Budou jednou stroje lidštější než lidé? Americká vědkyně na tom pracuje

Co vlastně definuje lidskost? Je to naše chování k druhým, komunikace, emoce, zkrátka to, co nás odlišuje od naprogramovaných a předvídatelných strojů. Co když ale začnou stroje naše emoce chápat, nebo dokonce mít vlastní? Nové technologie umazávají hranice nemožnosti každým rokem.

Představte si takové běžné setkání. Na otázku „Jak se máte?“ hodně lidí odpoví bez přemýšlení „Dobře“. Za každým takovým „dobře“ se ale může skrývat úplně jiný význam. Pokud dotyčná osoba lže, máme několik možností, jak to poznat. I když se to nemusí zdát, nejvíc komunikace probíhá neverbálně, tedy bez toho, abychom museli cokoli říkat. Jak ale donutit robota chápat podtext některých slov?

Řešení se nabízí: naučit roboty emoce taky. Technologie robotických emocí se objevila ve třetím dílu podcastu Should this exist? (Mělo by tohle existovat?) webu Quartz a zpovídanou byla Rana al-Kaliubyová, americko-egyptská expertka na umělou inteligenci, která se podílela na založení společnosti Affectiva, jejíž produkty se již dostaly na trh. Dnes celou společnost ve svých 41 letech vede a magazín Forbes ji zařadil mezi 50 nejvýznamnějších žen v IT.

„Většina naší komunikace, až 93 %, je ztracena v kyberprostoru. Přehlížíme naše emoce a v životě nevidíme soucit. Řešením není se technologií vzdát, ale vyvinout takové, které nás budou skutečně chápat,“ řekla Rana al-Kaliubyová pro Quartz.

Víc fotek, prosím

Skutečně, Affectiva se snaží porozumět lidským emocím v kontextu různých kulturních prostředí. K porozumění má pomoci analýza 5 miliard fotek od 7,7 milionu lidí z celkem 87 zemí. Umělá inteligence rozpoznává charakteristické pohyby mimických svalů v obličeji a spojuje si je s různými emocemi. Využití je mnoho: například při vzdělávání online by mohla umělá inteligence rozpoznat, jak se studenti tváří na různé učivo a poskytnout tak vyučujícímu zpětnou vazbu. Nebo by mohla být dobrovolníkům puštěna reklama a odfiltrovaly by se tak uřvané a mnohdy nesmyslné spoty.

Zde o celém procesu přednáší Daniel McDuff z Affectivy:

Jednou z nejdůležitějších výhod může být i pomoc lidem, kteří mají sami problém s porozuměním druhým, například u poruch autistického spektra. Zařízení podobné již zapomenutým Google Glass rozpozná kontext vyřčených frází a může zabránit nedorozuměním.

Nadšená je z něj i sama al-Kaliubyová, která zařízení využila při webinářích a sledovala, jak se v průběhu přednášky mění pozornost diváků. Podle ní jsou možnosti otevřené: čím déle v oboru pracuje, tím více se jich nabízí. Možná i proto sama odmítla využití této technologie pro kamerové systémy, protože každá dobrá technologie se může změnit při špatném zacházení na nebezpečnou zbraň. Zároveň si vždy zakládá na oboustranném souhlasu využití svých produktů – každý si musí být dopředu vědom toho, že protistrana disponuje tímto trumfem.

Jinak se totiž může stát, že v kombinaci s trendem sbírání osobních údajů za účelem marketingu o vás bude někdo vědět víc, než víte sami o sobě. A být na sto procent předvídatelná loutka není zrovna příjemná představa. Společnost Affectiva se nicméně zříká zodpovědnosti za škody způsobené použitím jejích technologií a upozorňuje, že v žádném případě není vhodná v oborech, kde na lidském úsudku závisí další životy, jako je zdravotnictví nebo letectví.

Dokáže algoritmus pracovat se sarkasmem?

Možná se to zdá neuvěřitelné, ale al-Kaliubyová jde dál. Ačkoliv je podobná technologie ještě hodně vzdálená, jak sama uznává, že se tento svatý grál umělé inteligence jednou podaří objevit. Zatím na porozumění modulace lidského hlasu pracuje se svým týmem přes dva roky. Byl by to každopádně další milník ve strojovém učení a možná i pro celé lidstvo.

Na závěr sama upozorňuje: „Měli byste se aspoň trochu bát.“ Jaký postoj k této nadšené ajťačce zaujmete, je na vás.