Xiaomi letos pokračuje v řadě čistých telefonů v projektu Android One. Mi A3 cílí oproti loňskému Mi A2 i na méně náročné zákazníky, což ale může být na škodu. Někdy se totiž šetřilo na nepochopitelných místech a telefon nepůsobí zcela vyváženě.

Xiaomi Mi A3: specifikace

Za zapůjčení děkujeme e-shopu XM.cz, u kterého telefon zakoupíte.

Papíru je dost

Xiaomi Mi A3 přichází v klasické obdélníkové krabičce, která působí docela těžce a není to jenom telefonem. Papírem na vyložení se v Číně vážně nešetřilo. Postupně objevíte telefon, USB-C kabel, nabíječku a lehce zapáchající gumový obal. Xiaomi se také chlubí podporou rychlého nabíjení, ovšem dodávaná nabíječka o něm zarytě mlčí a poskytne jen 5 V / 2 A, čili v praxi 10 W.

Zastavil bych se u obalu. Vzhledem k použití skla na záda se jistě bude hodit, a tak mu náleží aspoň pár slov. Materiál se vcelku příjemně drží a moc neklouže ani ve zpocené ruce. Strana nalepená na záda je navíc vroubkovaná pro lepší přilnavost. Na ochranu přední části bych nespoléhal, vykukuje jen velmi málo nad displej. Obal pokrývá i obě tlačítka vpravo a vyklápěcí krytka schová USB-C, i když bych řekl, že při častější manipulaci jen dočasně.

Křehká metalická elegance

Design Mi A3, ležící v poklidu na stole, neumím zhodnotit jinak než „černá placka“ a splete se s mnoha jinými telefony. Přední stranu pokrývá displej, nahoře vykousnutý kamerou, dolní brada má něco přes 0,5 cm. Sklo na přední straně je rovné, zaoblený je až poslední milimetr, který přechází v rámeček. Mezi ním je však nepatrná mezera, které si ani nevšimnete. Zato prach se zde zachytává s radostí. Na zádech je sklo zaoblenější. Sluší se říct, že Xiaomi používá tvrzená skla Gorilla Glass 5, která testování zanechalo nedotčená.

Podíváme se kolem dokola. Kovový rámeček je leskle lakovaný a působí na dotyk spíš plastově. Nahoře najdeme mikrofon, a pozor, i 3,5 mm jack a infraport. Xiaomi tedy nevyhodilo ani tyto již méně obvyklé prvky, naopak zažily renesanci oproti loňské generaci. Vpravo sídlí kolébka regulace hlasitosti a vypínací tlačítko. Dole se skrývají dvě mřížky, ale stereo reproduktory nehledejte, hraje jen ta vpravo, vlevo je mikrofon. Mezi nimi pak je USB-C konektor. Na levé straně končíme slotem pro dvě SIM karty, místo jedné lze vložit microSD kartu.

Zadní strana je zajímavější, je totiž vyhotovena v metalické šedé a zachránila Mi A3 od fádního dojmu. Pod světlem hází odlesk do modra, což platí i o rámečku. Šedočerná varianta mi přijde nejelegantnější, ale Xiaomi prodává i bílou s duhovými efekty a modrou s vlnkami. Vlevo nahoře poté vystupuje masivní modul se třemi fotoaparáty, samostatně je pod ním LED blesk.

Nehrál si tu někdo Tetris?

Displej je po všech stranách zaoblený, a zajímavé je, že ze stran víc, než shora a zdola. Nabízí velkou úhlopříčku 6,08″ a AMOLED technologii. Bohužel se však dostalo jen na rozlišení 1560 x 720 pixelů, které v kombinaci s PenTile uspořádáním vypadá na pohled hrubě a shazuje telefon o úroveň níž. Jinak je panel kvalitní, pozorovací úhly špičkové a čitelnost na slunci dostatečná. Mohla by být i lepší, kdyby se dostalo na správnou kalibraci. Displej totiž nepoužívá moc široký rozsah od minimálního k maximálnímu jasu, v noci vás zase zbytečně oslňuje. Automatika pak bývá často bezradná, kdy žhavit naplno a kdy zhasnout.

V displeji je také zabudovaná čtečka otisků prstů. Ta se nachází uprostřed spodní části a navádí vás na ni symbol prstu. Prst prosvítí tyrkysovým světlem a za tak jednu až tři vteřiny máte odemčeno. Ne, tady se na desetiny nehraje. To bych odpustil, kdyby čtečka poté zafungovala podle očekávání. Jenže ani spolehlivost není ideální, občas čtečka trucuje a telefon vrní na znamení neúspěchu.

Telefon s jazykovými lekcemi zdarma

Systémem je Android 9 Pie ve verzi One, takže téměř čisté a s garantovanou podporou. Jediná aplikace navíc je Mi Community, kde můžete diskutovat s dalšími majiteli, což však pro našince není zas tak důležitá funkce.

Odezva je při používání skvělá, se záseky jsem se nesetkal. Procesor prošel mírným podtaktováním, ale rozhodně nehraje druhou ligu. Výkon je dostatečný na cokoliv si vzpomenete, což podporuje i fakt, že hardware musí táhnout jen HD displej. Ani náročnější hry netrpí lagy nebo citelným zpomalením.

Co zamrzí, je místy odfláknutá lokalizace prostředí. V čem mělo prsty Xiaomi, poznáte podle anglických textů. Jednou se mi také při kopírování textu náhodou kus vypálil do obrazovky a zůstal tam až do restartu, což jsem musel zdokumentovat jakožto unikátní jev.

Mi A3 se prodává se 4 GB RAM a 64 nebo 128 GB uživatelské paměti. Na testování dorazila nižší verze, která nechá volných zhruba 50 GB. Do hybridního slotu lze při obětování druhé SIM vložit ještě microSD kartu, testované karty do 128 GB četl telefon bez potíží, ani nebylo potřeba zformátování.

Už chyběl jen kousek…

Konektivita Mi A3 je s jedinou výjimkou dobrá. Nabídne LTE včetně LTE-A kategorie 9 s rychlostí až 450 Mb/s, Wi-Fi 5 (a/b/g/n/ac) na frekvencích 2,4 i 5 GHz a Bluetooth 5. Méně obvyklá je přítomnost FM rádia při připojení sluchátek a infraportu na dálkové ovládání elektroniky. Nikdy nevíte, kdy se vám bude hodit, na to v Xiaomi mysleli. V divočině se neztratíte díky GPS a GLONASS. Vše z tohoto funguje bez zaváhání. Pokud se však vrátíte do města a budete chtít platit, narazíte. Ano, v Xiaomi naprosto ignorovali, že by se letos hodilo nasadit NFC a přiložená aplikace Google Pay má smůlu.

Tůt, hlasitý odposlech

Senzory zahrnují vše potřebné, najdete zde akcelerometr, kompas s měřením změny magnetického pole, čidlo osvětlení, gyroskop i detektor kroků. Z testovacího seznamu chybí jen měření tlaku a teploty. S funkčností už to tak slavné nebylo. O regulujícím-neregulujícím senzoru jasu padlo slovo, ale bude hůř. Doběla mě rozpálila zdánlivá maličkost, a to senzor přiblížení. Jeho umístění do levého horního rohu v kombinaci s minimální reakční vzdáleností je totiž neštěstím. Každé druhé telefonování dopadlo mačkáním nečekaného čísla uchem nebo zapnutím hlasitého odposlechu (pokud možno na nejméně vhodném místě). Pokud nejste fanoušky telefonování se zaraženým smartphonem až do lebky, Xiaomi umí překvapit již za jedinou provolanou minutu.

Baterie bude živit telefon štědrými 4 030 mAh a vydrží vážně dlouho. Dvoudenní výdrž je v pohodě dosažitelná, pokud nebudete ždímat displej a procesor naplno. Telefon se také všude chlubí podporou rychlého nabíjení s výkonem 18 W. Při připojení dodané nabíječky se sice na displeji zobrazí text „Rychlé nabíjení“, ovšem to je na zákazníka docela podraz. Nabíječka již o rychlém nabíjení taktně mlčí, dává výrazně skromnějších 10 W. Abych Xiaomi nekřivdil, telefon dokáže vyždímat i z tohoto maximum a dobíjí se dlouho plnými 2 A. Plné nabití zabere lehce přes dvě a půl hodiny.

Tenhle zvuk rozžhaví každou party

Reproduktor se snaží hrát na to, že přišel z vyšší třídy, dva grily vespod slibují stereo. Hudba se ale line jen mono z pravé mřížky, levá obsahuje mikrofon. Kvalita reprodukce je na mono zvuk dost dobrá, až mě překvapilo, jak to může ten malý reproduktor zvládnout. Xiaomi se chlubí výkonným zesilovačem a musím uznat, že zvládne hrát hodně nahlas, a jestli rádi osolíte hlasitost naplno, brzy vám odpálí ušní bubínky. I výstup do sluchátek je kvalitní. Ten ale kupodivu tak zesílený není, což je nejspíš kvůli vyhovění standardům hlasitosti.

Notifikační LED bliká vlevo nahoře, ovšem je zcela nevýrazná, bliká jen bíle a nejprve jsem hledal, jestli je vůbec funkční. Ve výchozím nastavení je totiž vypnutá. Hodit se může i tzv. ambientní režim, kdy se na zamčené obrazovce zobrazí náhled oznámení, ovšem jeho potenciál čistý Android nedokáže využít. V nastavení najdeme i zobrazení hodin při vypnutí displeje, které ale lze kvůli zařazení pod spořič obrazovky zapnout jen při nabíjení, což je škoda.

Fotoaparát nad zlato

Velkou zbraní Xiaomi má být fotoaparát, a to dokonce ve trojím vydání. A musím uznat, že fotí na třídu zařízení výborně. Umělá inteligence pomáhá fotky zachránit i v horších podmínkách a až na výjimky odhaduje scénu přesně. Fotoaparát zachránil Xiaomi reputaci a je asi jediným rozumným důvodem, proč si ho koupit.

Samotná aplikace fotoaparátu je do značné míry převzatá z Androidu, ale vzhledem k přítomnosti extra režimů přibyla další tlačítka, rozbalovací nabídky a udělátka navíc. Ve výsledku tak celek působí lehce překombinovaně a chvíli budete všechny funkce objevovat. Pro hračičky je jako stvořený režim Pro, kde si můžete nastavit vyvážení bílé, ostření, závěrku, ISO a snímač. Navíc můžete ovládat režim HDR, přidat do fotky nějaký efekt nebo fotit v extrémním rozlišení 48 Mpx. V takovém případě se ale některé funkce, jako právě HDR, vypnou. Snad jen škoda, že v režimu na šířku se neotočí i popisky v aplikaci, jen ikonky.

Díky samostatnému snímači vzdálenosti dokáže fotoaparát rozpoznat vzdálenost snímaných předmětů. Je možné si zapnout vykreslení peaků, tedy nejlépe zaostřených bodů, které jsou v zadané vzdálenosti. Posuvníkem lze volit vzdálenost ostření. Nejlépe funkci popíše sada snímků.

Pokud štelování není vaše parketa, Mi A3 má řešení. Je jím umělá inteligence, která rozpoznává mnoho typů scén: krajina, voda, město, rostliny, obloha, noc… a další. Podle toho pak volí nejlepší nastavení a funguje to vážně skvěle. Díky AI je možné zachránit i v horších podmínkách slušný záběr. Někdy se ale snaží až moc, v noci volí nesmyslně vysoké hodnoty ISO, které produkují paletu šumu.

Jak fotí Xiaomi Mi A3?

Ukázka: noční režim

Jelikož disponuje Xiaomi Mi A3 ručním nastavením času závěrky, rozhodl jsem se jít do extrému a nastavit T=32 sekund. Vzhledem k chybějící optické stabilizaci je nutné použít stativ nebo telefon jinak zapřít. Noční snímek je skutečně působivý už na první pohled. Fotka oblohy je prokreslená do detailu s mnoha hvězdami, jako z dalekohledu. Jenže: při testu v zatemněné místnosti se na snímku hvězdy objevily taky, což na důveryhodnosti nepřidalo. Nejspíš se jedná o šum samotného snímače v důsledku dlouhé expozice nebo vadné pixely. Pokud máte smysl pro detail, přikládám oba záběry, vlevo obloha, vpravo místnost a okno.

Ukázka: širokoúhlé snímky

Na následující dvojici snímků je krásně vidět zásah umělé inteligence. Vlevo vypnutá, vpravo zapnutá. Snímek vpravo netrpí přepálením, je kontrastnější a ostřejší.

Ukázka: přední fotoaparát

Jak Xiaomi Mi A3 natáčí video?

Zhodnocení

Xiaomi Mi A3 balancuje na rozhraní střední a nižší střední třídy, jako by nevěděl, kam patří. Možná nebyla špatná loňská strategie dražšího modelu a levnějšího s označením Lite. Tam také směřuje hlavní konkurent: loňský model Mi A2 (recenze) nabídne lepší displej, starší, ale srovnatelný procesor. Mi A3 boduje vychytávkami navíc, jako je infraport nebo 3,5mm jack a exceluje fotoaparátem. Dopustil se ale několika fatálních chyb, které možná budou stát Xiaomi prodejní trhák.

Z konkurence One přichází v úvahu Motorola One Vision (recenze). Ta nabídne podobný fotoaparát, ještě větší 6,3″ Full HD displej, lepší procesor a jako celek vychází mnohem lépe, než Xiaomi. Připlatíte si cca 1 000 korun.

Běžné telefony jsou také v této kategorii silné. Například Honor 10 Lite (recenze) i Samsung Galaxy A40 (recenze) mají své trumfy, ať už v podobě výkonu nebo displejů. Na druhou stranu mají k Androidu přístup naopak, sází na masivní nadstavby, což už je o individuálním vkusu.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
Android One	hrubý rastr displeje
dobrá výdrž	čachry s rychlým nabíjením
excelentní fotoaparát	problémové senzory jasu a přiblížení
slušně hraje	absence NFC
	nespolehlivá čtečka otisků prstů