Jak má vypadat moderní smartphone? Musí být bezrámečkový. A když není, ať je aspoň skleněný. A kdyby ani to nešlo, ať má minimálně výřez v displeji. Pokud jsem právě nepopsal váš vysněný telefon, čtěte dál, Xperia L3 by se vám mohla líbit! Více prozradí naše dnešní recenze.

Sony má pověst konzervativního producenta mobilů. Kritizované široké rámečky používali Japonci ještě v době, kdy se ostatní značky už přebíjely procenty pokrytí čelní strany a hodně dlouho trvalo, než výrobce přistoupil na duální objektivy. Lpění na věcech z dob minulých L3 částečně změnila, v mnohém se tradic drží pořád – podstatné je, že to vůbec nevadí…

Sony Xperia L3: specifikace

Design a zpracování: méně je tentokrát více

Sony Xperia L3 neaspiruje na nejvybavenější smartphone. V podstatě je to telefon, který by ani před rokem nepatřil mezi špičku, ani vzhledově, ani stupněm vybavenosti. Proč tedy začíná recenze tak optimisticky? Protože L3 je telefon, který si na nic nehraje, je až dětsky upřímný. Hned na první pohled vás překvapí, jak je Xperia lehoučká. Na rozdíl od všemožných leštěných a tvrzených skel nebo kartáčovaných hliníků je její plast lehký jak pírko a navíc se drží mnohem lépe a pevněji, než „ušlechtilejší“ materiály. Skoro bych se přimlouval, aby se i vlajkové lodi vyráběly z polykarbonátu nebo jeho odrůd, jako dříve. Aspoň by tolik neklouzaly z rukou.

Vzhledem k tomu, že stejný povrch najdete na všech stranách zařízení, vynikne o to víc jednoduchý tvar L-trojky. Opět se jedná o klasický kvádr se zaoblenými rohy, ale jeho drobné detaily svou užitečností (kromě jednoho vynuceného kiksu) překonávají kdejaký trojnásobně drahý mobil. Třeba duální kamera je zarovnaná do plochy zadního krytu, kterému chybí i sebemenší zakřivení. Jinými slovy můžete mít telefon položený na stole, ovládat ho jednou rukou a nijak se nepřeklápí ani nehoupe. Zatímco staré Xperie by to „vyvažovaly“ tím, že je těžko zvednete, pro L3 to neplatí – její hrany jsou zaoblené tak akorát, abyste za ně nemuseli brát nehty.

Radost udělá i rozmístění konektorů: sluchátkový jack zůstal zachován na horní hraně, na rozdíl od low-cost telefonů však vespod objevíte USB-C místo stále konečně vymírajícího microUSB. Snadnému zapnutí napomáhá i čtečka otisků na pravém boku. Ano, přesně na tom místě, kam vám přirozeně padne palec. Škoda pro uživatele (a pro právníky, na tohle téma bitvu nerozpoutají), že Sony muselo kvůli patentům oddělit samotný senzor od vypínacího tlačítka, takže telefon vypnete o centimetr vedle místa, kterým ho zapínáte.

Někdy to nevadí, jindy je to zásadní piha na kráse. Přitom by stačilo, aby se telefon dal probudit poklepáním a zhasnout např. zaťukáním na prázdná místa na navigační liště a vypínací tlačítko byste ani nepotřebovali. Takhle si na něj musíte zvyknout, nebo začít používat nějaký ten vypínací widget na plochu. A ještě jeden prohřešek proti lidské anatomii designéři udělali: tlačítko ovládání hlasitosti dali designéři trestuhodně nízko. Abyste ztišili hovor, musíte palec bolestivě ohýbat. Ale fanoušci Xperií jsou už pravděpodobně zvyklí, jen je s podivem, že se tohoto rozložení výrobce stále drží zuby nehty. Po dvou týdnech používání mi ale ani jedna ze zmíněných chyb nijak zásadně nevadila.

Displej, prostředí a baterie: základ, který funguje

Na první dojem se u displeje opakuje scénář z první kapitoly: po prohlédnutí technických specifikací byste pravděpodobně pokrčili rameny. Úhlopříčka 5,7″? Hmm, úplný průměr. Rozlišení 1440 x 720 pixelů? To je slabota, vždyť jemnost displeje je jen 282 ppi. Stačí doříct, že se jedná o obrazovku typu IPS a pokrývá „jen“ 75,6 % čelní strany. Když připočítám, že barvy tíhnou ke studeným odstínům, vypadá to na propadák.

Jenže za cenu cca pět tisíc je to myslím adekvátní výbava. Samozřejmě můžete sáhnout i po levnějším Xiaomi, jenže v něm nedostanete čistý Android, který je velkou devízou tohoto telefonu. Sony se spokojilo s tím, že displej je dostatečně citlivý, chrání ho Gorilla Glass 5 a rozsah jasu je přinejmenším dostatečný. A to se obejde i bez marketingových blábolů, jako je 2.5D sklo! Naopak méně propagovaná, ale stále funkční notifikační dioda zůstala.

Světe div se, telefon přesto funguje. Dokonce výborně. Pohání ho osmijádrový procesor MediaTek MT6762 Helio P22, což také není žádný trhač asfaltu. Ale 3 GB mu k práci stačí k plynulosti ve většině aplikací. Jistě, občas si počkáte o vteřinku déle, než se nějaká hra spustí, ale v systému se pohybujete bez jakýchkoli zdržení. Když už padla řeč na operační systém, v Xperii L3 najdete starou verzi Androidu Oreo 8.1. Subjektivně tuhle slabinu považuji za největší přešlap Sony. Ve chvíli, kdy existuje Project Treble, by neměl být problém aktualizovat na Android Pie a naopak lákat zákazníky na něco moderního. Ne, že by pomalu dosluhující (a bohužel pro mnoho telefonů stále nedosažitelná) verze byla nějak zásadně ochuzená o funkce, ale dobré jméno si tím nevysloužíte.

Ani žádné další bonusy v systému nehledejte. Z pohledu uživatele-začátečníka si nastavíte leda vyzvánění, vibrace nebo automatické zapínání režimu Nerušit a končíte s dobrým pocitem, že máte vystaráno. Uživatel náročnější se ale začne ptát, jestli si může telefon nějak upravit dle svého gusta. Dostane však vždy zápornou odpověď – grafická témata už L3 neumí, nějaká gesta na displeji taky ne, ztišení otočením, tmavý režim, noční režim, nic z toho telefon nezvládá.

Systém zabírá v telefonu 10 GB z celkových 32 GB. Kde to místo zmizelo? To ví asi jen Bůh a inženýři v Sony. Jedno giga, maximálně dvě zaberou předinstalované aplikace, jako je Facebook, antivir AVG, klávesnice SwiftKey, PlayStation, Lounge, launcher Xperia, zbytek prostoru dohledáte těžko. Pokud máte alespoň trochu ambice natáčet video, koukat na video nebo hrát hry, investici do paměťové karty microSD se pravděpodobně nevyhnete. Nebo si budete muset do sluchátek pouštět rozhlas z FM rádia.

Do hry Xperii L3 vrací baterie. Značka Sony je známá tím, že i z podprůměrné kapacity baterky dokáže vyždímat neuvěřitelné časy. Pro L-trojku to platí taky. V parametrech najdete hodnotu 3 300 mAh, což samo o sobě slibuje, že den zvládnete bez mrknutí oka a ani dva dny nebudou vyžadovat zásadní ústupky. Mimochodem, v telefonu můžete aktivovat jen systémový šetřič baterie, režim Stamina byste hledali marně, stejně jako rychlé nabíjení.

Fotoaparát: dvě čočky, aby se neřeklo

Fotoaparát telefonu Sony Xperia L3 by se dal popsat jako klasika nižší střední třídy: dva objektivy, žádná stabilizace a slušné rozlišení. Prostě základ. 13 megapixelů ale telefonu stačí, světelnost f/2,2 sice neznamená žádný zázrak, ale nemusíte se bát, že byste z noční fotky nic nepoznali. Druhý objektiv s rozlišením 2 MPx v případě Sony slouží jen pro snímání hloubky ostrosti, dodatečné světlo zpracovat neumí. Kombinace však přináší podstatně lepší výsledky, než zvládla třeba Sony Xperia XZ2 (recenze), která vytvořila dvě fotky a poté se je (většinou bez úspěchu) pokoušela slepit do jedné.

Přední kamera má světelnost lepší, f/2.0, rozlišení 8 MPx by pak mělo pořád stačit. Slabinu vidím spíš ve videu, 4K není třeba, Full HD je tak akorát, ale snímkovací frekvence 30 obrázků za sekundu už se nehodí na rychlejší akci.

Jak fotí Sony Xperia L3?

Venkovní snímky dopadají ve většině případů dobře, občas se ale stává, že telefon zaostří na nesprávné místo. Zlepšit by se mohlo vnímání barev – jejich sytvost si případně můžete upravit, hůř se bude korigovat, že plochy lišící se barvou výrazně od okolí se rozpíjejí do okolí.

Pod umělým osvětlením rovněž získáte fotky slušné, ale zdaleka ne výjimečné – přeci jen udržet v ruce fotoaparát dostatečně dlouho bez hnutí, aby stačil senzor vstřebat dopadající světlo, se pod zářivkami moc nedá. Jako záznamové zařízení Xperia L3 stačí, fotky od moře ale raději před prezentací prožeňte programem, který zvládne základní korekce.

Zhodnocení: dobrá volba pro klasiky

Sony Xperia L3 je svou obyčejností kontroverzní. Za cenu přibližně 5 000 Kč nenabízí nic, co by konkurence nedokázala přebít. Huawei P20 Lite (recenze) má větší RAMku, Redmi Note 7 (recenze) i větší displej a nesrovnatelně lepší fotoaparát, Xiaomi Mi A2 (recenze) čistý Android i bez zbytečných aplikací a pokud chcete voděodolný mobil, můžete sáhnout po další konkurenci.

Recenzovaný smartphone ale v ničem zásadně nezaostává a je sympaticky staromódní. Pokud platí předpoklad, že ne každý je z výřezů v displeji nadšený a ne každý hledá mobil se všemi barvami duhy, neexistuje důvod, proč se na L3 koukat skrz prsty. Otázkou je, jestli Sony zamýšlelo vyrobit telefon pro staromilce, nebo jen nemá možnosti, jak držet krok s dobrou.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
ergonomie	absence nejnovějšího Androidu 9
výdrž na baterii	trestuhodné umístění tlačítek pro regulaci zvuku