ telefon sám zvýší hlasitost vyzvánění, pokud je v kapse nebo v tašce. Dále je tu funkce „ztišit vyzvánění po zvednutí“, kdy telefon sníží hlasitost vyzvánění při změně polohy telefonu, a třetí inovativní funkce „otočit kvůli reproduktoru“, kdy po otočení telefonu během hovoru dojde k aktivaci reproduktoru a hovor tak mohou poslouchat všichni v okolí. Šikovné.

Telefonování a zprávy: hlasem vpřed

Ačkoliv telefonní seznam i zprávy jsou na Androidu obecně už nějakou tu dobu na vysoké úrovni, je vidět, že výrobci samotní stále hledají nějaké cestičky ke zlepšení. HTC konkrétně u model Desire C přidalo navíc u vyhledávání kontaktů šikovnou funkci vyhledání kontaktu hlasem. Stačí vyslovit jméno a telefon ihned najde nejpravděpodobnější kontakty. Jen je škoda, že to funguje pouze v případě připojení k internetu.

Do telefonního seznamu si může každý přidat nespočet kontaktů, neboť se ukládají do vnitřní paměti telefonu. U kontaktů telefon zaznamenává kromě telefonního čísla i email, obrázek, přezdívku, webové stránky a další údaje. Kontakty můžeme umisťovat do libovolných skupin a těm pak vytvářet skupinové zprávy či emaily. Z vyzváněcích profilů jako by čas zamrzl. Desire C přináší základní trojici: normální, tichý a vibrační režim.

U zpráv je tomu jakbysmet. Zprávy jsou moderně tříděny do konverzací. V editoru zpráv pak výrobce připravil plnohodnotnou QWERTY klávesnici v režimu na výšku i na šířku a QWERTY v kompaktním režimu (pouze v režimu na výšku). Přepnout z QWERTY na QWERTZ ale bohužel nejde. Dále se dostalo dokonce i na alfanumerickou klávesnici s možností psaní přes slovník XT9. To velmi chválíme. Stále se totiž najdou zákazníci, kteří tento způsob psaní vítají. Během psaní musíme dále pochválit odpočet znaků, díky kterému tak přesně neustále víte, kolik si toho ještě můžete dovolit, abyste se vešli do co nejmenšího počtu zpráv.

Hudební a video přehrávač: tam, kde výrobce zaspí, pomůže Google Play

Aplikace hudba přináší od nejnovějšího Sense integraci dalších doplňkových služeb. Je to SoundHound pro rozpoznání takřka jakékoliv známé skladby ve vašem okolí, stačí nahrát jen krátký úsek a přes vzdálení servery tato aplikace rozpozná přehrávanou skladbu. Dále můžeme přes aplikaci 7digital nakupovat hudební obsah a pomocí TuneIn Radio pak poslouchat internetová rádia. Desire C je však vybaven i klasickým FM rádiem.

Zpátky ale k jádru hudby, kterou tvoří hudební přehrávač. Přehraje většinu dnes nejpoužívanějších formátů, a to .aac, .amr, .ogg, .m4a, .mid, .mp3, .wav a .wma (Windows Media Audio 9). Skladby třídí do sekcí dle interpretů, alb, skladeb, žánrů a seznamů stop. Pro lepší orientaci při výběru pak zobrazuje i obrázky alb, pokud jsou k dispozici.

Z nastavení můžeme zmínit jen přítomnost vylepšovače zvuku Beats Audio, který ovšem vystrnadil z nastavení klasický ekvalizér. Takže buď si aktivujete tuto technologii, kterou se HTC všude možně chlubí, nebo budete mít obyčejný přehrávač srovnatelný s těmi nejlevnějšími smartphony. Vybrat Vám nastavení zvuku mezi různými žánry ale nedovolí.

Pro hudbu a další multimediální obsah je v Desiru C připravena vnitřní paměť 4 GB. Prakticky si ale značnou část ukousne systém, a tak v nastavení se dozvíme, že je pro uživatele dostupný jen necelý 1 GB úložného prostoru. Naštěstí není problém použít microSD karty a rozšířit si tuto malou paměť až o 32 GB, nebo použít 25 GB úložiště na DropBoxu, které HTC dává majitele telefonu zdarma na 2 roky.

Pokud vyřešíte problém s pamětí, můžete HTC Desire C po troše vylepšení použít jako kvalitní video přehrávač svých oblíbených seriálů a filmů. Předinstalovaný video přehrávač kvalitou příliš neoplývá, podporuje sice údajně formáty .3gp, .3g2, .mp4, .wmv (Windows Media Video 9), .avi (MP4 ASP and MP3) a .xvid, ovšem ani nenáročné video v avi nebylo možné na telefonu přehrát. Pomohlo doinstalování bezplatného přehrávače MX Player z Google Play obchodu. Následně telefon zvládal zcela plynule přehrávat celou řadu videí, dokonce i s českými titulkami.

Bonusové aplikace: nic extra

O některých bonusových aplikacích už tu řeč byla. V aplikaci s hudbou jsme si představili rozeznávač hudby SoundHound a internetové rádio TuneIn. Z dalších aplikací pak u HTC Desire C najdeme HTC Hub, který přináší obohacující obsah pro Váš telefon, od různých pozadí, vyzvánění až po aplikace. Z předinstalovaných her se výrobce moc nepředal, k dispozici je jen jediná hra Teeter, což je už řadu let známá kulička, kterou musíte přes nespočet nastražených děr dovést až do cíle. Další hry a aplikace pak můžeme do telefonu nastahovat z obchodu Google Play.

Fotoaparát a kamera: absence autofocusu je znát

I když bychom rádi s telefonem HTC Desire C a jeho 5 Mpx fotoaparátem pořídili kvalitní momentky, všechny plány hatí už na samém počátku absence autofocusu. Pokud fotíme přes den za dobrého osvětlení, jsou snímky celkem k světu, ale pokud není scéna dostatečně osvětlená, je to prachbída.

Kvůli absenci autofocusu nejsou zejména makro snímky vůbec ostré tam, kde by měly být. V noci pak na focení zapomeňte úplně, Desire C nemá blesk. Fotky také trpí občasným přepálením, což je vidět hlavně u světlejších předmětů. Barevné podání ale není zas tak špatné. Takže telefon se hodí opravdu jen pro momentky, které nebudete nikdy archivovat do rodinného alba.

Z funkcí a nastavení fotoaparátu je dobré zmínit, že se dá fotit jak v režimu 16:9, tak 4:3. V nabídce se dá nastavit detekce obličeje a úsměvu, vybírat z různých scén či zapnout speciální funkce pro automatické vylepšení snímků. V praxi jsme ale žádný zásadní rozdíl nezpozorovali. Šikovnou a vítanou možností je vypnutí zvuku spouště fotoaparátu, ať už máte zrovna aktivován normální, tichý nebo vibrační režim telefonu. HTC Desire C může v případě nutnosti nahrávat videa, a to v rozlišení 640 x 480 px s 30 snímky za sekundu.

Zkušební fotografie – HTC Desire C:

Organizační a datové funkce: na podzim i s NFC

HTC Desire C vyráží už v základu s poměrně bohatou organizační výbavou. Ta čítá kalendář, budík, kalkulačku, diktafon, stopky, časovač a novou aplikaci úkoly, kterou jsme už viděli u řady HTC One. Můžete si v ní jednoduše vytvářet úkoly s termíny, do kdy mají být splněné a poté si je odškrtávat za splněné. Dále je Desire C vybaven aplikací Polaris Office jakožto prohlížečem Office dokumentů (Word, Excel, PowerPoint) a PDF.

Z datové výbavy je také radost pohledět, co dnes telefon za částku 5 a půl tisíce korun nabízí. V první řadě je to kompletní mobilní datová výbava: GPRS/EDGE, 3G/HSPA (HSDPA až 7,2 Mb/s, HSUPA až 5,76 Mb/s), a oblíbené Wi-Fi (standardy b/g/n). HTC Desire C zvládá díky nejnovějšímu Androidu funkci Wi-Fi tethering pro sdílení mobilního internetu na ostatní zařízení přes Wi-Fi. Je také vybaven Bluetooth 4.0 a USB 2.0. Na podzim pak má ještě dorazit zcela totožný model, který přidá navrh NFC čip.

To všechno ale najdete jednoduše v našem katalogu. Praktické poznatky přidáváme z internetového prohlížeče. Ten je postavený na jádře WebKit a umí zobrazit Flash, i když ne vždy. Líbí se mi také funkce „číst“ pro převedení článku pouze do „čtivější“ textové podoby, čili bez jakýchkoliv rušivých elementů jako jsou například reklamy. Skvěle také funguje formátování textu do odstavců, jakmile zoomujeme obsah.

Závěr recenze smartphonu HTC Desire C

HTC Desire C může tchajwanskému výrobci pomoci s neuspokojivými finančními výsledky v poslední době a vrátit jej zpět na výsluní. Telefon totiž přináší poměrně zajímavou výbavu a hlavně je z něj „cítit“ novota. To v tom smyslu, že už má v základu nejnovější Android 4.0 Ice Cream Sandwich a nadstavbu Sense 4.0.

Obavy z nedostatečného hardwaru se naštěstí nepotvrdily. Prostředí Desiru C je plynulé a vyladěné i s pomalejším jednojádrovým 600 MHz procesorem a grafikou Adreno 200. Klobouk dolů, co HTC dokázalo s takto slabším hardwarem. Pro samotné HTC to pak znamená velké plus, že navíc ušetřilo na komponentách. A to je další kapitola.

Na zajímavou a lákavou cenu 5 a půl tisíce korun se výrobce nedostal jen tak. Šetřil nejen na procesoru a grafice, plus operační paměti, ale také v oblasti fotoaparátu, který bohužel postrádá autofocus i blesk, a například na displeji. A tyto achillovy paty Desiru C přímo říkají, kdo se může tomuto telefonu postavit.

Je to stále ještě oblíbený, leč starší, Galaxy Ace od Samsungu s cenou 4 500 korun, který má podobnou výbavu, ale fotoaparát s autofocusem a bleskem, naopak ale nemá nejnovější Android 4.0 ICS. Ty samé přednosti má i nový Huawei Ascend G300, a navíc i větší rozlišení displeje a typ IPS. Stále je však na starším Androidu 2.3 Gingerbread. Ať už dáte přednost komukoliv z této trojice smartphonů střední třídy, u HTC model Desire C chválíme.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
kompaktní rozměry, dostupné barvy	chybí autofocus
nejnovější Android 4.0 a Sense 4.0	chybí blesk
dokonale odladěné prostředí, plynulé	senzorové klávesy nejsou podsvícené
data (HSPA, Wi-Fi, Bluetooth 4.0)
nízká cena